Archiv pro štítek: pavučina

  • Výtvarný záměr: rozfoukáváním tuše záměrně tvořit křížící se linie, vzniklé prostory barevně vyplnit osobní škálou barev
  • Výtvarná technika/postup: rozfoukávání tuše, kresba fixy
  • Pomůcky: černá tuš, mistička na tuš, brčka, tvrdé kartony A4 s lesklejším povrchem (nebo čtvrtky A4), fixy (popř. voskovky, pastelky), ubrus.

 

Motivace a hra 
  • Pozorování: Typy pavučin – Když kdekoliv objevíme zajímavou pavučinu, nastříkáme ji lakem na vlasy a sejmeme na barevný papír, kam se díky laku přilepí. Mezi nejznámější patří kruhová, ale mnoho pavouků tká i sítě plachetkové, kráterové, horizontální, prostorové.
  • PH: Pavučina a mouchy – Děti jako mouchy prolézají pavučinu z provázku napnutou prostorově mezi stromy (či nábytkem a nářadím v tělocvičně) tak, aby se co nejméně krát pavučiny dotkly, protože jinak by se přilepily a pavouk by je dostal.
  • Seznámení se záměrem – Naším úkolem bude vytvořit neuspořádanou síť, kterou hravě vytvoříme rozfoukáváním tuše. Jak lze vidět i na fotografii, vlákna tvoří uzavřené otvory a ty zkusíme vybarvit. Víme, že moucha vidí barevně (kromě červené, ale malé děti tím nezatěžujeme) a třeba díky dekorativní barevnosti ji bude pavučinka více lákat k prozkoumání a zamotá se nám do ní.

 

Realizace výtvarné činnosti

Na papír si děti pomocí brčka kápnou černou tuš. Kapku rozfoukávají všemi směry tak, aby vytvořila rozvětvenou pavučinku. Také se ale snaží o to, aby se linie vzájemně protínaly a vytvářely co nejvíce uzavřených prostorů, které budeme záhy vykreslovat.

Jakmile jsou děti s pavučinkou spokojené a mají v ní dostatek uzavřených ploch, začneme je vybarvovat. Snahou je, aby dvě stejné barvy nikdy neležely v pavučině vedle sebe. Pokud použijeme lesklejší karton, rozfoukávání tuše půjde daleko líp, ale je vhodné pro vybarvování zvolit pouze fixy. Pokud jste použili jako podklad klasickou čtvrtku, tuš se sice rychle zapíjí do podkladu, rozfoukávání je náročnější, ale na kresbu lze volit mezi pastelkami, voskovkami i fixami.  Aby pavučinky nebyly tolik barevně divoké, doporučila jsem dětem vybrat si 4 fixy, které se jim líbí a ty střídat. Kdo má ovšem potřebu využívat více barev, nebraňme mu v tom.

Závěr

  • Rozvoj fantazie – Nepřipomíná nám celkový tvar/část pavučinky něco konkrétního? Neobjevíme v ní třeba nějaké skryté zvířátko?
  • Komparace dětských prací – Kdyby si byl/a moucha, jaká pavučina by tě nejvíce lákala k tomu se na ni letět podívat zblízka?

  • Výtvarný úkol: nakreslit lepidlem jednoduchou pavoučí síť, posypat ji sypkým materiálem opačné barevnosti než je barva podkladu
  • Výtvarná technika (postup): práce se sypkým materiálem
  • Pomůcky: bílé a černé čtvrtky formátu A4, lepidlo Herkules, užší kulaté štětce, krupice, mák celý (ne mletý) přesypaný v mističkách, ubrus

 

Motivace

  • Pohybová hra: Pavoučí síť – utkání umělé pavučiny mezi dvěma stromy pomocí provázků s dostatečně velkými oky různé velikosti, tvarů a v přiměřené výšce dětí. Úkolem dětí je po jednom prolézat oky tak, aby se jí nedotkly. Děti si mohou pomáhat, ale nikdo se nesmí dotýkat sítě. Vhodné je předvedení úkolu pedagogem, aby děti měly představu o tom, co se po nich požaduje.
  • Ukázka fotografií s různými typy pavoučích sítí

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti si nejprve štětcem a lepidlem nakreslí pavučinu. Začínáme kresbou úhlopříček a pokračujeme vyplétáním pavučiny. Pro inspiraci dejme dětem na vedlejší stoleček nebo tabuli fotografie pavoučích sítí. Ti, kteří pracují na černém papíru, mají práci jednodušší, neboť bílá stopa lepidla je dobře viditelná. Na bílé čtvrtce je kresba méně patrná a děti mají obtíž poznat, které části pavučiny jsou potřeba obnovit lepidlem. Pracujeme ve svižnějším tempu, neboť lepidlo poměrně rychle schne a sypký materiál by se na něj nepřilepil. Pokud i tak zaschne, před sypáním obtáhneme linie, které již uschly. Sypat krupici i mák můžeme přímo na výkres u stolu a přebytečný materiál vysypat zpět do nádob, anebo obrázek vložit do tácu s okrajem, přebytečný sesypaný materiál zůstane tam, který posléze učitelka přesype zpět do mističky. Na bílou čtvrtku sypeme mák (zaprášené staré pavučinky) a na černý papír bílou krupici.

Závěr

  • Rozhovor – Jaký pavouk žije/žil v tvé síti (velikost, druh)? Kde tvou pavučinku můžeme najít? (místo)

Soukal pavouk nit, až vyrobil síť
  • Výtvarný úkol: pokusit se o spirálovité osnovy sítě z barevných vln na paprskovitě uspořádaná vlákna z větví
  • Výtvarná technika (postup): práce s textilií – vlnou
  • Pomůcky: provázek, rovné silnější větve, nůžky, zbytky barevných vln

 

Motivace

  • Hádanka: Motání nitě, krejčí není!

Plete sítě, rybář není!

Až své sítě usouká,

poznáte v něm _ _ _ _ _ _ _. (pavouka)

  • Vyprávění zážitků a prožitků – Kdo se bojí pavouků? Jakého a kde jste viděli pavouka?
  • Vysvětlování – S pavoučími sítěmi přicházíme do styku doma nebo třeba v lese, kdy se nám jemná vlákna lepí na obličej. Brzy po ránu můžeme obdivovat krásné kruhové pavučiny křižáků poseté kapičkami rosy. Přemýšleli jste někdy nad tím, jak pavučina vzniká? Tvoří se u pavouka ve snovacích žlázách, které vyúsťují na konci zadečku. V hotové pavučině potom číhá na svou kořist, kterou pozná podle záškubů. Pavouk pozná, kdy se jedná o hmyz nebo pouze spadlý lísteček, drobná semínka. Protože větší semena i hmyz síť poničí, pavouci si budují nové sítě skoro každý den.
  • Sociogram: Pavučina – Děti si mezi sebou posílají klubíčko vlny. Ten, kdo klubíčko přijal, drží pevně konec provázku a klubko pošle dalšímu dítěti, kterého si vybral. Pavučina je utkaná, jakmile mají všichni vlnu v ruce. Mohou prozradit, od koho klubko dostaly a komu jej poslaly. Pavučinu můžeme nadzvedávat, pomalu s ní točit, pohoupat třeba plyšovou hračku. Na konci se společně pokusíme opět z pavučiny vytvořit klubko.

 

Realizace výtvarné činnosti

Pedagog v přípravné fázi vytvoří paprskovitou kostru z přibližně 4 – 6  silnějších rovnějších větví, které uprostřed pevně sváže silnějším provázkem. Děti se stanou křižáky, kteří soukají pravidelnou kruhovou pavučinu z barevných vln od středu k vnějšímu okraji větví. Učitelka vlnu uzlem upevní na větev a dítě jejím obtáčením okolo větví vytváří síť. Je potřeba kontroly z důvodu nechtěného vynechání následné větve, napínání vlny a přiměřeně velkých mezer mezi řadami. Pokud děti chtějí vyměnit barvu vlny, vlnu ustřihneme, zavážeme na nejbližší větev a z té samé navážeme novou barevnou vlnu. Děti se střídají v tkaní dle jejich pracovního zájmu. Někdo může utkat 1 kruh, někdo 3 i více kol.

Závěr

  • Praktické zkoumání pavučiny – dotýkáme se sítě, pozorujeme, zda se rozechvěje.
  • Vytvoření pavouků – z malých papírových ruliček, korkových špuntů a černého papíru, zavěšení na síť.