Archiv pro štítek: práce s fotografií

  • Výtvarný záměr: přeměnit sám sebe ve sv. Mikuláše
  • Výtvarná technika/postup: kombinovaná technika (asambláž, malba)
  • Pomůcky:  vytištěné fotografie dětí na kancelářském papíře, čtvrtky A4, nůžky, tužky, červená a zlatá temperová barva, štětce, kelímky, vata, lepidlo v tubě, ubrus, fotografie Mikuláše.

 

Motivace a hra
  • Legenda o sv. Mikuláši – Svatý Mikuláš byl biskup, svoje jmění po rodičích rozdal chudým, proto vznikla legenda o jeho štědrosti. Po tři noci prý házel zadluženému muži oknem peníze a tím zachránil celou jeho rodinu. Dárečky, které děti nacházejí za oknem, jsou možná připomenutím právě této legendy. Den před sv. Mikulášem (5. prosince) obchází Mikuláš rodiny s dětmi i s doprovodem své družiny – andělem a čerty.
  • Vzhled Mikuláše – Většinou se jedná o staršího pána, kterého zdobí dlouhý bílý vous. Bývá oblečený v červeném plášti, na hlavě mívá biskupskou mitru, která nahoře vybíhá do špičky a v ruce drží biskupskou berlu.

 

Realizace výtvarné činnosti

Den před výtvarnou činností děti vyfotíme (stačí zachytit hlavu a část trupu) a vytiskneme na barevné tiskárně. Děti si svůj portrét opatrně vystřihnou a nalepí lepidlem v tubě do středu čtvrtky A4, aby měly dostatek prostoru pro malbu mitry (=čepice) i části pláště. Specifický tvar čepice si děti nejdříve načrtnou tužkou. Je potřeba si uvědomit, že čepice je nasazená na hlavě (nestojí na ní), zasahuje částečně do čela, proto si děti udělají nejprve vodorovnou linku na čele, od které kreslí čepici. Tu i šat vyplní červenou temperovou barvu zředěnou s minimem vody. V případě, že bychom použili více vody, mohlo by dojít k rozmočení fotografie. Červeně přebarví i své tričko, které protáhnou až ke spodní hraně papíru. Po zaschnutí vytváříme detaily zlatou (popř. bílou) nezředěnou temperou.

Nakonec nalepíme vousy z vaty. Vatu lze různě stáčet, trhat, zastřihávat. Z vaty lze vytvořit kromě vlasů a plnovousu i knírek a obočí. Dlouhý vous může být zastřižen s papírem anebo může přes papír přesahovat. Při tvoření je pro děti lepší, pokud se mohou opírat o názorné fotografie Mikuláše.

Pozn. Pokud bychom chtěli zachytit celou postavu sv. Mikuláše i s berlou v ruce, vytištěný portrét přilepíme na čtvrtku A3-A2 a to povýš.

Závěr

Mikulášská nadílka – Když jsme se takto proměnili v Mikuláše, každý si na něj na chvíli zahraje. Dítě si vybere jednoho kamaráda, kterému např. nakreslí obrázek, ten mu předá a popřeje mu něco osobního.

  • Výtvarný záměr: uplatnění citu pro dekorativní charakter, kombinování barevných linií a ploch
  • Výtvarná technika (postup): kresba barevnými fixy
  • Pomůcky: vytištěné sladkovodní ryby na čtvrtce (viz příloha), barevné fixy-sada s více jak 12 kusy, síť, kancelářské sponky, nůžky

Motivace

Ryby kromě zajímavých tvarů poutají pozornost svými barevnými těly. Zbarvení našich sladkovodních ryb je spíše nenápadné. Pozorujeme obrazové materiály našich ryb a vyvozujeme jejich typické barvy (zelené, šedé, hnědé, bílé, žluté atd.). Všímáme si, že mají tmavší hřbet a světlé břicho, to aby unikly pozornosti při sledování shora i zdola. Nejpestřeji zbarveny bývají ryby z korálových moří, které mají ostré přechody mezi jednotlivými barvami a ryby jedovaté, které svými pestrými barvami zastrašují predátory, aby je neulovili.

Pro všechny ryby je typické, že mohou své zbarvení měnit, a to pokud jsou ohroženy, v době rozmnožování, při péči o své potomstvo, během růstu, při změně prostředí, náladě i zdravotním stavu. Naše ryby se sice nezbarvují tak výrazně, ale proč bychom si jejich zbarvení nemohli trochu vymyslet? Díky jejich novému kabátku by se staly postrachem všech predátorů ve sladkovodních vodách.

 

Postup výtvarné činnosti

Vytištěné černobílé ryby rozstříhané na jednotlivé fotografie položíme na stoleček, ze kterého si děti vyberou tu, která se jim líbí. Příloha obsahuje 6 druhů sladkovodních ryb, dle počtu dětí ji tiskneme vícekrát. Zbarvení necháme na fantazii dětí, zda tělo bude mít jednu barevnost a ploutve odlišnou, nebo na těle ryby děti budou vytvářet geometrické tvary, symboly (srdce, květiny, kříže), vodorovné i svislé pruhy, či nahodilé skvrny. Černobílá fotografie by měla být zcela pokryta kresbou fixy. V závislosti na věku i zručnosti dětí, velikosti vytištěných ryb vystřihnou rybky děti nebo učitelka. Pedagog pak ryby připevní na síť kancelářskými sponkami a zavěsí na nástěnku nebo do prostoru školky.

 

Reflexe

Které ryby by se svým zbarvením ochránily před predátory? A jaké by byly v ohrožení života?  Pro ryby můžeme vymýšlet nová druhotná jména, která by napovídala něco o jejich vzhledu, např. úhoř ohnivý, štika skvrnitá, kapr modrý apod.

ryby-v-siti5

  • Výtvarný  záměr: vybrat si materiál a ozvláštnit fotografii sebe samého neobvyklou parukou
  • Výtvarná technika (postup): asambláž
  • Pomůcky: vytištěné barevné fotografie dětských portrétů, nůžky, lepidlo v tubě, lepidlo Herkules, štětečky a kelímky na lepidlo, ubrusy, kartony formátu A4, jakékoliv zbytkové prostorové materiály přírodní i umělé (šípek, žaludy, semínka dýně, skořápky od ořechů i arašídů, kukuřice, šupiny z šišek, špejle, klacíky od zmrzliny, malé stavebnicové dílky, vata, klubíčka vln, těstoviny, alobal, knoflíčky, kolíčky, mušle atd.)

Motivace
  • Hra v roli: KloboukyUčitelka přinese klobouky i jiné pokrývky hlavy (šátky, zvířecí a pohádkové čepičky). Na chvíli se staneme někým jiným, propůjčíme svou hlavu maskám zvířat, pohádkovým bytostem. Každý si jednu vybere, nasadí na hlavu a pokusí se vžít do nové role, prezentovat se jako charakterová postava.
  • Seznámení s činností úkolem: Vytvoření paruky – Na karnevale se kromě klobouků, čepiček používají i paruky, které daleko víc změní náš vzhled a napodobí tak danou bytost (paruka pro vílu Amálku, princeznu Elsu, Pipi dlouhou punčochu, klauna, indiánku) – možnost donést jednu paruku pro ozkoušení. Vytvoření vlastní originální paruky na vlastní fotografii.
Postup výtvarné činnosti

V první fázi si děti opatrně vystřihnou svůj portrét z fotografie, který si přilepí lepidlem v tubě doprostřed kartonu. Na stole již máme připravené veškeré materiály, které dětem postupně ukazujeme, aby věděly, z čeho si mohou vybírat. Můžeme i pohovořit, k čemu věci dříve sloužily. Pokud nám to množství nashromážděných zásob dovolí, každé dítě si vybere odlišný materiál, který si odnese na své místo a může začít pracovat. Děti mohou pouze své vlasy na fotce obměnit, anebo si vytvoří jiný, extravagantní účes. Lepidlo nanášíme na papír štětečkem po menších úsecích a po nalepení materiálu pokračujeme s jeho nanášením.

Poznámka: Při výběru pomůcek se vyhýbáme větším i plastovým materiálům, které se špatně lepí. Fotografie z tiskárny nemají rády vodu, pokud na ni kápne lepidlo, nebo jím děti fotku přetřou, barva se rozpije.

Závěr
  • Haló, pane Karnevale, jakou paruku máte?Učitelka postupně oslovuje děti sedící v kruhu. Dítě ukáže všem své dílo a odpoví, z jakého materiálu ji vyrobil. Děti odpoví: „Děkujeme mnohokráte“.
ucesy-a-jejich-promeny ucesy-a-jejich-promeny6 ucesy-a-jejich-promeny3
ucesy-a-jejich-promeny5 ucesy-a-jejich-promeny2 ucesy-a-jejich-promeny7

  • Výtvarný záměr: poznávání sebe samého i ostatních
  • Výtvarná technika (postup): práce s fotografií
  • Pomůcky: fotoaparát, tiskárna, kancelářské papíry, temperové barvy, užší ploché štětce, ubrus, barevné papíry, malé nůžky, lepidlo v tubě

 

Motivace

Hovoříme o různorodosti a odlišnosti lidí. Jaké znaky máme společné? V čem se od sebe lidé mohou lišit? Žádní dva lidé na zemi nejsou úplně stejní. Mluvíme jinými jazyky, máme jiné zájmy, jsme různě staří, jinak velcí atd. Na první pohled si však všimneme obličeje, který má každý trochu jiný. Například nos, jaký může být? A co vlasy? Oči? Pleť? Nejlépe se tvar obličeje dá zachytit ze strany (profilu). Děti obeznámíme, že si je vyfotíme, aby viděly, jak je každý z profilu obličeje odlišný.

 

Postup výtvarné činnosti

Děti po jednom vyfotíme z profilu nejlépe na co nejsvětlejším pozadí. Fotky hlav před tiskem můžeme v počítači ještě oříznout. Děti si malými nůžkami vystřihnou svůj obrys – u obličejové části dopředu konstatujeme, že ji mohou vynechat a učitelka ji dostřihne (pokud by děti ustřihly některou z hlavních částí, nebyly by to pak už ony).

Nabídneme kompletní škálu temperových barev, kdy si děti zvolí vlastní odstín a z druhé (bílé) strany fotografii zakryjí barvou. Při malbě fotografie používáme nezředěných temper. Lze pomalovat i fotografie, ale je potřeba využít pouze tmavé barvy, které zakryjí tiskařskou barvu. Lze obměnit motivací na stíny, kdy by všechny obrysy byly pouze černé.

Po zaschnutí se kancelářské papíry povětšinou zkroutí, proto je dáme na den vylisovat. Narovnané lepíme na barevný papír. Opět záleží na učitelce i dětech, zda profily budeme lepit na papír, který se dětem líbí anebo na příbuzný barevný odstín jako je silueta (odstíny červené, růžové, oranžové atd.)

 

Reflexe

Poznávají děti samy sebe po přemalbě fotografie? Sledujeme charakteristické rysy u jednotlivých dětí. Poznáme své kamarády dle siluety hlavy?

Každý jsme jiný Každý jsme jiný4 Každý jsme jiný2 Každý jsme jiný3