Archiv pro štítek: plastická tvorba

  • Výtvarný záměr: zaznamenat v měkké hlíně plastické otisky knoflíčků, provázků připomínající stébla trav s květiny a jejich odlévání
  • Výtvarná technika/postup: plastická tvorba – sádrové odlitky
  • Pomůcky: keramická hlína, plastové destičky, bavlněné hadry, váleček na těsto, různé provázky a knoflíky k otiskování, stará jídelní židle a nožíky, sádra, brčka, nůžky, ubrus.

 

Motivace a hra

  • SH: Provázek – Každý dostane kousek provázku, ze kterého vytvaruje na zemi kruh. Jedná se o zvláštní provázek, pomocí něhož si zahrajeme hru. Provázek říká: „Postavte se v kruhu. Udělejte čelem vzad. Vyjdi z kruhu. Obejdi kruh zvenku. Posaď se do kruhu a dej jednu nohu ven.“ Pokud to neřekne provázek, nic děti nedělají.
  • Rozvoj představivosti: Co by provázek ještě mohl představovat? – Had, žížala, vlasy, kořínky, myší ocásek nebo stébla trav? A co by mohly být knoflíčky?

 

Realizace výtvarné činnosti

Každé dítě dostane kus hlíny, který si zpracuje (1), položí na hadr a rozválí válečkem na plát o tloušťce 1 cm. Vezme si nožík a pomocí něj ořízne část hlíny tak, aby vznikla čtvercová /obdélníková kachle (2). Na takto připravený plát hlíny klademe nastříhané vlny a provázky jako rostoucí trávu. Poté je válečkem zaválíme a otiskujeme různé knoflíčky (3). Na konec opatrně vlny vyjmeme. Ze zbytku hlíny, která nám zbyla z ořezu, tvarujeme žížalky, které klademe okolo plátu a tvoříme tak ohrádku pro lití sádry (4). Je důležité, aby ohrádka dobře těsnila a tekutá sádra nikde neprotekla. Část tlustějšího brčka zapíchneme do středu horní části, za co pak odlitek pověsíme. Připravíme si sádru podle návodu a zalijeme ohrádky s hlínou do výšky asi 2 cm (5). Po zatuhnutí odstraníme ohrádku a odloupneme modelínovou matrici (6). Vzniklý sádrový odlitek můžeme přelakovat.

Závěr

Odlitky položíme na kartonové čtverečky/obdélníčky, zavážeme je jemně stuhou a předáme je maminkám ke Dni matek.

  • Výtvarný záměr: pestrobarevně dekorovat motýlí křídla, barevný kontrast umocnit umístěním motýlů na neutrální podklad, plasticky vytvarovat křídla
  • Výtvarná technika/postup: kresba fixy, plastická tvorba
  • Pomůcky: šablony motýlů, čtvrtky, tužky, nůžky, barevné fixy, fotografie denních motýlů, lepidlo v tubě, velký arch černého papíru
Motivace a hra
  • Pozorování na obr.: Vývojová stádia motýlavajíčko, housenka, kukla, motýli.
  • Tvoření z modelíny: Stádia vývojevýroba postupných stádií motýla pomocí listů a plastelíny. Každé dítě si vytvoří 4 kuličky. VAJÍČKA – 1 kuličku položíme na list, HOUSENKA – spojíme 4 kuličky do housenky a položíme ji na list, KUKLA – housenku zabalíme do listu, MOTÝL – do housenky zapíchneme z boků 4 oválné listy. (J. Modrá, V říši obrů)
  • Sběr motýlů a housenek – pomocí sítě na motýly; housenky najdeme např. v porostech kopřiv, kde můžeme najít housenky několika druhů baboček. Uschováváme je ve vzdušné nádobě s dostatečným množstvím listů kopřiv.

 

Realizace výtvarné činnosti

Motýlí křídla jsou fascinující díky své barevnosti a pestrosti. Snad každý vnímá motýly jako ozdobu přírody. Na viditelné místo rozložíme fotografie/obrázky denních motýlů sloužící pouze jako vhled na různorodost pestrobarevných motýlích křídel. Cílem obrazového materiálu není kopírovat vzhled motýlů při následné výtvarné činnosti, ale pouze získat představu o rozmanitosti barev a vzorů. Při této lekci lze využít šablony nočních motýlů, které naleznete ZDE, anebo na internetu vyhledat denní motýli, jejich obrys obkreslit a vytvořit šablony jiné.

Děti si na čtvrtku obkreslí pomocí šablon 2 až 4 motýly, vystřihnou je a tělo i křídla dekorují dle vlastní fantazie fixami, neboť díky nim lze dobře zakreslit detaily a barvy jsou na dálku pestré. Motýlky vybarvujeme pouze z jedné strany, spodní část ponecháme bílou.

 

Závěr
  • Lepení na společný podklad a tvarování křídel – Jakmile nashromáždíme od dětí všechny motýly, tak vzhledem k jejich počtu zvolíme dostatečně velký tvrdší arch papíru, který položíme na zem. Nejlépe barevní motýli vyniknou na černém pozadí (zkoušeli jsme s dětmi světle modrý i zelený papír a vždy někteří motýli na pozadí zanikali). Děti si najdou své motýlky a na spodní bílou stranu nanesou v oblasti jeho těla lepidlo a připevní na libovolné místo na černé ploše. Po nalepení motýlům vytvarují křídla, díky čemuž přidáme obrazu plasticitu, která vyvolává let motýlů.

  • Výtvarný úkol: trháním, mačkáním tvarovat útržky papíru na nakreslenou siluetu zvířete, pozadí podmalovat pro zvýraznění reliéfu, plastiku doplnit o detaily obličeje
  • Výtvarná technika (postup): reliéfní plastika
  • Pomůcky: tužky, kartony formátu A3, kancelářské papíry (popř. hedvábný, toaletní), lepidlo Herkules, štětce a nádoby na lepidlo a barvy, temperové barvy, ubrus; pro dotvoření obličeje: černý papír, fix, drátky, tavná pistole
Motivace
  • Didaktická hra: Kam zvířátka patří – vytvoření stanovišť (statek, dům), děti obrázky zvířat třídí, kam patří. Rozdělení na zvířata domácí (mazlíčci) a hospodářská (chovaná pro užitek).
  • Diskuse o mazlíčcích – jmenování dalších domácích mazlíčků (hadi, želvy, křečci, rybičky, králíci). Jaká z nich mají srst a jaká ne?
  • Hmatové zkoumání srstidotýkání se různých přírodních kožešin, vnímat rozdíly různých srstí (hladké, drsné, zbarvení).
  • Jaký by to byl pocit dotýkat se srsti z papíru? – vytvoření vlastní zvířecí srsti.

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti si nejprve promyslí domácího mazlíčka, kterého budou chtít ztvárnit, jeho obrys (bez detailů) nakreslí tužkou. Dbáme na to, aby tvar byl dostatečně velký. Poté si děti vezmou kancelářský (toaletní, hedvábný) papír, ten trhají na menší kousky a mačkáním, přehýbáním, stáčením ho tvarují a fixují lepidlem na podklad. Lepidlo je vhodnější nanést na část kartonu a útržky papíru na ně lepit. Vnitřek zvířete by měl být zcela pokryt materiálem. Pokud děti chtějí obličej zvířete kreslit, na daná místa papír lepí plošně bez tvarování. Další možností je využít černý papír, z něhož vystřihnou jednotlivé části obličeje a přilepí na muchláž. Vousy zvířat lze kromě papíru ztvárnit drátky fixované na plastiku tavnou pistolí. Aby reliéfní plastika vynikla i oživla, ale zároveň jsme zachovali tón a kvalitu papíru, vyplníme pozadí za papírovým reliéfem malbou temperou.

Závěr

Děti hladí srst svého zvířete. Je dotyk příjemný? V čem je jiný od kožešiny/srsti vašeho mazlíčka? Sdělujeme si prožitky.

  • Výtvarný cíl: kreativní využití možností a vlastností materiálu za účelem vzniku artefaktu
  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: tvarování plošného materiálu – folie
  • Pomůcky: hliníková foliealobal, bublinková folie, úzká izolepa

Motivace

Sněhové střechy krášlí ledová záclonka. Co to je? Na středách některých domů visí různě dlouhé ledové rampouchy, které se vytváří za mrazu na místech, kde stéká voda. Kapky vody postupně zamrzají, až vznikne rampouch. Kdybychom měli ledovou paličku, mohli bychom si na ně zahrát a oni by vydávaly zvonivý zvuk. Na zvonkohře, pianu zahrajeme píseň Rampouch, kterou se s dětmi naučíme.

Scan0010

Muzikant hraje podle not, ty mi však ještě neumíme, tak si vytvoříme rampouchové noty. Jsou to nakreslené čáry, některá je delší, jiná je docela krátká. Právě tak jako rampouchy. Dětská zvonkohra nám poslouží jako rampouchy. Její kameny jsou také různé délky. Na zvonkohře ponecháme tři libovolné kameny lišící se délkou. Na kartičky nakreslíme kombinace třech různě dlouhých čar. Dítě si vybere kartičku a pokusí se zahrát podle kartičky na zvonkohru. Dlouhý rampouch hrajeme dole, kratší uprostřed a nejkratší nahoře. Vytvoříme si skutečné noty z rampouchů, které pak můžeme libovolně poskládat na lavici a dle jejich délky zahrát na zvonkohru.

 

Postup výtvarné činnosti

Děti si odtrhnou z alobalové role kus folie dle toho, jak velký chtějí mít rampouch. Ten tvarují mačkáním, překládáním, ohýbáním, stáčením do úzkého kužele. Pokud nám místo kužele vznikne válec, lze vytvarovat požadovaný tvar přidáním alobalu. Rampouch nemusí být vždy rovný, může být lehce ohnutý, na povrchu jemně zvlněný, nikoliv však příliš plochý. Tuto činnost zvládnou i nejmenší děti. Rampouchy lze navléknout na nit a zavěsit do oken, aby nám tvořily rampouchovou záclonku. Nebo můžeme na velký karton namalovat dům, střechu pokrýt vatou a pod ní rampouchy přilepit.

Rampouchy z bublinkové folie svou barvou více připomínají skutečné rampouchy, ale jsou na výrobu pro děti náročnější. Čtverec folie stočí do kornoutku, kamarád nebo učitelka ho přidržuje a dítě ho izolepou obmotává a tím i tvaruje do podoby kužele.

 

Reflexe

S rampouchy z bublinkové folie si můžeme zahrát honičku, kdy ledová královna honí děti a koho se dotkne svým rampouchem, toho zmrazí – štronzo. Alobalové rampouchy můžeme řadit podle velikosti, hledat rozdíly v řadě, kdy jeden rampouch je otočený vzhůru nohama, musí však být zřetelně vidět kuželovitý tvar.

Rampouch Rampouch2

  • Výtvarný záměr: tvarování materiálu a jeho dekorování
  • Výtvarná technika (postup): plastická tvorba
  • Pomůcky: modelovací samotvrdnoucí hmota (jedlá soda, kukuřičný škrob, voda), plastové destičky, špejle, brčka, fixy, válečky, plastové nožíky, špachtle atd.

Motivace

Ve vodě si tiše pluje,

ploutvičkami kormidluje.

Pusu špulí, snad se líbá?

Ptáte se kdo? Přece _ _ _ _! (z knihy Hádám, hádáš, hádáme)

Rybek je tolik, že bychom je ani nespočítali, jsou různé – obrovské, velké, malinké, hubené, silné, jinak barevné. Ukazujeme si na obrázcích sladkovodní ryby i mořské ryby vynikající svými tvary i barvami. Každá je zkrátka jiná, společné jim je to, že žijí ve vodě, tělo mají pokryté šupinami nebo slizem, z něhož vyrůstají ploutve, kterými se pohybují. S dětmi si na obrázku kapra popisujeme části ryby (oko, ústa, čichová jamka, střevle, hmatové vousky, ploutve prsní-2, břišní-2, řitní-1, ocasní-1, hřbetní-1). Představ si, že jsi rybka. Jakou by si chtěl být?

 

Postup výtvarné činnosti

K výrobě ryb potřebujeme modelovací samotvrdnoucí hmotu, kterou lze koupit nebo vyrobit v domácích podmínkách (=levnější varianta). Poměr surovin je 2 hrnečky sody, 1 hrneček kukuřičného škrobu a 1 hrneček vody. Jedná se o hrníčkovou metodu, kdy pracujeme s objemem, nikoliv s hmotností. Pokud budou vyrábět ryby všechny děti, je jistější množství zdvojnásobit – 4 díly sody, 2 díly škrobu, 2 díly vody. Všechny suroviny dáme do nepřilnavého hrnce. Přibližně po minutě varu, kdy hmota zhoustne, ji můžeme z hrnce vyndat. Z hmoty vytvarujeme kouli a zabalíme ji do mikrotenového sáčku, aby neokorala. Pokud i tak malinko do druhého dne oschne, hmotu před aktivitou prohněteme mokrýma rukama.

Děti si vymodelují z kuličky „vajíčko“, v dlaních ho zmáčknout na silnější placičku a tvarují ji do tvaru ryby. Lepší je ploutve vymodelovat z těla ryby, dolepované části špatně lepí a mohou později odpadnout. Stejně tak se mohou po zaschnutí odlomit části z tenkého plátu. Špejlí lze po hmotě kreslit, otiskovat ji a tvořit tak linie připomínající ploutevní paprsky, otisky víček od fix, brček lze vytvářet šupiny, oči. Vzhledem k velikostem ryby volíme úměrně velké nástroje pro dekorování ryb. Pokud chceme rybičky zavěsit, či je nosit na krku, brčkem propíchneme ve středu ryby dírku. Dle tloušťky ryb bude hmota schnout při pokojové teplotě 3-5 dní.

Reflexe

S hmotou se velmi dobře pracuje, nelepí, snadno se uklízí ze stolu i podlahy. Těsto můžeme obarvit potravinářským barvivem, nebo ho po zaschnutí kolorovat akrylovými barvami. Kromě výše uvedených nástrojů lze v závislosti na velikosti výrobků do hmoty otiskovat různé pěnové dílky, stavebnicové prvky apod.

rybicka-malicka rybicka-malicka2