Archiv pro štítek: malba pastelem

  • Výtvarný záměr: vystižení znaků jablka, fantaskní zpracování jedovaté barevnosti
  • Výtvarná technika (postup)malba mokrým pastelem
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A4, suché pastely, nádoba s vodou, černá tuš, špejle, ubrus

Motivace a hra

„Zrcadlo, zrcadlo, řekni, kdo je na světě nejkrásnější?“ Tuto větu z pohádky o Sněhurce zná nejspíše každý. Proč chtěla královna usmrtit Sněhurku? Jak se o to pokoušela? Čím se jí to skoro povedlo? Jak to nakonec dopadlo? V pohádce o Sněhurce je jablko od zlé královny otrávené, které ji má přivodit smrt. Protože bylo krásně červené, voňavé, Sněhurka nic nepoznala a kousla do něj. Jak ale namalovat jablko, které by na první pohled vypadalo smrtelně jedovatě a Sněhurku by odradilo ho ochutnat? Určitě bude mít jinou barevnost, než jablka mívají. Zlá královna ho vytvářela v jedovatém prostředí, proto změníme i pozadí. Zavřeme oči a jablko si představujeme. Po otevření očí se pustíme do práce.

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti suchým pastelem bez použití vody nakreslí jablko. Nezapomeneme na stopku a „bubáka“, abychom tvar jablka s ničím jiným nezaměnili. Děti namáčí pastel do vody a kreslí s ním po papíře. Jakmile se hustý a výrazný pigment pastelu začíná proměňovat na prášek, opět konec pastelu namočíme do vody. Barvy jde ve vlhku jen obtížně mísit, působí dekorativně avšak barevně výrazně. Po dokončení jablka vyplníme pozadí, které by mělo mít odlišnou barevnost, aby jablko nezaniklo. Pokud se dětem zdá, že jejich jablíčko nepůsobí ještě tolik jedovatě, chtěly by ho dekorovat dalšími prvky, ohraničit ho obrysovou linkou od pozadí, po zaschnutí papíru kreslí do jablka špejlí a černou tuší.

Otrávené jablko pro Sněhurku5

Závěr

Které jablko vypadá nejjedovatěji? Do kterého byste si nechtěli kousnout?

  • Výtvarný záměr: postupné zmenšování kruhového tvaru, pravidelné střídání světle a tmavě hnědé barvy
  • Výtvarná technika (postup)kombinovaná technika
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A3, černé pastelky, vodové barvy, úzké kulaté štětce, kelímky na vodu, černý suchý pastel, ubrusy, lak na vlasy (fixativ)

Motivace a hra

Víte, jak se určuje věk stromu? Věk se určuje na základě letokruhů, které lze vidět na pařezech stromů. Co kruh, to jeden rok života stromu. Dětem můžeme dát obdobný pracovní list (ukázka níže), kde se pokusí spočítat letokruhy na nakreslených stromech. Pokud má učitelka možnost, určitě děti velmi upoutá vzorek skutečného odřezku z pařezu, kde se mohou pokusit spočítat jeho věk. Před výtvarnou činností je dobré dětem ukázat (například z encyklopedie) fotografii letokruhů, kde je vizuálně patrnější, že jeden rok se skládá z tmavě a světle hnědé části.

letokruhy-obr

Realizace výtvarné činnosti

 Děti černou pastelkou zaplňují formát malými i většími letokruhy. Udělají největší kruh, do kterého vkreslují dvě až tři menší kružnice, větší počet kružnic stěžuje následnou výmalbu vodovými barvami.

Připravíme si vodové barvy a stejně jako na pařezech, kde se střídá světle a tmavě hnědé kruhy dřeva pro určení stáří stromu, střídají děti pravidelně dvě hnědé barvy. Pokud nechtějí, aby se jim barvy na kruzích zapíjely do sebe, poraďme jim, aby si u všech letokruhů vybarvily nejprve největší kruhy, poté přistoupily k vnitřnějším kruhům a takto postupovaly dál až do jejich středu. Nikde by nemělo zůstávat příliš bílých mezer, hnědé odstíny by se měly dotýkat, pravidelně střídat.

Po zaschnutí prací si děti vezmou černý suchý pastel a nanáší ho mezi letokruhy. Po zatmavění pozadí pastel krouživými pohyby prstu rozmažou, tím se pozadí sjednotí do jedné plochy a zaniknout i zbylá prázdná místa. Pozor na to, aby děti při rozmazávání nezasáhly do prostoru kruhů, nebo aby se černými prsty neopíraly o kruhy. Přebytečný černý prášek vyfoukneme a hotovou tvorbu zafixujeme fixativem nebo lakem na vlasy.

letokruhy letokruhy2 letokruhy3

Závěr

Děti počítají kolik let je jejich největšímu pařezu. Jeden rok tvoří tmavě a světle hnědý kruh, nikoliv pouze jeden barevný kruh! Kdo se nesplete a spočítá věk svých stromů správně?

  • Výtvarný záměr: hravé experimentování s kontrastem bílých a barevných ploch
  • Výtvarná technika (postup): gumotisk
  • Pomůcky:  čtvrtky formátu A4, klovatina, úzké štětce, nádoby na klovatinu, suché pastely, hadříky, ubrus, fixativ

Motivace a hra

Co se tvoří na zemi po dešti? Co jsou kaluže? Na jakých místech vznikají? Každá louže je různě veliká, dle prohlubně má i různé tvary. Příroda na loužích často dělá kouzla. Na podzim se na ně snáší barevné listí, v zimě celé zamrznou a vytvoří se na nich led a na jaře, když padají okvětní lístky stromů, jsou louže krásně zbarvené. Podle toho, čím je louže ozdobená, můžeme poznat, jaké je roční období. Při vycházce hledáme kaluže, pozorujeme jejich zdobení a ty „obyčejné“ ozvláštňujeme přírodninami.

 

Realizace výtvarné činnosti

Na papír pomocí klovatiny kreslíme různé tvary kaluží. Louže ztvárňujeme pomocí obrysu nebo je vykrýváme celé klovatinou – poté budou louže bílé (led). Zaschlou klovatinovou kresbu zatíráme suchými pastely, které prstem roztíráme. Pokud děti mají na papíře obrysy louží, nejprve si vyplníme je. Při změně pastelu, prsty otíráme do hadříku. Můžeme volit různé odstíny pastelů dle ročního období nebo fantazie. Jako pozadí volíme tmavší barvu (hnědá, černá) z důvodu vyniknutí louží i toho, že se louže vyskytují v zemi, bahně, na silnici. Děti dbají na to, aby pastelem zaplnily celý formát čtvrtky a aby se jim tmavý pastel nesmíchal s  pastely uvnitř louží.  Klovatinu děti odplavují za dohledu učitelky pod proudem tekoucí vody, s ní odplavují i barvu, která na ní ulpěla. Uschlé práce zafixujeme.

Kaluže Kaluže3 Kaluže5

Závěr

U této činnosti se jedná především o seznámení s technikou, která je pro děti velmi přitažlivá, kord když samy mohou vymývat klovatinu. Pojmenováváme louže podle ročního období, sdělujeme si, čím jsou ozdobeny.

  • Výtvarný záměr: vizuální variace známé písně, znázornění melodie vlastní grafickou partiturou
  • Výtvarná technika (postup): malba suchým pastelem, kresba dřívkem, koláž
  • Pomůcky: náčrtníkové papíry formátu A4, suché pastely, fixativ, tuš (černá, modrá, zelená), dřívka nebo špejle, nakopírované písně o vodě, notové papíry, nůžky, lepidlo v tubě, skleničky na víno        

Motivace a hra

Umí voda vydávat zvuk? Určitě se dětem vybaví zvuky syčení, šumění, kapání vodovodního kohoutku. A umí voda zahrát třeba písničku o vodě? K pokusu potřebujeme skleničky na víno s ostrými hranami. Čím více jich budeme mít k dispozici, tím víc může vzniknout odlišných tónů. Skleničky naplníme různým množstvím vody. Navlhčeným prstem přejíždíme krouživým pohybem po jejich obvodu, čímž se vyluzují určité zvuky. Podle toho, jak je sklenice naplněná, vydává hluboké nebo vysoké tóny. Sklenice můžeme „naladit“ a zahrát si píseň. Na skleničky můžeme hrát i jinak – jemnými údery například příborovým nožem, plstěnou/dřevěnou paličkou.

Před výtvarnou prací s dětmi zavzpomínáme, v jakých písních se zpívá o vodě (např. Prší, prší; Holka modrooká, Rybička maličká, Kočka leze dírou, Kde domov můj, Ráček,…). Noty vybraných písní v dostatečném množství nakopírujeme, aby děti měly při činnosti vždy na výběr.

 

Realizace výtvarné činnosti

Náčrtníkový tónovaný papír si podmalujeme pastelovými barvami a ukazováčkem postupně roztíráme. Všímáme si, jak se pastely navzájem mísí. Plocha bude představovat vodní hladinu, dle toho pro ni volíme vhodnou barevnost. Podmalbu zafixujeme, abychom se při následné kresbě o pozadí neumazali a aby se pastel nevytřel.

Při dalším kroku je potřeba zapojit vlastní kreativitu, představivost, fantazii i myšlení. Zahrajeme si na hudební skladatele, vcítíme se do jeho role, abychom okusili, jak je mnohdy těžké zaznamenat píseň, podle které by se dalo hrát a zpívat. Úkolem je výtvarně ztvárnit dítětem vybranou píseň. Možností je nespočet: děti mohou použít notový záznam zvolené písně nebo jen její část, tu různě rozstříhat a nalepit ji na podklad. Na notový papír zakreslit grafickou partituru (inspirace z not písně, noty jako kapky, kruhy, trojúhelníky, vlnky, lomené čáry, různě dlouhé čárky v různých výškách atd.), notový záznam poté vystřihnout a upevnit do výtvoru. Stejný postup lze aplikovat i tak, že grafické partitury kreslíme tuší a dřívkem přímo na pastelovou podmalbu. Grafický záznam nemusí být uspořádán lineárně, může nabývat nejrůznějších podob a tvarů – spirál, vlnek, kruhů. Hrajeme si s různými symboly, tvary, barvou i prázdným prostorem. Děti by si v průběhu tvorby partitur měly danou píseň zpívat.

Melodie vody2 Melodie vody Melodie vody3

Závěr

Hotové dětské partitury interpretujeme. Dítě si ze svého výtvoru vybere výtvarně ztvárněný úsek a prostřednictvím hry na tělo, hlasem, orffových nástrojů se ho pokusí zvukově ztvárnit.