Archiv pro štítek: práce s přírodninami

  • Výtvarný záměr: tisknout plošný přírodní materiál s výraznou strukturou a objevit tak složitou síť žilek v listech
  • Výtvarná technika/postup: tisk z přírodnin
  • Pomůcky: černá tiskařská barva, 2 grafické válečky (popř. 1 grafický váleček, 1lžíce), deska na rozválení barvy, kancelářské papíry, čtvrtky formátu A4, temperové barvy, čerstvé listy (javor, jírovec, jeřáb, dub, buk atd.)

 

Motivace a hra
  • Sběr barevných listů spadaných ze stromů
  • Hmatové zkoumání žilnatiny – hmatem rozlišit, na které straně listu je hrubá žilnatina
  • Přiřazování listů k plodům – (list jeřábu – jeřabina, list dubu – žalud, list javoru – okřídlená dvounažka, list jírovce – kaštan, list buku – bukvice). Pracujeme s nasbíranými přírodninami, jako obměnou mohou děti přiřazovat obrazový materiál listů a plodů. Pojmenovávání přírodnin.
  • Seznámení se záměrem – Dokud si jen prohlížíme listy, všimneme si jejich tvarů a barev, ale nenapadne nás zkoumat list nějak blíž. Pozornost bychom měli zaměřit i na síť žilek. Jejich složitost lze pozorovat na skutečných listech, ale lze je také objevit otiskem na papír, což je pro děti daleko poutavější metoda pozorování.

 

Realizace výtvarné činnosti

Barevný podklad pro tisk může být libovolný. Lze využít měkký barevný papír, který by ale postrádal uměleckou složku. Podklad lze podmalovat akvarelem, temperami, barevnými tušemi, pastelem apod. V tomto případě jsme použili temperové barvy, které jsme rozváleli na desce a pomocí grafického válečku je děti rozvalovaly různými směry po ploše čtvrtky. Využívali jsme především podzimní barevnosti (červená, oranžová, žlutá, popř. bílá pro zesvětlení odstínů). Papíry necháme do druhého dne uschnout.

Černou tiskařskou barvu rozválíme na skleněnou/plastovou desku do plochy tak, aby se na ní vešel vybraný list. List položíme s výraznou žilnatinou na barvu a válečkem po něm opatrně přejíždíme směrem od středu ven. Snahou je, aby se na spodní stranu naválela barva. Vlivem přejíždění začerněného válečku se však dostane barva i na vrchní stranu. List uchopíme za řapík, sejmeme z desky a položíme žilnatinou dolů na vlastní barevný podklad. Přikryjeme bílým kancelářským papírem a čistým válečkem (či lžící) přejíždíme po celé ploše s mírným přítlakem. Učitelka dopomáhá s přidržováním papíru, aby nedocházelo k dvojitým otiskům. Můžeme nahlédnout pod papír, zda je potřeba někde přitlačit. Kancelářský papír sejmeme, skutečné listy odlepíme a vyhodíme do koše. Vzniknou nám dva podobné tisky na barevném i bílém papíře.

 

 

Závěr

Pokud naválíme na desku silnou vrstvu černi, budou patrné především hlavní žíly, při slabší vrstvě může vyniknout i drobná žilnatina. Na tiscích pozorujeme, že u javoru se z řapíku rozbíhá několik hlavních žilek, u dubu tvoří osu listu jedna hlavní žilka, z níž se v pravidelných rozestupech oddělují slabší žilky, které se samy dál štěpí. Kresba žilek je u každého druhu listů jiná.

 

  • Výtvarný  záměr: vybrat si materiál a ozvláštnit fotografii sebe samého neobvyklou parukou
  • Výtvarná technika (postup): asambláž
  • Pomůcky: vytištěné barevné fotografie dětských portrétů, nůžky, lepidlo v tubě, lepidlo Herkules, štětečky a kelímky na lepidlo, ubrusy, kartony formátu A4, jakékoliv zbytkové prostorové materiály přírodní i umělé (šípek, žaludy, semínka dýně, skořápky od ořechů i arašídů, kukuřice, šupiny z šišek, špejle, klacíky od zmrzliny, malé stavebnicové dílky, vata, klubíčka vln, těstoviny, alobal, knoflíčky, kolíčky, mušle atd.)

Motivace
  • Hra v roli: KloboukyUčitelka přinese klobouky i jiné pokrývky hlavy (šátky, zvířecí a pohádkové čepičky). Na chvíli se staneme někým jiným, propůjčíme svou hlavu maskám zvířat, pohádkovým bytostem. Každý si jednu vybere, nasadí na hlavu a pokusí se vžít do nové role, prezentovat se jako charakterová postava.
  • Seznámení s činností úkolem: Vytvoření paruky – Na karnevale se kromě klobouků, čepiček používají i paruky, které daleko víc změní náš vzhled a napodobí tak danou bytost (paruka pro vílu Amálku, princeznu Elsu, Pipi dlouhou punčochu, klauna, indiánku) – možnost donést jednu paruku pro ozkoušení. Vytvoření vlastní originální paruky na vlastní fotografii.
Postup výtvarné činnosti

V první fázi si děti opatrně vystřihnou svůj portrét z fotografie, který si přilepí lepidlem v tubě doprostřed kartonu. Na stole již máme připravené veškeré materiály, které dětem postupně ukazujeme, aby věděly, z čeho si mohou vybírat. Můžeme i pohovořit, k čemu věci dříve sloužily. Pokud nám to množství nashromážděných zásob dovolí, každé dítě si vybere odlišný materiál, který si odnese na své místo a může začít pracovat. Děti mohou pouze své vlasy na fotce obměnit, anebo si vytvoří jiný, extravagantní účes. Lepidlo nanášíme na papír štětečkem po menších úsecích a po nalepení materiálu pokračujeme s jeho nanášením.

Poznámka: Při výběru pomůcek se vyhýbáme větším i plastovým materiálům, které se špatně lepí. Fotografie z tiskárny nemají rády vodu, pokud na ni kápne lepidlo, nebo jím děti fotku přetřou, barva se rozpije.

Závěr
  • Haló, pane Karnevale, jakou paruku máte?Učitelka postupně oslovuje děti sedící v kruhu. Dítě ukáže všem své dílo a odpoví, z jakého materiálu ji vyrobil. Děti odpoví: „Děkujeme mnohokráte“.
ucesy-a-jejich-promeny ucesy-a-jejich-promeny6 ucesy-a-jejich-promeny3
ucesy-a-jejich-promeny5 ucesy-a-jejich-promeny2 ucesy-a-jejich-promeny7

  • Výtvarný záměr: komponování přírodnin do zajímavých vzorů na podzimním oblečení
  • Výtvarná technika (postup): práce s přírodním materiálem
  • Pomůcky: barevné podzimní listy, šípky, žaludy, šupiny šišek, semínka dýně apod., lepidlo Herkules, kelímky a štětečky na lepidlo, tavná pistole, kartony, tužky, řezací nůž, ubrusy, oblečení dětí

Motivace

Žila, byla jedna princezna, která si měla vzít za ženicha ošklivého a hloupého Spytihněva. Prosila královského otce, že si ho vzít nechce, ale král byl neoblomný. „Neodmlouvej!“ bouchl do stolu. „Spytihněv je bohatý a mocný.  Za měsíc bude svatba, běž si vyzkoušet svatební šaty!“ Byly to přenádherné, skvostné šaty, radost pohledět, královský krejčí si na nich dal moc záležet. Ale co naplat, když princezna po celou dobu, kdy je zkoušela, usedavě plakala. Krejčí se z toho málem rozplakal také, protože princeznu už dlouho tajně miloval. Nakonec princezně o své lásce řekl a ta mu k jeho překvapení prozradila, že ho má také ráda. Hned se rozhodli, že spolu utečou, a v noci tajně opustili královský zámek. Když král zjistil, že jeho dcera uprchla s krejčím, poslal za ní vojáky. „Dceru mi přiveďte a tomu mladému opovážlivci srazte hlavu!“ řekl jim.Krejčí s princeznou zatím spěchali k řece. Když ji přebrodíme, psi ztratí naši stopu a budeme zachráněni, mysleli si. Jenže měli málo času. A tu princezna dostala nápad. „Vezmi mé svatební šaty a pověs je do koruny nejvyššího dubu,“ řekla krejčímu. „Až vojáci přijedou, budou myslet, že tam nahoře jsem já sama, a než zjistí, že jsou to jen šaty, získáme náskok!“Byl to dobrý nápad, ale krejčímu se do toho najednou nechtělo. Když si jen vzpomněl, kolik lásky a péče šatům věnoval, kolik dní a nocí na nich pracoval. Byly to ty nejkrásnější šaty, jaké kdy ušil a teď je má prostě pověsit na strom? Snad si v tu chvíli dokonce pomyslel, že raději ztratí princeznu i hlavu, než by zničil dílo svých rukou. Princezna věděla, nač krejčí myslí, ale nepolekala se. „Neboj se a udělej to, co doopravdy musíš.“ Za chvíli už šaty visely na dubu a krejčí s princeznou spěchali k řece. 

(zkrácená verze pohádky z knihy Výtvarné práce s pohádkami)

Postup výtvarné činnosti

Šaty zavěšené na dubu nás inspirují k navrhnutí přírodních vzorů na oděvech čerpající barvy a tvary z podzimních stromů, které určitě neměla ani princezna na svých šatech. Materiálem k tvoření se stanou barevné listy a jejich plody, které děti průběžně nosí do školky. Na podzim je už na šaty chladno, místo nich nosíme teplejší oblečení. Jaké? Učitelka vybere zástupce, kteří si přinesou z šatny jeden kus svého oblečení (mikina, bunda, čepice, teplé kalhoty) a položí ho na karton. Množství potřebných oděvů závisí na počtu dětí ve třídě, zpravidla by skupina neměla překročit 6 členů z důvodu uplatnění se při výtvarné činnosti. Skupinka kamarádů přidržuje oblečení a jedno dítě ho tužkou obkreslí. Učitelka v průběhu dne obrysy šatů vyřízne řezacím nožem.

Druhý den si roztřídíme listy podle barev pro lepší organizaci práce i snadnější vyhledání barevných odstínů. Dětem dáme chvilku na to, aby si u stolečků jako skupina promyslela, jaký druh oblečení si vyberou, jak a čím ho budou zdobit. Snažme se děti motivovat k promyšlenějšímu vytváření zajímavých vzorů než k nahodilému kladení přírodnin. Lepidlo nanášíme štětečkem na spodní část listu po celé jeho ploše. Pokud děti chtějí plody, semínka apod. lepit přímo na karton, postačí k tomu lepidlo Herkules, v případě že budou chtít umístit přírodniny na listy, naaranžují si je na oblečení a učitelka jim je přilepí tavnou pistolí.

Reflexe

Po důkladném zaschnutí přírodnin si dobrovolníci mohou hotové módní kousky „obléknout“. Aby se děti samy viděly, jak v nově ušitých oblecích vypadají, vyfotografujeme je. Fotky je možné vytisknout a umístit na nástěnku společně s vytvořeným oblečením pověšeném například na prádelní šňůře.

Poznámka: Pro výtvarnou činnost volíme čerstvější listy, které pro snazší lepení vylisujeme. Přeschlé listy se drolí a vzniká tak při práci s nimi příliš nepořádku. Dalším úskalím je i to, že se na ně špatně nanáší lepidlo a při stlačení na karton se rozlamují.

saty-delaji-cloveka-1 saty-delaji-cloveka-2 saty-delaji-cloveka-3

  • Výtvarný záměr: sbírka přírodnin v různých adjustacích
  • Výtvarná technika (postup): konstruování přírodních materiálů
  • Pomůcky: přírodniny (šípek, žaludy, menší kaštany, barevné listy, jeřabiny, šišky, skořápky od vlašských ořechů atd.), nůžky, oboustranná lepenka, vystřižené šablony palet na čtvrtce

Motivace a hra
  • Poslech pohádky: Jak jablíčko uteklo ze sadu do lesa V sadu jabloní se proháněl vítr a hledal, s čím by si ještě pohrál. A vida, mezi nejhustším listím vítr objevil schované maličké jablíčko. Bylo ještě zelené, nechtělo na sluníčko, ani se pustit větve. Vítr trochu víc zafoukal a jablíčko huplo do trávy. „Já se ničeho nebojím, jdu do světa samo! Ne jako mí kamarádi, kteří se natřásali v bednách.“ Jak řeklo, tak udělalo, dalo se do koulení. Marně za ním maminka jabloň volala, aby se vrátilo a dozrálo v trávě pod jabloní. Koulelo se, koulelo…a BUM. Narazilo na ostrý kámen. „Auvajs, to bolí.“ Rozhlédlo se kolem sebe a okolo něj byly stromy. Ty však nevypadaly jako jabloně v sadu. Byly daleko vyšší, každý jiný, některé byly ještě plné listí a jiné plné temného jehličí. Kdo si to ale pod nimi v trávě hraje? „Dobrý den! Jsem kaštan, semeno jírovce,“ zašvitořilo nablýskané kulaťoučké hnědé stvoření, které sedělo v zelené ostnité tobolce. A ten s čepičkou je kamarád žalud z dubu a také kamarádky, ježatá bukvice z buku, šiška z borovice, smrku i modřínu. Jsou tu i maličké nažky z javoru, červený chumel kulatých jeřabin, které jsou ti tak trochu podobné. My jsme děti stromů ze smíšeného lesa.
  • Porozumění textu – Jaké plody se objevily v pohádce? Z jakého stromu pocházely? Odkud bylo jablko a odkud ostatní plody? Co znamená smíšený les?
  • Samostatný slovní projev: Dokonči pohádku – Co se dělo dál s jablíčkem? Vrátilo se domů? Zůstalo v lese s ostatními plody?
  • Vycházka: Sběr přírodnin

 

Realizace výtvarné činnosti

Před samotnou aktivitou si učitelka připraví papírové paletky. Přílohu 4 vytiskneme na čtvrtky a paletky vystřihneme. Na každou z nich nalepíme 3 čtverečky oboustranné lepenky.

Po třídě vytvoříme stanoviště s přírodninami umístěných v pytlíčcích, krabičkách apod. Před zahájením konstruování poskytneme pár cenných rad: vybírat menší kaštany, velké a těžké kaštany by lepenka neudržela; ze šišek využívat pouze šupiny, které si děti odtrhnou; malé lístky lze lepit celé, u velkých si vybrat zajímavé barevné místo, daný kousek odtrhnout a nalepit si ho apod. Dětem rozdáme paletky, děti si opatrně odlepí horní vrstvu lepenky, aby nepomačkaly papír, zbylé papírky z lepenky vyhodí do koše a vydají se na podzimní lov odstínů. Přírodniny si lepí přímo u stanoviště a to jen ty, které se jim líbí. Hotové paletky vystavujeme ve vodorovné rovině, aby se přírodniny neodlepily.

 

Obměna

Aktivita jde uskutečnit i venku v přírodě. S dětmi se vydáme na procházku a v místě, kde nalezneme největší výběr přírodních materiálů, dětem rozdáme paletky. Děti si odlepí horní vrstvu (papírky vyhodí do připraveného pytlíku) a přímo v přírodě hledají co nejvíce rozmanitých odstínů a připevňují je na paletku. Důležité pak je donést paletky do MŠ tak, aby se po cestě neodlepily některé přírodniny.

barevna-paleta-podzimu barevna-paleta-podzimu2 barevna-paleta-podzimu3

  • Výtvarný cíl: ozvláštnění umělého prostředí drobnými prvky z přírodních materiálů
  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: výtvarná akce, land-art
  • Pomůcky: 1-2 kg cukru, 0,5-1 l vody, skleněné nádoby na lepící směs, průhledy v šablonách z materiálu pro reklamní banner, přírodniny (písek, kamínky, traviny, rostliny, zem, šišky, jehličí, větvičky atd.), igelitové pytlíky na přírodniny, větší kameny pro zatížení šablon, vlhčené ubrousky, fotoaparát

 

Motivace

V průběhu týdne s dětmi podnikáme vycházky po okolí a sbíráme do pytlíků rozmanité přírodniny (kamínky, písek, větvičky, jehličí, šišky, traviny, rostliny atd.) Obeznámíme děti s cestami, jejími druhy (pěšiny, chodníky, polní cesty, silnice, dálnice, ulice). K čemu slouží, proč vznikly? Jaké jsou jejich klady i zápory? Můžeme si ukázat i rozdíl nad cestami vytvořenými lidmi a cestičkami zvířat (v kůře stromů, mravenců, chodby myšek).

Cesty jsou kromě svého klikatění, křížení nevýrazné. Lidi je svým způsobem přehlíží, nevšímají si jejích krás. Ale kdybychom je pomocí přírody trochu ozvláštnili, určitě by se ostatní zastavili, zpozorněli a všimli si nečekané proměny městské šedi.

 

Postup výtvarné činnosti

Pro ozvláštnění využijeme nový vyjadřovací prostředek land-art, který pracuje s přírodními materiály ve volné přírodě. Inspiraci na téma cesty můžeme čerpat z land-artů Richarda Longa, jehož uměleckou formou bylo chození a stopy. Podél cest různým způsobem aranžoval kameny, vyšlapával cestičky a různé spirály. Na svých cestách také vytvářel z nalezených materiálů různé sochy a asambláže, které vyfotografoval a poté ponechal povětrnostním podmínkám přírodě. Long chtěl s krajinou souznět, jeho umění je důkazem hlubokého vztahu k přírodě.

Pro výtvarnou akci si vybereme známou cestu, po které pravidelně chodíme. U malých dětí zhotoví šablonu učitelka, starší děti si ji již mohou vyrobit samy. Před činností si připravíme lepící směs z cukru a vody, která nám upevní přírodniny k povrchu. Dobré je pracovat po skupinkách. Položíme šablonu na chodník, upevníme ji kameny a do vnitřních průhledů pomocí štětce nanášíme cukrovou směs. Děti mohou použít na obrazec jednu i více přírodnin. Důležité je klást přírodniny pouze do proříznutých otvorů a v malém množství, aby se netvořily neupevněné vrstvy. Při odendávání šablon (u velmi sypkých materiálů) je potřeba zvláštní opatrnosti, aby zbytky na šabloně nezničily výsledný relikt.

proměny městské šedi proměny městské šedi 2
proměny městské šedi 4 proměny městské šedi 3

 

 

 

 

 

 

 

 

Reflexe

Zkoumáme ozvláštnění asfaltových chodníků, cest. Zajímavé je i zpovzdálí sledovat reakce kolemjdoucích. Naše díla vzbuzují nečekanou pozornost, cyklisté se obrazcům vyhýbají. Pokud místo navštívíme i druhý den, můžeme si povšimnout, že naše relikvie zaujaly díky cukrové směsi i mravence.

HRY

POHYBOVÉ

 ⇒ PH: Rukavice

  • pomůcky: rukavice dětí
  • děti si ze šatny přinesou rukavice, položí je na určené místo a odchází si sednout na židličku
  • učitelka rukavice promíchá a rozhází je po herně
  • snaží se, aby stejné rukavice neležely u sebe
  • děti si stopnou na startovní čáru (před kobereček)
  • úkol: na povel vyběhnou a co v nejkratším čase musí najít své rukavice, obléct si je a sednout si opět na židličku
  • další činnost: vyhledat ve třídě 2 stejné předměty (mohou se lišit barvou, ale ne tvarem)

 

⇒ PH: Mráz a sluníčko

  • pomůcky: papírové sluníčko
  • pokud děti nevidí sluníčko, ztuhnou (zmrzly)
  • jakmile začne sluníčko vykukovat, děti roztávají a začínají se pohybovat

 

 ⇒ PH: Pozor, sněhová koule

  • pomůcky: míč
  • proměníme se ve sněhuláky, utvoříme kruh a sedneme si
  • zvolíme 1 sněhuláka, který se pohybovat uvnitř kruhu
  • ostatní sněhuláci se ho budou snažit zasáhnout sněhovou koulí
  • komu se to podaří, vymění si se sněhulákem uvnitř kruhu místo

 

 ⇒ PH: Ušlapaná zimní cestička

  • pomůcky: kancelářské papíry (pěnové destičky)
  • dětem vytvoříme cestu z papírů
  • papíry by měly být od sebe různě vzdálené, aby cesta byla různě obtížná
  • je dobré ostatní děti rozmístit kolem cesty, aby vždy papíry vrátily na své místo

 

 ⇒ PH: Eskymácká módní přehlídka

  • pomůcky: oblečení dětí, CD s hudbou
  • dle počtu dětí utvoříme skupinky cca po 5 dětech
  • ve skupince si určí model – Eskymák
  • skupinky mají vymezený čas, kdy si mohou doběhnout do šatny pro co nejvíce oblečení (kromě eskymáků)
  • čas při oblékání nestopujeme
  • cílem je na Eskymáka navléknout co nejvíce oblečení
  • týmy si poté stoupnou na stranu, jednotliví Eskymáci se na hudbu projdou po herně tam, otočí se a jdou zpět (jako na přehlídce)
    • modely vyvoláváme, obecenstvo fandí
  • poté vyvoláváme jednotlivé modely, svlékáme z nich oblečení a společně s dětmi počítáme počet kusů oblečení
SMYSLOVÉ

⇒  SH: Sněhová koule

  • pomůcky: sněhová koule, rukavice dětí
  • děti sedí u stolečků, na rukou mají navlečené rukavice
  • učitelka přinese sněhovou kouli
  • děti si ji postupně podávají, osahávají
  • cílem je vnímat, zda je sníh přes rukavice studí, či nikoliv
  • v druhém kole si děti sundají rukavice
  • vnímáme, kdy nás sníh více studil, uvědomujeme si, k čemu rukavice slouží
  • všímáme si sněhu (v rukavicích se rozpouštěl daleko pomaleji, než když se ho dotýkáme se teplými dlaněmi)

 

⇒ SH: Hledáme bílou barvu

  • úkolem dětí je najít ve třídě bílou barvu
  • úkol ztížíme tak, že si každý musí najít jiný předmět (ne stejná stavebnice)
  • po nalezení bílé barvy se jí dotkneme a ukážeme

 

 ⇒ SH: Vločky pod lupou

  • pomůcky: lupa, sníh, nádobky
  • do malinkých nádob nandáme sníh
  • pozorujeme rozmanitost vloček, je potřeba čerstvého sněhu

 

⇒ SH: Co roztaje dřív?

  • pomůcky: 2 víčka se sněhem na každý stoleček, sníh, sůl
  • jedno víčko necháme a do dalšího nasypeme na sníh větší množství soli
  • v průběhu výtvarné činnosti sledujeme, která nádoba se sněhem se dříve roztaje
  • pokus můžeme zkusit i opačně: voda, a voda se solí, kdo vyhraje ve zmrznutí?
  • potřeba větších mrazů, nádoby umístíme za okno

 

 ⇒ SH: Najdi své bačkorky

  • pomůcky: bačkorky, šátky (šály dětí)
  • vyzveme cca 5 dětí
  • děti si sundají bačkorky, zavážeme jim oči a zamícháme bačkorky
  • úkolem: najít po hmatu své bačkorky a nasadit si je na nohu
  • pokud nám nesedí, sundáme je a hledáme další
  • cíl: sranda, čí bačkorky budeme mít na noze.:)

 

DIDAKTICKÉ

⇒ DH: Poznávání oblečení

  • pomůcky: obrázky oblečení
  • ukazujeme obrázky a vyvoláme děti, které řeknou jeho správný název

 

⇒ DH: Řazení oblečení dle ročního období

  • pomůcky: obrázky oblečení, nakreslené sluníčko, vystřižená vločka
  • na koberci máme položené sluníčko a vločku, děti sedí na židličkách
  • učitelka určí dítě, ukáže mu kartičku a to jí řekne, zda se oblečení nosí v létě či v zimě a poté obrázek položí k danému období

 

ROZUMOVÁ VÝCHOVA

⇒ KK: Užitečnost a nebezpečí sněhu

  • na začátku týdne uvedeme děti do tématu, seznámíme je s plánem
  • „V čem je sníh užitečný?“ (zimní radovánky-sáňkování, bobování, koulování, stavění sněhuláka, lyžování, bruslení,…)
  • „V čem je nebezpečný?“ (uklouznutí-především u starších lidí, umrznutí, křehký led na rybníce, laviny,…)
  • u tématu nebezpečí se snažíme vhodnými otázkami navést děti k odpovědi

 

⇒ KK: O Eskymácích

  • existuje na zemi jedno místo, kde je zima celý rok
  • povídání o Eskymácích – stejní jako my, ale místo domů mají dům ze sněhu-iglú, místo topení oheň, musí se hodně oblékat,…

 

VÝTVARNÉ  A PRACOVNÍ AKTIVITY

 ⇒ VV: Sněhová abstrakcepodrobnosti k námětu ZDE

 sněhová abstrakce

 ⇒ VV: Sněhulák-kašírovánípodrobnosti k námětu ZDE

sněhulák-kašírování (1)

 ⇒ VV: Malování do sněhu

  • pomůcky: plastové lahve, tempery (potravinářské barvy), voda, sníh
  • každé dítě si přinese do školky PET lahev (0,5l)
  • připravíme barvu (děti si samy vyberou barvičku)
  • při pobytu venku děti experimentují s barevnou stopou

 

 ⇒ VV: PET sněhulák

  • pomůcky: plastová víčka

 

⇒ VV: Designéři – návrh vzoru pro Eskymáky

  • pomůcky: omalovánka Eskymák, pastelky
  • úkolem je vymyslet pro Eskymáka takový kabátek, který by si chtěl koupit
  • kabátek, který ještě nikdo nevymyslel
  • využívat např. proužky, čtverečky, tečky, barvičky,…

 

ŘÍKANKY

 ⇒ Pohybová říkanka: Chumelenice

                  První vločka, druhá, třetí,

                  z nebe na zem právě letí.

                  Jedna vedle druhé sedá,

                  volné místo kolem hledá.

                  Na strom, střechy silnici

                  udělají čepici.

 

HÁDANKY

⇒ Hádanky: Oblečení

V zimě si vás medvěd plete,

vezme k sobě do doupěte.

Proto choďte potichu,

když jste v lese v _ _ _ _ _ _. (kožichu)

Co všem holkám, klukům sluší,

v zimě hezky chrání uši,

hlavu hřeje nejvíce?

Přece teplá _ _ _ _ _ _. (čepice)

Kolem krku omotá se

a tepleji hnedle zdá se.

Dlouhá, krátká, úzká, malá?

Hlavně, ať je teplá _ _ _ _. (šála)

 

PÍSNIČKY

 ⇒ Píseň: Vrabec a sýkorka

Vrabec a sýkorka

  • Výtvarná technika (postup): otisk ovoce
  • Pomůcky: jablíčka rozkrojená napůl, tempery, hadřík, štětce, kelímek na vodu
Postup výtvarné činnosti
  • nejdříve si temperou namalujeme ošatku (oblouk), abychom měli kam jablíčka sbírat
  • poté na jablka nanášíme po celé ploše temperu a otiskneme
  • 1 nátěr=1 otisk
  • pokud chceme změnit barvu např. po zelené na červeno, předešlou barvu z jablíčka nejprve otřeme hadříkem
Jablíčka Jablíčka CIMG0278

 

 

 

 

 

  • Výtvarný cíl: ozvláštnění přírody její přírodní barevnou škálou
  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: land-art
  • Pomůcky: papíry, tužky, barevné listí, hrábě, fotoaparát, svinovací metr, ukázky z tvorby Ivana Kafky a dalších významných land-artistů

 

Motivace
  • Nejprve děti obeznámíme s úkolem, kdy budeme společně vytvářet land art, neboli zemní umění.
  • V bodech jim přiblížíme tento směr uskutečňující se výhradně v přírodě, který ke své tvorbě využívá buď přírodní materiály jako hlínu, písek, kameny, šišky, slámu, suché větvičky, listí aj., anebo přináší do přírody jiné prvky např. lana, stuhy i látky.
  • Ukážeme si monumentální umělecká díla vytvořená umělci, kteří přetvořili krajinu a zanechali v ní tak trvalé stopy.
  • Inspirací pro nás bude především Ivan Kafka s dílem: Lesní koberec pro náhodného houbaře.
  • Hovoříme s dětmi, co vše potřeboval k vytvoření takových koberců, a pokoušíme se odhadnout, jaký strom zanechává na podzim daný barevný odstín listů.
Ivan Kafka, Lesní koberec pro náhodného houbaře
Postup výtvarné činnosti
  • V místě bydliště si žáci měli nasbírat barevné podzimní listí.
  • Čím více barev kolem sebe objevili, tím bude náš koberec pestrobarevný a zajímavější.
  • Společně listy roztřídíme podle jejich barevné škály a přiřazujeme je k danému druhu stromu.
  • Na chvíli se i my staneme land-artisté a zkusíme vytvořit tvarově, barevně, svým dekorem zajímavý koberec.
  • Nejprve však ve skupinách navrhneme vzhled koberce.
  • Formou hlasování zvolíme vítězný návrh a pustíme se do práce v přírodě.
  • Protože by nám vítr naše dílo časem zničil, tak si ho vyfotíme, aby navždy zůstal nejen v našich vzpomínkách, ale stal se i trvalým důkazem naší tvorby.

 

Reflexe
  • Celý průběh akce dokumentujeme.
  • Po dokončení koberec změříme a porovnáme ho s rozměry koberce Ivana Kafky (1500 * 1 500 cm).
  • Následuje beseda o naší vzniklé instalaci v porovnání s  Ivanem Kafkou.
  • Hledáme odpovědi na otázky:
    •  „Jak velké úsilí by nás stálo vytvořit tak velký koberec jako Ivanu Kafkovi?
    • Kolik bychom na to potřebovali materiálu? Času?“
    • Neopomeneme se žáků zeptat na setkání s překážkami v průběhu práce a na schopnost se společně dohodnout.

  • Výtvarný cíl: objevení rozličných zelených odstínů; hry s rytmem, hustotou, barevností
  • Výtvarná technika (postup): otisky přírodnin s použitím temperových barev
  • Pomůcky: různé druhy listů, jehličí; štětce, temperové barvy, tabulka pro každého, balicí papíry A3, paleta, ukázka z tvorby Georgese Seurata

 

Motivace
  • Každá barva má svou tajnou řeč. Zelená přestavuje klid, mládí, naději.
  • Jak na nás působí, jaké vlastnosti bychom ji přiřadili?
  • Používáte při malování pouze zelené, co máte v tubách, nebo barvy mícháte?
  • Kolik myslíte, že máme v přírodě odstínů?
  • Podívejte se kolem sebe, kde všude vidíte zeleň?
  • Dokážeme ji odlišit od známé zelené z tuby? Je to spíše zelenomodrá, zelenohnědá?
  • Zavítáme do terminologie a vysvětlíme dětem, že smícháním dvou barev vznikají barvy lomené.
  • Každému rozdáme tabulku a na základě pokynů budou žáci míchat barvy a tím tvořit pro ně nové odstíny.
  • Zelená se dá vytvořit ještě jinak. Když se podíváme zblízka na televizi, spatříme barevné tečky; poodstoupíme-li, vidíme jasné barvy. Tohoto přesně využívali pointilisté. Až půjdete okolo velkých billboardů, podívejte se, z čeho jsou utvořeny a pak poodstupte. Následuje ukázka detailu a celého obrazu od Georgese Seurata.

 

zelená

zelená

+

světle modrá

zelená

+

tmavě modrá

zelená

+

světle hnědá

zelená

+

tmavě hnědá

zelená

+

bílá

zelená

+

černá

Míchání různých odstínů zelené

 

Postup výtvarné činnosti
  • Dokázali bychom listy, jehličí přesně takto nakreslit?Oni to udělají za nás.
  • Obrátíme list žilnatinou nahoru a prsty se jí dotýkáme.
  • Stačí jen spodní stranu natřít zvoleným odstínem zelené a otisknout ji na papír.
  • Měníme druhy listů, odstíny zelené, rytmus otisků, otiskujeme listy celé, nebo jen jejich části.
  • Nebojte se švihnout natřeným jehličím o papír, experimentujte a vytvořte na papíře bohatství lesních barev.

 

Reflexe
  • Zaměřujeme se na rozmanitou škálu zelených odstínů a jejich uspořádání v ploše.
  • Hledáme nejzajímavější otisky a lomené barvy.
  • Děti by měly dojít k závěru, že v přírodě existují pozoruhodné odstíny, které budeme využívat při dalším tvoření.