Archiv pro štítek: malířství

  • v Čechách až kolem 1910 díky:
    • cestám umělců do Paříže (Filla, Gutfreund, Kubišta, J. Čapek)
    • Kramářovým nákupům obrazů Picassa a Braqua

 

VINCENC KRAMÁŘ

  • odborník a znalec kubismu=sběratel a hlavní teoretik kubismu
  • 1909 – rok 1 českého kubismu – Kramář koupil Picassovu Hlavu Fernandy
  • napsal studii 1920 – Kubismus jako magický realismus
  • důležitý tvar, konstrukce a řád

spolky:

  • 1863 – Umělecká beseda
  • 1887 – Spolek výtvarných umělců Mánes
  • 1911 – Skupina výtvarných umělců SVU
  • odchod mladých umělců z Mánesa
    • založení Skupiny výtvarných umělců 1911
    • Filla, Beneš, Čapek, Špála, Procházka, Kubín, Váchal, Šíma, Kysela, Gutfreund, Chochol, Janák, Gočár, Hofman
    • nebyl tam Kubišta, Kubín
    • skupina vydávala časopis: Umělecký měsíčník

 

1. fáze – KUBOEXPRESIONISMUS

  • 1912-1914
  • malují složitější témata z oblasti biblické a každodenního života
  • vliv výstavy Muncha, expresionismu=proto je náš kubismus psychologičtější
  • Bohumil Kubišta

 

2. fáze LYRICKÝ KUBISMUS

  • 1923
  • důraz na spontánnost, improvizaci, hravost, hru s barvou, tvarem, linií
  • hladká a strukturální malba
  • obraz má působit esteticky
  • snaha vyjádřit básnické představy
  • vedle zátiší i figurální kompozice
  • Filla, Muzika, Wachsman

 

3. fáze – IMAGINATIVNÍ KUBISMUS

  • 1930
  • ovlivněna psychikou-působí imaginativně
  • groteskní postava=monstra
  • tématem: ženské tělo zdeformované, eroticky působivé
  • Filla, Janoušek, Muzika

 

ve skupině dvě křídla:

  • čapkovské – neortodoxní
    •  chápe Picassův a Braqův kubismus jen jako jedno z možných variant dobového hledání nového výrazu
    • neodmítali italský futurismus – Čapkové, Špála, Hofman, Chochol
  • fillovské – ortodoxní
    •  uznával jen Picassa a Braqua – Filla, Beneš, Gutfreund

= spor o kubismus – napětí mezi jimi dvěma, rozpory
– 1912 skupinu opustil Josef i Karel Čapek, Špála, Hofman, Chochol, Šíma

 

BOHUMIL KUBIŠTA 1884–1918

  • ovlivněn futurismem, fauvismem, expresionismem, Munchem
  • sloužil jako rakouský důstojník dělostřelectva
  • zde vytvořil obrazy svého kuboexpresionismu a kubofuturismu
  • usiloval o symboly psychického dění v člověku
    • zobrazit dramata, kterými žije nový moderní člověk
  • barva-vlastnost harmonickou, mystické symboliky
  • v posledních dílech se snažil o překonání kubismu a dosažení syntézy (když se pozornost přesune na ducha)
  • obraz: Oběšený, Meditace; socha Hlava
    • nemá kubistický charakter
    • souvisí s hledáním absolutního pratvaru (představoval Brancusi)
  • rozvíjí nadále kubismus, ale do SVU nikdy nevstoupil
  • symbolistní témata – mučivost existence, zoufalost
  • truchlení – základní prvek Kubištova kubismu
  • uplatňoval princip zlatého řezu-Kavárna, Zátiší s lampou
    • Koupání mužů – 1911
    • Svatý Šebestián – 1912, symbolické téma
    • Polibek smrti – 1912
    • Oběšený – 1915
    • Zátiší s lebkou
    • Vlak v horách

 

JOSEF ČAPEK

  • grafik, ilustrátor scénograf, spisovatel, výtvarný kritik, publicista, myslitel
  • členem Umělecké besedy
  • rozvinul osobitým způsobem:
    • sociální motivy z války (Vdova)
    • syntetický kubismus (Černošský král)
  • nechybí čapkovský humor
  • zakládal své obrazy na protikladu světla a stínu
  • objevuje specifickou poezii všednosti a civilnosti- Na obvodu města
  • jde mu také o vnitřní děje, smysl pro sociální souvislost
    • Hlava – 1914
    • Zápasník, Sportovec,Úzkost1915
    • Česající se žena, Tanečnice-1916
  •  Období chlapců-postavy vagabundů, pijáků, trhanů
    • koncem bezstarostně si hrající děti, obrazy venkova
    • hnědé a černé nahradili růžové, malinové, oranžové, žluté, bílé, modré tóny
  • v posledních letech války rozšířil tématiku:o námořníky, nevěsty, žebračky
  • velké figurální obrazy jednoduché a prosté v tvarech- Květinářka, Žena s košem
  • poslední expresivní cykly-Oheň, Touha

 

VÁCLAV ŠPÁLA

  • expresionista, fauvista, kubista
  • osobitá barevnost=zelená, modrá, červená, výrazný malířský rukopis
  • za války téma venkovanek v rytmu barevných ploch
    • Píseň domova, Tři pradleny, Dvě koupající dívky –1915
  • vliv Čapkova znakového geometrického stylu-Čekající
  • po roce 1923 se soustředil na krajinu, zátiší, příležitostně maloval podobizny
  • zelené období (dle dominantní barvy krajin)
  • přešlo v modré (motivy povodí Otavy) Na řece Otavě; Peřeje na Orlici
  • ve 30. letech-modrá, červená, bílá a převládalo zátiší s květinami
  • v pozdním období obohatil paletu o tóny žluté, oranžové, fialové

 

EMIL FILLA

  • člen skupiny OSMA, Mánes, Skupina
  • stýkal se s umělci vznikající skupiny De Stijl
  • maloval kubistická zátiší
  • po roce 1926 se u něj objevuje lyrický kubismus vycházející z Picassových obrazů
  • kuboexpresionismus (Salome, Koupání, Dvě ženy)
  • vliv Picasa a Braquia (hl. zátiší)
  • Dívka s mandolínou, Zátiší, zátiší s kytarou, notami
  • Hráči karet
  • Čtenář Dostojevského
    • Dostojevský=dobová ikona
    • psychicky vystihuje obraz díla
    • popis tragiky života
  • zabýval se sochařskou tvorbou (hlavy, figury)
    • plastiky: zápasů zvířat a Herkulovy činy

 

ANTONÍN PROCHÁZKA

  • členem Osmy, Mánes, SVU
  • za války rozvinul kubistické tvarosloví v obrazech orfického období pod vlivem Delaunaye a Kupky
  • převládalo zátiší-Zátiší s květinami
  • lidské postavy-Žena s kvítkem
  • obrazy lidských povolání-Voják, Zpěvák
  • po válce setrval u kubismu vedle Filly a Procházka
    • soustředil se na plasticitu předmětů a jejich materiální odlišnost
  • střídání pohledových rovin rytmizovaných s lyrickým půvabem –Zátiší s černou kávou
  • osobitý způsob-technika enkaustika zvyšovala dojem plastičnosti tvarů-Zátiší s košíkem
  • 1913 se dotkne i problému abstrakce
  • kubistická redukce barvy
  • poválečná atmosféra – návrat k realismu
  • Zátiší s ubrouskem

 

JAN ZRZAVÝ

  • působil na něj novoklasicismus v krajinách
  • cestoval do Paříže, Bretaně, kde maloval krajiny jako monochromní znakové lineární siluety
    • Náves v Kermelu
  • od 30. let-kultivoval šerosvitnou malbu s jemnými liniemi
  •  přitahovali ho náměty
    • z Itálie: San Marco v noci
    • náboženské kompozice a motivy mořských přístavů
  • důraz na lyrický prožitek světa
  • krajiny pojímal jako vizi, nikoliv jako záznam reality

 

SOCHAŘSTVÍ

OTTO GUTFREUND     

  • kubistický sochař
  • v plastice realizoval kubismus Picassovského ražení
  • po válce sochy syntetického kubismu-Ženské hlavy
  • od zač. 20. let se zabýval pálenou hlínou-vnesla klid, stálost, intimitu, barvu
  • polychromované plastiky-téma: člověk a strojMuž u selfaktoru, Obchod, Průmysl
  • nejvýznamnější: sousoší na pomníku Babičky v Ratibořicích
  • ke kubismu se vrátil před smrtí v purističtějším pojetí-Sedící
  • utopil se při koupání ve Vltavě

 

ARCHITEKTURA

  • 1910-1925
  • pouze v Čechách, jinde ve světě není
  • geometrické, jehlanovité, hranolové, krychlové formy
  • motivy pyramidy, nebo tvary odvozené z krystalů

Národní kubismus

  • Janákův a Gočárův
  • na průčelích veřejných budov
  • motivy kruhů a oblouků-nadsazená výzdobnost slohu (společenská reprezentace)

 

PAVEL JANÁK

  • patřil mezi zakladatele SVU
  • nejvýraznější teoretik architektury kubistické generace
  • přiklonil se k funkcionalismu
  • navrhl vily svých přátel v Praze (vila Kafky, Filly, Beneše)
  • navrhl interiéry zámku v novém Městě nad Metují
  • rekonstrukce Černického paláce
  • postavil hotel Juliš na Václavském náměstí
  • rondokubismus: Palác Adrie, krystal – v řadě architektonických návrhů
  • s Gutfreundem navrhli pomník Jana Žižky z Trocnova na Vítkově

 

JOSEF GOČÁR

  • osobitý styl klasicizujícího funkcionalismu
  • po Kotěrovi se stal hl. architektem HK
    • díky nim považováno HK za nejlépe urbanisticky řešené město u nás
  • pro HK: navrhl regulační plány, řadu veřejných budov
    • koželužskou školu, gymnázium, obecné školy, MŠ, okresní úřady
  • funkcionalisticky projektoval: kostel sv. Václava v Praze
  • Dům U černé matky boží v Praze

 

JOSEF CHOCHOL

  • stal se jedním z protagonistů české kubistické architektury
  • kubistické vily  pod Vyšehradem
  • zdi jeho domů pod pražským Vyšehradem zdobí nejvýrazněji trojrozměrné fasády, jaké ve fázi raného kubismu v Čechách vznikly
  • po roce 1914 se Chochol vydal cestou hledání čistých forem
    • nejdříve v architektonického purismu
    • později funkcionalismu

 

NÁBYTEK, DESIGN

  • Hofman, Janák, Gočár – nábytek jako zářící krystal
  • 1912 – založení Pražských uměleckých dílen – výroba bytového zařízení
  • 1908 – Artěl – kubistický design; obchod se smíšeným zbožím výtvarníků z různých oborů

SKUPINA SURSUM

  • skupina založená 1910 navazovala na tradici Moderní Revue
  • symbolismus až surrealismus – znamená „vzhůru“
  • hlavními členy byly: Josef Váchal, Josef Zrzavý, Pacovský

 

FRANTIŠEK KUPKA

  • grafik, ilustrátor
  • převážně života žil ve Francii
  • jeden ze zakladatelů moderního abstraktního malířství
  • jeho vztah k hudbě se podílel na vzniku nového směru=orfismu
  • organická linie vyrůstající ze secese – Příběh pestících a tyčinkách
  • abstrakce ostroúhlých kompozic (energické) a strojové abstrakce disků (Ocel pije)
  • ve 30. letech maloval abstraktní kompozice s pravoúhlými plány (Abstraktní malba)

Belgie

  • vznikla zde nejvýznamnější škola radikálního baroka, spojující italské, španělské a holandské vlivy, tzv. vlámská malířská škola
  • malovala hlavně:
    • náboženské a mytologické obrazy
    • krajiny, zátiší, malby zvířat, portréty a žánrové výjevy
    • pijácké výjevy, hospodské rvačky a výjevy z běžného života
  • charakter těchto žánrů je však jiný než v Holandsku
    • malba je bohatá tvarově i barevně
    • působí efektním a okázalým dojmem
    • chybí jí holandská prostota a jasnost.

 

► PETR PAUL RUBENS

  • jeho tvorbu lze rozdělit do 5 období:
  1. 1591 – 1599
  • učí se u různých mistrů (např. Adam van Noort)
  • teprve hledá vlastní výraz

 

  1. 1600 – 1608
  • získával malířské a diplomatické zkušenosti v Itálii a ve Španělsku
  • roku 1600 se stal dvorním malířem Vincenza I. Gonzagy
  • kopíroval slavná díla
  • dělal portréty, náboženské a mytologické obrazy

 

  1. 1609 – 1620
  • rozvíjejí se charakteristické rysy jeho tvorby:
    • náboženské a mytologické obrazy odvážných kompozic, sestavených z křivek mohutně modelovaných těl a drapérií, nabitých velkou silou a dynamikou
    • monumentální kompoziční výstavba obrazů
    • nahá, převážně ženská těla
    • výrazné barvy (svítivé světlé tóny, citlivý šerosvit)
    • obrazy působí dojmem plnosti, nádhery a přepychu
    • temnosvit – mizí hranice mezi světlem a stínem
  • Vztyčení kříže
  • Snímání z kříže
  • Klanění tří králů
  • Venuše před zrcadlem
  • Bitva Amazonek
  • Únos dcer Leukippových
  • Autoportrét s Isabellou Brantovou (byla to jeho žena, obraz je realisticky střízlivý)

 

  1. 1620 – 1630
  • Dvořanské období“
  • namaloval dva cykly obrazů pro Lucemburský palác v Paříži
    • Medicejský cyklus – 21 obrazů ze života Marie Medicejské
    • Cyklus ze života Jindřicha IV. – 3 nedokončené obrazy
  • 1629 – vytvořil 39 nástropních maleb pro kostel Karla Boromejského v Antverpách (zničeno při požáru)

 

  1. 1630 – 1640
  • nejplodnější období
  • maloval hlavně mytologické obrazy, v nichž v mnoha variantách opěvoval krásu ženského těla
    • Paridův soud, Tři grácie
    • Nymfy a satyrové, Zámecký park, Zahrada lásky
  • v tomto období tvoří i krajiny a žánrové obrazy s veselicemi lidu
    • Krajina v bouři, Krajina s duhou, Krajina s vozem při západu slunce

 

► ANTHONIS VAN DYCK /fan dajk/

  • Rubensův žák, jeden z největších světových portrétistů
  • maloval i mytologické a náboženské obrazy a předlohy pro grafické listy
  • po působení v Rubensově dílně pracoval v Italii (Portrét kardinála Quida Bentivoglia), v Antverpách a až do své smrti v Anglii jako dvorní portrétista krále Karla I. (Karel I. na lovu, Děti Karla I.)
    • Snímání z kříže –odvážnější, detailnější kontrasty mezi světlými a tmavými plochami

 

► JACOB JORDAENS /jakop jordáns/

  • tvůrce náboženských a mytologických obrazů
  • proslulý malíř hodovních scén
    • Král pije, Alegorie plodnosti, Umělec s rodinou svého tchána
  • vycházel ze stylu Rubense, ale odlišuje se větší drsností výrazu a temnosvitem

 

► CORNELIS DE VOS /kornelis de fos/

  • malíř podobizen dětí a mladých lidí –Umělcovy dcery
  • je mu připisováno mj. i Klanění tří králu v kostele sv. Matěje v Bechyni

 

► FRANZ SNYDERS /Snajdrs/

  • nejvýznamnější malíř zátiší s květinami, ovocem a loveckými náměty
  • hlavním rysem je přeplněnost důmyslně upravených stolů a vystižení lesku a povrchu předmětu a zvířat

 

► ADRIAEN BROUWER /Brauvr/

  • maloval žánrové obrázky nevelkých rozměrů s náměty z prostředí venkovských hospod, hlavně hořče karet, rvačky sedláků a veselou společnost představitelů nejnižších společenských vrstev
  • usiloval o vyjádření dramatičnosti scén a pudových stránek lidské povahy
  • Hra v karty, Hořký lék, Rvačka sedláků

 

 

Holandsko

  • objednavateli děl byli hlavně příslušníci bohatého měšťanstva
  • malíři znázorňovali hlavně každodenní skutečnost
  • důsledně se ji snažili poznat a malířsky zpracovat
  • zachycovali ji velmi prostě a střízlivě
  • obrazy zdobily hlavně měšťanské interiéry, což ovlivnilo tématiku maleb
  • velmi omezeně se uplatňovaly náboženské scény
  • výrazný rozmach zaznamenalo krajinářství, které realisticky zachycovalo holandské roviny
  • další téma byla zátiší, která na rozdíl od Vlámska zachycují prosté seskupení předmětů, kuchyňského nádobí a zbytky jídel
    • to vše ve střízlivé barevnosti
    • s dokonalým zachycením materiálu a osvětlením
  • rozšířená byla žánrová malba a malba portrétů, hlavně pak skupinové podobizny

 

► REMBRANDT HARMENSZOON VAN RIJN

/Rembrant Harmeson fan Rejn/ 1606 – 1669

  • nejvýznamnější holandský malíř narozený v Leydenu
  • syn městského mlynáře a malířskému řemeslu se učil od čtrnácti let
  • pod vlivem svého učitele Lastmana maloval hlavně biblické příběhy
  • už tehdy byl zaujat motivem smrti a fascinován stářím
  • uplatnil se jako mistr temnosvitu
  • jeho postavy jsou ponořeny do šera a veškeré světlo je soustředěno na ústřední motiv, na zachycení duševního stavu člověka
  • studoval hlavně postavy starců (Modely ze starobince), ale i sebe
  • roku 1626 začal tvořit také grafiky, hlavně mědirytiny
  • Rembrant byl také velkým kreslířem
  • Roku 1631 se přestěhoval do Amsterodamu
  • plnil hlavně společenské objednávky, ale maloval i zátiší a krajiny, biblické náměty a autoportréty
  • Hodina anatomie dr. Tulpa (skupinový portrét na požádání lékařů v Amsterdamu, osvětlení z mrtvoly), Danae, Autoportrét se Saskií na kolenou, Portrét usmívající se Saskie, Samson oslepený Filištíny.

 

  • Noční hlídka
    • obrovský skupinový portrét střeleckého útvaru
    • porušil typické pojetí skupinového portrétu se všemi postavami stejně významnými
    • uspořádal kompozici tak, že vlivem osvětlení se staly některé postavy významnější
    • do davu navíc zamíchal i postavy, které tam nepatří
    • obraz se setkal s nepochopením objednavatelů
    • kupci nechtěli dát malíři požadovanou částku-aukce, změnil se pohled autora-mnoho vrstevnost barev
    • využíval hnědé, šedé, okrové, bílé
    • maloval i špachtlí
    • pro Rembrandta znamenal společenský neúspěch

 

  • v této době objevil význam malířského rukopisu
  • z jeho obrazů mizí nadsázka, efektní gesta, barvy i nádhera oděvů, reálné světlo a objevuje se světlo neskutečné, na obraze bývá několik světelných ohnisek
  • Rembrandt se vrací k biblickým námětům (Betsabé s dopisem od Davida, Jakub žehná Josefovým synům, Návrat marnotratného syna), jež pojímá jako obrazy tíhy lidského údělu a jež maluje podle žebráků z ulice
  • maluje i své dušezpytné podobizny a portréty
    • Představenstvo soukenického cechu, Židovská nevěsta, Rodinný portrét)
  • mytologické a antické náměty na společenskou objednávku
  • Aristoteles přemýšlí nad Homérovou bustou, Homér Alexandr Veliký, Přísaha Batávů

 

Krajinářství:

►JAN VAN GOYEN /Fan Chojen/

  • založil tradici přímořských krajin s úzkým pruhem v popředí, oživené množstvím lidí a vysokým nebem

 

► JACOB VAN RUISDAEL

  • nejvýznamnější holandský krajinář 17. Století
  • předchůdce romantické krajinomalby
  • maloval hlavně letní a zimní krajiny
  • na obrazech ze skutečných složek konstruoval krajinu jako celek již neskutečnou, zaplněnou těžkými mraky, rozsochatými stromy a proudícími vodami
  • často v krajině dominuje větrný mlýn nebo zřícenina

 

Zátiší:

  • malíři hledali krásu v prostých věcech na jídelním stole
  • většinou úzká specializace na malbu květin, ovoce, stolního nádobí,…

► PIETER CLAESZ /pítr klás/

  • zakladatel tohoto stylu malby zátiší.

 

► WILLEM CLAESZ HEDA

  • mistr realistického zátiší
  • perfektní charakteristika materiálů, citlivá práce s barvou a světlem

 

Žánrová malba:

► JAN VERMEER VAN DELFT

  • nejvýznamnější intimista
  • v jeho koloritu převažovala žlutá a modrá barva
  • tématem jeho obrazů byly prosté idylické výjevy z holandského domácího života, které se odehrávají v prosvětlených místnostech
  • snaha zachytit psychiku postav
  • kompozice založené na bočním osvětlení
  • Dívka čtoucí dopis, Atelier, Geograf, Krajkářka, Dívka v turbanu, Pohled na Delft, Ulička, Voják a smějící se dívka, Mlékařka

 

► GERARD TER BORCH

  • výjevy z prostředí zámožné buržoazie, „galantní“ návštěvy v nevěstincích a domácí koncerty

 

► JAN STEEN

  • projevoval na rozdíl od ostatních intimistů smysl pro humor
  • jeho obrazy mají komplikovanou kompozici a pestrou barevnou škálu
  • jsou plné živého pohybu (např.: Serenáda, Kuchyně, aj.).

 

Portrét

► FRANS HALS

  • jeden z největších holandských malířů, ve své době však nepochopený
  • hlavní část tvorby tvoří individuální a skupinové portréty
  • jeho podobizny do roku 1640 se často smějí
    • Smějící se kavalír, Veselý piják, Hostina důstojníků střeleckého spolku sv. Hadriána
  • snaha zachytit člověka v jeho okamžité náladě si vyžadovala rychlou a obratnou techniku ovládání štětce → obdivuhodný malířský rukopis
  • po r. 1640, vlivem chudoby – proměna stylu: portréty úředníků, kupců a teologů
    • barvy šedé, černé, hnědé, žluté a bílé
    • Správcové mužského starobince, Správkyně mužského starobince

Druhy renesančního malířství

  • nástěnná m., desková m., knižní m., malba na skle

 

Techniky

  • začíná se používat plátno; rozšiřuje se olejomalba
  • používá se fresková technika a sgrafita, zkouší se enkaustika
    • zářivá teplá barevnost
    • zásada symetrie, perspektiva, kompoziční forma=rovnostranný trojúhelník

 

Náměty

  • náboženské malby, výjevy z antické mytologie, alegorické a historické obrazy
  • uplatňuje se krajinomalba

 

 RANÁ RENESANCE

MASACCIO (masáčo)

  • zakladatelem raně renesančního malířství ve Florencii
  • postavy ztělesňují krásu a vznešenost
  • modelace světla a stínu
    • užíval lomenějších tónů, aby vynikl objem tvaru

 

  • nové pojetí obrazu
    • lidé: plastická figura, vědomi své důstojnosti, jednají s přirozeností
    • prostor: perspektiva, krajina naplněna atmosférou

 

  • fresky v kapli Brancacciů ve florentském kostele S. Maria del Carmine
    • fresky dokončil Fra Filippino Lippi

 

  • Vyhnání z ráje
    • 1. renesanční akty muže (Adam) a ženy (Eva)
    • ve tváři Evy zachytil zoufalství, jež se nechce smířit s tragickým osudem

 

  • Křest Kristův-zachytil i husí kůži na těle mladíka
  • deskové obrazy: Trůnící Madona, Sv. Anna Samotřetí, Ukřižování
  • fresky: Svatá Trojice v kostele S. Maria ve Florencii

 
SANDRO BOTTICELLI

  • nejpopulárnější renesanční malíř 15. století
  • vyučený zlatník
  • mytologické náměty a složité alegorie
  • nový idealizovaný typ ženy:úzký obličej, smutnýma, daleko posazenými očima a dlouhým krkem
  • postavy v nepřirozených postojích
  • v obraze se vznášejí a jejich roucha vlají

 

  • Klanění tří králů – členové medicijské rodiny
  • Nařčení (Pomluva)
  • Jaro (Primavera)
    • v pomerančovém ráji, uprostřed Venuše jako matka přírody
    • nad ní vypouští Amor šíp na Merkura, který trhá ze stromu ovoce lásky
    • kompozice do trojúhelníku

 

  • Zrození Venuše
    • bohové větrů Zefýr a Chlórys
    • Venuše plující ke břehu na lastuře
    • Héra skryje její nahotu vyšívaným pláštěm
  • maloval nástěnné obrazy v Sixtínské kapli
    • Ze života Mojžíšova

 

  • překonal naturalismus zdůrazněním kresby, idealizací postav a zduchovněním obsahu
  • ilustroval Dantovu Božskou komedii-lineární obrysovou linií
  • pod ochranou rodu Mediceů → postavy v jeho obrazech podobizny členů tohoto rodu

 

 VRCHOLNÁ RENESANCE

LEONARDO DA VINCI

  • položil základy k malířství vrcholné renesance
  • malíř, sochař, architekt, inženýr, vynálezce (ponorka, vrtulník), hudebník, zpěvák, básník, badatel (anatomie, optika, mechanika) a teoretik umění
  • vyučil se v dílně Verrocchia
  • usiloval o absolutní dokonalost obsahu i formy-pracoval pomalu
  • neustále zlepšoval a často dílo nedokončil
  • V Miláně založil malířskou školu

 

  • Madona ve skalách
    • uplatnil dokonalou harmonickou kompozici
    • šerosvit zdůrazňuje plastičnost postav a naplňuje obraz poetickou náladou
    • Leonardo nedomaloval, bratři Predisové ano
    • Predisové měli přehozeného Ježíše s Janem Křtitelem

 

  • Poslední večeře
    • nástěnná malba (el-fresco) v Milánském klášteře
    • symetricky vyvážená kompozice 13 postav
    • aby zdůraznil postavy, zmenšil stůl
    • pohybem, gesty, výrazem obličej líčí psychologické pochody apoštolů
    • ústřední místo na ose zaujal Kristus-k němu se zbíhají všechny linie
    • Jidáš sedí proti světlu, jeho obličej je tmavý
    • Velmi poškozená

 

  • Mona Lisa
    • ztělesnil svůj ideál ženské krásy
    • jemná modelace kolem úst a očí – sfumato
      • nevíme, jak se vlastně tváří
      • namaloval 2 pravé obrazy (Lůvr)
  • Dáma s hranostajem
  • Jan Křtitel
  • Zvěstování

 

MICHELANGELO BUONAROTTI

  • Strop Sixtinské kaple ve Vatikánu
    • v 9 obrazech líčí stvoření světa, prvních lidí, vznik hříchu, boží trest
    • kolem pásu sedí na trůnech 7 proroků a 5 sibyl-nové typy lidí
    • přehnal určité části těla, aby přitáhl pozornost
    • nad jejich sedadly nazí mladíci drží bronzové medailony
    • barevnost potlačena

 

RAFFAEL SANTI Z URBINA

  • stal se dvorním malířem papeže Julia II.
  • dokázal sloučit podněty z díla mistrů VR v obrazy klasické dokonalosti
  • ve Florencii si osvojil sloh:
    • Leonardův (Krásná zahradnice)
    • Michelangelův (Kladení do hrobu)
  • poté si vytváří vlastní styl, jehož cílem je ideální krása a monumentální sloh

 

  • Disputa
    • spojil teology v nadčasové shromáždění diskutující o eucharistii
    • využívá lineární malbu

 

  • Athénská škola (alegorie filosofie)
    • nejslavnější freska
    • nejvýznamnější řečtí filozofové v čele s Platonem a Aristotelem
    • nahoře metafyzikové, dole přírodní filosofové
    • obě skupiny spojuj Diogenes ležící na schodech

 

  • Parnas (alegorie básnictví)
    • postava básnířky Sapfó a mužská postava přejímají typ sibyl a proroků ze sixtinského stropu

 

  • Vysvobození sv. Petra z vězení
    • využívá přírodního a umělého osvětlení k líčení zázračného jevu

 

  • Sixtinská kaple
    • navrhl 10 tapiserií s náměty Kristova života a apoštolských skutků
    • utkány v Bruselu

 

  • Sixtinská madona
    • v 19. stol. považována za nejkrásnější obraz malířství
    • Madona kráčí s dítětem po zeměkouli
    • Sixtus a Barbora klečí v oblacích a gestem s námi navazují kontakt

 

  • Proměnění Krista
    • poslední obraz, spadá do období manýrismu
    • dokončili jeho žáci

  • pochází z Francie, snaha po zobrazení skutečnosti bez přikrášlování
  • všímání si současného života se všemi problémy
  • prudký rozvoj průmyslu

 

ANTONÍN CHITTUSSI

  • působil ve Francii
  • jeho dílo je vyvrcholením české krajinomalby 19. Století
  • po 30ce namaloval první zdařilou krajinu Z Trojského ostrova
  • pod vlivem malířů tzv. barbizonské školy se pokouší o lyrickou syntézu české krajiny
  • zprvu dozníval romantismus (večerní obrazy se zapadajícím sluncem)
  • postupně dospívá k impresionismu
  • uvolněné tahy štětce patří ke klenotům českého malířství
  • studuje světlo a vzduch v krajině, malba v plenéru
  • maloval:
    • Českomoravskou vysočinu – Údolí Doubravky
    • krajinu jihočeských rybníků

 

Česká krajinomalba

  • v 90. letech zahrnovala spoustu nových prvků
  • začíná se uplatňovat moderní malba, nové poznatky, formy a směry
  • začíná se prosazovat naturalismus, analytické zpracovávání skutečnosti pomocí barvy, světla a organické proměnlivosti
  • čeští krajináři se pokouší propojit mnoho různorodých prvků a jevů v jeden celek

 

VÁCLAV RADIMSKÝ 

  • pojal za své myšlenky a vize francouzského impresionismu
  • stal se členem malířské komunity v Barbizonu
  • seznámil se s Claudem Monetem a Paulem Cézannem
  • snaží se problémy české krajinomalby řešit důsledným uplatněním impresionismu
  • díky němu se česká veřejnost poprvé seznamuje s fr. impresionismem

 

MAŘÁKOVA KRAJINÁŘSKÁ ŠKOLA

  • poskytla příležitost hledat nové podněty a rozvíjet krajinomalbu
  • Mařák chodil s žáky malovat do plenéru, pořádal zájezdy, školní výstavy
  • nevnucoval žákům svůj styl
  • snažil se rozvíjet jejich osobitý talent
  • nebránil jim, aby hledali podněty v díle Chittusiho
  • svým dílem i pedag. činností se zasloužil o zrovnoprávnění krajinářství

 

LEBEDA, SLAVÍČEK A HUDEČEK

  • začíná se pomalu odlišovat od tradiční krajinomalby
  • vzor ještě stále slouží dědictví impresionismu
  • pouští se do nových experimentů
  • malba získává více psychologický ráz
  • dokázali propojit vztah k rodné zemi, náladovost, smyslové vnímání světa a duševní život moderního člověka
  • tím vyzdvihli české umění na  mezinárodní úroveň

 

JULIUS MAŘÁK

  • celý svůj život se věnoval pouze krajinomalbě
  • díky své snaze o zobrazení náladovosti přírody a prchavosti viděného okamžiku dosáhl velkých úspěchů
  • byl jediným krajinářem, který se podílel na výzdobě ND
  • hlavně studie lesa: Lesní samota
  • nejpopulárnější obraz: Čapí sněm

 

FRANTIŠEK KAVÁN

  • odlišuje se duchovním a meditačním zaměřením
  • nechával se upoutat krásami přírody
  • z  putování a objevování získával nové podněty pro svá díla
  • ohlasy pravého impresionismu se ale začínají projevovat až v jeho pozdní tvorbě
    • po kritice svých obrazů upouští duchovní a magické zobrazení krajiny
    • zabývá se více světlem a atmosférou

 

ANTONÍN SLAVÍČEK

  • nejvýznamnějším představitelem českého impresionismu
  • Červnový den – zachycení svitu prudkého slunce a reflexi
  • Pohorská vesnice-zemitá barevnost, teskná nálada
  • Kameničky: nejproduktivnější období
    • Pohřeb v Kameničkách
    • U nás v Kameničkách
  • Pražské motivy: Mariánské náměstí
  • Krajiny: Stromovka, Letenské sady (jasné barvy, impresionistický rukopis)
  • Květiny: Kosatce, Pivoňky, Chrysantémy
  • Panoramatické obrázky:Praha od Ládví, Praha z Letné

 

ANTONÍN HUDEČEK

  • představitelem náladového malířství s tendencemi k symbolismu a secesi
  • blízký přítel Antonína Slavíčka
  • v tvorbě začínají postupně převládat melancholické rysy
  • v malbě krajiny psychického a náladového zaměření

  • souvisí s myšlenkami Rousseaua hlásající návrat k přírodě
  • největší rozmach krajinářství v Čechách
  • kolem 1850 se naši malíři vydávali na studia do Paříže
  • na rozdíl od francouzského figurálního romantismu měl německý romantismus více preferoval krajinářství

 

MAXMILIAN HAUSHOFER

  • vede v Praze krajinářskou školu ovlivněnou německým náladovým romantismem
  • své žáky vodil do plenéru
  • seznamoval je s romantikou:
    • bavorských solnohradských Alp a jezer
    • krásou české krajiny
  • žáci: Adolf Kosárek, Alois Bubák, Bedřich Havránek, Wilhelm Riedel, Julius Mařák

 

JOSEF NAVRÁTIL

  • malíř evropské úrovně, dokonale ovládal práci s barvou
  • tvořil nejprve nástěnnou malbu (cyklus o Vlastě a dívčí válce)
  • vrcholem výzdoba saly terreny zámku v Jirnech
    • největší malířský výkon českého umění
  • poté maloval:
    • kvašové krajinky, olejomalbu krajin (Hon na lišku)
    • zátiší a žánry (inspirace divadlem – Podobizna herečky)

 

JOSEF MÁNES (1820 – 1871)

  • = otec Antonína Mánesa
  • zakladatel českého národního umění
  • obrazy – Hrobník, Setkání Petráčky s Laurou
  • kresby, portréty (portréty politiků z Kroměřížského sněmu)
  • ilustrace k rukopisu Královéhradeckému
  • vytvořil desku pražského Orloje
  • plenérové obrazy – Labská krajina a Řipský kraj
  • obrazy ve stylu druhého rokoka – Políbení, Při měsíčku
  • žánry – Jitro, Večer, V létě

 

ADOLF KOSÁREK

  • nejlepším krajinářem
  • od romantických nálad Jezera v bouři přešel k prostým záběrům
  • krajinu pojímal v přirozeném osvětlení
  • maloval krajiny ze středních Čech a Českomoravské vysočiny, které mají blízko k realismu
    • Selská svatba, Česká krajiny, Krajina ze středních Čech

 

  • Haushoferovi žáci pomalu přiváděli krajinomalbu na REALISMUS
  • romantická láska k přírodě se u nich prolínala se  zájmem o skutečnost
  • přímo v plenéru před konkrétním motivem nejprve prováděli pouze skicu
    • podle ní v ateliéru komponovali obraz
    • aby ho dokončili opět přímo v krajině

 

  • byly zde položeny základy českého krajinářství
  • doba vlády osvíceneckého panovníka Josefa II přinesla mnoho pokrokových reforem
    • (zrušení nevolnictví, toleranční patent, opatření proti morům…)
  • němčina jednotným jazykem
  • touha po obnovení českého jazyka
  • začíná ND
  • roku 1796 je založena Společnost vlasteneckých přátel umění
    •  = shromažďuje umělecká díla, předchůdkyně dnešní Národní galerie
  • r. 1799 vzniká Akademie
  • 1818 Vlastenecké muzeum v Čechách 

 

Pražská Akademie

  • byla zaměřena hlavně na kresbu – ředitelem byl JOSEF BERGLER
  • malba přímo pod širým nebem v plenéru
  • byly položeny základy:
    • českého krajinářství
    • portrétu (Antonín Machek, František Tkadlík)

 

KAREL POSTL

  • na Akademii vedl krajinářskou školu
  • Čtyři denní doby, Lesní krajina
  • krajiny komponované podle klasicistních zvyklostí do 3 plánů
    • tmavšího popředí se stromem na okraji
    • střední plán s architekturou
    • světlé pozadí s výhledem do dálky
  • objevuje se světelný prvek navozující atmosféru 

 

ANTONÍN PUCHERNA

  • vlastenecká topografie a veduty
  • veduta = přesný malířský nebo grafický záznam
    • výsek krajiny s bočním pohledem na město
  • kreslil a ryl pohledy na česká města a hrady

 

ANTONÍN MÁNES (1784 – 1843)

  • vedl Akademii po Karlu Postlovi
  • jeho dílo prošlo vývojem
    • od komponované klasicistní krajiny s antickými chrámy
    • přes romantické scenerie se zříceninami a bouřlivými mraky
      • Kokořín, Noc v horách, Krkonoše u Petrovy boudy
    • ke krajinám velmi realistickým s přirozeným denním světlem
      • Okoř, Pražský hrad
  • svěží jsou i jeho akvarely a olejové náčrtky
  • Mánes hodně cestoval, měl rád přírodu

 

FRANTIŠEK TKADLÍK

  • maloval krajiny, portréty, alegorické obrazy
  • byl prvním ředitelem pražské Akademie
  • ovlivnil řadu studentů, především Mánesa

Druhy renesančního malířství

  • hlavní druhy malířství přejala renesance od gotiky
  • nástěnná m., desková m., knižní m., malba na skle

Techniky

  • začíná se používat plátno
  • rozšiřuje se olejomalba
  • používá se fresková technika a sgrafita, zkouší se enkaustika
    • zářivá teplá barevnost
    • zásada symetrie, kompoziční forma=rovnostranný trojúhelník

Náměty

  • vedle náboženské malby se objevují výjevy z antické mytologie, alegorické a historické obrazy
  • uplatňuje se krajinomalba
  • perspektiva, anatomie

 

Estetický ideál krásy

  • vytvořili si nový estetický ideál krásy
  • spatřovali ho v tělesně a duševně rozvinutém člověku a harmonické přírodě
  • studovali lidské tělo v pohybu (aktu)
  • rostlinné a živočišné motivy z přírody

 

 

Benátky

 GIOVANNI BELLINI

  • hlavou rodiny Jacopo Bellini a jeho synové Gentile a Giovanni Bellini
  • Gentilelíčil benátský život své doby
  • GIOVANNIzakladatelem koloristické malířské školy
    • učitelem předních představitelů
    • začal u tempery, dostal se k olejomalbě
    • plátna vyzařují mysticismus, intimitu, meditativní náladu
    • náboženské kompozice
    • +promyšlený prostorový vztah předmětu a pozadí bez kontrastu světla a stínu
    • díla:
      • Pieta
      • Toaleta dámy
      • Nářek nad mrtvým Kristem
      • Madona s dítětem

 

ANTONELLO DA MESSINA

  • přinesl do Benátek techniku nizozemské olejomalby
  • jemně světelné přechody a barevná harmonie charakterizují Giovanniho obrazy
  • vytvořil lyrický styl-obdiv k přírodě s citovým půvabem
  • usiloval o vyjádření smyslové krásy
    • na něj navázali jeho žáci: Giorgione, Tizian

 

VITTORE CARPACCIO

  • výpravné obrazy ze života svatých s půvabným líčením benátského prostředí

 

Benátská malířská škola

  • dosáhla rozkvětu ve vrcholné renesanci
  • vedoucí osobností školy= GIOVANNI BELLINI
  • vyznačuje se: koloritem
    • barva dominuje nad kresbou
    • plastická modelace
    • prostorová výstavba obrazu

 

GIORGIONE

  • z žáků a následovníků vynikl zejména Giorgione
  • malíř symbolických obrazů-Tři filosofové, Bouře, Koncert v přírodě
  • slavné Odpočívající Venuše, v nichž spojil postavy s lyricky pojímanou přírodou
  • užíval rozkoší lásky
  • hrál na loutnu, krásně zpíval
  • zemřel velmi mlád na mor
  • již za života byl proslulým malířem
  • malba=výraz duševních prožitků a citových hnutí
  • názvy nejslavnějších obrazů přidány dodatečně-o jejich výklad se vedou spory
    • Tři filosofové
      • meditují v ranní krajině o podstatě přírody
      • vycházející slunce probouzí předměty k životu
    • Bouře
      • věčné tajemství neustále se obnovujícího života
      • světlo obléhá všechny předměty průzračnou atmosférou
      • zapojuje je do 1 barevné skladby

 

TIZIAN

  • Belliniho žákem
  • považován za největšího malíře všech dob pro:
    • bohatství výrazových prostředků
    • živost barev
    • dokonalou malířskou charakteristiku zobrazovaných předmětů
  • oblíbencem císaře Karla V.
  • pobyl u papeže Pavla III. ve Vatikánu, kde se setkal s Michelangelem
  • ztělesnil ideál lidské krásy a ideální krajinu
  • vycházel ze zrakového dojmu
  • zobrazoval skutečné barevné hodnoty, které vnímá oko
  • uvedl znovu iluzionismus
  • cílem bylo zobrazování lidí ve významných příbězích
  • umění dostalo nový smysl, zdrojem životní radosti a obohacením života

 

  • Assunta (nanebevzetí Panny Marie)
    • dokonalý prototyp barokních kompozic
    • pohyb madony vzhůru vyznačil 6 způsoby
    • (např. vznášejícími se anděly, barevnou kompozicí,šikmo letící postavou Boha)

 

  • Bacchus a Ariadna
  • Zavraždění sv. Petra Mučedníka
  • Podobizny (Karel IV. na koni) a akty (Danae, Venuše z Urbina)

 

MANÝRISMUS

  • v náboženských obrazech sílí soucítění s tragikou lidského života
  • zářivost koloritu hasne
  • nositelem výrazu=malířský rukopis pracující s barevnými skvrnami
  • zavrhl smyslový ideál krásy svého mládí
  • postavy splývají s prostředím
  • nerozeznáme žádné linie
  • tvary se vynořují z temnoty
  • pozdní díla manýrismu: Korunování trním; Apollon a Marsyas

MANÝRISMUS V BENÁTKÁCH

  • nazýváme pozdní renesanci
  • malíři napodobovali manýru (způsob) mistrů vrcholné renesance (Rafaela, Michelangela)
  • dlouho se manýristům vytýkalo: nepůvodnost, přehánění, formální a obsahové násilnosti
  • ve 20. stol se začal oceňovat především jeho nový duchovní obsah
  • nadřadil nadpozemský život
  • zrušil jednotnou kompozici, perspektivu, tektoničnost
  • umění=výrazem čisté fantazie
  • základem naturalistická abstrakce
  • dlouhé, štíhlé postavy lidské postavy s malou hlavou a dynamické prohnutí do šroubovitého postoje

 

 TINTORETTO

  • největším mistrem benátského manýrismu
  • spojil tradici benátského kolorismu s Michelangelovým kompozičním uměním a jeho plastickou fantazií
  • prostředky podřídil spiritualismu a mysticismu
  • prostý, velmi zbožný člověk, vedl klidný a nenáročný život
  • pracoval převážně pro bratrstva
  • pro Scuolu di S. Marco namaloval – Zázrak sv. Marka
    • význačné dílo benátského manýrismu
    • navázal na Michelangela
    • zobrazil zázračný děj → světec v obraze tělesně přítomen a přesto všem neviditelný
  • pro bratrstvo sv. Rocha – vyzdobil novou budovu 42 obrazy
    • největší galerie jeho děl
  • jeho fantazie vytvořila ze světla a stínu nadpozemský svět ducha

 

  • Klanění tří králů
  • Ráj (Dóžecí palác)
    • oddělil pozemský život od věčného
    • ideu nekonečnosti vyjadřuje bílé magické světlo
    • vychází ze světlého kruhu kolem Krista
    • šíří se do hloubky prostoru
  • Poslední večeře
    • vylíčil zázračné zážitky, jež vyvolala v účastnících svátost proměňování
    • prostor je slabě osvětlen, oblaky kouře se promění v okřídlené postavy
    • přímým pokračovatelem jeho díla byl El Greco
    • na rozdíl od Leonarda je matka tmavá

 

PAOLO VERONESE (veronés)

  • malířem slavnostní pohody a sladkého benátského požitkářství
  • maloval biblické hostiny
    • Svatba v Káni Galilejské, Hostina u Leviho
      • vyjadřoval v nich svůj smysl pro radosti života
      • byl až do konce života zahrnován zakázkami

 

  • přilnul ke kouzlu benátského koloritu, ale nepřijal zlatistý tón
  • zůstal věrný:
    • teplé stříbřité dominantě malířství
    • průsvitné barevnosti fresky
  • studoval účinky denního světa a jeho souhru s ovzduším
  • jako kolorista patřil k mistrům světové malby
  • přejímal problémy barokního malířství v skicovitě malovaných obrazech
  • na jeho světlou dekorativní barevnost navázali malíři rokoka
  • pro moderní malířství objevil Veronesův význam Paul Cézanne
  • poslední díla pod Tintorettovým vlivem postavy vnitřní neklid protireformační doby
  • v pozdějším období vyzdobil interiéry Dóžecího paláce
  • strop v sále Velké rady-Apoteóza Benátek (spojil v ní skutečnost a fikci)

  • v Itálii, 1909-1915
  • futuro=budoucnost
  • Itálie nejprve v pozadí (prožívala stagnaci)
  • s nástupem futurismu se dostala do popředí
  • 1909-zformoval se proud zveřejněn Italy
    • básníkem MARINETTIM=Manifest futurismu

 

FUTURISTÉ

  • tendence, která zdůrazňuje budoucnost, modernost
  • zobrazovali skutečný život → rychlost, tempo, pohyb
  • byli ochotni škrtnout celou minulost
  • odsuzovali renesanci, antiku, odpor ke všemu minulému
  • zachycovali dynamické jevy
    • (jízda automobilu, lokomotivy, chůze, letadlo, plavec, dostihový sport, pejsek na procházce)

 

  • kdo objevili sport jako umělecké dílo
  • dávali za pravdu technice
  • předmět se pohybuje-neurčité rozmazané tvary, neuzavřená linie
  • ovlivněny kubismem-zdůrazňují diagonály-technika fotografování
  • aby umělec měl úspěch, musí být vidět
  • skandální vystoupení-rvačka na výstavě, výstava na dvoře hospody →jít jen přes WC →provokace →policie →konec →do novin
  • sebezničující stroj →shořel (New York)

 

UMBERTO BOCCIONI (bočony)

  • Rvačka v pasáži

 

FRESNAY

  • Dělostřelectvo; Pod pergolou

 

MARCEL DUCHAMP (dyšamp)

  • Akt sestupující ze schodů

 

GIACOMO BALA

  • Pejsek na procházce, Děvčátko
  • Město se probouzí-vychází z impresionismu
  • Elastičnost-vychází z kubismu

 

CARLO CARAVýchod z divadla

 

⇒ jistý vliv v českých zemích

BOHUMIL KUBIŠTA

  • Dělostřelecká baterie; Vlak v horách; Alpský vodopád

 

VÁCLAV ŠPÁLA

  • ovlivněn v raném období
    • Píseň domova

  • německý umělecký směr, vychází z fauvismu
  • nejvíce se rozvinul v letech 1905-1920
  • je poznamenán předzvěstí 1. sv. války
  • umělci reagují na válku, i na celkovou krizi společnosti
  • expressio=výraz, exprimere=vyjadřovat
    • vyjádřit vlastní prožitky, pocity bez ohledu na konvence, malují, co cítí
    • pocity úzkosti, tísně, ztracenost v okolním světě
    • zajímají je citové stavy a projevy člověka a jejich vyjádření

 

PODSTATA

  • důraz kladen na agresivní barevnost
  • barvou se popisují pocity, duševní stavy, dojmy a nálady
  • používá se záměrná deformace tvarů, stylizace
  • nadsázka, zkratka, plošnost, barevný kontrast

 

VÝVOJ EXPRESIONISMU

1905 skupina DIE BRÜCKE=MOST v Drážďanech

  • zanikla v roce 1913
  • tvorba: plošnost, hrubá linka, hranaté a špičaté tvary, tvarová deformace

 

EMIL NOLDE (nold)

  • fantastická, groteskní témata, pusté severní krajiny, pohádkové výjevy, biblické náměty
  • barvu používá v kontrastech-vliv V. van Gogha
    • Slavnosti zlatého telete
    • Smrt v poušti

 

LUDVIK ERNST KIRCHNER

  • tvarově a barevně zjednodušené, ostré kontrasty a deformace
  • maluje portréty, figury, tančírny, bary, krajiny
    • Ulice
    • Poprsí ženy s kloboukem

 

1911-1914 skupina DER BLAUE REITER=MODRÝ JEZDEC

  • volnější sdružení, osobní a umělecké vztahy
  • barvy linie se postupně vzdalují realitě
  • vyjádření pocitu barvou

 

VASILIJ KANDINSKIJ

  • žil ve Francii, věnoval se abstraktní malbě
  • Improvizace 14
    • abstraktní obraz, vznik 1910
    • od figurální tvorby přechází k abstrakci, obrazy přestal pojmenovávat
  • Arabský hřbitov
  • Kostel v Mornau

 

PAUL KLEE

  • experimentuje s technikami,materiálem-nedá jednoznačně zařadit do 1 směru
  • pracuje s linkou; světlo a stín slouží k vyjádření duchovních hodnot
    • Dobrodružství jedné slečinky
    • Červený balón

 

FRANC MARC

  • používal symbolické významy
    • modrá=mužský princip → drsný a duchovní
    • žlutá=ženský princip → jemný a veselý
    • červená=hmota →brutální a těžká
  • miloval koně, zvířata, blízko k fauvistům
  • zřetelné barvy, barevně odlišené ohraničené plochy
    • Červené koně
    • Sen, Tygr, Modří koně, Modrý kůň; Osudy zvířat

 

OSKAR KOKOSCHKA

  • učil české malíře, portréty
  • sytá pastózní barevnost, záměrná deformace figur
  • nacisté zabavili víc než 400 obr jako „zvrhlé umění“

 

V ČESKÉM UMĚNÍ
  • Munchův exp. symbolismus -velký vliv na českou výtvarnou skupinu OSMA
  • založili jí v roce 1907-Emil Filla, Bohumil Kubišta, Antonín Procházka
  • hlásí se k tvorbě E. Muncha, postimpresionismu, fauvismu
  • spojován s kubismem-KUBOEXPRESIONISMUS
  • využívá náboženská témata, která jsou metaforou prožité války
  • začínají se zajímat o okolní svět lidí a věcí

 

EDVARD MUNCH

  • motivy smrti, strachu, hrůzy
  • fyzicky i duševně osamělý
    • Křik-1892
      • prvky zdůrazňují pocity dotyčného, deformace tvaru
      • červená=expresivní barva
      • 3 barvy: černá, červená, modrá
    • Tanec života
      • bílá-život, červená=láska, černá=smrt
      • přemalovaný secesní obraz: Tři věky ženy

EMIL FILLA

  • prochází několika směry: kubismem, expresionismem
    • Rybičky
    • Zátiší s artyčokem
    • Čtenář Dostojevského

 

BOHUMIL KUBIŠTA

  • dílo z převážné většiny kubistické, avšak expresionistické základy

  • z francouzského les fauves (le fóves)=dravé šelmy
  • jako směr trvá velmi krátce: 1904-1908
  • skupina výtvarníků, která neměla jednotný program
    • (odlišný povahově i v představách o umění)
  • toto označení pro skupinu malířů se ujalo 1906
  • uspořádali několik výstav 1906-Salon nezávislých
  • 1907-rozpad fauvismu, každý se ubíral jinam
    • jen Matiss+Dufy zůstali věrni fauvismu

BARVA

  • zdůrazňovaly barvu, barevná nadsázka, jednoduchá zkratka, nelomené čisté tóny
  • emocionální, čistá, ve větších plochách než u impresionistů
  • fauvismus významný vliv na abstraktní umění=barvu chápe jako samostatný výrazový prostředek
  • uplatňuje se linie a zvýrazněný obrys
  • důležitější je celek než detail
  • barva spojována s emocí
  • vytýkali impresionistům, že znásilnili barvu (přidávali tam bílou-šlo jim o světlo, ne o duši)

 

NÁMĚTY

  • krajina, portrét, zátiší-nostalgické

skupina: HENRY MATISS

  • sblížil se s Albertem Marquetem
  • poté přidal Camoin+Valtéd=sblížili se ve skupinu Paříže

skupina: ALBERT DERAIN+MORICE VLAMING

  • nedaleko Paříže, venkov v Chatou

 skupina: RAUL DUFY, OTHON FRIESZ, KEES VON DONGEN, POY, GEORGES ROUAULT

  • ze S Paříže-Le Havru

=jednotlivé skupiny se sešli na krátko-rozpad

 

HENRY MATISS (ánry matis)

  • 1869, ze S Paříže
  • francouzský malíř, sochař, grafik
  • chce dosáhnout celkové harmonie obrazu
  • jde mu o čistě barevné působení na diváka
  • vážně onemocněl-objevila se výtvarná vloha-stal se malířem
  • učil se malovat podle příručky
  • odešel do Paříže do Akademie Julia (žilien)-1892
  • 1895 přešel do Akademie „Karriére“
  • maloval na Korsice-vrátil se a zemřel
  • všichni jeho žáci odešli z Akademie
    • Matissův autoportrét-nedokončen
    • Dáma se zeleným pruhem-pruh-iluze objemu, modeluje ji barvami
    • Zlatá rybka
    • Alžířanka
    • Harmonie v červené
    • Žena v klobouku
    • Madam Matyss
    • Tanec

 

MAURICE VLAMINCK ( moris vlaménk)

  • poznal se s Derainem ve vlaku a žili v Chatou (šató)
  • odlišní, celoživotní přátelé
  • synem učitele hudby, hudbu učil, hrál na housle v orchestru
  • nadán fyzicky:cyklista, automobilista, anarchista
    • Podobizna Andrea Deréna
    • Vesnice
    • Zahrada v Chatou

 

DERAIN

  • technik, inženýr-sběhl a stal se malířem
    • Podobizna Vlamincka
    • Tři stromy
    • Bouřkové mraky

 

ALBERT MARQUET(marke)

  • motivem obrazů-svěží pohledy na francouzské ulice a nábřeží
  • vynikajícím kreslířem

 

RAUL DUFY

  • malba rytmická a svěží barevnost
  • zachycoval interiéry a ulice z pařížského života
    • Přístav v Lávr, Vestibul

 (1890-1905)

Hnutí je v různých zemí oznáčováno různými názvy:

  • Německo: Jugendstil – nový styl, sloh mladý
  • Francie:Art Nouveau – nové umění
  • Anglie: Modern Style – moderní styl
  • Itálie: Stile floreale – květinový styl

 

SECESE

  • vznikl ve Vídni
  • objevuje se v 80. letech 19. století
  • zasáhla celou Evropu, Spojené státy i Japonsko
  • poslední univerzální umělecký sloh
  • secese obsáhla architekturu ,sochařství, malířství, grafiku a užité umění
  • zrušila hranice mezi tzn. vysokým uměním( malířství, sochažství) a uměním užitým
  • životní styl, který ovlivnil módu, nábytek, šperkařství
  • je protestem proti historismu a konzervatinímu akademismu
  • z latinského secessio=odchod, odtržení
  • vyjadřuje nálady jako cynismus, sentiment-ty odpovídají náladě 19.století
  • 1890-1905-období vrcholné secese

 

ZNAKY SECESE

  • svoboda umělecké fantazie
  • ornamentálnost, lineárnost, využívání přírodních tvarů=květů, listů, lidských a zvířecích postav
  • typickou květinou jelilie, kosatec, tulipán, leknín mák rozložený na ploše
  • typickým zvířetem jelabuť, páv; symbolem vášně, intelektu,erotiky
  • časté jsou vlnící se linie, které vyvolávají v ploše pohyb, stylizace tvarů
  • celková ladnost plochy
  • plošně pojaté=nestínované, barevné plochy neobvyklá barevnost

 

BARVY: lomené barevné odstíny; mají symbolický význam

  • žlutá=barva hmoty, slunce, života a radosti
  • modrá a zelená=barvy neskutečné, faustovské
  • černá=poslem ducha
  • bílá=symbolizuje ztroskotanou naději,smrt

 

 

ARCHITEKTURA

  • je působivá svou dekorativností, členitostí, rytmičností=spojení linie s plochou
  • je opakem arch.funkcionalistické, která upřednostňuje funkčnost na úkor krásy
  • je zdobena vegetativním= rostlinným a květinovým ornamentem
  • pracuje s nejrůznějšími materiály→ty vzájemně kombinuje např. sklo, keramika, kov

 

Po Evropě se šíří 2 směry:

  • SMĚR INSPIROVANÝ ORGANICKOU HMOTOU=ORNAMENTÁLNÍ

 

Španělsko

ANTONIO GAUDÍ

  • odvážně experimentuje s hmotou
  • jeho stavby lákají svou bizarností a fantaskností
  • kombinuje prvky gotické a barokní
  • využívá různých materiálů: barevné střepy, glazované keramiky-z nich vytváří mozaiky; kámen, cihly, beton
  • pracuje sochařskou metodou-na kostru ze železných prutů nanáší vrstvu betonu
    • do podoby kostí a koster fantaskních ještěrů-park Guell v Barceloně
      • zahradní město obložené střepy glyzované keramiky
    • do podoby mořské vlny-Casa Milá
    • do podoby pravěkých zvířat-Casa Batlló
    • hnízd termiků, které připomínají i gotickou katedrálu-Sagrada Familia v Barceloně-bohatá sochařská výzdoba
  • svou originální fantazii uplatnil na detailech staveb: okna, komíny, balkóny, stropy, sloupy (při řešení se nikdy neopakoval)

 

Belgie

VICTOR HORTA

  • jeho stavby představují vrchol vědeckého a technického pokroku
  • jsou zdobeny květinovým dekorem
  • vznikají z kamene, který je zaoblený, ze železa spleteného do ornamentu=připomínají šlehy biče, i ze skla
  • dům Tasselových v Bruselu

 

Francie

HECTOR GUIMARD

  • použil litinu se sklem
  • elektrické sloupy stylizoval do podoby orchideí
  • je tvůrce nejstarších stanic pařížského metra s typickou vějířovitou prosklenou stříškou nad vchodem

 

Anglie

CHARLES RENNIE MACKINTOSCH

  • nechal se inspirovat papírovými stěnami tradiční japonské architektury
  • jeho stavby jsou bez dekoru-proto byl oblíben architekty ve Vídni, V Mnichově, kteří upřednostňovali typickou arch. v geometrickém duchu
  • pracoval s kamenem, dřevem, sklem-neomítal zdi
  • byl mistrem v řešení vnitřního prostoru budov
  • secesní charakter dosahuje v asymetrických a prohnutých liniích
  • zábradlí, nábytek má strohý, pravoúhlý tvar

 

SMĚR GEOMETRICKÝ=RACIONÁLNÍ

Rakousko

OTTO WAGNER

  • strohá architektura s převahou krychlových tvarů
  • postavil stanice vídeňské okružní dráhy a budovu Poštovní spořitelny

 

JOSEPH MARIA OLBRICH

  • žák Wagnera
  • autor budov Dům secese (zelaté zelí)
    • geometricky střídmá krychlovitá budova s kupolí=poslacené listy stromů
    • stavba je koncipována jako prolínání 3 těles:koule, krychle, kvádr

 

ADOLF LOOS

  • zakladatel moderní tzv. bytové architektury a sídlišť
  • Millerova vila v Praze
  • projevoval náklonost k secesnímu rostlinnému dekoru
  • zároveň tíhl k jednoduchosti a střídmosti, funkčnosti

 

Čechy

  • objevují se v ní obě tendence-ornamentální i geometrická+lidový charakter architektury
ORNAMENTÁLNÍ STYL

JOSEF FANTA

  • Hlavní nádraží v Praze
  • budova studentských kolejí=Hlávkovy koleje v Praze
  • Mohyla Míru u Slavkova; Dům Hlaholu v Praze

 

OSVALD POLÍVKA A ANTONÍN BALŠÁNEK

  • Obecní dům v Praze-reprezentační budova v mnoha sály, restaurace, výstavní prostory, salonky, schodiště
  • jsou autory budovy Pojišťovny na Národní třídě v Prazealfons mucha

 

GEOMETRICKÝ STYL

JAN KOTĚRA

  • žák O. Wagnera
  • autor první secesní stavby v jednotném stylu=Peterkův dům na Václavském náměstí
  • Praha: Vily ve Vinohradech
  • Prostějov: Národní dům
  • Hradec Králové: muzeum

 

LIDOVÝ CHARAKTER

DUŠAN JURKOVIČ

  • chaty na Poustevnách=Maměnka a Libušín
  • Lázeňské domy v Luhačovicích
  • Svatý Hostýn-křížová cesta=inspirace lidovým uměním-tvarové i barevně

 

 

SOCHAŘSTVÍ

  • je stylizované, typickým znakem je vlnění ploch

 

Francie – AUGUST RODIN

 

Čechy: LADISLAV ŠALOUN – Pomník mistra Jana Husa v Praze

           STANISLAV SUCHARDA – Pomník Františka Palackého

           FRANTIŠEK BÍLEK – Modlitba nad hroby

 

 

MALÍŘSTVÍ

  • znakem nelineární kresba a dekorativní stylizace

 

Francie

Skupina NABIS=proroci,mezinárodní uskupení umělců

 

Rakousko

GUSTAV KLIMT

  • rakouský malíř, otec pocházel z Čech
  • vyhledávaný portrétista vídeňských dam
  • úzké a dlouhé formáty s erotickým podtextem
  • nástropní malby pro vídeňskou univerzitu i městské divadlo V Karlových Varech
  • autor litografický plakátů
  • obrazy:Polibek, Tři věky ženy, Panna (NG Praha) Judita s hlavou Holoferna
  • většina obrazů provokuje dráždivostí, erotičností→skandál, Klimt obviněn z pornografie→obrazy musel vymáhat soudně
  • typickým znakem jeho malby
    • kontrastní spojení naturalitie pojetí figury s něžnou barevností a ornamentální důraz na erotismus, stylizované pozadí zaplněné barevnými geometrickými tvary nebo spirálovitým zlacením

 

Čechy

ALFONS MUCHA

  • český malíř, grafik žijící v Paříži a USA
  • Styl Mucha-vznikl v souvislosti s tvorbou plakátů, na kterých je vyobrazena herečka Sarah Bernardot
  • autor kostýmů, šperků, kalendářů a uměleckých plakátů
  • dílo:
    • výzdoba Obecního domu
    • vitráž v chrámu sv. Víta
    • Slovanská epopej (20 velkých obrazů s námětem slovanské minulosti)

 

MAX ŠVABINSKÝ

  • malíř, grafik, krajinář, portrétista slavných (Němcová, Smetana, Neruda)
  • vitráže ve sv. Vítu-Poslední soud

 

JOSEF VÁCHAL

  • malby, dřevoryty, nábytek, sochy skřetů-dřevo (dům v Litomyšli)

 

 

 

UŽITÉ UMĚNÍ

Čechy

  • JAN KOTĚRA-návrhy nábytku
  • LADISLAV NĚMEC-návrhy šperků
  • VOJTĚCH PREISSIG-návrhy tapet

 

USA

  • LUIS COMFORT TIFFANI-šperky, svítidla

konec 16. st. až do konce pol. st.

  • přišlo z Itálie (Řím) a Španělska
  • proud klasicizující a dynamický
    • klasicizující-založeno na přímkách – Francie
    • dynamický-založeno na křivkách – Čechy, Německo, Rakousko
  • je nástrojem a prostředkem katolické církve k šíření svých myšlenek a moci
  • do popředí se dostávají náboženské znaky
  • označení Baroko má původně hanlivý význam
  • Baroko byla figura středověké logiky- znamenalo to nesmyslnost
    • název převzat z francouzštiny- podivným
    • z řečtiny- hojnost
    • z klenotnictví – velká perla nepravidelných tvarů
  • Baroko je plno náboženských reforem
  • Řím se stal centrem duchovní moci
  • byla obnovena inkvizice a vznikl Jezuitský řád
  • doba poslušnosti, roboty a lidového útlaku

 

Znaky

  • je opakem racionální renesance, klade důraz na duchovní prožitek
  • hledá pohyb, dynamiku, napětí, dramatičnost=využívá k tomu světlo, světelné efekty
  • proti rozumu vyzdvihuje smysly, chce pohladit člověka svou pompézností, zdobností a bohatstvím

 

 

ARCHITEKTURA

  • vzniká pod vedením architektů z Itálie, Německa, Vídně
  • vývoj české barokní architektury dělíme na 3 období:
  • raný barok (17. st.)
  • vrcholný barok (1700-1740)
  • pozdní barok (po 1740- současný s rokokem a klasicismem)
  • pracuje se stejnými prvky jako renesance, ale používá je jinak- složitěji, dekorativněji

 

ZNAKY:

  • půdorysy staveb– složitě členěné
    • vznikají jako průniky a prostupováním elips, kružnic a křivek
  • cihlové zdivo pokryto omítkou
  • klenby- zvětšené rozpětí valené klenby+ součástí jsou zvonice
  • kopule-česká placka“ je nad čtvercem, „pruská placka“je nad obdélníkem
  • oknaobdélníková, zakončené obloučkem; oválné „ KÁZULOVÁ“- tvar mešního rouna nebo kruhovité
  • střechy- jsou kaskádovité, jejich součástí je mansarda (podkroví)
    • jsou pokryty měděným plechem nebo taškami preizy
  • štíty domů: voluta+socha,vázy, koule, šišky, obelisk
  • stěny jsou zprohýbané ven (konvexní)
    • součástí stěn jsou niky– půl obloukovité výklenky
    • vevnitř jsou zdobeny štukem, sádrovým obkladem, zlacením
    • štuková výzdoba fasád-ornament, mušle, nadokenní římsy a parapety
  • fasáda- symetrická, zvlněná, využívá barevného kontrastu, na vrcholech pilastrů a průčelí- sochařská výzdoba
  • pilastry, pilíře, sloupy a kaskády zdobí stěny staveb
  • zámecká dispozice- trojkřídlá- 4. strana obvykle uzavřena kovanou ozdobnou mříží.
  • cibulovité báně věží
  • architektura je osově souměrná

 

Církevníkostely, oratoria, morové sloupy

Světské– koleje, paláce, domy, kašny

 

RANÉ BAROKO

GIOVANI PIERONI

  • italský architekt; působil u Valdštejna
  • Valdštejnský palác
    • velká barokní budova- užita italská renesance, průčelí barokní
  • Salla terana
    • propojení renesančních prvků s barokní monumentálností
    • předimenzovaná architektura, v podstatě ještě manýristická
    • měla všechny náležitosti přepychového barokního paláce- velký sál, kapli, zahradu s fontánou, voliérou a grottami, jízdárnu, konírnu a hospodářské budovy

 

CARLO LURAGO

  • Klementinum
    • největší pražská stavba raného období
  • Jezuitská kolej na Starém Městě
  • Kostel sv. Salvátora
  • Kostel nanebevzetí Panny Marie v HK
  • kostel Panny Marie v Klatovech

 

FRANCESCO CARATTI

  • Černínský palác
    • dnes Ministerstvo zahraničí
    • nejmohutnější pražský palác pro hraběte Černína
    • dostavěl František Maxmilián Kaňka v 18. století
  • kostel Máří Magdaleny na Malé Straně
  • přestavba zámku a kostela v Roudnici

 

GIOVANNI BATISTA ORSI

  • Loreta v Praze

 

GIOVANNI DOMENICO ORSI

  • Jezuitské koleje v Kutné Hoře
  • započal stavbu zámku Trója v Praze

 

JEAN BAPTISTE MATHEY

  • přestavěl a dokončil zámek Trója v Praze
  • do Čech uvedl typ trojkřídlého zámku s ústředním hlavním sálem
  • pak dispozici kostela na půdorysu řeckého kříže s oválnou kopulí
  • a klasicistní členění fasády soustavou pilastrů, lizén, oken a plochých polí

 

VRCHOLNÉ BAROKO

GIOVANNI GIACOMO TENCALLA

  • Loreta v Mikulově
  • v Olomouci- Svatý kopeček– klášterní hradisko

 

KRYŠTOF DIENTZEHOFER

  • stavby jsou velmi dynamické a iluzorní
  • používá nejrůznější půdorysy
  • pomocí střídání tvarů konkávních a konvexních vyvolává perspektivní iluze
  • prováděl stavby podle plánů pražských architektů
    • Kaňky (Vrtbovská zahrada na Malé Straně).
  • Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně
    • připravil celkový plán
    • připravil část průčelí, interiér (dynamické baroko)
    • jeho syn dostavuje kněžiště (=lineární baroko)
  • Kostel sv. Markéty v Břevnově
  • kostel sv. Kláry v Chebu

 

GIOVANNI BATTISTA ALLIPRANDI

  • působil v Praze-pevnostní stavitel
  • kostel v Kuksu
  • Šternberský palác v Praze

 

GIOVANNI SANTINI zvaný AICHEL

  • vytvořil barokní gotiku
  • vytvořen na přání církevních řádů (benediktinů, premonstrátů a cisterciáků)
  • přestavby gotických objektů
  • kostel Panny Marie v Kladrubech
  • vrcholem je kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou
    • má půdorys pěticípé hvězdy
    • zařazen do seznamu chráněných památek UNESCO

 

POZDNÍ BAROKO

FRANTIŠEK MAXMILIÁN KAŇKA

  • nejžádanější pražský architekt
  • spolupracoval se Santinim, Alliprandim
  • 1723 byl jmenován císařským architektem
  • nebyl vyznavačem dynamického baroka
  • pro Černíny- Černínský palác. Zámek ve Vinoři
  • pro Valdštejnyšpitál v Duchově, Horní Litvínov
  • pro jezuity- kostel sv. Klimenta v Praze
    • dostavba Klementina- astronomická věž a Zrcadlová kaple
    • zámek Jemniště, Konopiště, zámek v Kolodějích

 

KILIÁN IGNÁC DIENTZENHOFER

  • syn Kryštofa, dokončoval mnoho staveb po otci
  • Letohrádek Amerika na Novém Městě
  • Kostel sv. Jana Nepomuského na Hradčanech
  • kostely- v Karlových Varech, Broumov
  • jeho stavby-ukázka barokního dualismu (klid vnější fasády v kontrastu s vnitřní dynamikou), interiér nezávisle řešen na exteriéru

 

 

SOCHAŘSTVÍ

  • je vázáno na architekturu
  • výzdoba interiérů, exteriérů (průčelí, štíty staveb), veřejných prostranství (kašny, morové sloupy)
  • opouští renesanční ideál krásy- nedodržuje anatomii těla, pracuje s nadsázkou a deformací
  • soustřeďuje se na sílu výrazu, výrazný pohyb
  • většina soch do šroubovice (trup, končetiny, točení kolem své osy)
  • členění povrchů (dosahují zamotáváním)
  • gesta, mimika, světlo, které sochu osvětluje
  • vyjadřují stav extáze, rozkoše, bolesti, zoufalství, nicoty
  • často polychromované– nejčastěji zlatá a bílá barva, potahované štukem
  • Téma: náboženské a mytologické

 

  • Materiál: pískovec, sádra, dřevo, ojedinělé kovy, zlato
    • mramor – málo se využíval, protože byl drahý- imitace mramoru

 

  • sochaři jsou především řezbáři
  • neexistují autorská práva- témata se často přebírají
  • sochaři nepracují podle živého modelu
  • BOZZETO- hliněný model dělaný mistrem
  • MODELLETO- propracovaný model pro zákazníka
    • dílo (modelleto) muselo projít přísnou komisí

 

JAN JIŘÍ BENDL

  • Němec, realistický, robustní postavy, mírná disproporčnost
  • Sochy- Herkules v královské zahradě
  • sošky v průčelí sv. Salvátora v Klementinu
  • jezdecká socha sv. Václava- (dnes na Vyšehradě)
  • seskupení soch na Mariánském sloupu na Staroměstském náměstí (v roku 1918 stržena davem)

 

JERONÝM KOHL

  • plastiky v Augustiánském klášteře na Malé Straně
  • plastiky sv. Uršuly pro klášter Uršulinek na Malém Městě pražském
  • plastiky pro k. sv. Trojice u Kutné Hory

 

JAN BROKOF

  • zakladatel jedné z nejvýznamnějších dílen
  • Jan Nepomucký pro KM
  • antičtí bohové Toskánského paláce

 

FERDINAND MAXMILIÁN BROKOF

  • s Braunem nejvýznamnější sochaří Baroka
  • využívá monumentálnosti, realistické detaily, usiluje o valér
  • sousoší sv. Jana Křtitele na Maltézském náměstí
  • sochy Jupiter, Merkur, Venuše
  • Sochy pro KM- sousoší sv. Markéty, Barbory, F. Xaverský, Vincenc a Prokop
  • socha sv. Kajetán, Vít ,Ignác, Vojtěch

 

BERNINI

  • průkopník dynamického baroka
  • Svatopeterský stolek-oltář v chrámu sv. Petra
  • socha Davida– figura zobrazena v pohybu, bohatost drapérie, polychromované

 

MATYÁŠ BERNARD BRAUN

  • forma bez jemnosti a detailů
  • užívá nadsazené proděravění, dynamičnost, pathos, expresi, prudký kontrast
  • výzdoba kostela sv. Klimenta v Klementinu
  • Náhrobek maršála hraběte Leopolda Šliky
  • Sochy pro KM- Ivo, Judo Tadeáš
  • významná socha- Sen sv. Luitgardy
  • zámek Kuks24 soch Ctností a Neřestí po 12 + 2 andělé v průčelí Kuksu
    • využívá mimiku, gesta, nikdy barvu; vyrobeny z pískovce
  • v BetléměJakubova socha, Máří Magdalena. Poustevník Garinus

 

 

MALÍŘSTVÍ

  • rozvíjí se také ve 2 proudech: klasicistní (Francie) a dynamické (Itálie)
  • figurální malba v popředí
  • malby el-fresco (nástěnné) na stropech
  • malby na plátně (závěsné)
  • závěsný obraz– nejčastěji náboženské náměty, historické scény, zobrazování světců i světské nenáboženské výjevy ze života.
  • temnosvit– prudké kontrasty mezi světlem a stínem
  • celková kompozice- dynamická, neklidná, neobvyklé zkratky postav
  • objednavateli jsou především mnišské řády- jezuité, cisterciáci, premonstráti a šlechta

 

KAREL ŠKRÉTA

  • patří k nejvýznamnějším malířům č. baroka
  • umění poznal v Itálii jako emigrant
  • jeho rodina protestantská odjel (přidal se ke katolíkům)
  • maloval portréty měšťanů, oltářní obrazy a mytologické scény
  • Svatováclavský cyklus –cyklus 6 oltářních obrazů
  • obrazy- Karel Boromejský navštěvuje nemocné morem
  • Nanebevzetí Panny Marie v Týnském kostele v Praze
  • Pašijový cyklus– 10 obrazů pro malostranský kostel sv. Mikuláše

 

PETR BRANDL

  • autor náboženských a oltářních obrazů
  • vše podřízeno světelnými kontrasty a temnosvitným vyjádřením
  • podobizna- Simeon s Ježíškem
  • oltářní obraz v Doksanech Narození P. Marie
  • pro kostel P. Marie Vlezné– Jáchym a Anna, Vidění proroka Eliáše
  • autoportréty a portréty- Muž s bílou parukou

 

JAN KUPECKÝ

  • vynikající portrétista
  • kvůli náboženství nemohl pracovat v Čechách
  • portrétoval panovníky a vysokou šlechtu
  • v obrazech usiloval o psychologickou charakteristiku
  • portrétoval cara Petra Velikého v Karlových Varech
  • Malíř se svou rodinou
  • Vlastní podobizna

 

VÁCLAV HOLLAR

  • náboženský emigrant žijící v Londýně
  • vytvořil přes 4000 grafických listů = leptu s tématikou krajiny
  • byl autorem prospektů, map, zátiší s přírodopisnými motivy
  • ilustroval Ezopovy bajky; Alegorie ročních období

 

VÁCLAV VAVŘINEC REINER

  • autor fresek s odvážnou perspektivou a prostorovou iluzí
  • vyzdobil interiér Černínského paláce- Gigantomachie– představují vzpouru Titánů
  • Poslední soud– v kupoli křížovnického kostela v Praze

ROMÁNSKÉ UMĚNÍ (11. stol. – pol. 13. stol.)

  • = 1. celoevropský sloh
  • 1000-1250-zachvátil celou Evropu
  • název * v 19. stol. -> nahradil termín byzantský sloh
    • církevní instituce jsou řízeny papežem
  • snaží se navázat na římskou architekturu, ale je to spíše nápodoba
  • ovlivněno i germánským slohem
  • do 10. stol. se lid bál, že bude konec světa -> ve velké míře se začaly stavět kostely (sloužily i jako úkryt pro vesničany v době nájezdů -> dobrá ochrana díky masivnímu zdivu a kameni;; oproti dřívějšímu dřevu)
  • př.: Chrám Notre-dame (Fr., u Klimy)

 

Bořivoj – 1. známý hist. panovník, který buduje církevní stavby

  • kostel Sv. Klimenta“ (rotunda) – Levý Hradec
  • rotunda sv. Jiří na Řípu
  • rotunda sv. Kříže v Praze

 

jeho nástupce Spytihněv dal postavit několik kostelů

  • Spytihněvova bazilika
  • kostel Sv. Petra“ – na bývalém Plzeňském hradě
  •  „rotunda Sv. Víta na Hradě“ -> 4 apsidy do kříže; Z – předsíň, V – oltářní prostor; kruh ve středu – dokonalý vesmír
    • zde je i kníže Václav pohřben
    • později založena r. 921 „biskupská bazilika“ (1 lodní kostel, apsida na V)

r. 973 – v Praze zřízeno Biskupství

  • 1. biskup – Dětmar -> jeho os. ovlivnila kulturní dění v Praze

 

  • zakládají se 1. kláštery
  • u „kostela sv. Jiří“  * klášter (Benediktýni)
  • Praha podléhá Řezenskému arcibiskupství  -> propojení Prahy a Evropy
  •  postupně se počet klášterů zvyšuje, z poč. hl. benediktýnské
  • r. 993 v „Břevnově nejstarší benediktýnský klášter
  • r. 999 – „klášter v ostrovu u Davle
  • 11. stol. – silná stavební aktivity na venkově -> * panské kostely
    • Ÿ centrální (kruhový základ)
    • Ÿ podélné, 1 lodní, na Z straně věž + triguna
  • (kamenný útvar – balkónek; na 1-2 sloupech; slouží pro šlechtice, aby nemuseli mezi lidi dolu)

 

  • až do 13. stol. kostely majetkem panovníka -> ten si tam dosazuje i své lidi
  • konec 13. stol – boj mezi panovníkem a církví -> ta vyhrála a dosazuje si své lidi

 

Vladislav II.-> zval na naše území premonstráty

  • kostel v Doksanech“ (benediktýnský)
  • klášter na Strahově“ (premonstráti)
  •  „Sedlec u Prahy“ (cisterciáci)

 

  • ve 2. pol. 11. stol. zakládají se církevní stavby – * hl. ve středních Čechách
  • panské kostely, někdy spojeno se sídlem šlechtice
  • (Záhoří nad Labem; „kostel sv. Jakuba u Kutné Hory“; zde asistoval i král Vladislav II.)

 

 

ARCHITEKTURA

 

ROTUNDA
  • centrální typ (půdorys)
  • přisazena apsida-i více
BAZILIKA
  • daleko častější je jednolodní kostel až 5 loďmi
  • věže na Z straně kostela a v průčelí
  • boční lodi=okénka
  • existuje i příčná loď
  • Bazilika sv. Marka v Benátkách

 

KLÁŠTERY
  • součástí je klášterní kostel+obytná část+rajský dvůr (vylepšen křížovou chodbou); knihovna, jídelna, cely, skladiště a sýpky
  • nosné kameny jsou přitesávány (skoro nepoužívali maltu) = kvádříkové zdivo
  • hl. objednavatelem a výrobcem um. děl je církev; umělci pracují anonymně
  • církev předepisovala námět i formu
  • převažují náboženské náměty
  • abstraktní a symbolický charakter um. (chybí spojení se skutečností)
  • pracují podle předloh; napodobovali

 

KOSTELY
  • většina půdorysů vychází z římské baziliky (obdélník o 3 lodích)
  • zakomponovali kříž + apsidu
  • apsida = chór, kde se shromažďovali mniši; sloužili tam mši
  • jako celek působí těžkopádně, masivně
  • kruhový oblouk; sdružená okna (skupina obloučků propojena sloupy); okna (úzká, tlusté zdi, podobají se střílnám), klenba valená (z kamene)
  • později křížová klenba (* kombinací 2 kleneb valených)
  • portál – jednoduchý; trojitý – ústupkový; bohatá výzdoba (evokace na římské vítězné oblouky)

doba karolinská (dle Karla Velikého)-10. století

doba otonská (dle Oty II.) -11. Století

 

STAVBY
  • Ÿklášterní
  • kostelní
  • Ÿprofánní (hl. Praha); ve Znojmě – r. 1134 „rotunda P. Marie, dnes Kateřiny

 

ZNAKY
  • sloupy – plošný dekor; zvonová hlavice; někdy stylizované symboly křesťanství; stylizované tváře; pletenec; hladký dřík; patka s drápy + podstavec
  • pilíře – hranolovitý, jednoduchý; větší nosnost než sloup
  • kostely mají uvnitř zvednutou úroveň apsidyoltář
    • na ½ schovaná nebo úplně zasunutá krypta
  • 1 nebo 2 věžové průčelí
  • nad průčelím – kruhové okno (rozeta)
  • průčelí má občas jednoduchý reliéf, výzdobu
  • štěrbinová okna – uvnitř se rozšiřovala; ojediněle zasklena
    • u venkovských kostelíků místo skla střeva zvířat

 

běžná zástavba

  • románské sídliště nebylo uspořádáno; budovy byly rozptýleny
  • často útvar svírající nádvoří – hl. hospodářský účel
  • nejzachovalejší je na Starém Městě Pražském (dnes renesanční a barokní fasády, ale přízemí je románské – klenby, pilíře)
  • Praha – převážně kamenné město; cca 30 kostelů
  • 1170 – kamenný most -> Vladislav II. ho nechal postavit ve jménu manželky Judity -> Juditin most (zachovala se věž na Malé straně, reliéf – korunovace knížete na čes. krále)
  • světské stavby mají pevnostní charakter -> falce (Cheb; Olomouc)

 

 

 

SOCHAŘSTVÍ

  • náboženská tématika, existovali i náměty rostlinné, živočišné (lvi, draci, medvědi)
  • za Vladislava II. se sochařských památek vyrobilo a zachovalo nejvíce
  • vázána na architekturu (tympanon portálu)
  • tvůrci jsou většinou anonymní
  • převládala náboženská tématika (Trůnící madona), ale i rostlinné a živočišné
  • převažuje reliéf
  • figurální  plastika-bez výrazu v obličeji, strnulost v pohybu, schematismus, kolorovány, hierarchická perspektiva
  • sochařská výzdoba měla magickou fci (kostel nás měl ochránit; zlé zůstalo venku)

 

Gislebert [Žisléber]

  • největší osobnost v Evropě – reliéf na téma Posledního soudu
  • portál v Tišňově, kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře

 

plastika
  • dekorativní
  • monumentální
  • komorní
    • do plastik řadíme i pečetě; drobná mincovní dílka (dukáty)
    • sochařská díla –různorodost
ZNAKY
  • schematičnost-lidské tváře jsou všechny zobrazovány stejně (často nerozlišovali mužskou a ženskou postavu)
  • dlouhý splývavý oděv, řasený
  • minimální pohyb
  • anatomické disproporce-mnoho soch kolorováno
  • 1. nálezy – 6 sloupů krypty sv. Martina ve Spytihněvově bazilice

církevní plastika

  • ostře sledována a vybírána
  • (figury patronů, oficiálně uznaných světců, evangelíci, …)
  • malířská technika byla upřednostňována
  • románské um. má plošný charakter
  • reliéfní kompozice často dělali malíři (plošnost)
  • většina sochařských témat je převzata z malířství (jednoduché obrysy, redukované tvary)
  • práce v rámci Sázavského kláštera, součást slovanské liturgie, navazuje na Velkomoravskou tradici; zde byl činný hl. mnich Božetěch (pracuje v dřevě, kameni a z kosti – drobné sochařské práce)
  • opat Silvestr a Reginard z Met – též činní v malířství
  • tympanon – vstupní portál do kostela na hradě Oldříž u Poděbrad

 

  • mnoho kostelů staví česká šlechta
  • nejkrásnější je kostel sv. Jakuba u Kutné Hory
    • arkády (vtěleny postavy – Kristus, syn a Marie; sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Prokop, …)
    • 1165 byl vysvěcen (nejvyspělejší sochařské dílo)

 

kostel v Záboří nad Labem

  • tympanon, archivolta vstupního portálu
  • dal postavit Sedlecký klášter

-> typické prvky:

  • provazec, palmety, akant, zvířecí motivy (stylizace), pletence; … -> motivy se opakují
  • dole jsou stylizované korintské sloupy
  • kaple na hradě v Chebu na falci -> uvnitř má drobnou výzdobu
  • falc – uvnitř Elami zajímavá stavba (členitá kompozice; krásné půdorysné řešení)

 

falc v Olomouci

  • sdružená okna
  • byzantský typ, vrtaná do hloubky zdi, kamene
  •  celkový dojem spíš grafický než sochařský
  •  je v blízkosti olomouckého dómu
  • cca r. 1170 – výjev zachován z původní věže Juditina mostu (plastika zobrazuje panovníka -> symbol majestátu moci státu; před ním je vazal -> oddává se mu)
  • zřejmý nárůst realismu
  • 1. ¼ 13. stol. (1200 – 1225) -> vrchol románského umění

 

  Ÿ kouřimští lvi

  • seskupení 4 lvích hlav
  • mohli být součástí křtitelnice, trůnu (neví se, k čemu přesně sloužili)
  • zjednodušení; srst rytmicky seřazená; nalezeno na původním hradišti v Kouřimi
  • ležící lvi – často součást um. -> u vstupů do kostelů (ochránci)
    • jako podpora sloupu
    • už i v antice u bran
  • 4 figury (2 okřídlené) ->v 17. stol. je někdo zazdil o zdi Žitenického kostela (u Litoměřic)
  • původně určeny pro jinou stavbu; originály jsou dnes v muzeu

 

tympanon svatojiřského kostela

  • deska + půlkruh -> tvoří postranní části
  • zobrazuje trůnící P. Marii s Ježíškem na klíně
  • vedle je Mlada (1. abatyše svatojiřského kláštera)
  • po stranách je Přemysl I. a na 2. str. je sv. Anežka
  • 1 z nejlépe zachovaných prací z této doby; velmi povedené

 

  • většina plastik je dekorativního rázu
  • románské um. v podstatě nezná volnou plastiku -> je vždy součástí výzdoby architektury (interiérová i exteriérová výzdoba)

 

 

MALÍŘSTVÍ

  • převažují fresky a knižní malba
  • schematičnost a strnulost
  • ve tváři žádné stínování; žádná drapérie => aby nebyla odváděna pozornost od tématu
  • malby byly přetírány -> maleb zachováno velmi málo
  • lineárně stylizované
  • užití výrazných nelomených barev
  • památka: Vyšehradský kodex –1085., námět Vjezdu do Jeruzaléma – v Památníku Národního písemnictví
1) NÁSTĚNNÉ (monumentální)
  • bezprostředně vázané stavební plochou
  • tvoří souvisle výzdobu interiéru v časovém sledu, proudu (pašijové výjevy)
  • nejstarší je „výzdoba v kostele Sv. Klimenta ve Staré Boleslavy
  • fresky – „Kostel v České skalici
  • nástěnné obrazy – „v Albrechticích nad Vltavou

 

fresky z kostela Panny Marie, později Sv. Kateřiny ve Znojmě

  • původně součást falce, dnes stojí v pivovaře
  • výzdoba má výrazně ucelený ráz (1. pol. 12. stol.)
  • pásyspodní (drapérie zelenavé barvy, dekorativní ráz)
    • nad ním (výjevy ze života Panny Marie)
    • další pás (jednotná výzdoba, ale neucelená)
    • 3. pás (9 mužských postav – ozbrojeni; mají pláště-pražští přemyslovci, nemají – moravští přemyslovci)
    • 4. pás (Vratislav I. má korunu a žezlo) -> jediný zobrazený král; a 3 mandlové štíty
    • vrchol další pás (výjev z kosmu -> výjev povolání Přemysla na trůn)  (v našich dějinách je to 1. světský – nekřesťanský výjev)
    • na samotném vrcholu je pás, kde jsou 4 evangelíci
    • barvy – několik barev (zelená, modrá, červená + tóny v kresbě) -> redukovaná barevnost, plošně nanesena na stěnu

 

románští malíři postupovali:

  • měli všechny svaté nakreslené ve skicáku (podoba byla podrobně schvalována)
  • nanesli si síť, zvětšovali a plochu pojednávali plošně
  • fresky – nejprve se kladou tmavé tóny -> přechází do nejsvětlejších

 

2) DESKOVÉ
  • dřevěný podklad (románské um. je nemá)
  • jsou z r. 1300 a to už je gotika

 

3) KNIŽNÍ
  • velmi pěstovaná; nejrozšířenější
  • opisy evangelií; kodexy; hagiografie (život svatých); žaltáře (kniha modliteb); hodinky (neurčité dny a hodiny, měsíce předepsané modlitby); antifonáře (zpěvníky -> pro sbory v kostelech) -> zpěvácká bratrstva
  • využití pergamenu (kůže ovcí a koz, pak i lama, … rarita – z kůže nenarozených zvířat)
  • iluminace-obrázky součástí textu-Kodex Vyšehradský

 

Kodex Gigas

  • velký majetek – nechávají si to dělat kláštery, knížata
  • výzdoba je lineární (až do gotiky), hodně stylizovaná
  • vyhýbají se detailům; vtěsnaly linie do základního tvaru, znaku
  • nejstarší je „opis legendy o Sv. Václavu“ (Gumpoldova legenda) -> z  r. 1006, pořídil ji Boleslav II. Pro svou ženu Emmu
  • dekorující motiv na šatech obou figur
  • barva vyplňuje spíš prázdné plochy
  • jsou to hl. barvy symbolické; ne předmětné

 

 Evangeliář Vyšehradský

  • plocha dekorována různými geometrickými prvky různých barev
  • medailónky uvnitř (konvence přijatých symbolů)
  • dal ho pořídit Vratislav I. k příležitosti jmenování za krále

 

Evangeliář a rukopis Krakovský a Hvězdenský

  • na popud krále Vratislava; bere si polskou šlechtičnu

 

 Žaltář Ostrovský

  • živější, do iniciál jsou vkreslovány celkem realistické hlavy (spojeno s byzantským vlivem)

 

 Antifonář Sedlecký

Gotické malířství

  • bylo svázáno s předpisy (co se může malovat a jak)
  • zlacené pozadí (výplň prostoru); dekorativnost
  • nejprve se gotika objevila v knižním malířství (konec 13. stol)
  • deskovém malířství a ve vrcholné a pozdní gotice i v malířství nástěnném
  • ve vrcholné gotice – za Karla IV rozmach gotického malířství – * pražská malířská škola
  • pozdní gotice (2. pol. 15. st.) rozmach malířství pod vlivem Nizozemí

 

 Knižní malířství

a) v závěru rané gotiky (na konci 13. stol. – Přemyslovci)

  • knihy pro běžnou liturgickou praxi (antifonáře, lekcionáře, graduály…)
  • Památky:
    • liturgické knihy pro cisterciácký klášter na Starém Brně
    • Pasionál abatyše Kunhuty
    • Velislavova bible

 b) Vrcholná gotika

  • Karel IV – vlivy vyspělé francouzské gotiky + Václav IV – dvorské miniaturní malířství
  • iluminátorské dílny
  • malba výrazně směřuje k realismu
  • prvky rostlinné, zvířecí a figurální; plastické podání tvarů barvou
    •  Evangeliář Jana z Opavy
    • Bible Václava IV
    • titulní list Zlaté buly Karla IV

 c) Pozdní gotika

  • vynález knihtisku – ústup knižní malby, jen ve zpěvnících náboženských písní (kancionály, graduály, antifonáře) a v modlitebních knihách (breviáře, hodinky)
  • Památky: Kutnohorský graduál (1471)
    • Smíškovský graduál (výjevy upálení Mistra Jana Husa)
    • Jenský kodex
    • Graduál litoměřický (Hus v kostnici a upálení)

 

 Deskové malířství

  • až ve vrcholné gotice

a) Vrcholná gotika                    

  • vliv Francie a Itálie, vláda Karla IV a Václava IV
  • Predela roudnická – nejstarší zachovalá desková malba u nás

⇒ Mistr Vyšebrodský

  • princip hierarchie (velikost postav jako v Egyptě)
    • 9 desek oltáře ze života Krista pro kostel ve Vyšším Brodě
    • Madona z Veveří s ptáčkem

 

⇒ Mistr Theodorik

  • jediný z dvorních malířů Karla IV
  • měkká světělná modelace, osobitý typ hlav se silným nosem
  • jeho práce je zaměřena na obrazy svatých
  • přesahování malby na rám obrazů
    • Kaple sv. Kříže na Karlštejně (nebeské vojsko Kristovo)

 

⇒ Mistr třeboňský

  • metoda šerosvitu, snaha řešit perspektivně prostor
  • tvorba krásných madon – idealizace, lyričnost, dekorativnost, ladnost, jemnost
    • Madona vyšebrodská (dítě napravo)
    • Madona zlatokorunská (dítě nalevo)
    • Roudnická madona
    • Zmrtvých vstání Krista
    • Kristus na hoře Olivetské
      • objevuje se doprovodný děj=jde k realismu
      • postavy splývají s pozadím, pozadí=červené

 

 b) Pozdní gotika

  • opětovný rozmach deskového malířství po husitských válkách
  • vliv Nizozemí a Německa, později Itálie
  • Památky:
    • Zvěstování P. Marie
    • Oltář křivoklátský

⇒ Mistr svatojiřského oltáře

  •  triptych Smrt P. Marie
  •  Sv. Jiří s drakem (1. obraz krajiny)

⇒ Mistr litoměřický

  • polyptych se 6 deskami s Kristovými pašijemi a výjevy ze života P. Marie

 

 Nástěnné malířství

  • na vysoké úrovni po celou gotiku

 

a) Ranná gotika

  • románský charakter malířství
  • Památky:
    • malby z děkanského kostela Narození P. Marie  v Písku
    • klášter johanitů ve Strakonicích

 

b) Vrcholná gotika

  • výzdoba Pražského hradu, Karlštejna a kláštera Na Slovanech v Praze
  • Mistr emauzského cyklu, Mistr Oswald, Mistr Theodorik
  • francouzské a italské vzory
  • Památky:
    • Zlatá brána – mozaika posledního soudu
    • Betlémská kaple – Husovy citáty a malby antitezí
    • Mistr Oswaldchrám sv. Víta v Praze

 

c) Pozdní gotika

  • Vladislav Jagelonský, bohatí měšťané a šlechta – objednavatelé umění
  • Památky:
    • výzdoba chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře – hornické motivy
    • Svatováclavská kaple chrámu sv. Víta v Praze
    • klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie v Bechyni
    • výzdoba hradů – Zvíkov, Žirovnice, Písek

 

 

České gotické sochařství

  • proporce zobrazení lidského těla neodpovídají
  • sochy nejsou v pohybu (stojící,.)
  • gotické sochařství se soustředilo na výraz a odraz duševního vztahu
  • až v pozdně gotickém umění se výrazně objevuje realistická linie
  • socha je dělána do určitého prostoru v architektuře
  • polychromovány
  • náměty náboženské+sochy králů a světců

 

Raná gotika

  • (Přemyslovci – 1230 – 1330)
  • plastika výzdobná – vstupní portály, archivolty, hlavicích sloupů, výzdoba křtitelnic
  • Památky:
    • Předklášteří v Tišnově – výzdoba portálu
    • klášterní kostely sv. Václava a sv. Salvadora v Anežském klášteře na Františku
    • portál kostela Bartoloměje v Kolíně

 

 Vrcholná gotika

  • (Lucemburská – 1330 – 1420)
  • hodně dřevěných polychromovaných plastik, neznámé plastiky na domech
  • několik typů plastik:

 

⇒ Madona s dítětem

  • pol. 15. stol. – období krásných madon – štíhlé, protáhlé, silně esovitě prohnuté, malá hlava nakloněna k dítěti, šťastný výraz, odhmotnění postavy
    • Madona Strakonická
    • Madona Krumlovská
    • Madona Plzeňská (vliv M. noterdamské – vzor pro všechny)
      • polychromovány – modrá = nebe, touha, víra; červená = láska

 

Pieta

  • zobrazení Kristova těla sejmuté z kříže na klíně Marie
  • Chebská pieta
  • Pieta z kostela sv. Tomáše v Brně – 1. horizontální pieta (Jindřich Parléř)

 

⇒ Ukřižování (krucifix)

  • utrpení Krista na kříži, expresivní

 

Tympanon= prostor ve štítu portálu nad dveřmi, oknem, zpravidla polokruhového nebo trojúhelníkového tvaru, bývají tu figurální plastiky nebo reliéfy

  • na kostele sv. Bartoloměje v Kolíně
  • ve staronové synagoze v Praze

 

Petr Parléř

  • architekt, sochař
  • socha Václava v kapli ve sv. Vítu – polychromovaná
  • busty v triforiu ve sv. Vítu = králové, císaři, manželky, synové, stavitelé, správci stavby, biskupové; na vnějším triforiu = světci
  • Chrám sv. Bartoloměje v Kolíně – sochy
  • socha sv. Jiří na Pražském hradu – bronzová jezdecká plastika
  • náhrobky českých králů – kamenné sarkofágy v chórových kaplích
  • výzdoba Karlova mostu – Mostecká věž

 

Mistr Krumlovské madony

  • Krumlovská madona
  • Plzeňská madona – v kostele sv. Bartoloměje

 

 Pozdní gotika
  • Čechy ovlivnil pozdně gotický nizozemský realismus
  • přichází umělci ze Saska a Německa
  • rozvoj řezbářství, tvorba křídlových oltářů, reliéfů
  • rozevláté plastiky, naturalistický styl = barokizace gotického umění
  • mnoha figurové výjevy Ukřižování a Oplakávání – pojaty silně expresivně
  • hlavní je vyprávění, ne obsah = realismus, dramatičnost, bolest, napětí

 

  • Památky:
    • Křivoklátská archa
    • hradní kaple na Křivoklátě
    • Oplakávání Krista ze Žebráku, ze Zvíkova

 

  • Benedikt Rejt
    •  král. oratorium ve sv. Vítu
    • Vladislavský sál – výzdoba
  • Matěj Rejsek Prašná brána – výzdoba