Archiv pro štítek: odpadový materiál

KORUNKOVÉ UZÁVĚRY JAK JE NEZNÁME
  • Výtvarný záměr: použít zátky jako podporu svých kreseb a objevit tak vlastní tvůrčí možnosti
  • Výtvarná technika/postup: dokreslovaná asambláž
  • Pomůcky: čtvrtka/karton A6, korunkové uzávěry od skleněných lahví, lepidlo Herkules, mistička a štěteček na lepidlo, černé fixy

 

Motivace a hra

  • SH: Uhádni předmět – Kolování uzávěru za zády, poznávání hmatem.
  • Diskuse: Zátky – Na čem je najdeme? (na skleněných lahvích) Kde je nejčastěji můžeme vidět? (na pivních lahvích). Co je natištěné na víčku? (logo výrobce)
  • Matematika se zátkami – Pomocí matematických znamének > < porovnáváme jejich množství; počítáme, kolik máme odlišných zátek dle loga, kolik jich máme od určité značky; třídíme víčka podle loga do skupin.
  • Rozvoj představivosti: Co by mohlo víčko představovat? – Učitelka děti navede, že by se mohlo jednat o oči lidí, zvířat, víčko by mohlo znázorňovat míč, Slunce…prostor po nápady dětí.
  • Inspirace tvorbou umělce – Portugalský umělec Victor Nunes Faces využívá předměty denní potřeby (tužky, odřezky od tužek, části zeleniny, preclíky, plata od léků, sirky, malé nůžky, těstoviny, olivy, kolíčky, popcorn, soletky, tamponky od uší, sítky od ovoce, korunkové uzávěry) k tvorbě obrázků zvířat, lidí, věcí a vytváří z nich 3D ilustrace. Fascinující imaginární svět v každodenních předmětech dokáží vidět i ti nejmenší. Teď už to jen zvládnout zachytit i na papír.

Realizace výtvarné činnosti

Úkolem je zakomponovat do svých kreseb korunkové uzávěry. Sami se přesvědčíte, že dětská vynalézavost se bude u některých jevit jako nevyčerpatelná. Čím víc děti vytvoří kreseb, tím víc se začne v jejich práci objevovat nápad, humor, asociace.

Čtvrtky/kartony A4 rozdělíme pomocí pravítka a tužky na 4 stejné díly a rozstřihneme. Vzniknou nám tak kartičky formátu A6, které jsou pro tvorbu s víčky zcela dostačující. Na stůl vysypeme dostatek uzávěrů, děti si je pokládají na karton a přemýšlí, co vytvoří, co přesně budou znázorňovat. Pokud mají nápad promyšlený, potřou lepidlem stranu s logem a přilepí na čtvrtku. Neměli bychom děti limitovat v počtu nalepených víček, ani v počtu vytvořených kreseb.  Do samotného víčka děti mohou dokreslit drobné detaily (oko, ručičky, šrouby). Pozadí dokreslujeme černým fixem. Nevybarvujeme. Hotové výtvory děti pokládají na předem určené místo, aby si je mohli všichni prohlédnout – jednak pro inspiraci, jednak pro ověření, že můj vlastní nápad už někdo přede mnou neztvárnil, protože jedním z pravidel bylo se příliš v motivech neopakovat.

Závěr

Kromě výše zobrazených nápadů děti znázornily víčka jako: bublinky v limonádě, ruské kolo, oči sovy, tělo motýla, jablíčka na stromě, vnitřek květiny, puk, kruhová okna u lodi, hudební nástroj – Banjo apod. Stačilo mít jen v zásobě dostatek víček a vést děti k přemýšlení nad novými nápady.

  • Výtvarný záměr: z odpadového materiálu vytvořit funkční užitečnou věc
  • Výtvarná technika/postup: práce s textilem a odpadovým materiálem
  • Pomůcky: nápojový karton (od mléka, džusu), bavlněné látky (ne satén, semiš), lepidlo Herkules, pravítko, nůžky, štětce a mističku na lepidlo, ubrus, plastová destička, knížky na zatížení, nýtovací knoflík na silné látky, kladívko, dřevěné prkýnko, potřeby pro nýtování.

 

Motivace a hra

Drobné pro malé i velké školáčky na svačinky se schovají v parádní peněžence z nápojového kartonu, který si mají děti za úkol přinést do školky. Motivací je už samotná výroba peněženky. Věřte, že každý si bude chtít vyrobit alespoň dvě peněženky, ale z důvodu času (i ceny nýtovacích knoflíků) doporučuji s každým vyrobit pouze jednu.

 

Realizace výtvarné činnosti

K výrobě se hodí větší obdélníkové krabice od mléka a džusu (nejsou vhodné např. krabice od džusu Relax, Hello). Dle věku a zručností dětí může krok 1-5 provést pedagog, zbytek (kromě nýtování) provádí děti.

  1. Z krabice odstraníme dno i vršek.
  2. Boční strany vtlačíme dovnitř.
  3. Stranu, která obsahuje spoj, rozstřihneme přesně uprostřed a krabici rozložíme, kromě přední (střední) strany naměříme odshora 5,5 cm široký pásek a ustřihneme ho.
  4. Krabici opět složíme a tu část, která je dvojitá, přehneme na polovinu.
  5. Přes ni přehneme vyšší stranu a přitlačíme.
  6. Na rozloženou potištěnou stranu krabice naneseme dostatečné množství lepidla Herkules (ale tak, aby se netvořily loužičky) a položíme na rub vybrané látky. Na karton položíme plastovou destičku, zatížíme knížkami a chvíli takto necháme. Posléze látku okolo obstřihneme – nad vyšší stranou je potřeba mít cca 10 cm látky, u zbytku stran stačí ponechat 1,5 cm.
  7. Dolní hranu přilepíme tak, že ji přehneme přes okraj, stejně tak i obě horní hrany. Horní díl nejprve přilepíme na bocích, poté celý proužek přehneme dolů a přilepíme.
  8. Z tvaru zůstaly trčet okraje látek na bocích. Jeden natřeme lepidlem zevnitř a druhý zvenku a přiložíme je na sebe tak, aby se krabice spojila do původního tvaru.
  9. Jakmile lepidlo zaschne, vtlačíme dovnitř boky (jako v kroku 2) a složíme peněženku (krok 4).
  10. Celou vnitřní část, která je polepená látkou, potřeme hojně lepidlem, přehneme na půl, ohneme přes ni nejvyšší stranu a dáme do druhého dne lisovat pod knížky.
  11. Druhý den pedagog narazí na potřebná místa nýtovací knoflík, jehož barvu si děti vyberou, pokud samozřejmě mohou.

 

Závěr

  • Zkouška zapínání, možnost si do peněženky vyrobit peníze.
  • Tip: Kromě pestrých tmavých látek mohou být použity také světlé látky, které pak mohou děti libovolně pomalovat nebo jim dolepit oči, zuby např. z filcu.

  • Výtvarný záměr: z odpadového materiálu sestavit objekt mravence
  • Výtvarná technika/postup: prostorová tvorba – konstruování
  • Pomůcky: plata od vajec, temperové barvy (černá, hnědá, rezavá), silnější ploché štětce, mističky na barvy, pohyblivé oči, lepidlo Herkules, drátky, malé špičaté nůžky, staré papíry, ubrus.

Motivace a hra

  • Pohádka: Jak se rodí a rostou mravenčí děti – (Ferda Mravenec, Ondřej Sekora)
  • Pozorování mraveništěVycházka do lesa, hledání mraveniště. Co tam mravenci dělají? (sběr potravy od jara do podzimu, stavba mraveniště)
  • Pokus: Co mravencům chutná? – Co mravencům nejvíce chutná? Do těsné blízkosti mraveniště jim pokládáme různé dobrůtky – kostka cukru, semínka z pečiva, mrtvá žížala, moucha; drobečky od sušenek, kousky ovoce atd.
  • Demonstrace obrázků: Mravenci – Pozorování stavby těla, jejich zbarvení.

 

Realizace výtvarné činnosti

Na každého mravence budeme potřebovat z plata 3 spojené kusy (lze vytvořit z malých i z velkých plat). Tento první krok vystřihnutí těla z plata provede pedagog. Pokud budeme používat různá plata, všimněte si, že každé z nich má jiný tvar a vzniknou tudíž různě tvarovaní mravenci. Každé dítě si vybere vystřiženou kartonovou formu a pomocí nůžek dílky jednak zakulatí a jednak mezi nimi vystřihne „trojúhelník“, aby vytvořil mezi částmi těla zřetelnější oddělení (může předkreslit pedagog).

Po uklizení odstřižků si děti vezmou starý papír, položí si na něj tělíčko mravence a rozhodnou se, jakou barvu bude mít jejich mravenec. Mravence natíráme neředěnou temperou, a to nejprve spodní stranu, posléze vrchní. Tělo mravence necháme na starých papírech dobře proschnout. Oči lze i namalovat, my použili pohyblivé oči, které se dětem více líbily. Na oči kápneme lepidlo a přilepíme je na karton. Do prostředního dílu uděláme malými špičatými nůžkami z každé strany 3 dírky na protáhnutí nožiček z drátků. S dírkami může dopomoct pedagog, pokud by dětem nešel papír propíchnout. To stejné platí pro dírky těsně pod očima, kam zasuneme kusadlo. Děti si vyberou barvu drátků, od které si nastříhají 3 stejně dlouhé kusy na nohy, které provlečou vytvořenými dírkami a jeden krátký na kusadlo. Po navlečení můžeme nohy zkrátit a natvarovat si je.

Závěr

  • PH: Stavba mraveniště – Více mravenců na jednom místě potřebuje domov = mraveniště. Mravenci sbírají jehličí (= špejle / klacíky nalámané na menší kusy) rozházené venku nebo v místnosti pro stavbu mraveniště. Mravenci pobíhají a sbírají po jedné jehlici a nosí je do svého nového mraveniště (=velká obruč). Hrozí jim však nebezpečí – datel (1 z dětí mající na hlavě červený šátek), který je honí. Koho se datel dotkne, ten musí odložit jehličí a běžet na ošetřovnu (vzdálenější místo od mraveniště, kterého se dotkne) a ošetřený se vrací zpět do hry.
      • Lze buď stavět jedno velké mraveniště, nebo se rozdělit do více družstev podle barvy mravenců, přičemž si každý druh nosí jehličí do svého mraveniště. Vítězí mravenčí rodina, která postavila větší mraveniště. (Jana Modrá, V říši obrů)

  • Výtvarný záměr: vystihnout znaky ptáka, zaměřit se na jeho barevné řešení vycházející z představ
  • Výtvarná technika/postup: práce s textilií
  • Pomůcky: tvrdší čtvrtka nebo karton, tužka, nůžky, barevné příze, lepidlo Herkules, štětečky na lepidlo, barevná peříčka, drátek, bílá a černá kolečka z děrovačky, ubrus.

Motivace a hra
  • Úryvek z pohádky: Ptáček JarabáčekNedaleko rybníku v obilném poli, žil malý ptáček jménem Jarabáček. Měl krásné zbarvení a hlavně dobré srdce. Ale jako všichni jarabáci, i malý Jarabáček si nedělal s ničím příliš velké starosti, byl trochu nezodpovědný, s hlavou kdesi vysoko v oblacích. Často zapomínal na domácí úkoly ze školy, na kroužky létání či rychlolov drobného hmyzu. Někdy se mu z hlavičky vytratila dokonce i cesta ze školy domů. Rodiče mu pokaždé říkali: „Ty jsi opravdu jarabák. To ti nevadí, že se nám zvířátka přesně za tohle smějí? Měl bys jít všem příkladem. Ukázat, že nové potomstvo jarabáků, je už úplně jiné.“ (zkrácená a upravená verze pohádky: Marešová A.: Ptáček Jarabáček – https://anna-maresova.webnode.cz/l/trads/)
  • Otázky k porozumění pohádky – Jaký je člověk, když se o něm říká, že je jako ptáček jarabáček? Co znamená být nezodpovědný, zapomětlivý? Jak by se měl Jarabáček chovat, aby byl ostatním příkladem?
  • Navození představ: Vzhled ptáčka Jarabáčka – Jak by mohl vypadat ptáček Jarabáček? Z pohádky víme, že byl krásně zbarvený. Ale byl to velký, malý ptáček, s chocholkou či bez? Byl zbarvený do jedné barvy nebo jeho peříčka hrála všemožnými barvami? Necháme se překvapit.

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti si na karton nakreslí tužkou jednoduchého ptáčka bez nohou a opatrně si ho vystřihnou.  Z krabičky si vyberou barevné příze, se kterými budou chtít pracovat. Na ptáčka nanesou z obou stran svislý proužek lepidla a na tomto místě začínají obmotávat přízi kolem dokola přímo ze špulky. Pokud chtějí změnit barvu, přízi ustřihnou, přiloží zezadu novou přízi a opět omotávají jednu nitku vedle druhé. Jakmile se dostanou při omotávání do míst, kde už není lepidlo, natřou lepidlem další kus šablony a pokračují v práci. Zpravidla se nejlépe začíná dětem od středu těla směrem k ocasu a naposled se zaměřují na omotávání hlavy, se kterou jim může částečně dopomoct učitelka, pokud obsahuje chocholku a jiná záludná místa.

Zkoušeli jsme tyto malé ptáčky omotávat i silnějšími textiliemi, ale tvary ptáčků se pod sílou vln ztratily, proto se držme pravidla, že čí menší ptáček, tím slabší textilie. Po dokončení si děti přilepí oko – dvě papírová kolečka z děrovačky, vyberou si barevná peříčka pro křídla a ocas, která zasunou ptáčkovi pod příze. A nakonec stejným způsobem zasuneme zezadu za příze nožičky tvořené krátkým drátkem přehnutým napůl.

 

Závěr

  • Pojmenování ptáčků Jarabáčků – Inspiraci pro druhové jméno hledejme v jejich barvách, znacích. Může se tak objevit mezi nimi JARABÁČEK ohniváček/chocholáček/modřinka apod.