Archiv pro štítek: příroda

Kreslení přírody: Pro kreslíře i začátečníky 

V praktické příručce Kreslení přírody vám Mark a Mary Willenbrinkovi zábavným a přátelským stylem výuky představí, jak realisticky zachytit svět kolem vás. Naučíte se kreslit vodu a odraz ve vodě, sníh, led, pohoří, různé druhy stromů a mraků, přírodní jevy, jako blesk nebo tornádo, vodopád a v neposlední řadě také zvířata, protože ta do přírody samozřejmě nezbytně patří.

Bude vám stačit malý formát papíru, nemusíte se bát velkých ploch. Tím, že se ke kreslení používají jen tužky o různé tvrdosti, získáte perfektní povědomí o stínování a principech světla a stínu nezbytně potřebných pro různé druhy kresby a malby. Kniha vám pomocí jednoduchých příkladů poskytne důležité základy pro vaši budoucí tvorbu. Naučíte se, jak v praxi fungují známé koncepty, jako je perspektiva a kompozice, a spoustu dalšího.

Vlastní recenze

Kniha ze série: „Naučte se kreslit“ nás tentokrát zasvětí do KRESBY ŽIVÉ A NEŽIVÉ PŘÍRODY.  Černobílé provedení knihy nesnižuje její hodnotu, neboť pojímá pouze kresbu tužkou, při které nejsou barvy zapotřebí.

Úvodní pojednání o pomůckách mohou pokročilí vynechat. Začátečníkovi postačí jedna tužka – jejím přítlakem docílíte různé intenzity stínování, papír, guma a ořezávátko. Nepovažuji osobně za zcela umělecké střídání 3 druhů tužek – ovšem co umělec, to jiný kresebný přístup. :) S knihou nesouhlasím v tom, že vybízí k používání prosvětlovacího boxu a kopírovacího papíru sloužící ke kopírování fotografií, neučí tedy kreslit reálnou přírodu v plenéru, ale pouze stínovat.  Navíc tyto pomůcky jsou limitované formátem A4, tudíž při kresbě přírody na formát A2 byste byli ztraceni.

Pokud nemáte žádné nebo velmi malé zkušenosti s kreslením, věřím, že první kapitola: Techniky kreslení pro vás bude podnětná. Zabývá se různým držením tužky, druhy stínováním, rozvržením předmětu pomocí základních tvarů (obdélník, čtverec, kruh, trojúhelník- využitelní dobře u zvířat a porovnávání, měření proporcí.  To stejné platí i pro druhou kapitolu: Výtvarné principy zabývající se lineární perspektivou, valéry, hledáním motivu pomocí hledáčku.  Shrnula bych to tak, že do této chvíle je kniha určena převážně pro začátečníky, nebo jako osvěžovna pro pokročilejší.

Kapitola: Přírodní náměty ukazuje již nakreslené motivy neživých (kameny a skalní útvary, voda, vodopád, led, sníh, mraky, nebe) a živých předmětů (květiny, stromy a jejich kůra, motýl, srnec, vačice, ptáci). Každému motivu je věnována 1 až 2 strany. I na těchto hotových kresbách ale krásně vypozorujete stínování, které modeluje daný objekt.  Líbí se mi například ukázka kresby suchého i mokrého kamene, průzračné vody, odrazy ve vodě, vlny, vyobrazení listnatého i jehličnatého stromu. U živé přírody mě osobně nezaujala zvířata. Jedná se o kresby konkrétních zvířat a to z větší dálky. Neosvojíte si například to, jak kreslit různé druhy srsti, drápů, čumáků, uší apod.)

Dostáváme se k nejdelší a nejdůležitější kapitole této knihy aneb: Pojďme kreslit.  Autoři ukazují u každého motivu přibližně v 10 krocích kresbu krok za krokem.  Jedná se o tytéž motivy, které byly obsažené v předešlé kapitole. Od postupného náčrtu k zakreslení nejtmavších, světlých a středních tonů.  Za mě oceňuji kámen, kořeny stromů, skalní útvary, stromy – aneb motivy, kterých se i zkušení kreslíři obávají pro jejich náročnost. Kromě toho zde najdete krok za krokem: slunečnici, mušle, motýla na květinách, jelen v lese. Kroky jsou očíslované velkými čísly, nechybí dostatečně velké fotografie, ze kterých lze vyčíst valéry a jasný popis práce s tužkou.  Fotografie jsou zobrazeny u všech kroků vždy celé, ne například detail stínování u záludného místa, což mě trochu mrzí.  U každého motivu jsou na začátku uvedeny materiály, které jsou povětšinou podobné.

U poslední kapitoly bych ocenila, kdyby se hned na začátku objevila fotografie reality, podle které autoři kreslili a díky tomu si i lépe představila kresebné zkratky a porovnání jak si umělec poradil s kresbou přírody.

 

  • Výtvarný cíl: vystupňovaný pocit pohybu
  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: roláž
  • Pomůcky: 2 totožné fotografie krajiny získané okopírováním (pro 1 dítě), nůžky, lepidlo v tubě, čtvrtky formátu A4

 

Motivace

Jakou barvu má voda ve skutečnosti? Voda svou barevnost získává odrazem z okolí.  Nejlépe si to dokážeme představit u barvy moře. Mořská voda není blankytně modrá, ale její zbarvení způsobuje modré nebe nad ní. Co vše může odrážet hladina vody?

Aby děti viděly, jak odraz funguje, jak nalepit druhou fotografii, provedeme jednoduchý pokus. Přiložíme obdélníkové zrcadlo kolmo k příčné ose snímku a podíváme se do zrcadla. Pokud zrcadlo natáčíme, krajina se nám zužuje, či rozšiřuje. Děti tak vnímají nový výraz krajiny. Když je hladina klidná, odráží se v ní přesný odraz, ale když na hladinu fouká vítr či prší, obraz se rozvlní. Pro praktickou demonstraci můžeme zvolit průhledný igelit, na kterém je temperou namalovaná krajina. Učitelka igelit rozvlní, děti si všímají změn.

 

Postup výtvarné činnosti

Potřebujeme 2 totožné fotografie, které získáme okopírováním (černobílé, barevné). Horní díl ponecháme v celku a přilepíme ho do horní části čtvrtky, druhý rozstříháme na úzké, podélné proužky. Následuje rozsouvání obrázku. Proužky můžeme posunovat postupně doleva nebo doprava, u každého proužku střídat jeho směr nebo mezi proužky dělat jen mezery. Ty pak zrcadlově převrácené ve stejném pořadí lepíme na podkladovou čtvrtku. Mezi proužky necháváme stejnoměrný i nestejnoměrný rytmus mezer, které evokují vlny na hladině. Rozsouvání  vyvolává pocit pohybu i deformuje skutečnost.

 

Reflexe

Působí naše roláže skutečně jako odrazy ve vodě? Která hladina je klidná a kterou naopak zmítá silný vítr či déšť? Všimnou si děti, že je odraz stranově převrácený?

odraz ve vodě odraz ve vodě3 odraz ve vodě2