Archiv pro štítek: pohádky

  • Výtvarný úkol: malbou přeměnit lichou ponožku v lichožrouta
  • Výtvarná technika/postup: malba temperovými barvami na textil
  • Pomůcky: liché ponožky dospělých, papírové tubusy (kartonové ruličky), temperové barvy, ploché i kulaté štětce, paleta na barvy, kelímek s vodou, nůžky.

 

Motivace a hra

  • Hra v roli pedagoga: Lichožrout – Ahoj, já jsem Hihlíka jsem Lichožrout. Víte, kdo jsou to Lichožrouti? Ne? Tak schválně. Určitě se vám občas ze šuplíku ztrácejí ponožky! A víte proč? Protože my Lichožrouti se vašimi ponožkami živíme. Ale vždycky vám sníme jen jednu! Tu lichou. Nikdy nevezmeme celý pár. Vy jednu, my jednu. To je fér, ne? (učitelka může mít na nohou i rukou nasazené liché ponožky).
  • Video: Lichožrouti (trailer)https://www.youtube.com/watch?v=Lv6hGpj_BpI – uvědomění si vzhledu lichožroutů (tvar očí, úst, absence nosu, pestrá barevnost ponožek).
  • Jak jinak můžeme říctponožkám“? – ponožtičky, podkolenky, nadkolenky, fusekle, fusky…
  • DH: Z každého páru ukradneš jenom jednu! – Děti se rozdělí na dvě skupiny podle toho, zda mají punčochy či ponožky a postaví se do řady naproti sobě. Kdo má na sobě ponožky si je svlékne a položí před sebe. Z dětí, které mají punčocháče, se stávají lichožrouti. Bosé děti odejdou na chvíli za roh a lichožrouti si na každou nohu obléknou odlišnou ponožku dětí (na punčochy). Děti bez ponožek se vrátí, a pokud najdou svou ponožku na zemi, nasadí si ji. Postupně z řady vystupují jednotliví lichožrouti a kdo z dětí uvidí, že má na noze jeho ponožku, přistoupí k němu a svlékne mu ji.

 

Realizace výtvarné činnosti

O liché ponožky můžeme poprosit rodiče dětí, anebo je průběžně samy doma schovávat a po nashromáždění dostatku ponožek je využít pro výtvarnou aktivitu.  Učitelka ponožky navlékne na tubusy. Díky tomu se dětem bude na ponožky nejen dobře malovat, ale lichožrouti získají i tvar. Děti si jednu ponožku na tubusu vyberou, mohou ji popotáhnout, aby měla/neměla čepičku či vlasy. Na ponožku malujeme temperovými barvy za použití minima vody. Ponožky lze takto nechat, nebo je můžeme vycpat starými látkami, aby získaly specifičtější tvar, každopádně ale nebudou tak dobře stát jako ponožky navléknuté na tubách. Pokud bychom využili dětské ponožky, navlékneme je na ruličky od toaletního papíru.

Závěr
  • Nevšední jméno pro vlastního lichožrouta – Každý lichožrout má své jméno jako například Hihlík, Tulamor, Ramses, Padre, Vasil, Kudla Dederon, Žiletka atd. Zkuste vymyslet i vy pro svého lichožrouta podobné nevšední jméno.

  • Výtvarný úkol: navrhnout pejskovi a kočičce z knihy J. Čapka kostým na karneval
  • Výtvarná technika/postup: kresba fixy
  • Pomůcky:   omalovánka: O pejskovi a kočičce, fixy
Motivace a hra
  • Audio nahrávka: Povídání o pejskovi a kočičce-Jak hráli divadlo a na Mikuláše co bylo – https://www.youtube.com/watch?v=RHfltoZkYkc
  • Brainstorming: Karnevalové kostýmy – Jmenování co nejvíce masek, za které se lidé mohou převléknout na karneval (masky povolání, zvířecí/pohádkové masky)
  • Seznámení s činností – Na karneval se převlékají jen lidé, ale v pohádkách, kde se objevují nadpřirozené bytosti, kouzla, zvířata mluví lidskou řečí, se do karnevalových kostýmů může převléknout kdokoliv. Třeba i pejsek s kočičkou z  pohádky, kdy dětem hráli divadlo.

 

Realizace výtvarné činnosti

Na kancelářské papíry nakopírujeme dostatečné množství omalovánky pejska a kočičky (naleznete v sekci: Omalovánky). Někdo dokáže zapojit svou představivost a fantazii již na první omalovánce, jiný k tomu potřebuje více času, než se mu fantazie probudí a začnou ho napadat méně obvyklé převleky. Další zase mají tolik nápadů, že jim opravdu jedna omalovánka k sebevyjádření nestačí.

Činnost není potřeba nijak zvlášť motivovat. Stačí dětem v době relaxace, či před činností pustit audio nahrávku/přečíst pohádku od J. Čapka, popř. motivovat děti v rámci karnevalu, že i zvířátka by se někdy chtěla převléknout do jiných kožíšků a jít se podívat na karneval. Asi většina holčiček začne kočičku oblékat do princeznovských šatů – snažme s dětmi před kresbou hovořit o různorodosti masek. Další kritérium, které jsme si stanovili, bylo, že masky by se „neměly“ opakovat. Většina dětí totiž své nápady přejímá od ostatních kamarádů sedící s ním u stolečků. Chtěla jsem, aby každé dítě zapojilo svou fantazii a vymyslelo originální kostým. Aby děti mohly překreslit omalovánku bez zřetelně viditelných obrysů zvířátek, byly zvoleny fixy, které jsou i mezi dětmi hojně vyhledávány. Při práci dohlížíme na vyplnění celé plochy bez velkých bílých mezer, pozadí nevytváříme.

Činnost realizujeme kdykoliv v průběhu dne/dní. Děti si mohou omalovánku kdykoliv vzít a kreslit. Jakmile tomu přijdou na kloub, sami uvidíte, že v jejich hlavách je tolik nápadů, které stojí za vyjádření.

Závěr
  • Pojmenování kostýmů – Za koho/co jsi převlekl pejska, za co kočičku? Oceňování originality, nápadu, techniky kresby fixy.
    • U nás se objevili Kašpárci, Elsy, králové, čarodějové, kouzelníci, upíři, piráti, čerti, vodníci, lvi, tygři, sovy, žirafy, jeleni, sněhuláci, Červená Karkulka s vlkem.

  • Výtvarný úkol: vystihnout portrét známé pohádkové postavy, zaměřit se na jednotlivé prvky obličeje, naučit se vázat uzel na stuze a ten umístit na copy Pipi
  • Výtvarná technika/postup: malba temperovou barvou
  • Pomůcky:  čtvrtka formátu A3, temperové barvy, širší ploché a užší kulaté štětce, nádoby na vodu a barvy, ubrus, barevná širší stuha, fotografie Pipi dlouhé punčochy

 

Motivace a hra
  • Charakteristika Pipi – vnější (zrzavé vlasy spletené do dvou trčících copů, pihovatá) + vnitřní (silná, že uzvedne koně; nikdy nechce vyrůst, mrštná, ztřeštěná, neposlušná…)
  • Co dalšího víme o Pipi? – Kde bydlí? (ve vile Villekulla) S jakými zvířaty žije? (kůň Alfred a opička Pan Nilsson) Chodí do školy?
  • Didaktická hra: Pipi řekla… – rozlišování správného a nesprávného chování. Pipi dělá plno nevšedních věcí, které by se ale dělat neměly a možná o tom ani neví, že toto chování není vhodné. Každé dítě dostane dva smajlíky (zeleného usměvavého a červeného mračícího), učitelka se stane Pipi dlouhou punčochou, která postupně říká aktivity vztahující se na MŠ a děti na ně reagují ukázáním smajlíka dle toho, zda se jedná o správné či nesprávné chování. „Ve školce sedáme na stolečky…hrajeme si, běháme po třídě, kloužeme se po modré podlaze, křičíme, svačíme, pomáháme si, pereme se, uklízíme hračky, bereme druhým věci, kreslíme po zdech atd.“

 

Realizace výtvarné činnosti

Před malbou dětem namícháme do mističek barvu tělovou (oranžová, hodně bílé, trochu žluté, krapet červené) a zrzavou (červená, oranžová, hnědá), další barvy využíváme v odstínech, které máme v tubách – ty vymáčkneme dětem na společnou paletu. Vzhledem k tomu, že v našem případě šlo jak o zachycení portrétu Pipi, tak i o upevnění jednotlivých prvků obličeje s důrazem na vystižení očí, malovali jsme po skupinách 4-5 dětí, kdy jsem sdělovala v průběhu tvorby jednotlivé kroky. Dobré je mít na viditelném místě vystavenou fotografii Pipi pro představu o jejím reálném vzhledu.

Děti na čtvrtku A3 namalují tělovou barvou širším štětcem dostatečně velkou hlavu s částí hrudníku; celou hlavu a krk vyplní tělovou barvou. Zrzavou barvou namalují vlasy. Barvami na paletě si vyzdobí viditelnou část trička. Malby necháme zaschnout a druhý den pokračujeme v malbě obličeje, pro který volíme slabší štětec. Neředěnou bílou temperou namalujeme dostatečně velké oči, červenou ústa (možno namalovat i bílé zuby), zrzavou nos, pihy a obočí, modrou oční duhovky a černou zornici.

Závěr
  • Otázky pro učitelku: Zachytily děti všechny prvky obličeje včetně správného vystižení očí? Daly si záležet při dekoru trička? Naznačily liniemi spletitost pramínků v copáncích?
  • Další pokračování v tématu: Holčičky se mohou proměnit v Pipi – nakreslit si tužkou na oči pihy a udělat si dva culíky.

  • Výtvarný záměr: prostorově vystihnout sněhuláka Olafa ze Zimního království
  • Výtvarná technika/postup: prostorová tvorba
  • Pomůcky:  ruličky od toaletního papíru, bílá temperová barva, ploché štětce, černé knoflíky, pohyblivé oči, oranžový papír, černý lihový fix, drobné klacíčky z keřů, malé nůžky, lepidlo Herkules, štětečky na lepidlo, čtvrtka, kelímky, ubrus

 

Motivace a hra
  • Vyprávění dětí: Jak vznikl Olaf? – pro pedagogy: Sněhuláka Olafa postavily malé sestry Elsa a Anna v plesovém sálu. Starší sestra Elsa má kouzelnou moc, kterou ovládá led a sníh. Pro sestry je to velká výhoda, neboť nemusí čekat na zimu, aby si mohly hrát se sněhem a stavět sněhuláky. Společně postaví sněhuláka Olafa a Elsa ho pro Annu chytne za ruce (klacíky), dělá, jako že žije a mluví: „Ahoj, já jsem Olaf a mám rád vřelá objetí.“ Anna ho obejme: „Mám tě ráda, Olafe.“ V tuto chvíli sněhulák ještě nežije. Sestry si dál hrají, Anna skáče a Elsa pod ní dělá kopečky, vyšší a vyšší, a pak Elsa uklouzne a místo kopečku pod nohama jí omylem trefí ledovým bleskem do hlavy. Když Elsa začne plakat nad zraněnou sestrou, nechtěně zmrazí celý sál a rozboří Olafa. (zdroj: wikipedia.org)
  • Video: Olaf – Olaf se po jeho rozboření objeví ve filmu až později a to už oživlý –

Realizace výtvarné činnosti

Než začneme tvořit sněhuláka Olafa, ukážeme dětem jeho podobiznu na obrázku, kterou ponecháme u stolečku pro průběžnou vizuální oporu. Děti si vezmou jednu ruličku a tu natřou neředěnou bílou temperou. Po zaschnutí barvy nanesou lepidlo na pohyblivé oči a přilepí je blízko sebe u horního okraje. Pomocí permanentního černého fixu nakreslí Olafovi obočí a ústa se zuby. Mezitím než si děti vyberou z krabice 2 až 3 černé knoflíky a nalepí mu je na tělo, zhotoví učitelka z kousku oranžového papíru nos a děti si ho přilepí pod oči sněhuláka. Pro nohy jsme využili zbytky papírových tvarů, které jsme měli v MŠ k dispozici. Děti si však mohou nohy nakreslit na čtvrtku, vystřihnout a přilepit ke spodní hraně ruličky. Učitelka udělá po stranách v úrovni úst 2 malé dírky nůžkami. Děti si vyberou drobné klacíky (klacíky z keřů vybírá a stříhá učitelka mimo zrak dětí, abychom je přímo nevybízely k ničení přírody). Snažte se najít klacíky bez větvení (ruce) i s větvením. Ruce děti pouze zastrčí do připravených dírek a rozvětvený klacík přilepí lepidlem Herkules tak, že potřou lepidlem vnitřek ruličky, přiloží větvičku a přidržují ji dostatečně dlouhou dobu, dokud větvička nedrží na papíru.

Závěr
  • Tvoření může probíhat za poslechu písniček z Ledového království.
  • Interaktivní hra: Mám rád vřelá objetí – Olaf je známý tím, že všem říká: Ahoj, já jsem Olaf, mám rád vřelá objetí. Stojíme v kruhu. Jedno dítě stojí v jeho vnitřku (Olaf), vybere si jedno dítě, přistoupí k němu, řekne známou větu a roztáhne ruce. Vybrané dítě ho obejme. Původní Olaf zaujme místo objímajícího a nově vybrané dítě se stává Olafem. Hra se opakuje do vystřídání všech dětí.

PERNÍČKY Z PERNÍKOVÉ CHALOUPKY
  • Výtvarný úkol: dekorovat polystyren (=perník) obráceným koncem štětce, hotový perník umístit na společnou Perníkovou chaloupku
  • Výtvarná technika (postup): tisk z polystyrénové matrice
  • Pomůcky: měkčí polystyrenová deska, řezák, pravítko, tužky, úzké štětce, grafický váleček, plastová/skleněná deska na válení barvy, hnědý tiskařská barva, čtvrtky

 

Úvod (motivace)

  • Hádanka: O jakou pohádku se jedná? – Dnes se budeme zabývat pohádkou, ve které hraje důležitou roli nějaké cukroví. Pokud děti váhají, můžeme jim dát tuto hádanku:
    • Zabloudily děti v lese, Mařenka se strachy třese, Jeníček ji vede, to ještě svede. Najednou chalupa, Mařenka nedutá. Celičká z perníku, zatáhli za kliku. Babina s lopatou má kočku chlupatou. Děti však vyhrály, na babu vyzrály.

 

  • Společné převyprávění pohádky – učitelka uchopí klubíčko vlny a začne vyprávět pohádku: „Žili, byli tatínek a maminka, kteří měli dvě děti – Mařenku a Jeníčka.“, hodí klubíčko dalšímu dítěti, to řekne pouze jednu větu a pošle klubíčko dál. Děj pohádky se rozvíjí jako klubíčko vlny.
  • Představa o zdobnosti perníčků – děti zavřou oči a představují si, jak by mohl být perníček ozdoben, co by na něm mohlo být.

 

Realizace výtvarné činnosti

Pokud máte k dispozici polystyrenové misky, tácky nebo víčka z krabiček na potraviny, odstřihněte jim zaoblené okraje, aby zůstala prostřední rovná část. Výhodou tohoto polystyrenu je, že se do něho díky jeho měkkosti dá rýt tužkou i propiskou. Při této lekci byla využita fasádní polystyrenová deska o tloušťce 2 cm, která je tvrdší a perle obsažené v ní se při rytí trochu drolí, proto si nelze dovolit detailní vzory. Na fasádní polystyren si děti však mohou předkreslit tužkou dekor a obrácenou stranou štětce vypichovat nakreslené linie.

Na destičce si rozválíme hnědou tiskařskou barvu a na matrici ji nanášíme grafickým válečkem. Nabarvenou matrici položíme na bílou čtvrtku. U polystyrénové matrice z tácků použijeme polévkovou lžíci, se kterou přejíždíme po matrici.  U silných polystyrénů tlačíme na celou plochu dlaněmi. Průběžně můžeme nahlédnout pod okraj papíru, zda není někde potřeba ještě přitlačit. Vyryté linie budou po tisku bílé. Matrici i tisk necháme zaschnout.

ukázka použité polystyrénové matrice (vlevo) a tisku (vpravo)

Závěr

Perníčkům vzniklé tiskem ostřihneme bílé okraje a umístíme je na střechu perníkové chaloupky jako tašky s mírným překrýváním. Perníkovou chaloupku lze vytvořit malbou na balicí papír/karton. Můžeme si vytvořit i prostorovou perníkovou chaloupku z velké kartonové krabice a na její střechu použít perníčky z polystyrénové matrice.

  • Výtvarný úkol: shlédnout epizody z cyklu Rákosníček a hvězdy a na fotografii noční oblohy nakreslit v programu Malování Rákosníčka s vybraným souhvězdím
  • Výtvarná technika (postup): počítačová grafika
  • Pomůcky: PC/interaktivní tabule, stažená fotografie noční oblohy, pohádky Rákosníček a hvězdy na DVD, tiskárna

 

Úvod (motivace)

  • Sledování epizod: Rákosníček a hvězdy – pohádky ke stažení na www.ulozto.cz. Před relaxací, čekáním na svačinu můžeme zařadit krátké televizní pohádky o nebeských dobrodružstvích Rákosníčka s Velkým vozem, Drakem, Střelcem, Vodnářem, Váhami i Polárkou, kdy se děti seznamují s jednotlivými hvězdami i souhvězdími.
  • Seznámení s úkolem„Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a dost možná ještě dál, je rybníček Brčálník. Ve dne je docela obyčejný, ale sotva ho večer přikryje černočerná tma, začnou se tam dít podivuhodné věci. Nejdřív to ve vodě zažbluňká, pod břehem zakuňká, v rákosí lupne, ve vrbě hrkne a teprve potom se objeví Rákosníček. Je to skřítek neposeda, zvědavý jako opička, a tak už vyhlíží, až se na hladině zatřpytí první hvězdy.“ Jaká hvězda se jako první zatřpytila vám v hlavě z epizod Rákosníčka?

 

Realizace výtvarné činnosti

Tento námět uskutečňujeme po jednotlivcích a to při spontánních ranních či odpoledních činnostech. Pro předškolní děti je vhodnější pracovat na interaktivní tabuli nebo podlaze (MagicBox) ovládané speciálním perem, kdy kresba není nikterak náročná. Práce na klasickém počítači pomocí počítačové myši je obtížnější na přesnost, zachycení detailů, linií bez třesu.

Do počítače vložíme fotografii noční oblohy staženou z internetu. Fotografii otevřeme v programu Malování a děti na ni kreslí. V průběhu činnosti se učí ovládat změnu barvy pera, šířku čar i jak se vrátit o pár kroků zpět v případě chybného úkonu.  Gumu nelze využít, neboť ta plochu stírá dobíla, což v tomto případě je nevhodné z důvodu kresby na tmavou fotku. Pokud máme hotovo, klikneme na: uložit jako… Nově vytvořený obrázek se uloží a původní fotka noci zůstane v původním stavu připravená pro další užití. Aby děti měly představu o podobě Rákosníčka, v klasickém prohlížeči fotografií můžeme nechat otevřený obrázek, který děti po kliknutí na ikonu vždy odkryjí/skryjí nebo nahlížet na již obrázek vytištěný. Na závěr dokreslí souhvězdí, které je nejvíce oslovilo. Poznáte, o jaké epizody se v tomto případě jednalo? (Jak si Rákosníček nepomohl k nebeské koruně; Jak Rákosníček zachránil Polárku před slunečním paprskem).

Závěr

  • Tisk dětských prací – Vytištěný obrázek je pro děti největší odměnou. Je to i nejsilnější stimul pro tvorbu s vidinou tisku jejich počítačové tvorby.

  • Výtvarný záměr: vystižení znaků jablka, fantaskní zpracování jedovaté barevnosti
  • Výtvarná technika (postup)malba mokrým pastelem
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A4, suché pastely, nádoba s vodou, černá tuš, špejle, ubrus

Motivace

„Zrcadlo, zrcadlo, řekni, kdo je na světě nejkrásnější?“ Tuto větu z pohádky o Sněhurce zná nejspíše každý. Proč chtěla královna usmrtit Sněhurku? Jak se o to pokoušela? Čím se jí to skoro povedlo? Jak to nakonec dopadlo? V pohádce o Sněhurce je jablko od zlé královny otrávené, které ji má přivodit smrt. Protože bylo krásně červené, voňavé, Sněhurka nic nepoznala a kousla do něj. Jak ale namalovat jablko, které by na první pohled vypadalo smrtelně jedovatě a Sněhurku by odradilo ho ochutnat? Určitě bude mít jinou barevnost, než jablka mívají. Zlá královna ho vytvářela v jedovatém prostředí, proto změníme i pozadí. Zavřeme oči a jablko si představujeme. Po otevření očí se pustíme do práce.

 

Postup výtvarné činnosti

Děti suchým pastelem bez použití vody nakreslí jablko. Nezapomeneme na stopku a „bubáka“, abychom tvar jablka s ničím jiným nezaměnili. Děti namáčí pastel do vody a kreslí s ním po papíře. Jakmile se hustý a výrazný pigment pastelu začíná proměňovat na prášek, opět konec pastelu namočíme do vody. Barvy jde ve vlhku jen obtížně mísit, působí dekorativně avšak barevně výrazně. Po dokončení jablka vyplníme pozadí, které by mělo mít odlišnou barevnost, aby jablko nezaniklo. Pokud se dětem zdá, že jejich jablíčko nepůsobí ještě tolik jedovatě, chtěly by ho dekorovat dalšími prvky, ohraničit ho obrysovou linkou od pozadí, po zaschnutí papíru kreslí do jablka špejlí a černou tuší.

Reflexe

Které jablko vypadá nejjedovatěji? Do kterého byste si nechtěli kousnout?

Otrávené jablko pro Sněhurku5

  • Výtvarný cíl: objevování rozličných odstínů červené, šedé, zelené mícháním barev
  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: malba temperovými barvami
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A4, tužky, temperové barvy, štětce, kelímky s vodou, palety, ubrusy

Motivace

Před výtvarnou aktivitou děti seřazují pohádkové obrázky podle časové posloupnosti, pohádku společně vypravujeme i dramatizujeme. Představte si pohádkové postavy z  Červené Karkulky a přemýšlejte, jaká barva by nejlépe vyjádřila Karkulku (červená), myslivce (zelená), a vlka (šedá). Děti si rozdělí čtvrtku sítí různě velkých čtverců pomocí tužky a určí si postavu, kterou na zadní stranu společně se jménem napíšeme. Třída se promění v les a děti v postavy, které si vybraly. Nejprve pohybem ztvárňují danou postavu a následně každá skupina hledá po třídě věci v barvě, která jejich postavu vyjadřuje, ty shromažďují na jednom místě. Všímáme si kolik odstínů má červená, šedá (bílá, černá) a zelená barva.

 

Postup výtvarné činnosti

Stolečky rozdělíme na tři oddělené skupiny – Karkulky, vlci, myslivci. Do čtverců postupně vnášejte barvy pro danou postavu. Hledejte nové odstíny, které získáte smícháním dvou barev. Experimentujte, všímejte si, co se děje s barvami, když do nich přidáte bílou, žlutou, nebo hnědou a vytvořte tak vzorník nejvýstižnějších barevných odstínů.

Karkulky a myslivci si pohrají s lomenými barvami, smíchají dvě barvy a vznikne tak nový odstín obsahující nádech obou barev. Karkulky na paletu dostanou vymáčknutou bílou, žlutou, oranžovou, červenou a hnědou temperu, myslivci – bílou, žlutou, hnědou, světle a tmavě zelenou.  Vlci budou pracovat pouze s neutrálními barvami a to s černou a bílou, kdy se nové odstíny budou lišit jen světlostí. Všechny skupiny mohou v některých čtvercích použít poskytnuté barvy bez jejich míchání, ale pro většinu čtverců se snažíme najít nové odstíny. Barvy mísí na společné paletě, využívají odstíny své i kamarádů ve skupině. Na konci nám vzniknou monochromatické abstraktní obrazy.

 

Reflexe

Jak se vám líbilo míchání barev a vytváření nových tónů? Věděli jste předem, jaké barvy vytvoříte, anebo tomu napomohla spíše náhoda? V jaké kompozici najdeme nejvíce nových zajímavých odstínů pro Karkulku, vlka a myslivce?

Barvy pro Karkulku,vlka a myslivce Barvy pro Karkulku,vlka a myslivce2
Barvy pro Karkulku,vlka a myslivce4 Barvy pro Karkulku,vlka a myslivce7
Barvy pro Karkulku,vlka a myslivce5 Barvy pro Karkulku,vlka a myslivce6

Pohádkové tvoření

Pohádkové tvořeníKnížka předkládá 52 originálních pohádek doprovázených výtvarnými projekty. Výtvarné inspirace zahrnují kresbu, malbu, prostorovou práci s papírem, s textilem a přírodninami. Materiály jsou dostupné, cenově nenáročné, v případě složitějších nápadů je vždy uveden tip pro jednodušší verzi (pro menší děti). Spojení motivačního příběhu se zajímavými výtvarnými nápady ocení pedagogové dětí předškolního a mladšího školního věku, vychovatelé a rodiče.

 

Vlastní recenze

U každého námětu je uveden věk, který značí dolní věkovou hranici, neboť vyžaduje určité dovednosti. Minimální věková hranice se pohybuje od 3 do 6 let. Náměty lze však uplatňovat i s dětmi mladšího i staršího školního věku. Náměty lze stihnout za 45-60 min. Materiály použité v knize jsou běžně dostupné ve školkách, školách nebo domácnosti. Pohádky uvedené u námětu slouží jako motivace před samotnou výtvarnou tvorbou. Lze ji však využít i na konci činnosti. Pohádky jsou veselé ze života maminek, tatínků, dětí, zvířat i předmětů (židle, klobouky). Kniha je v barevném provedení doplněná o reálnou fotodokumentaci dětských prací.

Výtvarné nápady jsou dle mého názoru pestré obsahující prostorovou tvorbu, kašírování, koláže, body art, asambláže, práci s fotografiemi a další.

Pohádkové tvoření2 Pohádkové tvoření3

Kamarádi z hájenky: hry a aktivity pro rozvoj pohybových schopností

Kamarádi z hájenkySoubor krátkých příběhů je rozdělený podle ročních období. Hlavní hrdinové, malý Tonda a jeho jezevčík Aram, provázejí děti celým rokem a přibližují jim dění v lese a jeho blízkém okolí.
Ke každé kapitole autorka připravila několik činností zaměřených především na rozvoj pohybových aktivit. Činnosti a aktivity cílí hlavně na mateřské školy, najdou však využití i ve školních družinách a dětských skupinách. Jednotlivé příběhy mohou pedagogům posloužit jako motivace k dalším aktivitám, lze je ale využít i k relaxaci.

 

Vlastní recenze

Kniha je o malém chlapci z hájovny, jeho rodině a psím kamarádu, kdy prostřednictvím krátkých pohádek s Tondou děti prožívají nejrůznější celoroční zážitky. Oceňuji soubor pohádek, které lze využít v průběhu celého školního roku při probírání jednotlivých týdenních plánů, tak i při relaxaci před spaním. Pohádky jsou pro děti přiměřeně dlouhé, doplněné krásnou černobílou ilustrací, kterou lze okopírovat a využít ji například jako omalovánky. Vždy za každou pohádkou následuje jedna říkanka (někdy s melodizací na známou lidovou píseň) určená k pohybovému ztvárnění. Z některých pohádek navíc plyne malé ponaučení.

Kamarádi z hájenky2 Kamarádi z hájenky3 Kamarádi z hájenky4

Barevné pohádky a hříčky

Knížka prostřednictvím souboru původních pohádek doprovázených množstvím otázek, úkolů a nápadů na činnosti seznamuje předškolní děti či čerstvé školáky se světem barev. Vedle procvičení znalosti o barvách ve světě kolem nás úkoly hravou formou podporují soustředění, grafomotorické dovednosti, rozvoj mluvního projevu a rozvoj tvořivosti. Originální a zábavné příběhy, aktivity k rozvoji osobnosti a dovedností dětí ocení pedagogové i rodiče, kteří hledají inspiraci.

barevne_pohadky_a_hricky_obalka_var

Vlastní recenze

Ač kniha není přímo výtvarná, uchvátila mě svým nápadem o barvách. Na každou barvu (bílá, černá, šedá, červená, fialová, hnědá, světle a tmavě modrá, oranžová, růžová, stříbrná, světle a tmavě zelená, zlatá, žlutá, duhová) jsou vytvořené pohádky. Každá barva je v pohádce spjatá s předmětem, věcí, jevem či zvířetem typické pro danou barvu. Černá barva vypráví pohádku o tmě, šedá o myšce, černá o jahůdkách, fialová o modřinách, modrá o vodě apod. Ihned za pohádkou následuje porozumění textu (viz níže). Dále informace, kde najdeme říkanku, hádanku vztahující se k dané barvě. Poté pracuje s konkrétní barvou (již nenavazující na text pohádky)-např. u bílé barvy se autorka ptá, co na černobílém obrázku není ve skutečnosti bílé, u červené barvy je vybarvená všechna zelenina červeně a úkolem je poznat, která zelenina je vybarvena správně atd.  Nalezneme zde tvůrčí nebo pohybový nápad, který též souvisí s danou barvou.

Kniha je velmi systematicky a podrobně napsána a mohu říct, že po podrobnějším procházení knihy je velmi pečlivě zpracovaná obsahujíc dostatek aktivit, her, říkanek pro perfektní procvičení dané barvy hravou formou.  Mě se určitě stane velkým pomocníkem v praxi u předškolních dětí.

Barevné pohádky a hříčky2 Barevné pohádky a hříčky3 Barevné pohádky a hříčky4 Barevné pohádky a hříčky5