Archiv pro štítek: podzim

  • Výtvarný záměr: lineárně dekorovat plochu listu (realisticky/fantaskně) a dát tak vyniknout barevným plochám ve spodní vrstvě
  • Výtvarná technika/postup: odkrývací rezerváž
  • Pomůcky: čtvrtka formátu A4, šablony listů, tužka, menší nůžky, voskovky, dlouhé špendlíky (párátka, špejle se špičatým hrotem), černá tuš, větší kulaté štětce, staré papíry, ubrus

 

Motivace a hra

  • DH: Poznávání listů dle tvaru – Dětem ukazujeme listy skutečné/na obrázku/bílé šablony (dub, jírovec maďal, javor, bříza, lípa, jeřáb) a děti odhadují, z jakého stromu pochází.
  • PV: Herbář – Na čtvrtku A4 přilepíme skutečný vylisovaný list+ fotografii stromu + plod (může být také skutečný).
  • Diskuse: Do jakých barev se barví listy na podzim?

 

Realizace výtvarné činnosti

Každé dítě si vybere jednu šablonu listu (šablony kde stažení ZDE), kterou si obkreslí na čtvrtku A4. List zatím nevystřiháváme, dětem se bude lépe vyplňovat vnitřek voskovkami a nestane se, že by list natrhly, či nevyplnily místa na okraji listu. Nemusí se ani bát případného přetažení voskovkou mimo šablonu. Než děti začnou list vystříhávat, učitelka zkontroluje nanesenou voskovou vrstvu, zda je všude dostatečně silná. Vyhýbáme se hnědým, černým odstínům a těm, které se nevyskytují na podzimních listech-např. růžová, fialová, modrá apod. Vystřižený list položíme na starý papír a celý ho pomocí štětce natřeme černou tuší a necháme ideálně do druhého dne zaschnout. Do zaschlé tuše děti vyrývají žilnatinu, dekorativní prvky. Dětem necháme zcela volnou ruku, jen se je snažíme motivovat, aby dostatečně využily barevný podklad, který si pracně vytvořily.

Závěr

Oceňujeme trpělivost, preciznost, originalitu.

  • Výtvarný záměr: plošně konstruovat strom z drobných kruhových prvků
  • Výtvarná technika/postup: koláž
  • Pomůcky:  měkké barevné papíry, tužky, lepidlo v tubě, bílá papírová kolečka (popř. jiný zbytkový materiál)

 

Motivace a hra
  • Symbolické zobrazení: Kořen, kmen, korunakořeny: stoj rozkročný, kmen: rychle si k sobě najdeme kamaráda a pevně ho obejmeme, koruna: vytvoříme co nejrychleji společný kruh. Děti se pohybují volně po prostoru, zvuk bubínku zastaví pohyb dětí do štronza. Následuje jeden z pokynů: kořen – kmen- koruna.
  • Báseň:

Roste v kouzelné zahrádce,

roste jako v pohádce.

Není už vůbec malý,

tvoří ho kruhové tvary.

  • Seznámení s úkolem – V kouzelné zahrádce rostou stromy, které jsou velmi zvláštní. Vůbec se nepodobají těm, které všichni známe. Jsou to stromy tvořené kruhy a kroužky.

 

Realizace výtvarné činnosti

Pro činnost byla využita papírová kolečka z tvrdšího materiálu získaná darem od rodičů. Pokud tímto či podobným materiálem nedisponujete, můžete místo nich využít kolečka z děrovačky, zmuchlané kousky papíru, malé polystyrénové kuličky apod.

 

Není úplně vhodné si celý strom předkreslit tužkou, neboť některé děti detailně zakreslují jednotlivé větvičky a vzhledem k následné koláži (v tomto případě z cca 1 cm koleček) by nemohly kopírovat koláží všechny zakreslené linie. Vhodnější variantou je nakreslit pouze kmen stromu vedený přibližně do poloviny formátu, vyplnit ho kolečky a pak již z představy lepit kolečka do podob větví. Pokud se děti neobejdou bez vedoucích linek, nakreslí si dvě až tři větve umístěné dál od sebe, polepí je kolečky a až poté si načrtnout další větve. Kromě větví vyrůstajících z kmene se snažíme i o rozvětvování již vytvořených větví. Pokud tvoříme podzimní stromy, pracujeme na podkladu evokující svou barevností podzim.


Závěr

Oceňujeme stavbu stromu (postupně se zužující kmen ke koruně, rozvětvenost větví i preciznost práce).

  • Výtvarný záměr: vyhledat v časopisech zajímavé barevné detaily, vytvořit novou barevnost pro ovoce, představit odrůdu ostatním.
  • Výtvarná technika (postup): koláž, chiasmáž
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A4, časopisy, nůžky, lepidla v tubě, tužky, barevné papíry, šablony jablka

 

Motivace a hra
  • Hádanky
    • To ovoce kulaté bývá hodně šťavnaté. Každý kluk i holčička má rád sladká _ _ _ _ _ _ _ _ (jablíčka).
    • Slaďoučké jsou ohromně, visí spolu na stromě. Tyhle žluté družky jmenují se _ _ _ _ _ _ (hrušky).
  • Zkoumání shod a rozdílů: Jablko vs. hruška – Děti pozorují na skutečném ovoci, v čem jsou tvarově i barevně stejné a v čem se naopak liší. Ovoce si posíláme za zády a vnímáme jejich tvar hmatem. Oba druhy učitelka podélně rozkrojí, aby děti lépe viděly jejich odlišný tvar. Nakonec rozlišujeme oba plody podle chuti rozkrájením jablka a hrušky na malé kostičky.
  • Seznámení s výtvarným záměrem – Všichni už víme, že jablka i hrušky mohou být žlutá, zelená i červená, známe jejich tvar i chuť. Ale co kdyby si občas ovoce chtělo převléknout do jiného kabátku podle nejnovějších módních trendů stejně jako my lidé? Samy to nedokážou, za to my ano. Lidé dokážou vypěstovat nejrůznější odrůdy jablek, které se liší barvou i chutí. Tvar zachováme, jinak by se jablko i hruška mohlo proměnit v jiné ovoce a to určitě nechtějí.

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti si na čtvrtku obkreslí vybraný druh ovoce (Příloha 2a, 2b). Do vnitřku jablka či hrušky souvisle lepí barevné útržky z fotografií časopisů, které si natrhaly, nebo nastříhaly. Útržky vybíráme pouze z obrázků v časopisech, nikoliv z textu. Ovoce musí být celé pokryté, nikde by neměly zůstávat mezery prosvítající čtvrtky. Po zaplnění prostoru ovoce vystřihneme.

Pozadí pro ovoce lze vytvořit dvěma způsoby. Jednodušší variantou je výběr barevného papíru v odstínech podzimních barev (žlutá, oranžová, červená, hnědá apod.). Vystřižené kolážové ovoce děti natřou lepidlem a přilepí na papír.

Druhou možností je zhotovení chiasmáže – pozadí opět tvoří koláž vytvořená ale pouze z textu. Děti si na novou čtvrtku obkreslí šablonu stejného ovoce, tentokrát však zaplňují jeho vnější prostor. Šablona se nemusí obkreslovat, ale její obkreslení usnadní to, že děti nemusí zaplnit útržky celý formát čtvrtky. U lepených textových útržků je lepší, když částečně překrývají linku tužky do ovoce. Děti průběžně přikládají své vystřižené ovoce na chiasmáž a pozorují, kde je ještě potřeba dolepit text, aby nikde nezůstávala prosvítající místa čtvrtky. Pokud je pozadí hotové, přilepí na něj ovoce.

ŠABLONY (pro zvětšení klikněte na obrázek)

scan0001 scan0002

 

ovoce-kolaz ovoce-kolaz-2
Závěr
  • Reflexe – Líbilo by se nám takovéto ovoce, kdyby rostlo na stromech? Chtěli bychom ho ochutnat? Jakou by mělo příchuť?
  • Představení nové odrůdy – Nové pojmenování, popis barev, chuťové vlastnosti (zapojení fantazijního myšlení).

  • Výtvarný záměr: komponování přírodnin do zajímavých vzorů na podzimním oblečení
  • Výtvarná technika (postup): práce s přírodním materiálem
  • Pomůcky: barevné podzimní listy, šípky, žaludy, šupiny šišek, semínka dýně apod., lepidlo Herkules, kelímky a štětečky na lepidlo, tavná pistole, kartony, tužky, řezací nůž, ubrusy, oblečení dětí

Motivace

Žila, byla jedna princezna, která si měla vzít za ženicha ošklivého a hloupého Spytihněva. Prosila královského otce, že si ho vzít nechce, ale král byl neoblomný. „Neodmlouvej!“ bouchl do stolu. „Spytihněv je bohatý a mocný.  Za měsíc bude svatba, běž si vyzkoušet svatební šaty!“ Byly to přenádherné, skvostné šaty, radost pohledět, královský krejčí si na nich dal moc záležet. Ale co naplat, když princezna po celou dobu, kdy je zkoušela, usedavě plakala. Krejčí se z toho málem rozplakal také, protože princeznu už dlouho tajně miloval. Nakonec princezně o své lásce řekl a ta mu k jeho překvapení prozradila, že ho má také ráda. Hned se rozhodli, že spolu utečou, a v noci tajně opustili královský zámek. Když král zjistil, že jeho dcera uprchla s krejčím, poslal za ní vojáky. „Dceru mi přiveďte a tomu mladému opovážlivci srazte hlavu!“ řekl jim.Krejčí s princeznou zatím spěchali k řece. Když ji přebrodíme, psi ztratí naši stopu a budeme zachráněni, mysleli si. Jenže měli málo času. A tu princezna dostala nápad. „Vezmi mé svatební šaty a pověs je do koruny nejvyššího dubu,“ řekla krejčímu. „Až vojáci přijedou, budou myslet, že tam nahoře jsem já sama, a než zjistí, že jsou to jen šaty, získáme náskok!“Byl to dobrý nápad, ale krejčímu se do toho najednou nechtělo. Když si jen vzpomněl, kolik lásky a péče šatům věnoval, kolik dní a nocí na nich pracoval. Byly to ty nejkrásnější šaty, jaké kdy ušil a teď je má prostě pověsit na strom? Snad si v tu chvíli dokonce pomyslel, že raději ztratí princeznu i hlavu, než by zničil dílo svých rukou. Princezna věděla, nač krejčí myslí, ale nepolekala se. „Neboj se a udělej to, co doopravdy musíš.“ Za chvíli už šaty visely na dubu a krejčí s princeznou spěchali k řece. 

(zkrácená verze pohádky z knihy Výtvarné práce s pohádkami)

Postup výtvarné činnosti

Šaty zavěšené na dubu nás inspirují k navrhnutí přírodních vzorů na oděvech čerpající barvy a tvary z podzimních stromů, které určitě neměla ani princezna na svých šatech. Materiálem k tvoření se stanou barevné listy a jejich plody, které děti průběžně nosí do školky. Na podzim je už na šaty chladno, místo nich nosíme teplejší oblečení. Jaké? Učitelka vybere zástupce, kteří si přinesou z šatny jeden kus svého oblečení (mikina, bunda, čepice, teplé kalhoty) a položí ho na karton. Množství potřebných oděvů závisí na počtu dětí ve třídě, zpravidla by skupina neměla překročit 6 členů z důvodu uplatnění se při výtvarné činnosti. Skupinka kamarádů přidržuje oblečení a jedno dítě ho tužkou obkreslí. Učitelka v průběhu dne obrysy šatů vyřízne řezacím nožem.

Druhý den si roztřídíme listy podle barev pro lepší organizaci práce i snadnější vyhledání barevných odstínů. Dětem dáme chvilku na to, aby si u stolečků jako skupina promyslela, jaký druh oblečení si vyberou, jak a čím ho budou zdobit. Snažme se děti motivovat k promyšlenějšímu vytváření zajímavých vzorů než k nahodilému kladení přírodnin. Lepidlo nanášíme štětečkem na spodní část listu po celé jeho ploše. Pokud děti chtějí plody, semínka apod. lepit přímo na karton, postačí k tomu lepidlo Herkules, v případě že budou chtít umístit přírodniny na listy, naaranžují si je na oblečení a učitelka jim je přilepí tavnou pistolí.

Reflexe

Po důkladném zaschnutí přírodnin si dobrovolníci mohou hotové módní kousky „obléknout“. Aby se děti samy viděly, jak v nově ušitých oblecích vypadají, vyfotografujeme je. Fotky je možné vytisknout a umístit na nástěnku společně s vytvořeným oblečením pověšeném například na prádelní šňůře.

Poznámka: Pro výtvarnou činnost volíme čerstvější listy, které pro snazší lepení vylisujeme. Přeschlé listy se drolí a vzniká tak při práci s nimi příliš nepořádku. Dalším úskalím je i to, že se na ně špatně nanáší lepidlo a při stlačení na karton se rozlamují.

saty-delaji-cloveka-1 saty-delaji-cloveka-2 saty-delaji-cloveka-3

  • Výtvarný záměr: sbírka přírodnin v různých adjustacích
  • Výtvarná technika (postup): konstruování přírodních materiálů
  • Pomůcky: přírodniny (šípek, žaludy, menší kaštany, barevné listy, jeřabiny, šišky, skořápky od vlašských ořechů atd.), nůžky, oboustranná lepenka, vystřižené šablony palet na čtvrtce

Motivace a hra
  • Poslech pohádky: Jak jablíčko uteklo ze sadu do lesa V sadu jabloní se proháněl vítr a hledal, s čím by si ještě pohrál. A vida, mezi nejhustším listím vítr objevil schované maličké jablíčko. Bylo ještě zelené, nechtělo na sluníčko, ani se pustit větve. Vítr trochu víc zafoukal a jablíčko huplo do trávy. „Já se ničeho nebojím, jdu do světa samo! Ne jako mí kamarádi, kteří se natřásali v bednách.“ Jak řeklo, tak udělalo, dalo se do koulení. Marně za ním maminka jabloň volala, aby se vrátilo a dozrálo v trávě pod jabloní. Koulelo se, koulelo…a BUM. Narazilo na ostrý kámen. „Auvajs, to bolí.“ Rozhlédlo se kolem sebe a okolo něj byly stromy. Ty však nevypadaly jako jabloně v sadu. Byly daleko vyšší, každý jiný, některé byly ještě plné listí a jiné plné temného jehličí. Kdo si to ale pod nimi v trávě hraje? „Dobrý den! Jsem kaštan, semeno jírovce,“ zašvitořilo nablýskané kulaťoučké hnědé stvoření, které sedělo v zelené ostnité tobolce. A ten s čepičkou je kamarád žalud z dubu a také kamarádky, ježatá bukvice z buku, šiška z borovice, smrku i modřínu. Jsou tu i maličké nažky z javoru, červený chumel kulatých jeřabin, které jsou ti tak trochu podobné. My jsme děti stromů ze smíšeného lesa.
  • Porozumění textu – Jaké plody se objevily v pohádce? Z jakého stromu pocházely? Odkud bylo jablko a odkud ostatní plody? Co znamená smíšený les?
  • Samostatný slovní projev: Dokonči pohádku – Co se dělo dál s jablíčkem? Vrátilo se domů? Zůstalo v lese s ostatními plody?
  • Vycházka: Sběr přírodnin

 

Realizace výtvarné činnosti

Před samotnou aktivitou si učitelka připraví papírové paletky. Přílohu 4 vytiskneme na čtvrtky a paletky vystřihneme. Na každou z nich nalepíme 3 čtverečky oboustranné lepenky.

Po třídě vytvoříme stanoviště s přírodninami umístěných v pytlíčcích, krabičkách apod. Před zahájením konstruování poskytneme pár cenných rad: vybírat menší kaštany, velké a těžké kaštany by lepenka neudržela; ze šišek využívat pouze šupiny, které si děti odtrhnou; malé lístky lze lepit celé, u velkých si vybrat zajímavé barevné místo, daný kousek odtrhnout a nalepit si ho apod. Dětem rozdáme paletky, děti si opatrně odlepí horní vrstvu lepenky, aby nepomačkaly papír, zbylé papírky z lepenky vyhodí do koše a vydají se na podzimní lov odstínů. Přírodniny si lepí přímo u stanoviště a to jen ty, které se jim líbí. Hotové paletky vystavujeme ve vodorovné rovině, aby se přírodniny neodlepily.

 

Obměna

Aktivita jde uskutečnit i venku v přírodě. S dětmi se vydáme na procházku a v místě, kde nalezneme největší výběr přírodních materiálů, dětem rozdáme paletky. Děti si odlepí horní vrstvu (papírky vyhodí do připraveného pytlíku) a přímo v přírodě hledají co nejvíce rozmanitých odstínů a připevňují je na paletku. Důležité pak je donést paletky do MŠ tak, aby se po cestě neodlepily některé přírodniny.

barevna-paleta-podzimu barevna-paleta-podzimu2 barevna-paleta-podzimu3

  • Výtvarný záměr: vhodně kombinovat různé tvary, velikosti a barvy prvků mozaiky
  • Výtvarná technika (postup): mozaika z papíru
  • Pomůcky: zbytky barevného papíru, černé čtvrtky formátu Ač, lepidlo v tubě, vystřižené šablony listů javoru, dubu, plodů žaludu, nůžky
Motivace
  • V rámci týdenního plánu „Podzim-plody a barvy podzimu“ s dětmi sbíráme listy a jejich plody. Pozorujeme jejich barevnost, učíme se je poznávat po hmatu, vnímat rozdíl mezi přírodninou nakreslenou a skutečnou.

 

Postup výtvarné činnosti
  • Děti si vyberou jednu z nabízených šablon (listy a plody javoru, dubu, šípku, jablko, hruška,…). Na stolečku jsou připravené zbytky barevných papírů. Snažíme se dětem nabídnout především barvy, které jsou charakteristické pro podzim.
  • Úkolem je papíry trhat na menší kousky a ty ihned vlepovat na šablonu. Barvu děti mohou zvolit pouze jednu, či střídat více barev. Také nebazírujeme nad rozmístěním papírků. Dětem ukážeme, jak by mozaika měla vypadat – střídání barev a drobné mezery mezi nimi, nicméně už necháme na dětech, zda kousky papírků budou od sebe více vzdáleny, budou se překrývat, či zaplní celou plochu bez jediné mezery.
  • Drobné přesahy barevného papíru zastřihneme, aby vynikl tvar listu, či plodu. Děti z druhé strany pokryjí celou plochu lepidlem a přilepí na černou čtvrtku.

 

Reflexe
  • Sledujeme, jak díky černému pozadí šablona najednou vynikla. Hodnotíme použitou barevnost, kompozici – umístění prvků, ale i techniku – jak děti postupovali při trhání a lepení kousků papíru.
podzimní mozaika podzimní mozaika2 podzimní mozaika3

ZAJÍC

⇒ DH: Na slabiky

  • pomůcky: obrázky volně žijících zvířat, papírky s tečkami (viz obr.)
  • každé dítě si vybere 1 kartu – obrázek s volně žijícím zvířetem
  • utvoříme kruh
  • každé dítě postupně řekne název zvířete, vytleská ho a poté vytleskáme společně
  • po třídě máme rozmístěné papíry s tečkami
  • úkol: položit a postavit se k tomu počtu, podle toho kolik slabik má název zvířete
  • nejdříve zopakujeme, zda děti poznají počet (ukazujeme karty a děti říkají číslo)
  • pomoc: „Řekni si polohlasně znovu název zvířete, vytleskej-kolikrát si tleskl? K tomu číslu jdi.“
  • ukázka na některých žácích

slabiky

 

⇒ Hádanka: Zajíc

Dlouhé uši. Hopky, hopky.

Jetelíček.

ŇAM, ŇAM, ŇAM.

A bobek. Kdo je to?

 

⇒ Říkanka: Zajíc

My jsme malí ušáci, (uši-vztyčíme ukazováčky a přiložíme je těsně k hlavě)

nemáme nic na práci. (kroutíme hlavou z L do P)

Trénujeme běh a skoky, (náznak běhu a skoku)

přes potoky, přes pařezy.

Učíme se kotouly, (rukama náznak motání)

nekoukáme na bouli. (dlaň položíme na čelo)


⇒ PH: Zajíci

  • zvolíme 3 děti=zajíci, sedí na bobku a pomocí ukazováčků představují uši
  • ostatní děti jsou na opačné straně herny
  • děti: „Zajíčku v lesíčku copak děláš?“
  • zajíci: „Chodím na travičku, tady mě máš.“
  • po odříkání říkanky zajíci skoky skáčou až k dětem
  • když už jsou blízko, rozběhnou se děti na opačnou stranu
  • výměna zajíců (rozvoj skoků)

 

⇒ Kresba zajíčka

  • nejdříve učitelka odříkává říkanku a současně kreslí zajíčka.

Koulím, koulím kuličku,    

pak k ní přidám čepičku

dole malou kuličku.

 A počkám chviličku.

Co ti chybí, neposlucho?

Jedno ucho, druhé ucho.

Zajíc sedí v trávě

asi snídá právě.

zajíc kresba

⇒ HPH: zajíček v své jamce

  • pomůcky: čepička zajíčka
  • zajíček sedí na bobečku uprostřed kruhu a zakrývá si oči
  • ostatní děti chodí v kruhu, drží se za ruce a zpívají: „Zajíček v své jamce sedí sám, sedí sám. Ubožáčku co se ti, že nemůžeš skákati. Chutě skoč a vyskoč, na koho chceš.“
  • na poslední slovo se zastavíme a zajíček vyskočí na jednoho z dětí=výměna rolí

 

⇒ Tangram: Zajíc

 tangram zajíc

 ⇒ PH: Na myslivce a zajíce

  • pomůcky: malý pěnový míček, lano
  • nejprve učitelka=myslivec, poté již volíme vždy zasažené dítě míčkem myslivce
  • zajíci chtějí pro mrkvičku, ale mezi nimi a zahradou stojí myslivec
  • zajíci se snaží přeběhnout přes myslivce
  • koho myslivec střelí=hodí na něj míček a ten se ho dotkne, stává se myslivcem

 

⇒ KK: Proč je zajíc hnědý?

  • zasvěcení dětí do mimikrů zvířat
  • všímání si i zbarvení našich jiných volně žijících zvířat

 

MYŠI

⇒ RV: O myším světě

  • na základě obrázku si popíšeme myš – ocásek, tělo, hlava, oči, čumák, vousy
  • sledujeme velikost tlapek, barvu srsti
  • polemika: Co si lidé myslí o myších? Mají je rádi? Proč ne? Co dělají lidem špatného?
  • z pohledu myší: „Proč vyhledávají bydlení u lidí-co mají u nich rádi, proč je rádi nemají? Koho se myška bojí kromě lidí?“

 

⇒ PH: Myšičko myš

  • pomůcky: čepička myšky a kocoura
  • děti utvoří kruh – uvnitř= myš, vně kruhu=kocourek
  • „Myšičko, myš, pojď ke mně blíž.“–„Nepůjdu kocourku, nebo mě sníš.“
  • začátek honičky-myška oběhne kruh a musí se vrátit stejnou dírou zpět=domeček
 

Říkanka: Všechny myšky z hnízda

Všechny myšky z hnízda,

 bude velká jízda.

Připravte si síly,

kutálíme sýry.

Pod tou mřížkou u mlékárny

bude velký rej, HEJ!   

Říkanka s pohybem: Vařila myšička kašičku

Vařila myšička kašičku

 na zeleném rendlíčku.

To mu dala, tomu víc,

 tomu málo, tomu nic.

A na toho maličkého se nedostalo a ten utíkal do komůrečky a tam se schoval.

Hádanka (myš)

Malá je a stále piští,

vyzná se i na smetišti.

V díře ve zdi má svou skrýš.

Kdopak je to?  Přece _ _ _.

 


⇒ VV: Myší svět – podrobnosti k námětu ZDE

Myší svět (5) Myší svět

⇒ Další návrhy:

  • poznávání zvířátek dle tlapek (jelen, zajíc, liška, veverka, jezevec)

 

  • Výtvarný záměr: konstruování z prvků skládačky, promyšlení kompozice
  • Výtvarná technika (postup): malba temperou kombinovaná s koláží
  • Pomůcky: temperové barvy, kelímky na tempery, vodu a lepidlo; široké i užší ploché štětce, staré puzzle (menší dílky), čtvrtky A3, papíry do kopírky, lepidlo Herkules, štětečky na lepidlo

 

Motivace

Pokud ve starém kalendáři najdeme větší obrázek podzimního stromu, podlepíme ho tvrdším papírem a rozstříháme na větší dílky v závislosti na věku dětí. Lze i vytisknout fotografii z internetu na A4. Dílky schováme po herně. Aby děti přišly na téma, musí nejprve najít určený počet dílků a ty pak společně poskládat jako puzzle. Co je na fotografii? Jaké barvy mají podzimní listy? Každý strom má kořeny, kmen a korunu, které si můžeme symbolicky zobrazit. Když se řekne kořeny, postaví se každý sám do stoje rozkročného s nohama pěvně zasazenýma do země. Když se řekne kmen, rychle si k sobě najdeme kamaráda a pevně ho obejmeme. Když se řekne koruna, vytvoříme co nejrychleji společný kruh. Děti se pohybují volně po prostoru, zvuk bubínku zastaví pohyb dětí do štronza. Následuje jeden z pokynů: kořen – kmen- koruna.

Protože jsme složili strom z puzzle, teď puzzle využijeme k naší tvorbě – stanou se podzimními listy, stejně i ony mají rozmanité tvary i barvy. Využíváme dílky ze sad, kde už chybí mnoho kusů (vyřazená puzzle). Všechny ztracené dílky sjednotíme a dáme jim nový život v korunách podzimních stromů.

Postup výtvarné činnosti

Nejprve si vytvoříme listy. Pokud by děti našly celé červené, žluté, zelené i hnědé puzzle, použijeme je. Většinou ale takové štěstí všechny děti nemají a pro všechny děti nevybydou. Nejprve si z krabice vybereme menší dílky, ty otočíme na rub a namalujeme je (na papírovou část chytá tempera lépe než na lesklou, navíc ani tempera zcela nezakryje potisk. Puzzle si položíme na noviny, na kterém je barvíme. Vedeme děti k pečlivosti při vyplňování barvy, aby na dílcích nezůstávala bílá místa. Jaké barvy mohou mít podzimní listy? (děti jmenují a učitelka do jednotlivých kelímků připravuje barvu). Malujeme nezředěnými temperovými barvami. Listy necháme schnout a mezitím si na čtvrtku A3 namalujeme strom. Je vhodné dětem přiblížit stavbu stromu (slovně, obrázkem), aby věděly, že kmen stromu je dole širší, aby udržel celý strom, větve vyrůstají z kmene a z nich další menší. Větve nerostou jen nahoru, prohýbají se, sklání. Každý strom zasadíme do země, aby nelítal ve vzduchu. Po zaschnutí stromu upevňujeme listy na větve, některé vlivem podzimu mohou opadávat, jiné již spadly na zem.

puzzlový strom puzzlový strom2

 

  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: akční malba – dripping, výtvarná hra
  • Pomůcky: voda, vodové barvy, či jiné hustší; balicí papír či čtvrtky větších formátů
  • Věková kategorie: 2-7 let

 

Postup výtvarné práce:
  • Děti míchaly samy barvy, které vidí v přírodě na podzim.
  • Poté jsme znázornili podzim pomocí barevné vody.
  • Děti si uvědomují nejen barvy ve svém okolí, ale také si mohou hrát s vodou a barvami.
  • Vzniklý „duhový podzim“ je velice bavil.

litý podzim

Autorka námětu: Pavla Bartáková

  • Výtvarný záměr: rozvoj citu pro kompozici a technických výtvarných dovedností, znalost barev
  • Výtvarná technika (postup): asambláž, kresba voskovkami
  • Pomůcky: velká papírová paleta, nůžky, lepenka, voskovky, lepidlo Herkules, oboustranná lepicí páska, obrázky ročních dob, různé odpadové materiály (plastová víčka, čajové sáčky, korálky, vlny, vata, knoflíky, skořápky od ořechů…)

Motivace

Na kobereček rozložíme fotografie ročních dob (podzim, zima, jaro) a voskovky. „Barvičky se pomíchaly, pomůžeme jim se vrátit do toho období, kam patří.“ Učitelka ukazuje postupně barevné voskovky, děti je zařazují do příslušných období podle toho, které barvy se v daném období nejvíce uplatní. Pak je kladou na obrázky (podzim – hnědá, červená, oranžová; zima – modrá, fialová, šedivá, bílá; jaro – zelená, žlutá, růžová).

 

Postup výtvarné činnosti

Papírovou paletu rozstřihneme na tři díly – roční období. Každá skupinka dostane jednu část a voskovkami jimi zaplní plochu. Díly spojíme lepenkou a tím opět vznikne malířská paleta. Na vyhrazeném místě máme připravené různé odpadové, ale hygienicky nezávadné materiály. Pojmenováváme si je, diskutujeme o tom, k čemu sloužily, do jakého kontejneru by náležely. My pro ně však máme jiné využití, zakomponujeme je do výtvarného díla a vytvoříme tak asambláž (trojrozměrnou koláž), která dodá obrazu prostorový rozměr. Inspirací pro nás budou práce D. Spoerriho, který lepil na desky nepotřebné předměty. Vybíral si ke své tvorbě věci, jež běžně používáme a považujeme je za samozřejmé. Děti si postupně berou předměty a připevňují je do prostoru, kde se daná barvička objevuje.

 

Reflexe

V průběhu skupinové práce s dětmi narážíme na úskalí, která jim pomáháme řešit (problém s lepením, zařazení barvy do správného období). Na dílo nahlížíme shora, všímáme si různobarevných odlišností ročních období, přelévání barev.

Paleta podzimu, zimy a jara