Archiv pro štítek: ptáci

  • Výtvarný záměr: vyhledat odstíny vln shodné s barvou peří zvoleného ptáka, na kotoučku je vzájemně variovat a společně s kresbou vystihnout vybraného přezimujícího ptáka
  • Výtvarná technika/postup: prostorová tvorba – práce s textilií
  • Pomůcky: pevnější čtvrtky nebo karton, šablona ptáčka, kružítko, nůžky, barevné vlny, pohyblivé oči, lepidlo, fixy (na krmítko: papírová role, dřevěná bedýnka, karton, stojan na wc papír)

 

Motivace a hra
  • Počty: Vylíhnutí ptáčků – kolikrát děti uslyší ťuknutí, tolik ukážou prstů.
  • Poznávání ptáků podle vzhledu + rozdělení na stálé a tažné – umístění stálých ptáků doprostřed kruhu (tažné schováme).
  • Diskuse: Krmení ptáčků – Jak v zimě přilákáme tyto ptáčky na naši zahradu? Co jim dáváme do krmítka? (semena slunečnic, máku, ovsa; vlašské ořechy, jablka, plody jeřabin) Proč? (přikrmování, zachrání to mnoho malých životů).
  • Seznámení s úkolem – Vytvořit různé druhy přezimujících ptáků z bambulek a ty zavěsit na krmítko.

 

Realizace výtvarné činnosti

Činnost, která děti nadchne. Díky zajímavosti a jednoduchosti zůstane málokdo u jedné bambule. Základem jsou však silnější vlny.

Ke zhotovení bambulky potřebujeme dva kotoučky z  pevného kartonu. Velikost bambulky závisí na šíři kartonu od vnitřního otvoru směrem ven. Na stůl položíme obrázky přezimujících ptáků (kos, vrabec, sýkora, straka, datel, strakapoud, hýl, zvonek, havran, pěnkava, sojka). Každý si zvolí, jakého bude chtít tvořit ptáčka, vypozoruje barvy na jeho těle a vlny se shodným odstínem si vezme k sobě.  Oba kruhy si položí na sebe a omotává je vlnou tak dlouho, dokud nemá baculaté kolečko s malou dírkou uprostřed. Důležité je děti upozornit, aby vlna nebyla při omotávání uvolněná. Jako pedagog se připravte na to, že většině dětí budete muset asistovat při odmotávání malých klubíček, aby je mohly protáhnout zmenšujícím se kolečkem. Malým dětem pomozte s rozdělením barev na kotoučcích (např. u sýkorky bude ½ žlutá a zbývající polovina modro zelená; u hýla ½ červená, zbývající ½ šedá atd.). Rozstřihnutí bambule u předškolních dětí provádí pedagog.  Opatrně rozstřihneme vlnu na hraně mezi oběma kotoučky. Papírové kotoučky odtáhneme kousek od sebe, mezi ně zasuneme přízi/vlnu, pevně zavážeme a papírové kotoučky odstraníme. Výslednou bambulí několikrát zatřepeme, aby se vlákna rovnoměrně rozprostřela.

Děti si obkreslí šablonu ptáka, vystřihnou si ji, nalepí pohyblivé oko a dle demonstračních obrazů ptáků ji vybarví fixy z obou stran.  U barevně náročnějších ptáků může vzor načrtnout učitelka (strakapoud, sýkora). Jakmile máme vybarveno, děti si vezmou svou bambuli a prostrčí ji průhledem šablony.

 

Závěr

  • DH: Poznáš ptáčka? – Jak věrohodně působí naše výrobky? Učitelka ukazuje ptáčky a ostatní je pojmenovávají (autoři u svého díla nehádají).
  • Instalace ptáků ke krmítku – zapíchnutí na špendlík či zavěšení za provázek.

 

  • Výtvarný záměr: vystihnout znaky ptáka, zaměřit se na jeho barevné řešení vycházející z představ
  • Výtvarná technika/postup: práce s textilií
  • Pomůcky: tvrdší čtvrtka nebo karton, tužka, nůžky, barevné příze, lepidlo Herkules, štětečky na lepidlo, barevná peříčka, drátek, bílá a černá kolečka z děrovačky, ubrus.

 

Motivace a hra
  • Úryvek z pohádky: Ptáček JarabáčekNedaleko rybníku v obilném poli, žil malý ptáček jménem Jarabáček. Měl krásné zbarvení a hlavně dobré srdce. Ale jako všichni jarabáci, i malý Jarabáček si nedělal s ničím příliš velké starosti, byl trochu nezodpovědný, s hlavou kdesi vysoko v oblacích. Často zapomínal na domácí úkoly ze školy, na kroužky létání či rychlolov drobného hmyzu. Někdy se mu z hlavičky vytratila dokonce i cesta ze školy domů. Rodiče mu pokaždé říkali: „Ty jsi opravdu jarabák. To ti nevadí, že se nám zvířátka přesně za tohle smějí? Měl bys jít všem příkladem. Ukázat, že nové potomstvo jarabáků, je už úplně jiné.“ (zkrácená a upravená verze pohádky: Marešová A.: Ptáček Jarabáček – https://anna-maresova.webnode.cz/l/trads/)
  • Otázky k porozumění pohádky – Jaký je člověk, když se o něm říká, že je jako ptáček jarabáček? Co znamená být nezodpovědný, zapomětlivý? Jak by se měl Jarabáček chovat, aby byl ostatním příkladem?
  • Navození představ: Vzhled ptáčka Jarabáčka – Jak by mohl vypadat ptáček Jarabáček? Z pohádky víme, že byl krásně zbarvený. Ale byl to velký, malý ptáček, s chocholkou či bez? Byl zbarvený do jedné barvy nebo jeho peříčka hrála všemožnými barvami? Necháme se překvapit.

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti si na karton nakreslí tužkou jednoduchého ptáčka bez nohou a opatrně si ho vystřihnou.  Z krabičky si vyberou barevné příze, se kterými budou chtít pracovat. Na ptáčka nanesou z obou stran svislý proužek lepidla a na tomto místě začínají obmotávat přízi kolem dokola přímo ze špulky. Pokud chtějí změnit barvu, přízi ustřihnou, přiloží zezadu novou přízi a opět omotávají jednu nitku vedle druhé. Jakmile se dostanou při omotávání do míst, kde už není lepidlo, natřou lepidlem další kus šablony a pokračují v práci. Zpravidla se nejlépe začíná dětem od středu těla směrem k ocasu a naposled se zaměřují na omotávání hlavy, se kterou jim může částečně dopomoct učitelka, pokud obsahuje chocholku a jiná záludná místa.

Zkoušeli jsme tyto malé ptáčky omotávat i silnějšími textiliemi, ale tvary ptáčků se pod sílou vln ztratily, proto se držme pravidla, že čí menší ptáček, tím slabší textilie. Po dokončení si děti přilepí oko – dvě papírová kolečka z děrovačky, vyberou si barevná peříčka pro křídla a ocas, která zasunou ptáčkovi pod příze. A nakonec stejným způsobem zasuneme zezadu za příze nožičky tvořené krátkým drátkem přehnutým napůl.

 

Závěr

  • Pojmenování ptáčků Jarabáčků – Inspiraci pro druhové jméno hledejme v jejich barvách, znacích. Může se tak objevit mezi nimi JARABÁČEK ohniváček/chocholáček/modřinka apod.

  • Výtvarný záměr: ztvárnit ptačí stopy různými výtvarnými technikami
  • Výtvarná technika/postup: kolorovaná papírová koláž, kresba fixy, otisk netradičního materiálu
  • Pomůcky: 
    • kolorovaná papírová koláž – 2 x bílá čtvrtka A4 (pro dítě), tužka, malé nůžky, lepidlo v tubě, černá tiskařská barva, váleček, plastová destička, ubrus
    • Kresba fixy – bílá čtvrtka A4, černý fix/Centropen
    • Otisk netradičního materiálu – bílá čtvrtka A4, černý temperová barva, plastová destička, plochý štětec, malé kartonové obdélníčky, ubrus

 

Motivace a hra
  • Pozorování ptačích stop ve sněhurozlišování ptačích stop od jiných stop.
  • Vzkazy čtené ze stop Pomocí tiskátka ptačí stopy (či kresby) vytvoří několik šikovných dobrovolníku při ranních spontánních činnostech na kancelářský papír A4 příběh/vzkaz ptáčka. Děti si ve skupince u stolečků vylosují 1 papír s otisky ptačích cest. Jejich úkolem je pomocí stop vymyslet příběh, co ptáček dělal (vrabeček šel na procházku, potkal druhého vrabce a společně skákali ke krmítku, poprali se…)
  • Hmatový chodník: Zkoumání povrchu nohama – Ptáčci nenosí boty jako my lidé. A všude kde chodí, skáčou, vnímají povrch bosýma nohama. Jaké to je? V krabicích jsou připravené různé materiály – písek, jehličí, kamínky, mech, šišky, studená/teplá voda atd. Děti postupně zkouší projít vším, přitom sdělují své pocity.

 

Realizace výtvarné činnosti
  • Kolorovaná papírová koláž – Každé dítě dostane dvě čtvrtky. Na jednu čtvrtku si kreslí tužkou dostatečně velké ptačí stopy, které vystřihne a lepí je na druhou čtvrtku. Děti si mohou nejprve na papír předkreslit několik stop, vystřižené postupně komponovat na plochu a přilepit je až na závěr práce. Někteří dávají přednost okamžitému lepení každé nově vystřižené stopy. Jakmile lepidlo řádně zaschne, vyválíme na destičce černou tiskařskou barvu a pomocí válečku ji naválíme na papírovou koláž.

 

  • Kresba fixy – Na základě získaných znalostí o podobě ptačích otisků ve sněhu zakreslují děti na čtvrtku černým úzkým fixem jejich stopy. Jde spíše upevnění tvaru, hru s opakujícím se prvkem, o zaplnění plochy. Cílem není vytvoření příběhu, ale ani jemu nebráníme. U stop měníme jejich směr i velikost.
  • Otisk netradičního materiálu – Velmi rychlá a efektivní technika, ke které potřebujeme malé obdélníčky z tvrdého papíru/kartonu (např. 5 x 2 cm), který se nebude ohýbat pod mírným přítlakem. Na plastovou destičku naneseme černou (můžeme vytvářet i barevné stopy) temperovou barvu a štětcem ji rozetřeme do plochy tak, aby se vytvořila slabá vrstva barvy, příliš barvy by způsobovalo dvojité otisky. Pracujeme s hranami obdélníčkového papíru. Přiložíme do barvy nejdelší stranu obdélníčku a poté otiskneme na čtvrtku, poté přiložíme kratší stranu do barvy, přiložíme ji přibližně ke středu nejdelší čáry a otiskneme ji 2krát do stran = 1 stopa. Pozn. Obdélníček do barvy pouze přikládáme (nejezdíme s ním v barvě, netupujeme s ním). Vždy nejprve vytvoříme jednu celou stopu a pak otiskujeme další.

  • Výtvarný úkol: zakomponovat kresby ptáků do notového zápisu
  • Výtvarná technika (postup): kresba pastelkou
  • Pomůcky: okopírované noty (např. s tématikou ptáků) na čtvrtce, pastelky, černý Centropen, fotografie/obrázky zpěvných ptáků

 

Úvod (motivace)

  • Otázka k zamyšlení: Proč jsou ve zpěvnících vyobrazováni právě ptáci? – Více než polovina ptáků patří do skupiny nazývající se pěvci. Pro ně je nejcharakterističtější vlastností zpěv. Svým zpěvem si vyznačují své území, lákají samičku a díky němu i můžeme poznat jednotlivé druhy pěvců. A protože zpěvníky obsahují písně, podle kterých zpíváme různé melodie, je symbolem knih právě ptáček.
  • Poslech: Zvuky ptáků – zpěv typický pro daný druh ptáka i s jeho vyobrazením na fotografii naleznete na webové adrese: youtube.cz.
  • Instrumentální činnosti: Hledání zástupných rytmických nástrojů k jednotlivým druhům ptáků – např. vrabec-dřívka, vlaštovka-triangl, holub-buben.

 

Realizace výtvarné činnosti

Výběr notového zápisu závisí na pedagogovi. Můžete vyhledat nové ptačí písně, nebo se zeptat dětí, jaké znají písničky, kde se o ptáčkovi zpívá (Na jaře; V zahradě na hrušce; Bude zima, bude mráz; Vrabec a sýkora apod.), eventuálně zvolit noty s libovolnou tematikou. Notové zápasy v dostatečném množství okopírujeme a děti si vezmou jednu píseň dle vlastního výběru. Úkolem je zakomponovat ptáčky zpěváčky do not – posadit je na notové linky, či je volně rozmístit po papíře. Pokud se dětem zdají ptáčci v notách málo výrazní, mohou je obtáhnout černým úzkým fixem/černou pastelkou.


Závěr

  • Zpěv písní – známé písně si přezpíváme; pokud se jedná o nové písničky, můžeme se některou z nich naučit a rozšířit si tak zásobu písní.
  • Rozhovor nad dílemVyobrazil/a jsi nějakého konkrétního ptáčka? Jakého?

  • Výtvarný úkol: vybrat si tvar peří, které se dítěti líbí a vystřihnout ho, zakreslit klasickou nebo dekorativní podobou praporu
  • Výtvarná technika (postup): rezerváž zmizíkem
  • Pomůcky: šablony peříček, tužka, malé nůžky, modrý inkoust, kulaté štětce, zmizíky, ubrus, skutečná pírka  
Úvod (motivace)
  • Ukázka a popis ptačího pírka – z brku, který tkví v kůži, vybíhá osten, ze kterého vybíhají větve s paprsky tvořící tzv. prapor. Paprsky sousedních větví se překrývají a v místech křížení se vzájemně propojují háčky. Vzniká tak pevná hustá „síť“.Peří se časem opotřebí, neplní už svou funkci, ptáci proto peří pravidelně obměňují tzv. pelicháním. Pelichání probíhá postupně, aby ptáci neztratili schopnost letu.
  • Ukázka barevných per od různých ptáků – bažant, sojka, páv, havran apod.
  • K čemu slouží pera ptákům (teplo, let) a k čemu slouží člověku? (ke psaní, plnění polštářů a peřin, indiánské čelenky)
Realizace výtvarné činnosti

Děti si vyberou jednu z nabízených šablon ptačích per již obkreslenou na čtvrtce (šikovné děti si mohou šablonu pera obkreslit samy). Pero pečlivě vystřihnou malými nůžkami. Celé ho potřou inkoustem, který se velmi rychle do papíru vsákne (zaschne). Nejprve zmizíkem nakreslí osten táhnoucí se po celé délce až ke špičce. Prapor děti mohou pojmout jakkoliv – bud kreslit pouze paprsky a zachytit tak klasickou podobu pera anebo kromě paprsků zaznamenat i vzory na peří. Protože pracujeme jen s bílou, můžeme toho docílit různými vlnkami, pruhy, kruhy, tečkami apod.

Závěr
  • Vytvoření ptáčka z ptačích per – při dostatečné zásobě vytvořených per lze nakreslit přiměřeně velkého ptáka a ptačími pery ho ozdobit, pojmenování druhu.

  • Výtvarný cíl: reálné zachycení tvaru ptačího těla, uplatnění dekoru
  • Výtvarná technika (postup): tisk z výšky (folioryt)
  • Pomůcky: krabice od vína, mléčných výrobků; ořezané tužky, obrázky ptáků, černá tiskařská barva, grafický váleček, polévková lžíce, deska na válení barvy, čtvrtky formátu A4

 

Motivace

Prohlížíme si knihy o ptácích. Nejvíce nás zaujme pestré zbarvení ptačích těl, díky němuž i jednotlivé druhy poznáme. Dalšími znaky je zobák a ptačí peří rostoucí na těle, křídlech i ocase, které se liší tvarem, barvou i velikostí. Učitelka před děti položí obrázky různých ptáků. Děti mají za úkol poznat, jakého ptáka učitelka představuje. Ta sděluje informace a děti na základě obrázků zjišťují, kterého ptáka popisuje. Např.: Mám bílo-černé peří, dlouhé nohy, úzký dlouhý zobák a hnízdím na komíně.

Některé druhy mají na hlavě okrasnou chocholku tvořenou z peří (ukázka chocholouše, dudka, korely). Páv nosí dokonce na hlavě korunku a jeho ocas krášlí paví oka. Ptáci tedy kromě zbarvení mohou být pozoruhodní dekorativními prvky objevující se na peří a útvary vyrůstající na hlavě.

ptaci-na-strome

 

z webu: http://www.miroslavasloupova.cz/

 

 

  • Výtvarný záměr: otisknout dlaň, dotvořit konkrétního ptáka ze vzniklého otisku
  • Výtvarná technika (postup): body-art, malba temperou
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A4, temperové barvy, úzké kulaté a širší ploché štětce, kelímky na tempery, ubrus

 

Motivace a hra
  • Hádanky
    • Kvokám, kvokám na dvoře, vajíčka jsou v komoře. (slepice)
    • Malý zobáček, žlutá peříčka, právě se vylíhlo z bílého vajíčka. (kuře)
    • Nebýt mého kokrhání nebylo by rána ani. Vstávejte už, lenoši, dlouho spát se nesluší. (kohout)
  • Popis vzhledu: Kohout, slepice, kuře – Vyvozování znaků a rozdílů na základě obrázků. (Samec je větší, více zbarvenější s delšími ocasními pery. Slepice mají krátký zobák určený k zobání zrní, hřebínek na hlavě, podbradní laloky, barevné zbarvení – černé, šedé, hnědé, bílé, kropenaté atd.).
  • Důvod chovu slepic (popř. kohouta)
  • Sluchová hra: Kdo to ťuká – Učitelka určí pomocí dřívek rytmus pro kvočnu, kohouta, kteří klovou zobáčkem a pro kuřátko, které ťuká ve vajíčku. Děti sluchově rozlišují, kdo právě ťuká.
 
Realizace výtvarné činnosti

Pro stvoření slepičky, nebo kohouta použijeme hnědou (šedou, černou, bílou) temperovou barvu, na kuřátka žlutou. Pokud chceme, aby se na sebe ptáci dívali, je potřeba pro otisk použít obě dlaně. Silnějším plochým štětcem nanášíme na dlaň dostatek temperové barvy. Podstatné je, aby před otiskem nebyla tempera nikde zaschlá. Pro přirozenější položení dlaně na papír si čtvrtku otočíme na výšku a otiskneme. Palec představuje krk ptáka, dlaň tělo a zbývající prsty křídla a ocas. Palec více oddálíme od zbývajících prstů, rozpětí ostatních prstů je individuální – záleží, zda děti chtějí více či méně rozvětvené peří. Po zaschnutí domalujeme zobák, hřebínek, nohy, oči, kohoutkům více zbarvíme křídla za použití slabších štětců. Dotvoříme pozadí.

Slepičky a kuřátka2 Slepičky a kuřátka3 Slepičky a kuřátka4
Závěr
  • Interpretace dětských prací děl – Na základě barevného ztvárnění a zachycených znaků rozpoznáváme, zda se jedná o kohoutka, slepičku nebo kuřátko.

HRY

POHYBOVÉ

⇒PH: Vrabci honí vlaštovky

  • kluci se stávají vrabci a děvčata vlaštovkami
  • učitelka ukazuje obrázky těchto ptáků
  • pokud zvedne nad hlavu obrázek vrabce, honí vrabci vlaštovky a naopak

 

⇒PH: Na hlídače

  • vymezíme prostor pro hlídače, použijeme např.  obruč
  • hlídač v kruhu sedí, má zavřené oči, předstírá spánek
  • ostatní děti napodobují vrabce, poskakují okolo kruhu a říkají:

                        Hlídač usnul na lavici,

                        všichni vrabci na silnici.

  •  v další části říkanky si sednou do dřepu, předstírají zobání zrní a říkají:

                        Až se zrní nazobáme,

                        na hlídače zavoláme:

                        Hlídači, vstávej!

  • vtom hlídač vyskočí a honí děti; koho chytne, se stává novým hlídačem

 

⇒Cvičení na téma ptáci

  •  využíváme především představivost
  •  jsme malí ptáčci v hnízdečku, co mají hlad = dřep, pípáme, otvíráme pusinky a zavíráme
  •  malí ptáčci = kmitáme křídly (prsty na ramena), rosteme-roztahujeme křídla
  •  vrabčák = skáčeme a pohyb doprovázíme čím-čarára, skoky do rytmu
  • sýkorka = kroky na místě
  • čáp = stoj na jedné noze
SMYSLOVÉ

⇒SH: Ptáčku, jak zpíváš?

  • jedno z dětí jde za dveře
  • učitelka ukáže na některé dítě=to se stane ptáčkem
  • všechny děti si položí hlavu na koberec, aby jim nebylo vidět na ústa
  • zavoláme dítě za dveřmi
  • to se zeptá: „Ptáčku, jak zpíváš?“-odpoví mu určený ptáček nějakou ptačí slabikou (ku-ku, píp-píp, čim-ča-rára,.)
  • hledající opakuje otázku a ptáček odpovídá tak dlouho, dokud ptáčka podle zvuku nenajde

 

⇒SH: Vytleskávání názvů ptáčků

  • vzpomínáme, o jakých ptáčcích jsme si celý týden povídali
  • názvy ptáčků společně vytleskáváme

 

DIDAKTICKÉ

⇒DH: Kam letí ptáček?

  • pomůcky: 1 papírový pták, 1 papírová šipka, magnetická tabule, magnetky, razítko
  • nejprve dětem před činností tiskneme na ruku razítko
  • poté vysvětlíme, že kde je razítko-je PRAVÁ RUKA, druhé ruce bez razítka se říká LEVÁ RUKA
  • zkoušíme nanečisto – ukažte vlevo, vpravo, nahoře, dole
  • na magnetickou tabuli upevníme ptáčka a šipku
  • učitelka nejprve manipuluje s šipkou
  • kam otočí šipku, tak dítě do daného směru natočí ptáka a řekne, jakým směrem letí
  • poté učitelka manipuluje s ptáčkem a dítě se šipkou
  • snažíme se o to, aby ptáček letěl i šikmo-dokázat pojmenovat
  • (letí spíše dolů nebo nahoru, do L nebo P?)

ROZUMOVÁ VÝCHOVA

⇒KK: Seznámení s ptáky žijící u nás (vrabec, sýkorka, havran)

  •  „Jak se mi schováváme před zimou?“ (oblečení)
  •  „Jak se před zimou chrání ptáčci?“ (načechrají peří, vzduch, ohřívají, drží teplo
  •  „Jsou všichni ptáci stejní? V čem se liší?“

⇒KK: Poznání straky a kosa (rozdíl mezi vránou a strakou)

  • nejprve zkusíme bez vizuální opory a až poté srovnáváme dle obr.
  • rozdíly: kos – žlutý nos, celý černý
  • straka – tmavý zobák, černá, bříško bílé
  • vrána – celá černá, silný zobák

 

PÍSNIČKY

⇒Píseň: Vrabec a sýkora + taneček

Taneček

  • 1. – 8. takt: děti mezi sebou utvoří dvojice, zaháknou se pažemi a točí se
  • 9. – 10. takt: z rukou utvoříme křidélka a 1 krát skok
  • 11. – 12. takt: kroky na místě
  • 13. – 16. takt: kroucení hlavou NE, NE

 

 

ŘÍKANKY

⇒Říkanka: Krákorala černá vrána

Krákorala černá vrána,

krákorala na havrana:

Milý strýčku havrane, kdy už jaro nastane?

Ťukám, ťukám zobákem, abych probudila zem.

Ťukám, ťukám do sněhu,

bez jídla a noclehu.“

Ťukej, ťukej, milá vráno,

jaro přijde-možná ráno.

 

VÝTVARNÉ A PRACOVNÍ AKTIVITY

⇒VV: Příběhy ptačích stoppodrobnosti k námětu ZDE

⇒Pobyt venku: Sběr šišek pro krmítko

  • na vycházce si každé dítě najde 1 šišku (např. z borovice)

⇒PV: Tvorba krmítka

  • pomůcky: krmná směs pro ptáky, 1 sádlo, nastříhané provázky o délce 20 cm, šišky, tácky, ubrusy
  • nejjednodušší a zároveň efektivní možnost, kdy si každé dítě vyrobí vlastní krmítko, je koule, která se zavěsí na stromy

Příprava učitelky:

  • učitelka na jednotlivé šišky přiváže provázky za stopku šišky
  • necháme rozehřát sádlo (na topení)
  • přimícháme směs pro ptáky a hnětením vytvoříme směs
  • směs by měla být malinko tužší (měkká se příliš lepí na prsty a nejde lepit na šišky)

Postup

  • děti si berou směs po částech a lepí ji na šišku
  • hotové kouličky – krmítka pověsíme na keře a stromy kolem MŠ

  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: tupování
  • Pomůcky: tempery, malé kelímky, houbičky, čtvrtky A3, předkreslené šablony, nůžky, tvrdé čtvrtky A5

 

Tvorba šablony

  • a) Starší d. = dostanou šablonu ptačí stopy, obkreslí ji na tvrdý A5 papír a vystřihnou vnitřek
  • b) Mladší d. = stopa je již předkreslená, děti vystřihnou
  • c) Nejmladší děti= dostanou již připravenou vystřiženou šablonu

 

Výtvarná práce
  • do malých kelímků dáme rozmanité škály barev
  • poradíme dětem, aby si nejlépe zvolili 3 barvičky, se kterými budou pracovat (netrváme na tom)
  • dítě položí šablonu na čtvrtku A3 a pomocí houbičky tupuje (ťuká, nikoliv roztírá)
  • dobré je houbičku namočit do barvy, roztupovat si ji na vedlejší papír a až poté tvořit stopy
  • stopy se mohou překrývat, důležité je, aby ale nezanikly díky stejné barvě
    (pevně přidržovat šablonu, aby se nám otisk neposunul)
Příběhy ptačích stop (3) Příběhy ptačích stop (5)