Archiv pro štítek: oblečení

HRY

POHYBOVÉ

⇒ PH: Tanec vloček
– děti se pohybují do rytmu hudby s roztaženýma rukama jako vločky
– když se hudba vypne, dopadnou na zem – opakujeme
– sněhové koule – při vypnutí hudby děti dělají skupinky po určitém počtu členů
– hromada sněhu – při vypnutí jdou všichni k sobě a spadnou blízko u sebe

⇒ PV+PH: Na sněhové vločky
– děti si vyrobí vločky (nápodoba práce učitelky při skládání) a nůžkami vystříhávají různé obrazce
– svou vločku si umístí na koberec tak, aby byly rovnoměrně rozmístěné od sebe
– obměna hry: židličkovaná, děti tancují kolem vloček za doprovodu hudby
– vloček je o 1-2 méně než je dětí
– vypnutí hudby, každý si najde 1 vločku a stoupne si vedle ní
– na koho vločka nezbude, jde si sednout ke stolečku
– postupné odebírání vloček

⇒ PH: Na Mrazíka
– koho se Mrazík dotkne, ten ztuhne (=štronzo)

⇒ PH: Mráz a sluníčko
– pomůcky: papírové sluníčko (popř. hudba na CD)
– pokud děti nevidí sluníčko, jsou ztuhlé a zmrzly
– jakmile začne sluníčko vykukovat, děti roztávají a začínají se pohybovat

⇒ PH: Na sluníčko a rampouchy
– všechny děti představují rampouchy, koho se honič=sluníčko dotkne, ten roztaje (lehne si na zem, nebo odchází ke stolečku)

⇒ PH: Na sněhové mraky
– trhání papírů, na povel vyhazování=sněží

⇒ PH: Ztratilo se oblečení
– pomůcky: oblečení dětí
– rozneseme bundy, čepice, rukavice po místnosti
– vyzveme děti, aby začali hledat své oblečení
– kdo první najde své oblečení a obleče se, vyhrává

⇒ PH: Maxišála
– ze všech dětských šál svazováním vytvořit maxi dlouhou šálu

 ⇒ PH: Rukavice
   – pomůcky: rukavice dětí
   – děti si ze šatny přinesou rukavice, položí je na určené místo a odchází si sednout na židličku
   – učitelka rukavice promíchá a rozhází je po herně
   – snaží se, aby stejné rukavice neležely u sebe
   – děti si stopnou na startovní čáru (před kobereček)
   – úkol: na povel vyběhnou a co v nejkratším čase musí najít své rukavice,      – obléct si je a sednout si opět na židličku
   – další činnost: vyhledat ve třídě 2 stejné předměty (mohou se lišit barvou, ale ne tvarem)

DIDAKTICKÉ

⇒ DH: Skládání oblečení
– pomůcky: kalhoty, mikiny dětí
– nejprve učitelka správně ukáže, jak skládáme dané oblečení
– poté skládají děti a pí. uč. kontroluje jejich práci
– kdo složil správně, donese si oblečení zpět do šatny

⇒ DH: Balíme se na hory
Odjíždíme! – každé dítě utíká po signálu d šatny si sbalit věci, donese si 3-4 kusy svého oblečení, které je nejdůležitější pro pobyt v zimě
Vybalujeme – je potřeba mít hodně oblečení, když něco promokne a mít o něm přehled = třídění oblečení dle druhu
– třídění oblečení ve skupinách podle barev¨
Odjezd – komu se podaří najít a odnést všechny své svršky co nejrychleji zpět do šatny?

⇒ DH: Co začíná na hlásku Z
– dětem ukážeme podobu písma a vyslovíme ji (Z jako zima)
– děti si najdou jeden obrázek schovaný po třídě
– každý řekne, na jakou hlásku začíná
– pokud začíná na hlásku Z, umístí obrázek na tabuli a společně si slovo vytleskáme

⇒ DH: Řazení oblečení dle ročního období
   – pomůcky: obrázky oblečení, nakreslené sluníčko, vystřižená vločka
   – na koberci máme položené sluníčko a vločku, děti sedí na židličkách
   – učitelka určí dítě, ukáže mu kartičku a to jí řekne, zda se oblečení nosí v létě či v zimě a poté obrázek položí k danému období

⇒ DH: Kam vítr nafoukal barevný sníh?
 „Jsme v kouzelném království, kde kouzelník pro radost všech dětí barví sníh různými barvami“
– děti si vyberou 1 barevné kolečko a rozdělí se do skupin
– pohyb vloček (vznášení) na hudbu
– učitelka dává povely: „Modré vločky napadaly pod stůl…“(pod, nad, vedle…)
– vrácení do tance: „Červené vločky se opět vznášejí.“

⇒ DH: Kresba mraku a sněhových vloček
– každé dítě dostane 1 kancelářský papír a 1 modrou voskovku
úkol: nakreslit mrak a pod něj
1 – 10 sněhových vloček (počítat a vědět, kolik jich mám – ověření)

⇒ DH: Vítr honí sněhové mraky
pomůcky: mraky se sněhovými vločkami ↑
– učitelka se stane větrem, který bude mraky zahánět na různá místa ve třídě
– např.: „Mraky se 4 vločkami odfoukne vítr vedle dveří, mraky s 6 vločkami pod stolečky, na koberec, k barelu, do ložnice
– nejprve rozfoukání všech skupin, poté jejich přemisťování

SMYSLOVÉ

⇒ SH: Hledáme bílou barvu
   – úkolem dětí je najít ve třídě bílou barvu
   – úkol ztížíme tak, že si každý musí najít jiný předmět (ne stejná stavebnice)
   – po nalezení bílé barvy se jí dotkneme a ukážeme

⇒ SH: Co se změnilo?
– vybereme 2 děti
– ty jdou za dveře, kde si mezi sebou vymění oblečení a ostatní hádají, co se změnilo

 

PÍSNIČKY

HV: Rampouch noty ke stažení ZDE
– doprovázená hrou na rolničky, bubínek

⇒ HV: Sněhuláknoty ke stažení ZDE
– na základě obrázků i výkladu i objasníme pojmy: krajáč mléka, kousek masa, krajíc chleba
– V kolik hodin je snídaně? Co snídáme?
– V kolik hodin je oběd? Co tvoří oběd?
– V kolik hodin je večeře? Co večeříme?

⇒ HV: Sněží, mráz kolem běží
⇒ HV: Zimake stažení ZDE
⇒ HV: Když přijde zima ke stažení ZDE
⇒ HV: Jedna koule, druhá koule 

 

ŘÍKANKY A BÁSNIČKY

To to zebe
To je zima, toto zebe,
(stoj, ruce křížem, hladíme si paže)
když padají vločky z nebe.
(náznak prsty padání vloček)
Obléknem si rukavice,
(naznačujeme oblékání rukavic)
bundy, šály i čepice.
(ukazujeme na jednotlivé části těla)
Vyjdem mezi paneláky,
(chůze na místě)
budem stavět sněhuláky.
(ruce naznačují obrys sněhuláka)Mráz
Olízl se mráz,
jednou, a pak zas.
A pak mu to zachutnalo,
lízal, co mu v cestě stálo:
Stromy, domy, autobusy,
dětské tváře, pusy, nosy.
Ty mu tuze zachutnaly,
lízal je až zčervenaly!

Kdo to byl? (Jiří Havel)
Bez pozvání, jen tak sám
jednoho dne přišel k nám.
Na rybníku hned
měnil vodu v led,
nevynechal žádný dům,
píšťalky dal okapům
a mrazil náš dech!

Bez štětce a bez palety
kreslil krásné bílé květy
tiše na oknech.
Navíc štípal jako vosy
a všem načervenil nosy!
Před jarem se rychle skryl.
Poznali jste, kdo to byl?

Oblékání
Do tunelu jede vlak
pomaličku, tak a tak.
Kudy, kudy cestička,
už je venku pěstička.

Čepice
Čepice mi hodně sluší,
schovává mi obě uši.
K čepici mám rukavice,
kdyby přišla fujavice.

Na saních
Na kopci se třpytí sníh,
děti jezdí na saních.
Tváře mají červené,
nos i uši studené.
Nikomu to nevadí,
dál ve sněhu dovádí.

Bílá zima
Bílá zima, modré mrazy,
sněhuláci celí nazí.
Proč si sněhuláčku náš,
ze zimy nic neděláš?
Nic lepšího nad mráz není,
zima je mé potěšení.
Modrá zima, bílý sníh,
děti v teplých čepicích.

 Kuchařka zima
Navařila bába zima
spoustu bílé kaše,
v hrncích tady  bublá rýma,
pod pokličkou kašel.
Strč si uši do čepice,
ruce do rukavic,
ať ta bába uličnice
nemůže tu pranic.

Potkal mrazík metelici
Potkal mrazík metelici,
do tance se dali,
náruč peří nad vesnicí
přitom rozsypali.

Padá peří po peříčku,
už jich závěj leží,
Jeník volá na Aničku:
„Zima je tu! Sněží!“

Chumelenice
První vločka, druhá, třetí
z nebe na zem právě letí.
Jedna vedle druhé sedá,
volné místo ještě hledá.
Na strom, střechu, silnici
udělají čepici.

Svetr a šála
Já mám svetřík, ten má pruhy,
pak mám šedý, svetřík druhý.
Já mám šálu, ta má třásně,
pak mám druhou, hřeje krásně.

⇒ Hádanky na zimní oblečení + zimní počasí

 

ROZUMOVÁ VÝCHOVA

⇒ RV: Proč se sněhulákovi líbí zima? Co se v zimě děje se sluníčkem
– reakce na pohádku: Krtek a sněhulák z knihy ROK S KRTKEM

⇒ RV: Jak se oblékáme v jednotlivých ročních obdobích?
– učitelka říká: „Nosíme v zimě…..“
– říkáme jednotlivá oblečení (šála, sluneční brýle, čepici, svetr, sandály)
děti odpovídají: ANO, NE

⇒ RV: Změny v počasí
– jak vzniká sníh, rampouch, led, mráz

⇒ RV: Co se děje po celý rok
– děti sedí v kruhu, učitelka je v jeho vnitřku a v ruce drží míč
– postupně dětem hází míč a vyslovuje roční období, děti mají říct charakteristiku, co se v dané období děje, co děláme apod.
   – jaro: přílet ptáků, mláďata, vše se zelená, květiny, brouci, Velikonoce
   – léto: teplo, koupeme se, prázdniny, jahody, třešně
   – podzim: padá listí, pouštíme draky, šípek, žaludy, ochlazuje se, jablka
zima: padá sníh, mrzne, stavíme sněhuláky, bobujeme, mráz, čepice

⇒ RV: O Eskymácích
   – existuje na zemi jedno místo, kde je zima celý rok
   – povídání o Eskymácích – stejní jako my, ale místo domů mají dům ze sněhu-iglú, místo topení oheň, musí se hodně oblékat,…

VÝTVARNÉ A PRACOVNÍ AKTIVITY

 ⇒ PL: Sněhulák pracovní list ZDE
⇒ PL: Rukavice pracovní list ZDE
⇒ PL: Najdi pár ponožek – ke stažení ZDE
⇒ PL: Rukavičky sestřičky ke stažení ZDE
⇒ PL: Co nosíme v létě/v ziměke stažení ZDE
⇒ PL: Vzorované šály ke stažení ZDE
⇒ PL: Postup při oblékáníke stažení ZDE
⇒ PL: Najdi  chybu v oblékání
ke stažení ZDE

⇒ PL: Tři kamarádi pracovní list ZDE
   – pojmenování geometrických tvarů (kruh, čtverec, trojúhelník)
– dokreslování geometrických tvarů a čar, vybarvení obrázku

⇒ PL: Co k sobě patří?  pracovní list ZDE
   – Co patří k sobě? Ke každému obrázku v rámečku přiřadit 3 obrázky
– hledání věci spadající do stejné kategorie
                 – rukavice: čepice, šála, kombinéza
                 – sáňky: lyže, brusle, boby,
krmítko: ptáci, zrní,
krmelec: jelen, srna, seno

⇒ PV: Sněhulák jinak
   – vyrobíme si sněhuláky z obručí, PET víček, toaletních ruliček, stavebnic na koberci
– kolektivní práce dětí

⇒ PV: Rampouch ze špejle a vaty
   – pomůcky: vata, lepidlo Herkules, špejle
– po menších kouskách postupně lepíme na špejli vatu

⇒ Grafomotorika: Sněhulák
   – začínáme od největšího po nejmenší
– v závěru dokreslíme detaily (obličej, knoflíky, hrnec, koště do ruky)
– práce na tmavém papíře bílou pastelkou
– možnost pozadí dotvořit sněhovými vločkami (obtisky prstů)

⇒ PV: Sněhuláci ze slaného těsta
   – pomůcky: slané těsto (sůl, hladká mouka, voda), hřebíček, klacíky

⇒ VV: Muchláž – Sněhuláci
   – pomůcky: 2 x 3 kruhy o různých velikostech, 12 x malé černé kruhy (na oči, knoflíky), 2 x červený nos z papíru=mrkvička, kancelářský papír, černý fix,  – lepidlo, oblečení
– učitelka slepí 3 velké kruhy a přilepí ruce (ovály)
– děti sněhulákovi nalepí oči a knoflíky
– poté trhají papír, muchlají do kuliček a lepí libovolně na sněhuláka

⇒ VV: Společná kresba sněhuláka
   – děti po jednom chodí k tabuli a kreslí dle pokynů učitelky
– nakresli největší kouli, menší kouli, oči, ústa z uhlíků, vločky, hrnec apod.

⇒ VV: Sádrové vločky podrobný popis námětu ZDE
⇒ VV: Chumelí se, chumelí podrobný popis námětu ZDE
⇒ VV: Uhlový sněhulák podrobný popis námětu ZDE
⇒ VV: Sněhový závoj zimypodrobný popis námětu ZDE
⇒ VV: Jak mráz maluje na oknapodrobný popis námětu ZDE

⇒ VV: Designéři – návrh vzoru pro Eskymáky
   – pomůcky: omalovánka Eskymák, pastelky
   – úkolem je vymyslet pro Eskymáka takový kabátek, který by si chtěl koupit
   – kabátek, který ještě nikdo nevymyslel
   – využívat např. proužky, čtverečky, tečky, barvičky,…

POHÁDKY

O dvanácti měsíčkách

Použitá literatura: FOŠENBAUEROVÁ, E.: Rok s pohádkami, hádankami a říkadly. Praha: Portál, 2020. ISBN 978-80-262-1657-5.

  • Výtvarný záměr: vytvořit neobyčejné plastické šaty pro Popelku, které by se mohly ukrývat ve čtvrtém oříšku
  • Výtvarná technika/postup: koláž s asambláží
  • Pomůcky: čtvrtky A4, fotografie portrétů vystřižených z časopisů, nůžky, tužky, lepidlo v tubě, lepidlo Herkules, materiály pro asambláž (např. knoflíky, korálky, polystyrénové kuličky, látky, alobal, těstoviny, mušle, mák, peříčka atd.), pastelky, vodovky, štětec, ubrus

Motivace a hra

  • Hádanka: Tři oříšky pro Popelku – Učitelka vezme 2 skořápky od vlašských ořechů, schová do nich kus saténové látky tak, aby částečně vykukovala ven a oříšky slepí. Uhádnutí pohádky.
  • Diskuse – V prvním oříšku našla Popelka… (klobouk s peřím, luk a kamizolu) ve druhém oříšku….(šaty s vlečkou stříbrem vyšívané), ve třetím… (svatební šaty). Vešly by se ve skutečnosti celé šaty do oříšku?
  • Seznámení se záměrem – Ale co kdyby kouzelné oříšky byly čtyři? Jaké další šaty by Popelce z oříšku vypadly?

 

Realizace výtvarné činnosti

Aby vznikaly originální šaty, je potřeba dětem poskytnout co nejširší nabídku materiálů, kterou ve školce najdeme. Může se jednat o plošné/prostorové materiály z papíru, plastu, dřeva, textilu i přírodnin (knoflíky, korálky, polystyrenové kuličky, skořápky od oříšků, peříčka, odřezky od pastelek, obilí, těstoviny, zrníčka kukuřice, mušle, sušené květiny/kůra/ovoce, gumoví medvídci, jehličí, sponky, krepový papír, alobal, víčka, dřívka, drobné stavebnice atd.). Všechny materiály vystavíme na jedno místo.

Největší zásobárnou ženských obličejů najdeme např. v časopise Marianne. Je dobré vybrat takovou velikost hlavy, aby byla figura Popelky na celý formát A4. Pokud nemáte možnost narychlo sehnat fotografie mladých žen, obličej Popelky mohou děti nakreslit samy.  Děti si vyberou jednu paní, vystřihnou jí hlavu a nalepí ji do horní části papíru. Tužkou ji nakreslí šaty, ruce, nohy, střevíčky. Následně si vyberou materiál, ze kterého zhotoví šaty. U sypkých materiálů naneseme lepidlo na celé šaty a materiál na ně vysypeme, v ostatních případech nanášíme lepidlo přímo na prvky. Pokud chtějí děti, mohou nejprve šaty lehce podbarvit odstínem odpovídající barvě lepeného materiálu. Na závěr pastelkami dokreslíme Popelce ruce a nohy.

Závěr

  • Výstava – Zhlédnutí rozmanitosti šatů. Umíte si představit, že by takové šaty skutečně existovaly? Nosily byste je? Myslíte, že by byly pohodlné?

  • Výtvarný úkol: malbou přeměnit lichou ponožku v lichožrouta
  • Výtvarná technika/postup: malba temperovými barvami na textil
  • Pomůcky: liché ponožky dospělých, papírové tubusy (kartonové ruličky), temperové barvy, ploché i kulaté štětce, paleta na barvy, kelímek s vodou, nůžky.

Motivace a hra

  • Hra v roli pedagoga: Lichožrout – Ahoj, já jsem Hihlíka jsem Lichožrout. Víte, kdo jsou to Lichožrouti? Ne? Tak schválně. Určitě se vám občas ze šuplíku ztrácejí ponožky! A víte proč? Protože my Lichožrouti se vašimi ponožkami živíme. Ale vždycky vám sníme jen jednu! Tu lichou. Nikdy nevezmeme celý pár. Vy jednu, my jednu. To je fér, ne? (učitelka může mít na nohou i rukou nasazené liché ponožky).
  • Video: Lichožrouti (trailer)https://www.youtube.com/watch?v=Lv6hGpj_BpI – uvědomění si vzhledu lichožroutů (tvar očí, úst, absence nosu, pestrá barevnost ponožek).
  • Jak jinak můžeme říctponožkám“? – ponožtičky, podkolenky, nadkolenky, fusekle, fusky…
  • DH: Z každého páru ukradneš jenom jednu! – Děti se rozdělí na dvě skupiny podle toho, zda mají punčochy či ponožky a postaví se do řady naproti sobě. Kdo má na sobě ponožky si je svlékne a položí před sebe. Z dětí, které mají punčocháče, se stávají lichožrouti. Bosé děti odejdou na chvíli za roh a lichožrouti si na každou nohu obléknou odlišnou ponožku dětí (na punčochy). Děti bez ponožek se vrátí, a pokud najdou svou ponožku na zemi, nasadí si ji. Postupně z řady vystupují jednotliví lichožrouti a kdo z dětí uvidí, že má na noze jeho ponožku, přistoupí k němu a svlékne mu ji.

 

Realizace výtvarné činnosti

O liché ponožky můžeme poprosit rodiče dětí, anebo je průběžně samy doma schovávat a po nashromáždění dostatku ponožek je využít pro výtvarnou aktivitu.  Učitelka ponožky navlékne na tubusy. Díky tomu se dětem bude na ponožky nejen dobře malovat, ale lichožrouti získají i tvar. Děti si jednu ponožku na tubusu vyberou, mohou ji popotáhnout, aby měla/neměla čepičku či vlasy. Na ponožku malujeme temperovými barvy za použití minima vody. Ponožky lze takto nechat, nebo je můžeme vycpat starými látkami, aby získaly specifičtější tvar, každopádně ale nebudou tak dobře stát jako ponožky navléknuté na tubách. Pokud bychom využili dětské ponožky, navlékneme je na ruličky od toaletního papíru.

Závěr
  • Nevšední jméno pro vlastního lichožrouta – Každý lichožrout má své jméno jako například Hihlík, Tulamor, Ramses, Padre, Vasil, Kudla Dederon, Žiletka atd. Zkuste vymyslet i vy pro svého lichožrouta podobné nevšední jméno.

  • Výtvarný úkol: namalovat kamarádovi bláznivě barevné ponožky přímo na jeho tělo
  • Výtvarná technika/postup: body-art (=tělové umění)
  • Pomůcky: malířské palety, temperové barvy (nebo barvy na tělo), širší ploché štětce, staré látky, židličky, ubrusy, fotoaparát

Motivace a hra
  • Hádanka:
    • Nejdřív špička, potom pata,
    • obuté jsou natotata.
    • Do bot radši na nožky,
    • vezměte si _ _ _ _ _ _ _.
  • Pohybová hra: PonožkováPřes hernu natáhneme provázek (popř. ho mohou držet dvě děti), na který si každý pověsí na kolíčky své ponožky. Děti se rozdělí na 2 družstva a stoupnou si do řady za sebou. Na povel vystartují první, vezmou libovolnou ponožku a utíkají s ní k družstvu. Tam ji předají do ruky dalšímu členovi a ten se snaží co nejrychleji najít na šňůře ponožku do páru. Přinese ji a položí vedle družstva. Vybíhá třetí, vezme ze šnůry novou libovolnou ponožku a čtvrtý hledá opět ponožku do páru. Pokud se stane, že si dvě děti z odlišného družstva vezmou stejnou ponožku, ten, který si toho všimne, ji může druhému dítěti vzít z ruky. Vyhrává družstvo, které má více párů.
  • PL: Najdi pár ponožekviz pracovní listy
  • Motivační seznámení s úkolem – Dnes jsou v módě bláznivé ponožky, které jsou pokud možno co nejbarevnější. Existuje obchod (http://www.onesock.eu – možnost nahlédnout na fotografie), kde si můžete koupit různé liché ponožky a libovolně je spolu spárovat. Anebo si můžeme tyto bláznivě barevné rozdílné ponožky namalovat přímo na naše nohy.

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti si samy utvoří skupinky po 4-6 dětech a sednou si k jednomu stolu, kde se domluví, komu ze skupiny budou malovat ponožky. Učitelka mezitím připraví ubrusy, které položí na zem ke stolečkům a postaví na ně židli, kam si sedne dětmi vybraný model. Učitelka si zve postupně celou skupinu k sobě, kde si děti řeknou, jaké barvy chtějí mít na paletě. Od učitelky odchází s paletou, štětci a mohou se pustit do práce.

Dítě, kterému děti budou malovat na nohy (ideálně aby nemělo punčocháče), si sundá ponožky a vyhrne si tepláčky co nejvýš. Ponožky jsou různé – kotníčkové, klasické, podkolenky i nadkolenky. Počítejte s tím, že první dva typy ponožek děti moc zajímat nebudou.  Malujeme neředěnými temperami, aby barvy nestékaly dítěti po noze a neničily malbu. Při změně barvy otíráme štětce do starých hadříků/papírových ubrousků. Ponožky by měly být na nohách zřetelně ukončené.

Závěr        
  • Vyfocení ponožek – Nově vzniklé ponožkové kousky zdokumentujeme a druhý den můžeme fotografie dětem promítnout na televizi/interaktivní tabuli.
  • Svléknutí ponožek – a jak jinak než vodou. V této fázi je vhodná dopomoc druhé učitelky.

  • Výtvarný záměr: komponování přírodnin do zajímavých vzorů na podzimním oblečení
  • Výtvarná technika (postup): práce s přírodním materiálem
  • Pomůcky: barevné podzimní listy, šípky, žaludy, šupiny šišek, semínka dýně apod., lepidlo Herkules, kelímky a štětečky na lepidlo, tavná pistole, kartony, tužky, řezací nůž, ubrusy, oblečení dětí

Motivace a hra

Žila, byla jedna princezna, která si měla vzít za ženicha ošklivého a hloupého Spytihněva. Prosila královského otce, že si ho vzít nechce, ale král byl neoblomný. „Neodmlouvej!“ bouchl do stolu. „Spytihněv je bohatý a mocný.  Za měsíc bude svatba, běž si vyzkoušet svatební šaty!“ Byly to přenádherné, skvostné šaty, radost pohledět, královský krejčí si na nich dal moc záležet. Ale co naplat, když princezna po celou dobu, kdy je zkoušela, usedavě plakala. Krejčí se z toho málem rozplakal také, protože princeznu už dlouho tajně miloval. Nakonec princezně o své lásce řekl a ta mu k jeho překvapení prozradila, že ho má také ráda. Hned se rozhodli, že spolu utečou, a v noci tajně opustili královský zámek. Když král zjistil, že jeho dcera uprchla s krejčím, poslal za ní vojáky. „Dceru mi přiveďte a tomu mladému opovážlivci srazte hlavu!“ řekl jim.Krejčí s princeznou zatím spěchali k řece. Když ji přebrodíme, psi ztratí naši stopu a budeme zachráněni, mysleli si. Jenže měli málo času. A tu princezna dostala nápad. „Vezmi mé svatební šaty a pověs je do koruny nejvyššího dubu,“ řekla krejčímu. „Až vojáci přijedou, budou myslet, že tam nahoře jsem já sama, a než zjistí, že jsou to jen šaty, získáme náskok!“Byl to dobrý nápad, ale krejčímu se do toho najednou nechtělo. Když si jen vzpomněl, kolik lásky a péče šatům věnoval, kolik dní a nocí na nich pracoval. Byly to ty nejkrásnější šaty, jaké kdy ušil a teď je má prostě pověsit na strom? Snad si v tu chvíli dokonce pomyslel, že raději ztratí princeznu i hlavu, než by zničil dílo svých rukou. Princezna věděla, nač krejčí myslí, ale nepolekala se. „Neboj se a udělej to, co doopravdy musíš.“ Za chvíli už šaty visely na dubu a krejčí s princeznou spěchali k řece. 

(zkrácená verze pohádky z knihy Výtvarné práce s pohádkami)

Realizace výtvarné činnosti

Šaty zavěšené na dubu nás inspirují k navrhnutí přírodních vzorů na oděvech čerpající barvy a tvary z podzimních stromů, které určitě neměla ani princezna na svých šatech. Materiálem k tvoření se stanou barevné listy a jejich plody, které děti průběžně nosí do školky. Na podzim je už na šaty chladno, místo nich nosíme teplejší oblečení. Jaké? Učitelka vybere zástupce, kteří si přinesou z šatny jeden kus svého oblečení (mikina, bunda, čepice, teplé kalhoty) a položí ho na karton. Množství potřebných oděvů závisí na počtu dětí ve třídě, zpravidla by skupina neměla překročit 6 členů z důvodu uplatnění se při výtvarné činnosti. Skupinka kamarádů přidržuje oblečení a jedno dítě ho tužkou obkreslí. Učitelka v průběhu dne obrysy šatů vyřízne řezacím nožem.

Druhý den si roztřídíme listy podle barev pro lepší organizaci práce i snadnější vyhledání barevných odstínů. Dětem dáme chvilku na to, aby si u stolečků jako skupina promyslela, jaký druh oblečení si vyberou, jak a čím ho budou zdobit. Snažme se děti motivovat k promyšlenějšímu vytváření zajímavých vzorů než k nahodilému kladení přírodnin. Lepidlo nanášíme štětečkem na spodní část listu po celé jeho ploše. Pokud děti chtějí plody, semínka apod. lepit přímo na karton, postačí k tomu lepidlo Herkules, v případě že budou chtít umístit přírodniny na listy, naaranžují si je na oblečení a učitelka jim je přilepí tavnou pistolí.

saty-delaji-cloveka-1 saty-delaji-cloveka-2 saty-delaji-cloveka-3

Závěr

Po důkladném zaschnutí přírodnin si dobrovolníci mohou hotové módní kousky „obléknout“. Aby se děti samy viděly, jak v nově ušitých oblecích vypadají, vyfotografujeme je. Fotky je možné vytisknout a umístit na nástěnku společně s vytvořeným oblečením pověšeném například na prádelní šňůře.

Poznámka: Pro výtvarnou činnost volíme čerstvější listy, které pro snazší lepení vylisujeme. Přeschlé listy se drolí a vzniká tak při práci s nimi příliš nepořádku. Dalším úskalím je i to, že se na ně špatně nanáší lepidlo a při stlačení na karton se rozlamují.

  • Výtvarná technika/postup: perforace (=proděravění)
  • Pomůcky: kancelářské papíry formátu A5, tužky, připínáčky (špendlíky, párátka se špičatým hrotem), ručníky

Motivace a hra

Co šije švadlena? Co vše potřebuje pro svou práci? (nůžky, látku, nit, jehlu, krejčovský metr, křídu, špendlíky). Jednotlivé pomůcky si můžeme i názorně ukázat. Děti utvoří kruh, chytnou se za ruce a vzpaží (=udělají brány), čímž vytvoří fiktivní látku. Jedno dítě představuje jehlu a prošívá – proplétá se. Během hry recitujeme:

Šiju, šiju košilku,
ušiju ji za chvilku.
Pak ušiju kabátek,
Toníkovi na svátek.

Když to všechno zašívám,
k tomu já si zazpívám.

Obměna: Pár dětí se postaví s většími rozestupy do kruhu. Zbývající děti utvoří „hada“. První dítě představuje jehlu a ostatní za ním nit. Tak jak se jehla proplétá mezi dětmi v kruhu, vždy při projetí brány v ní zůstane stát poslední dítě (tím jak šijeme, niť zůstává v látce a postupně se zkracuje).

 

Realizace výtvarné činnosti

Na papír A5 si tužkou navrhneme jeden druh oblečení. Důležité je podotknout, aby děti kreslily oblečení bez lidské postavy.  Látku můžeme ozdobit dekorem, nebo ji při následné perforaci celou vyplnit děrováním, či nechat pouze samotný obrys. Po náčrtu si děti vezmou z umývárny svůj ručník, který položí na stůl a na něj umístí vlastní návrh. Ručník zajistí to, že se nám papír bude hezky děrovat. Dětem rozdáme připínáčky, popř. párátka s hrotem. Děti mají za úkol nejprve děrováním ohraničit obrys a to dírkami ležícími těsně vedle sebe a poté až děrovat detaily. V průběhu práce můžeme pomocí tužky dokreslovat další detaily a ty dále perforovat. Při otočení papíru na druhou stranu se nám objeví plastické body vyražené do materiálu.

šijeme šijeme3 šijeme2

Závěr

Práce děti velmi baví díky neobvyklé technice a zajímavosti při objevování plastických bodů na druhé straně. Kresbu zkoumáme nejen zrakem, ale i hmatem. Můžeme navázat na slepecké (braillovo) písmo a poslepu odhadovat, čeho se právě dotýkáme.

V zimě si vás medvěd plete,
vezme k sobě do doupěte.
Proto choďte potichu,
když jste v lese v _ _ _ _ _ _. (kožichu)

Co všem holkám, klukům sluší,
v zimě hezky chrání uši,
hlavu hřeje nejvíce?
Přece teplá _ _ _ _ _ _. (čepice)

Kolem krku omotá se
a tepleji hnedle zdá se.
Dlouhá, krátká, úzká, malá?
Hlavně, ať je teplá _ _ _ _. (šála)

V zimě dětem na nožky
nestačí jen ponožky.
Nožičkám se lépe skáče
vždy, když mají _ _ _ _ _ _ _ _ _. (punčocháče)

Od krku až po paty
na knoflíky zapnutý?
Holky, kluky, mámu, tátu,
oblékneme do _ _ _ _ _ _. (kabátu)

Ať ošklivé mrazíky
nespálí nám prstíky,
musíme do fujavice
vzít si teplé _ _ _ _ _ _ _ _. (rukavice)

Použitá literatura: POSPÍŠILOVÁ, Zuzana. Hádám, hádáš, hádáme. Praha: Portál. 2012. ISBN: 978-80-262-0142-7.