Archiv pro štítek: renesance

Druhy renesančního malířství

  • nástěnná m., desková m., knižní m., malba na skle

 

Techniky

  • začíná se používat plátno; rozšiřuje se olejomalba
  • používá se fresková technika a sgrafita, zkouší se enkaustika
    • zářivá teplá barevnost
    • zásada symetrie, perspektiva, kompoziční forma=rovnostranný trojúhelník

 

Náměty

  • náboženské malby, výjevy z antické mytologie, alegorické a historické obrazy
  • uplatňuje se krajinomalba

 

 RANÁ RENESANCE

MASACCIO (masáčo)

  • zakladatelem raně renesančního malířství ve Florencii
  • postavy ztělesňují krásu a vznešenost
  • modelace světla a stínu
    • užíval lomenějších tónů, aby vynikl objem tvaru

 

  • nové pojetí obrazu
    • lidé: plastická figura, vědomi své důstojnosti, jednají s přirozeností
    • prostor: perspektiva, krajina naplněna atmosférou

 

  • fresky v kapli Brancacciů ve florentském kostele S. Maria del Carmine
    • fresky dokončil Fra Filippino Lippi

 

  • Vyhnání z ráje
    • 1. renesanční akty muže (Adam) a ženy (Eva)
    • ve tváři Evy zachytil zoufalství, jež se nechce smířit s tragickým osudem

 

  • Křest Kristův-zachytil i husí kůži na těle mladíka
  • deskové obrazy: Trůnící Madona, Sv. Anna Samotřetí, Ukřižování
  • fresky: Svatá Trojice v kostele S. Maria ve Florencii

 
SANDRO BOTTICELLI

  • nejpopulárnější renesanční malíř 15. století
  • vyučený zlatník
  • mytologické náměty a složité alegorie
  • nový idealizovaný typ ženy:úzký obličej, smutnýma, daleko posazenými očima a dlouhým krkem
  • postavy v nepřirozených postojích
  • v obraze se vznášejí a jejich roucha vlají

 

  • Klanění tří králů – členové medicijské rodiny
  • Nařčení (Pomluva)
  • Jaro (Primavera)
    • v pomerančovém ráji, uprostřed Venuše jako matka přírody
    • nad ní vypouští Amor šíp na Merkura, který trhá ze stromu ovoce lásky
    • kompozice do trojúhelníku

 

  • Zrození Venuše
    • bohové větrů Zefýr a Chlórys
    • Venuše plující ke břehu na lastuře
    • Héra skryje její nahotu vyšívaným pláštěm
  • maloval nástěnné obrazy v Sixtínské kapli
    • Ze života Mojžíšova

 

  • překonal naturalismus zdůrazněním kresby, idealizací postav a zduchovněním obsahu
  • ilustroval Dantovu Božskou komedii-lineární obrysovou linií
  • pod ochranou rodu Mediceů → postavy v jeho obrazech podobizny členů tohoto rodu

 

 VRCHOLNÁ RENESANCE

LEONARDO DA VINCI

  • položil základy k malířství vrcholné renesance
  • malíř, sochař, architekt, inženýr, vynálezce (ponorka, vrtulník), hudebník, zpěvák, básník, badatel (anatomie, optika, mechanika) a teoretik umění
  • vyučil se v dílně Verrocchia
  • usiloval o absolutní dokonalost obsahu i formy-pracoval pomalu
  • neustále zlepšoval a často dílo nedokončil
  • V Miláně založil malířskou školu

 

  • Madona ve skalách
    • uplatnil dokonalou harmonickou kompozici
    • šerosvit zdůrazňuje plastičnost postav a naplňuje obraz poetickou náladou
    • Leonardo nedomaloval, bratři Predisové ano
    • Predisové měli přehozeného Ježíše s Janem Křtitelem

 

  • Poslední večeře
    • nástěnná malba (el-fresco) v Milánském klášteře
    • symetricky vyvážená kompozice 13 postav
    • aby zdůraznil postavy, zmenšil stůl
    • pohybem, gesty, výrazem obličej líčí psychologické pochody apoštolů
    • ústřední místo na ose zaujal Kristus-k němu se zbíhají všechny linie
    • Jidáš sedí proti světlu, jeho obličej je tmavý
    • Velmi poškozená

 

  • Mona Lisa
    • ztělesnil svůj ideál ženské krásy
    • jemná modelace kolem úst a očí – sfumato
      • nevíme, jak se vlastně tváří
      • namaloval 2 pravé obrazy (Lůvr)
  • Dáma s hranostajem
  • Jan Křtitel
  • Zvěstování

 

MICHELANGELO BUONAROTTI

  • Strop Sixtinské kaple ve Vatikánu
    • v 9 obrazech líčí stvoření světa, prvních lidí, vznik hříchu, boží trest
    • kolem pásu sedí na trůnech 7 proroků a 5 sibyl-nové typy lidí
    • přehnal určité části těla, aby přitáhl pozornost
    • nad jejich sedadly nazí mladíci drží bronzové medailony
    • barevnost potlačena

 

RAFFAEL SANTI Z URBINA

  • stal se dvorním malířem papeže Julia II.
  • dokázal sloučit podněty z díla mistrů VR v obrazy klasické dokonalosti
  • ve Florencii si osvojil sloh:
    • Leonardův (Krásná zahradnice)
    • Michelangelův (Kladení do hrobu)
  • poté si vytváří vlastní styl, jehož cílem je ideální krása a monumentální sloh

 

  • Disputa
    • spojil teology v nadčasové shromáždění diskutující o eucharistii
    • využívá lineární malbu

 

  • Athénská škola (alegorie filosofie)
    • nejslavnější freska
    • nejvýznamnější řečtí filozofové v čele s Platonem a Aristotelem
    • nahoře metafyzikové, dole přírodní filosofové
    • obě skupiny spojuj Diogenes ležící na schodech

 

  • Parnas (alegorie básnictví)
    • postava básnířky Sapfó a mužská postava přejímají typ sibyl a proroků ze sixtinského stropu

 

  • Vysvobození sv. Petra z vězení
    • využívá přírodního a umělého osvětlení k líčení zázračného jevu

 

  • Sixtinská kaple
    • navrhl 10 tapiserií s náměty Kristova života a apoštolských skutků
    • utkány v Bruselu

 

  • Sixtinská madona
    • v 19. stol. považována za nejkrásnější obraz malířství
    • Madona kráčí s dítětem po zeměkouli
    • Sixtus a Barbora klečí v oblacích a gestem s námi navazují kontakt

 

  • Proměnění Krista
    • poslední obraz, spadá do období manýrismu
    • dokončili jeho žáci

1. léta 15. století – konec 16. století

HLAVNÍ RYSY RENESANČNÍHO SOCHAŘSTVÍ

  • v renesanci nastává programové osvobozování sochařství od architektury
  • nebylo podřizováno architektuře
  • změna estetiky, hledání krásy
  • pro sochy určené pro volné prostranství sílí tendence vytváření plastik harmonicky působících při pohledu z více stran
  • volná plastika nabývá v renesanci převahu nad plastikou výzdobnou
  • změna stylového charakteru sochařství:
    • plastika se zaměřuje na zobrazování skutečnosti na základě jejího vědeckého studia
    • základem sochařství je DŮSLEDNÝ REALISMUS

 

  • raná renesance (1420-1500)
    • zbavení se gotické idealizace, schematičnosti
    • usiluje o reálný anatomický vzhled postav

 

  • vrcholná (1500-1540)
    • vrchol úsilí o zachycení krásného lidského těla, pohybu, monument.sochy → nadále však působí klidným dojmem

 

  • pozdní (tzv. manýrismus 1540-1590)
    • základy barokního tvarosloví, klid nahrazen neklidem
    • úsilí o zachycení vnitřního dramatu a psychol. napětí postav
    • realistické zachycení postav není cílem→ snaha o věrné tlumočení vnitřních prožitků

 

Volná plastika

  • Hl. cíl: realistické znázornění skutečnosti
  • lidské tělo je zachycováno ve správných proporcích, v přirozeném poměru byly i figury vůči sobě navzájem – zcela mizí hieratická perspektiva
  • anatomie je studována dle živých modelů
  • věrně jsou zachycovány přirozené postoje lidí, i souvislosti těla a drapérie
  • inspirací je antická volná plastika (od idealizujícího se zaměření se prosazuje individualizace tváří, celých figur, snaha vyjádřit duševní stavy člověka mimikou tváře, gestem a přirozeným pohybem

 

Reliéf

  • mění se pojetí výjevu → zasazovány do reálného krajinného a architektonického prostředí, které podléhá zákonům perspektivy
  • figury mají odstupňovanou výšku modelace podle své pozice v prostoru

 

Výzdobná plastika

  • střídmé zdobení architektury
  • podpora jejích výrazných článků (římsy, oblouky, sloupy – patky, hlavice, dříky)
  • a pozd. renesance → přibývání výzd. prvků → na štítech, na atikách
  • základní prvky → z antiky
  • oblíbené → girlandy, festovy, emblémy, kartuše, medailony, putti (dětské postavičky), maskarony, mušle, atd.

 

Tématika děl se mění

  • ústup od náboženského námětu zesvětšťování
  • přibývání námětů světských, mytologických, alegorických, historických
  • rozmach sochařských žánrů → akt a jezdecký pomník
  • rozvoj portrétní tvorby (hlavy, busty, celofigurové pomníky)
  • tvorba kašen, změna pojetí náhrobku (→ památník bez ležící postavy zemřelého).

 

Materiál

  • tradiční (kámen, dřevo, bronz) → nepolychromovány
  • nově se uplatňuje majolika, glazovaná terakota (pálené hlíny červenohnědé barvy), štuk

 

Oblíbené

  • malé bronzy → výzdoba palácových interiérů
    • 20-30 cm sošky zvířat, lovecké scény, pastýřské a mytologické motivy
    • prohlubovaly smysl sochařů pro optické kvality soch

 

VÝZNAMNÍ SOCHAŘI V ITÁLII

 RANÁ RENESANCE

Lorenzo Ghiberti (čti gyberty)

  • florentský sochař a zlatník
  • první pojal reliéf jako obraz se zasazením výjevu do perspektivně pojatého prostoru
  • vytvářel bohatě zalidněné kompozice s figurami v několika plánech
    • figury v popředí jsou i plně plastické
    • prostorová věrohodnost je zdůrazněna i změkčením tvarů a zeslabením detailů v pozadí

 

  • 1) severní dveře florentského baptisteria (křtitelnice, křestní kaple)
    • zvítězil v soutěži
    • jde o biblické scény ve 14 čtyř listech – realisticky uskupené postavy s výraznými gesty a lehce naznačeným pozadím lesnaté krajiny

 

  • 2) východní dveře florentského baptisteria San Giovanni, zv. Rajské dveře
    • jsou z pozlaceného bronzu, mají dvě křídla po 5 reliéfech ve čtvercové desce se scénami ze Starého zákona
    • rám dveří má bohatou figurální a rostlinnou výzdobu

 

  • 3) reliéfy na křtitelnici kostela San Giovani v Sieně

 

 

Donatello

  • vytvořil prototyp renesančních volných plastik
    • (poprvé od antiky-realistické zpodobení lidského těla, dokonalá znalost proporcí a anatomie, mohutné tvary)
  • první také individualizuje obličeje, usiluje o vyjádření charakteru postavy i jejího psychického stavu
  • dovršil osamostatnění plastiky od architektury a vytvořil první renesanční plastiku pro volný prostor (socha Davida)
  • poprvé realisticky pojatý mužský akt, první jezdecký pomník

 

  • Jan Evangelista pro florentský dóm (mohutná sedící postava – inspirovala Michelangelova Mojžíše)
  • cyklus proroků pro Giottovu zvonici ve Florencii (imaginární portréty sv Jeremiáše, Abraháma, Habakuka zv. Plešatec)
  • David – mnoha pohledová socha z bronzu , akt
  • Atyse-Amoryna – první realistická dětská plastika, bronz
  • oltář kostela San Antonio
    • z 22 soch se dochovalo 8
    • poprvé zde uplatnil zdokonalé pojetí reliéfu – vytvořil stlačený reliéf (schiaccato=skjakáto) → zřetelná redukce objemů na pouhý plastický náznak, popředí masivnější, v pozadí se snižující ve velmi grafický znak

 

Andrea del Verrocchiho (Verokio)

  • sochař, zlatník, malíř, vedoucí významné uměl. dílny, kde se učili např. Botticelli
  • jeho žákem byl Leonardo da Vinci
  • vytvořil nový typ náhrobku bez figury na víku sarkofágu
  • jezdecký pomník kondotiéra Bartolomea Colleoniho v Benátkách

 

VRCHOLNÁ RENESANCE

Michelangelo Buonarrotti

  • nejvýznamnější osobnost
  • sochař, malíř, architekt, básník
  • jako první v VR zdůrazňoval duchovní obsah díla
  • postavil na první místo svého zájmu vyjádření své subjektivní představy, svých osobních rozporů a tragického hledání nového výrazu
  • vycházel z antiky a z Donatella

mladá tvorba (1488-1504)

  • 2 roky byl příslušníkem dvora Lorenza Medicejského
  • sousoší Laokoon
  • Madona na schodech – nízký reliéf, s jemností vyjadřuje monumentální smutek
  • Boj kentaurů s Lapithy – vysoký mnoha figurový reliéf inspirovaný antikou
  • Pieta
    • vytvořena pro chrám sv. Petra
    • dokonalá jednota postav, statičnost a klid, s přesným vyjádřením smutku a pokorného přijetí osudu a s účinkem založeným na kontrastu nahého mrtvého těla a bohatosti rozvinuté drapérie Mariina šatu
  • David
    • umístěn před palácem signorie (= siňoryje) jako symbol odhodlání bránit město
    • nadsazení tvarů, proporcí a modelace nahého těla v nadživotní velikosti (4m),což má přispět k vyjádření vůle, jistoty i vnitřního napětí, soustředěného ve výrazu očí, který kontrastuje se zdánlivým vnějším klidem figury

 

zralá tvorba (1505-1534)

  • v této době vytvářel monumentální zakázky náhrobků Julia II. ve sv. Petru v Římě a Medicejského v Nové sakristii kostela San Lorenzo ve Florencii
  • oba náhrobky zůstaly nedokončeny

 

  • Náhrobek papeže Julia II.
    • původně počítal se 40 sochami otroků, ctností a proroků
    • projekt nebyl realizován pro neshody autora s papežem a dokončený náhrobek je podstatně skromnější
    • jeho výzdobu tvoří ústřední socha Mojžíše a boční sochy Ráchel a Lev
    • zachovali se i 4 nedokončení otroci, kteří jsou dokladem M. pracovního postupu a jeho mistrovství ve vyjádření tragiky člověka spoutaného osudem (Umírající a Hrdinský otrok)
    • socha Mojžíše je považována za jednu z nejvelkolepějších M. soch
    • (monumentalita, expresivita, šroubovité natočení těla, výraz hněvu a hrdosti v kontrastu se zdánlivým klidem sedící postavy)

 

  • Náhrobky Giuliana a Lorenza Medicejských
    • ve florentském kostele San Lorenzo
    • z původně 4 → dokončeny pouze 2 náhrobky
    • (1) náhrobek se sochou Lorenza a postavami Úsvitu a Soumraku
    • (2) náhrobek se sochou Giuliána a alegoriemi Dne a Noci
    • sochy už mají barokní pohyb a vzrušení
    • expresívnost výrazu je podtržena i gigantickým vyjádřením sochařské struktury
      • (mohutné ženské figury jsou málo odlišeny od mužských, Den má zhruba otesanou hlavu, která je v kontrastu s tělem a podtrhuje bolestný výraz)

 

pozdní tvorba (1534-1564)

  • úvahy o smrti jsou hlavně sochařským vyjádřením bolesti
    • Pieta Palestina
    • Pieta Rondanini – pracoval na ni před svou smrtí  → nedokončil  → hrubě otesaná

 

POZDNÍ RENESANCE

  • sochaři většinou vycházejí z díla Michelangelova v tendencích po dramatické složitosti, dynamičnosti a patetičnosti
  • stylová vytříbenost, dokonalost formy, vyhledávali technické obtíže a rafinované efekty a detaily, řešili komplikovaná kompoziční schémata

 

Benvenuto Cellini  (čelíny)

  • sochař, zlatník, velmi bouřlivého života, básník, rytec, memoárista (Vlastní životopis)
  • vraždil, byl pronásledován
  • bronzové monument. sochy (Perseus, Diana Fontainebleuská – monumentální protáhlý jemný ženský akt – reliéf
  • Slankaodlévaná ze zlata

 

Bartolomeo Ammannati

  • sochař, architekt
  • Neptunova fontána ve Florencii
    • její ústřední postavou je monumentální socha Neptuna z bílého mramoru
    • Na mramoru kašny je umístěn dynamicky pojatý dav bronzových nymf a faunů
  • přínos  → umělecké využití kontrastu bronzu a mramoru

 

Giovanni da Bologna (džovany boloňa, džaboloňa)

  • zaměřoval se na kompozice složitých sousoší s mytologickými a přírodními náměty
  • plastiky → výrazná dynamičnost a vyváženost spirálovitého pohybu figur, pojatých v jemně zaoblených tvarech
  • Únos Sabinek – kompozice 3 figur, plnou poetických gest
  • Letící Merkur – bronz, i přes nadživotní velikost je elegantní a působí dojmem lehkosti
  • Neptunova fontána v Bologni – nový dynamický prvek – voda tryskající přímo z bronzových figur (např. z ňader, z tlam delfínů, apod.)

Druhy renesančního malířství

  • hlavní druhy malířství přejala renesance od gotiky
  • nástěnná m., desková m., knižní m., malba na skle

Techniky

  • začíná se používat plátno
  • rozšiřuje se olejomalba
  • používá se fresková technika a sgrafita, zkouší se enkaustika
    • zářivá teplá barevnost
    • zásada symetrie, kompoziční forma=rovnostranný trojúhelník

Náměty

  • vedle náboženské malby se objevují výjevy z antické mytologie, alegorické a historické obrazy
  • uplatňuje se krajinomalba
  • perspektiva, anatomie

 

Estetický ideál krásy

  • vytvořili si nový estetický ideál krásy
  • spatřovali ho v tělesně a duševně rozvinutém člověku a harmonické přírodě
  • studovali lidské tělo v pohybu (aktu)
  • rostlinné a živočišné motivy z přírody

 

 

Benátky

 GIOVANNI BELLINI

  • hlavou rodiny Jacopo Bellini a jeho synové Gentile a Giovanni Bellini
  • Gentilelíčil benátský život své doby
  • GIOVANNIzakladatelem koloristické malířské školy
    • učitelem předních představitelů
    • začal u tempery, dostal se k olejomalbě
    • plátna vyzařují mysticismus, intimitu, meditativní náladu
    • náboženské kompozice
    • +promyšlený prostorový vztah předmětu a pozadí bez kontrastu světla a stínu
    • díla:
      • Pieta
      • Toaleta dámy
      • Nářek nad mrtvým Kristem
      • Madona s dítětem

 

ANTONELLO DA MESSINA

  • přinesl do Benátek techniku nizozemské olejomalby
  • jemně světelné přechody a barevná harmonie charakterizují Giovanniho obrazy
  • vytvořil lyrický styl-obdiv k přírodě s citovým půvabem
  • usiloval o vyjádření smyslové krásy
    • na něj navázali jeho žáci: Giorgione, Tizian

 

VITTORE CARPACCIO

  • výpravné obrazy ze života svatých s půvabným líčením benátského prostředí

 

Benátská malířská škola

  • dosáhla rozkvětu ve vrcholné renesanci
  • vedoucí osobností školy= GIOVANNI BELLINI
  • vyznačuje se: koloritem
    • barva dominuje nad kresbou
    • plastická modelace
    • prostorová výstavba obrazu

 

GIORGIONE

  • z žáků a následovníků vynikl zejména Giorgione
  • malíř symbolických obrazů-Tři filosofové, Bouře, Koncert v přírodě
  • slavné Odpočívající Venuše, v nichž spojil postavy s lyricky pojímanou přírodou
  • užíval rozkoší lásky
  • hrál na loutnu, krásně zpíval
  • zemřel velmi mlád na mor
  • již za života byl proslulým malířem
  • malba=výraz duševních prožitků a citových hnutí
  • názvy nejslavnějších obrazů přidány dodatečně-o jejich výklad se vedou spory
    • Tři filosofové
      • meditují v ranní krajině o podstatě přírody
      • vycházející slunce probouzí předměty k životu
    • Bouře
      • věčné tajemství neustále se obnovujícího života
      • světlo obléhá všechny předměty průzračnou atmosférou
      • zapojuje je do 1 barevné skladby

 

TIZIAN

  • Belliniho žákem
  • považován za největšího malíře všech dob pro:
    • bohatství výrazových prostředků
    • živost barev
    • dokonalou malířskou charakteristiku zobrazovaných předmětů
  • oblíbencem císaře Karla V.
  • pobyl u papeže Pavla III. ve Vatikánu, kde se setkal s Michelangelem
  • ztělesnil ideál lidské krásy a ideální krajinu
  • vycházel ze zrakového dojmu
  • zobrazoval skutečné barevné hodnoty, které vnímá oko
  • uvedl znovu iluzionismus
  • cílem bylo zobrazování lidí ve významných příbězích
  • umění dostalo nový smysl, zdrojem životní radosti a obohacením života

 

  • Assunta (nanebevzetí Panny Marie)
    • dokonalý prototyp barokních kompozic
    • pohyb madony vzhůru vyznačil 6 způsoby
    • (např. vznášejícími se anděly, barevnou kompozicí,šikmo letící postavou Boha)

 

  • Bacchus a Ariadna
  • Zavraždění sv. Petra Mučedníka
  • Podobizny (Karel IV. na koni) a akty (Danae, Venuše z Urbina)

 

MANÝRISMUS

  • v náboženských obrazech sílí soucítění s tragikou lidského života
  • zářivost koloritu hasne
  • nositelem výrazu=malířský rukopis pracující s barevnými skvrnami
  • zavrhl smyslový ideál krásy svého mládí
  • postavy splývají s prostředím
  • nerozeznáme žádné linie
  • tvary se vynořují z temnoty
  • pozdní díla manýrismu: Korunování trním; Apollon a Marsyas

MANÝRISMUS V BENÁTKÁCH

  • nazýváme pozdní renesanci
  • malíři napodobovali manýru (způsob) mistrů vrcholné renesance (Rafaela, Michelangela)
  • dlouho se manýristům vytýkalo: nepůvodnost, přehánění, formální a obsahové násilnosti
  • ve 20. stol se začal oceňovat především jeho nový duchovní obsah
  • nadřadil nadpozemský život
  • zrušil jednotnou kompozici, perspektivu, tektoničnost
  • umění=výrazem čisté fantazie
  • základem naturalistická abstrakce
  • dlouhé, štíhlé postavy lidské postavy s malou hlavou a dynamické prohnutí do šroubovitého postoje

 

 TINTORETTO

  • největším mistrem benátského manýrismu
  • spojil tradici benátského kolorismu s Michelangelovým kompozičním uměním a jeho plastickou fantazií
  • prostředky podřídil spiritualismu a mysticismu
  • prostý, velmi zbožný člověk, vedl klidný a nenáročný život
  • pracoval převážně pro bratrstva
  • pro Scuolu di S. Marco namaloval – Zázrak sv. Marka
    • význačné dílo benátského manýrismu
    • navázal na Michelangela
    • zobrazil zázračný děj → světec v obraze tělesně přítomen a přesto všem neviditelný
  • pro bratrstvo sv. Rocha – vyzdobil novou budovu 42 obrazy
    • největší galerie jeho děl
  • jeho fantazie vytvořila ze světla a stínu nadpozemský svět ducha

 

  • Klanění tří králů
  • Ráj (Dóžecí palác)
    • oddělil pozemský život od věčného
    • ideu nekonečnosti vyjadřuje bílé magické světlo
    • vychází ze světlého kruhu kolem Krista
    • šíří se do hloubky prostoru
  • Poslední večeře
    • vylíčil zázračné zážitky, jež vyvolala v účastnících svátost proměňování
    • prostor je slabě osvětlen, oblaky kouře se promění v okřídlené postavy
    • přímým pokračovatelem jeho díla byl El Greco
    • na rozdíl od Leonarda je matka tmavá

 

PAOLO VERONESE (veronés)

  • malířem slavnostní pohody a sladkého benátského požitkářství
  • maloval biblické hostiny
    • Svatba v Káni Galilejské, Hostina u Leviho
      • vyjadřoval v nich svůj smysl pro radosti života
      • byl až do konce života zahrnován zakázkami

 

  • přilnul ke kouzlu benátského koloritu, ale nepřijal zlatistý tón
  • zůstal věrný:
    • teplé stříbřité dominantě malířství
    • průsvitné barevnosti fresky
  • studoval účinky denního světa a jeho souhru s ovzduším
  • jako kolorista patřil k mistrům světové malby
  • přejímal problémy barokního malířství v skicovitě malovaných obrazech
  • na jeho světlou dekorativní barevnost navázali malíři rokoka
  • pro moderní malířství objevil Veronesův význam Paul Cézanne
  • poslední díla pod Tintorettovým vlivem postavy vnitřní neklid protireformační doby
  • v pozdějším období vyzdobil interiéry Dóžecího paláce
  • strop v sále Velké rady-Apoteóza Benátek (spojil v ní skutečnost a fikci)

  • z latinského re nascio =znovuzrození
  • vznikla v Itálii-Florencii ve 14. století
  • = kulturní obrození novověkého člověka starověkou vzdělaností
  • rozvoj měst, řemesel, obchodu a vědy přinesl přehodnocení vztahu k životu
  • rozvoj filosofie, přírodních, lékařských věd (zájem o anatomii a tělo člověka)
  • doba objevování světa
  • založena na zkušenosti, usilovala o poznání světa a přírody
  • zájem o antiku
  • šlechta a řemeslné cechy=umění hodnoceno z estetického hlediska=krásno
  • důvěra v lidské myšlení, ve svobodu jedince a poznání přírody postavily člověka do jiné role – pokora k bohu byla vystřídána novými životními pocity
  • hned od svého vzniku se renesance staví do opozice vůči středověku (hlavně gotice)
  • rozvoj humanismu, tzv. antropocentrická renesanční estetika – důraz na člověka, člověk byl měřítkem uměleckých hodnot, oprostit se od církve
  • vznik olejomalby
  • vynález knihtisku-Jan Gutenberg=vzniká grafika

 

VĚDA: Mikuláš Koperník a Jan Kepler, Galieo Galilei

LITERATURA: Dante Alighieri, Francesco Petrarca, William Shakespeare, Francois Villion

 

periodizace italské renesance:

  1. (14. stol.) – zrod renesance
  2.  (15. stol.) – vrcholná renesance
  3.  (po roce 1500) – pozdní renesance

– kolem roku 1580 přechod k manýrismu

 

Architektura

  • zaujímá čelné místo v renesanční umělecké tvorbě
  • měřítkem staveb se stává člověk, pro něhož jsou tvořeny
  • výškové stavby jsou šířkově dimenzovány
  • začíná převládat princip statický a horizontální

 

ZNAKY
  • materiál: kamenné kvádry, cihly zdobené nástěnnou malbou, sgrafitem
  • klenba nemá žebra, je pokryta omítkou
  • strop bývá zaklenut mohutnou kopulí
  • zdi silnější a těžší než v gotice
  • okna většinou pravoúhlá, široká, sdružená
  • patra budov oddělena římsami
  • sloupy: hlavice, dřík, patka (ionské, korinské)
  • vrací se k architrávovému systému z antiky
  • půdorysy: pravoúhlé, stavby jsou symetrické
  • arkády-řada obloučků nesoucí patro
  • atika – štíty, zakrývá středu někdy sklopenou obráceně do středu
  • bosáž – plasticky vystupující kameny
  • stavby jsou často spojené se zahradou – sala terrena
  • fasády zdobeny rustikou (= obklad neotesanými kameny nebo jejich napodobeninami)

sgrafity (= dvouvrstvá omítka, spodní tmavá, vyrývání)

                          kvádrováním (= do omítky za vlhka vyryty kontury)

  • balustrády (zábradlí)
  • štuková výzdoba (štuk = jemná omítka ze sádry, vápna a písku)
  • dřevo-převažuje v interiérech, kazetové vyřezávané stropy
  • malovaný nábytek, postele s nebesy

 

TYPICKÉ STAVBY
  • zámky (sídlo šlechty, 4 nebo 3křídlé stavby, dvůr obklopen arkádami)
  • paláce (obdoba zámku v městském prostředí)
  • měšťanské domy
  • církevní budovy ustupují do pozadí

 

PŘEDSTAVITELÉ

Filippo Brunelleschi (bruneleski)

–          stojí u zrodu renesanční architektury

–          kopule dómu ve Florencii

  • Santa Maria de Fiore

–          florentský sirotčinec

 

Donato Bramante

  • v době vrcholné renesance
  • chrám sv. Petra v Římě-centrální stavba do kříže, nedokončil ji
    • po něm Rafael Santi
    • po jejich smrti Buonarroti – vytvořil kopuli
    • po jeho smrti další architekti (např. Vignola)
    • Carlo Moderna uzavřel dílo v období raného baroka

 

Andrea Palladio

  • představitel pozdní renesance, vytvořil základ pro barokní tvorbu
  • , Olympijské divadlo ve Vicenze, bazilika Palladiana vBenátkách

 

Vignola

  • představitel pozdní renesance, žák Michelangela
  • jezuitský kostel Il Gesú v Římě
    • nemá boční lodě
    • typem stavby, kterou přebírá barokní architektura

 

Renesanční architektura v Čechách a na Moravě

Periodizace
  1. raná renesance – Jagellonská (1490 – 1530)
  2. vrcholná renesance – česká (1530 – 1580)
  3. pozdní renesance – Rudolfinská (1580 – 1620)
  • -díky Rudolfu II.-přenesl sídlo do Prahy,umožnil rozkvět umělecké činnosti
  • souběžnost 2 slohů (renesančního a pozdně gotického)
  • gotika doznívala u chrámových staveb
  • kostely, kláštery-gotický styl
  • městské domy, paláce-renesanční styl
  • nejvíce památek na území Rožmberků a pánů z Hradce

 

Renesanční urbanismus
  • nevznikala nová města
  • přestavovaly se jednotlivé objekty starých měst
  • příčinou přestaveb byl požár (Malé Strany, Pražského hradu, Pardubic)
  • za hradbami měst zakládána předměstí pro řemeslnictvo, uprostřed nich stavěny hřbitovní kostelíky (kostel sv. Havla v Mladé Boleslavi)
  • nejběžnější úpravy = zřizování podloubí
  • tam, kde výstavbu města dělala vrchnost (Rožmberkové, páni z Hradce, Pernštejnové), měla urbanistická tvorba mimořádnou úroveň

 

  • do podkrušnohorských měst – pronikala renesance saská (domy v Litoměřicích)
  • na Moravě
    • páni z Boskovic a páni z Pernštejna přestavovali hrady a budovali nové zámky
      • zámek v Moravské Třebové, v Boskovicích, v Moravském Krumlově
    • rozsáhlou stavební činnost rozvinuli páni ze Žerotína
      • zámek v Náměšti n. Oslavou

 

světské stavitelství

  • budování zámků, venkovských letních sídel, městských domů
  • zámky a sídla spojovány se zahradou s fontánami, plastikami
  • vznik letohrádků a loveckých zámečků – vztah člověka k přírodě (letohrádek Hvězda)

 

renesanční zámek

  • = arkádový dvůr, mnoho sloupů a oblouků, arkády
  • často dvůr otevřen a spojen se zahradou (Opočno, Velké Losiny)
  • vzniká lodžia = arkádami otevřený stavební prostor
  • v zámku reprezentační místnost, pokoje, věže s točitými schodišti
  • zvenčí je zámek chráněn opevněním
  • přes příkop spojen dřevěným mostem
  • oblíbené je sgrafito– zdobili zámky, paláce i měšťanské domy
    • Velká míčovna v Královské zahradě v Praze, zámek v Litomyšli, renesanční Slavonie

 

zámky

  • Litomyšl, Opočno, Telč, Jindřichův Hradec, Český Krumlov, Kratochvíle
  • u zámků časté letohrádky (bývají se zámkem spojené zakrytou chodbou)
  • Letohrádek u zámku v Opočně
  • Letohrádek Královny Anny v Praze

 

  • Vladislav Jagellonský přesídlil roku 1490 z Prahy do Budína
  • (stal se uherským králem)
  • v Budíně je okouzlen palácem Matyáše Korvína
  • posílá do Prahy Benediktu Rejtovi prvky paláce
  • ten je přenesl do oken Vladislavského sálu

 

  • 1530 nastupují na trůn Habsburkové – chtějí renesanci budovat i u nás
  • Ferdinand I. dal pro svou ženu Annu Jagellonskou postavit Letohrádek královny Anny=Belvedér

 

  • Paollo de la Stella – vybudoval sala terrenu zdobenou arkádami a zábradlím s kuželkami
  • Bonifác Wohlmut – dokončil stavbu a postavil střechu, podobnou střeše Národního divadla
  • + Tomáš Jaroš vytvořil Zpívající fontánu

 

Bonifác Wohlmut

  • vytvořil hudební kruchtu ve Svatovítském chrámu, sál Sněmovny, zbudoval Velkou míčovnu v královské zahradě,  Letohrádek Hvězda v oboře na Bílé hoře
    • svou tvorbou dal základ české renesanci

 

renesanční paláce

  • Mělník, Brandýs nad Labem, Kostelec nad Černými lesy
  • renesance ve městech je spíše vylepšením starých domů
  • (vnější slupka – průčelí, fasády)

 

renesanční náměstí: Slavonice, Telč, Nové Město nad Metují, Jičín

měšťanský dům

  • Český Krumlov, Třeboň,Tábor, Písek, České Budějovice, J. Hradec, Prachatice