Archiv pro štítek: mozaika

  • Výtvarný záměr: kresebně zachytit obrys libovolně zvoleného ovoce, vyhledat si odstíny plastových víček barevně shodných se skutečným ovocem a těmi vyplnit vymezený prostor
  • Výtvarná technika/postup: mozaika z plastových víček
  • Pomůcky: barevná plastová víčka, čtvrtky formátu A3, tužky, nůžky, lepidlo Herkules, štětce a plochá mistička na lepidlo

Motivace a hra

  • Diskuse o červené barvě – Motivace spjatá s pohádkou: O Červené Karkulce (téma: les/ ovoce a zelenina). Co má červená barva společného s podzimem? (jablka, listí) Které další období je typické pro červenou barvu? (léto-zrající jahody, třešně, rybíz, maliny)
  • Diskuse: Zdravé jídlo – Co dáme babičce do košíku? Karkulka jí nesla víno a bábovku. Je to zdravé jídlo? Co potřebuje nemocný člověk hlavně jíst?
  • Hmatová hádanka: Ovoce a zelenina – Košík s ovocem a zeleninou zakryjeme látkou a děti zkouší hmatem poznat, co je v košíku.
  • Seznámení se záměrem – Vyrobíme pro babičku ovoce (případně zeleninu), kterou babička nejvíce potřebuje, aby se uzdravila, a tu jí poté doneseme. (Voščeková, H.: Od podzimu do léta pohádka k nám přilétá)

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti si na čtvrtku A3 nakreslí dostatečně velké ovoce, které si samy zvolí. Pro vizuální oporu můžeme dětem poskytnout demonstrační obrázky s magnety pro MŠ a ZŠ. Pro uskutečnění této činnosti se všemi dětmi ve třídě je za potřebí dostatek různobarevných víček (3- 4 kýble). Z kýblů si děti postupně vybírají barevná víčka a pokládají je do vnitřku ovoce těsně vedle sebe. Až po kompletním zaplnění přistupují k lepení jednotlivých víček. Víčka lze lepit dvojím způsobem, záleží na dětech, jaký postup si zvolí: víčko lze položit do lepidla nalitým v ploché mističce, anebo nanést lepidlo na spodní hranu pomocí štětečku. Po zaschnutí opatrně vystřihneme papír kolem ovoce, díky čemuž více vynikne. Čtvrtku nesmíme moc lámat, aby se neodlepila některá víčka; z toho důvodu je lepší, když se stříhání ujme pedagog.

Závěr

  • Dramatická improvizace – Učitelka se stane babičkou a ostatní děti Karkulkami. Učitelka si vezme šátek, brýle a lehne si do dětské postýlky. Děti po jednom navštěvují babičku. Zaklepou na dveře (=skříň) a předají babičce jejich vytvořené ovoce. Úkolem této krátké scénky je babičku pozdravit, říct, co jí přinesly a udělat jí něčím radost (pohlazením, hezkým slovem, pomocí).

  • Výtvarný záměr: klást různorodé tvary do předkresleného návrhu, pravidelně střídat různé odstíny jedné barvy, dodržovat mezery mezi prvky
  • Výtvarná technika/postup: mozaika
  • Pomůcky: vzorníky barev (k dostání zdarma v Bauhasu, Baumaxu, Dům barev atd.), nůžky, čtvrtka formátu A4, tužky, lepidla v tubě,  fotografie/obrázky brouků.

Motivace a hra
  • Puzzle: BroukNa internetu vyhledáme fotografie nejznámějších zástupců brouků (roháč, sluníčko, chroust, tesařík, zlatohlávek apod.), a každého brouka vytiskneme na čtvrtku A4 a tu svisle rozstříháme na 3-4 díly. Jednotlivé dílky brouků rozmístíme po třídě, každý si najde jeden dílek a hledá skupinu kamarádů, kteří mají zbývající 3 díly, brouka spolu složí a pojmenují.
  • Skládání brouků z PET víček Brouky lze skládat pouze za opory fotografie, nebo víčka klást na předem připravený obrys brouka např. na formátu A3 – proniknutí do principu mozaiky.

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti si za opory obrázku/fotografie načrtnou tužkou obrys brouka na čtvrtku A4. Práci průběžně kontrolujeme, aby děti nezakreslovaly příliš detailů (článkované nohy, vzory na těle). Podle barev, které děti vypozorují na obrazové předloze vybraného brouka, si vyberou vzorníky barev se shodnými odstíny. Nejprve si vystříhají jednotlivé barevné obdélníčky ze vzorníků, z nich stříhají libovolné tvary a lepí je na podkladový papír do předkresleného návrhu. Aby se jednalo o mozaiku, barevné odstíny by se měly střídat a mezi dílky by měly zůstat mezery.

U menších dětí se zaměřujeme pouze na mezery mezi dílky, u starších dětí požadujeme kromě mezer i střídání odstínů barev, a aby tvary nepřesahovaly přes nakreslený obrys brouka.

  • Výtvarný záměr: vhodná kombinace různých tvarů, velikostí a barev prvků mozaiky
  • Výtvarná technika (postup): papírová mozaika
  • Pomůcky: lepící guma, samolepící průhledná fólie, bílý kancelářský papír eventuálně barevný papír, staré kalendáře s fotografiemi nebo barevné časopisy na roztrhání, tužka, nůžky

Motivace a hra

K čemu všemu potřebujeme ruce, co s nimi dovedeme? Kromě úchopu, hmatu se rukama i dorozumíváme – zdravíme se, prosíme, ukazujeme na věci, dokážeme naznačit, jak je něco velké, malé, kulaté, hranaté; prstem naznačíme ticho, nesouhlas, zakrytím očí nebo uší dlaněmi upozorňujeme, že nevidíme či neslyšíme. Rukama můžeme doprovázet některé říkanky, které si názorně s dětmi demonstrujeme: Každá ručka má prstíky, sevřeme je do pěstičky… Všechny moje prsty schovali se v hrsti… To jsou prsty, to jsou dlaně, mýdlo s vodou patří na ně… Meleme, meleme kávu… Koulela se brambora aj.

Jak se jednotlivé prstíky jmenují? Kolik jich máme? Víme, že palec je nejsilnější, ukazováček umí na věci ukazovat, prostředníček je nejdelší, co to má na všechny strany stejně daleko, prsteníček ze všech nejkrásnější, neboť se na něm nejčastěji nosí prstýnky a malíček nejmenší. Bez našich rukou bychom se zkrátka v životě neobešli. Jak rosteme, rostou s námi i naše ruce, určitě jste si všimli, že tatínek má ruku nevětší, maminka menší a vy tu nejmenší. Pojďme si vytvořit naše ruce a můžeme mezi sebou porovnávat nejen jejich velikost, ale i vlastní barevnost díky zajímavým útržkům.

 
Realizace výtvarné činnosti

My sami nebudeme míchat barvy pro své ruce, ale budeme vyhledávat již hotové. Největší zásobárnou takových barev jsou obrázkové magazíny a velké obrazové kalendáře, kde najdeme plno barevných odstínů. Každé dítě si v prvé fázi hledá v kalendáři, časopisech zajímavý barevný detail, který by se mu líbil pro jeho ruku. Po vybrání je dobré, aby sama učitelka proužek odstřihla z důvodu zamezení zbytečného plýtvání papírem.

Dle věku dětí si buď samy, nebo s dopomocí učitelky obkreslí na zadní papírovou část průhledné fólie formátu A5 svou ruku. Fólii si děti odlepí, položí na obkreslenou ruku lepivou částí nahoru a učitelka ji upevnění k papíru lepící gumou. Barevné útržky na sebe mohou navazovat, ale mohou mezi nimi vznikat i drobné mezery. Učitelka při práci dětí koriguje velikost útržků, aby nebyly příliš velké (nezachytí přesný tvar obrysu ruky např. u prstů) nebo malé (vedou k vyčerpání a následné ztrátě zájmu o činnost). Dbáme i na to, aby děti lepily útržky papíru barevnou částí dolů a jen ve vyhrazeném vnitřním prostoru ruky. Po dokončení si děti vezmou kancelářský papír, položí ho na hotové dílko, přejedou dlaní, aby se fólie přilepila k papíru, a otočí. Zbývá pouze odlepit papír s obrysem ruky připevněný lepící gumou.

ruce ruce2 ruce3

Závěr

Děti jsou pln očekávání, co se jim objeví po otočení papíru a výsledné nadšení je u všech velké. Vznikají květinové, kůrové, kamenné a jiné jedinečné ruce. Činnost je časově nenáročná, pro děti zábavná a něčím nová, vyžaduje však občas dopomoc učitelky – např. při upevňování fólie k papíru.

  • Výtvarný úkol: ozdobit siluetu kočičího těla barevnými prvky v odstínech jedné barvy
  • Výtvarná technika (postup): papírová koláž
  • Pomůcky: krepové papíry, vytištěné šablony koček, černé papíry, nůžky, lepidlo Herkules, lepidlo v tubě, štětečky na lepidlo, ubrus

Motivace a hra
  • HádankaVidí myšku, hned ji chytí, očima si přitom svítí. Každý kluk i holčička ví, že je to _ _ _ _ _ _ _ (kočička).
  • Opakování vědomostí o kočce – Jak se nazývá maminka (kočka), tatínek (kocour), děti (koťátka)? Jaký zvuk vydávají, jak na ně voláme, co chytají?
  • Vyjádření nálady zvukem – napodobení kočky smutné, hladové, veselé, zuřivé.
  • Přídavná jména: Jaká je kočka? – hladká, jemná, chlupatá, černá apod.
  • Sluchová hra: Na mňoukavou kočku – Děti utvoří kruh, jedno dítě je uprostřed a má zavřené oči. Učitelka v tichosti vybere dítě, na které ukáže a to mňoukne. Úkolem je dle hlasu poznat, kdo mňoukl a s ním si pak vyměnit místo.

 

Realizace výtvarné činnosti

Šablony koček vytiskneme na kancelářské papíry. Děti si vyberou jednu z nabízených šablon, kterou si „nahrubo“ obstřihnou kolem dokola, aby měly co nejméně lepení s krepovým papírem a práce nebyla zbytečně zdlouhavá. Následně si vyberou z pestré nabídky krepových papírů – pracujeme přibližně s 3 odstíny, a to v příbuzných barvách, kdy kočky krásně vyniknou. Z vybraných krepových papírů vystřihneme každému dítěti z rolí proužek, který si stříhají na malé čtverečky, obdélníky a ty lepidlem Herkules lepí na rub šablony (nelepíme na stranu, kde vidíme tištěný obrys kočky). Snažíme se, aby nikde neprosvítala bílá místa a kočka byla celá pokrytá barevnými kousky (nahlížíme na papír proti světlu). Po zaschnutí vystřihnou děti šablonu a lepidlem v tubě ji upevní na černý papír.

Jaká jsi, kočko Jaká jsi, kočko3 Jaká jsi, kočko2

Závěr

  • Využití výtvarných prací dětí ke hře na rozvoj slovní zásoby: Jaká jsi, kočko? – Podle zbarvení kočky a její siluety vymýšlíme, zda se jedná o kočku smutnou, mazlivou, divokou, zuřivou, unavenou atd.

  • Výtvarný záměr: vhodně kombinovat různé tvary, velikosti a barvy prvků mozaiky
  • Výtvarná technika (postup): mozaika z papíru
  • Pomůcky: zbytky barevného papíru, černé čtvrtky formátu Ač, lepidlo v tubě, vystřižené šablony listů javoru, dubu, plodů žaludu, nůžky

Motivace a hra
  • V rámci týdenního plánu „Podzim-plody a barvy podzimu“ s dětmi sbíráme listy a jejich plody. Pozorujeme jejich barevnost, učíme se je poznávat po hmatu, vnímat rozdíl mezi přírodninou nakreslenou a skutečnou.

 

Realizace výtvarné činnosti
  • Děti si vyberou jednu z nabízených šablon (listy a plody javoru, dubu, šípku, jablko, hruška,…). Na stolečku jsou připravené zbytky barevných papírů. Snažíme se dětem nabídnout především barvy, které jsou charakteristické pro podzim.
  • Úkolem je papíry trhat na menší kousky a ty ihned vlepovat na šablonu. Barvu děti mohou zvolit pouze jednu, či střídat více barev. Také nebazírujeme nad rozmístěním papírků. Dětem ukážeme, jak by mozaika měla vypadat – střídání barev a drobné mezery mezi nimi, nicméně už necháme na dětech, zda kousky papírků budou od sebe více vzdáleny, budou se překrývat, či zaplní celou plochu bez jediné mezery.
  • Drobné přesahy barevného papíru zastřihneme, aby vynikl tvar listu, či plodu. Děti z druhé strany pokryjí celou plochu lepidlem a přilepí na černou čtvrtku.
podzimní mozaika podzimní mozaika2 podzimní mozaika3

Závěr

  • Sledujeme, jak díky černému pozadí šablona najednou vynikla. Hodnotíme použitou barevnost, kompozici – umístění prvků, ale i techniku – jak děti postupovali při trhání a lepení kousků papíru.