Archiv pro štítek: malba akvarelem

  • Výtvarný záměr: volně čárat oběma rukama současně na velký arch papíru, domluvit se ve skupině na vánočním symbolu a ten zakreslit do změti čar
  • Výtvarná technika/postup: kresba voskovkami, malba akvarelem
  • Pomůcky:  archy balicího papíru, barevné voskovky (vyjma hnědé), vodové/anilinové barvy, větší kulaté štětce, nádoby na vodu.

 

Motivace a hra
  • Objasnění některých vánočních symbolů
    • Adventní věnec
    • Zvon – používaná ozdoba na vánočním stromku a motivem na vánočním přání
    • Jmelí – přináší do domu štěstí a lásku, chrání proti zlým duchům a čarodějnicím. Štěstí zajišťuje počet bobulek – čím jich je více, tím více má obdarovaný štěstí v příštím roce.
    • Ryba – jídlo o štědrovečerní večeři. Pár šupin z kapra se schovává do peněženky, prý pomáhají hromadit peníze a přináší do domu štěstí.
    • Vánoční strom
    • Dárky – prapůvod je v legendě o narození Ježíška, kdy mu všichni nosily dary, aby mu udělali radost, projevili úctu a pomohli v nesnázích.
    • Jablko – hvězdička jádřince po rozkrojení jablka měla přinést zdraví, štěstí a úspěch. Nepovedený jádřinec, nebo jádřinec s červem znamenal nemoc a neštěstí. Jádřinec ve tvaru kříže symbolizoval velké neštěstí, možná i smrt.
    • další: betlém, koledy, vánočka, lití olova, ořechy, házení pantoflem

 

Realizace výtvarné činnosti

V průběhu spontánních her rozložíme na podlahu velký arch balicího papíru. Děti k němu průběžně přistupují dle vlastního zájmu. Do každé ruky si vezmou jednu barevnou voskovku (vyjma hnědé a černé) a snaží se kreslit současně oběma rukama různě se kroutící čáry. Pohyb by měl vycházet z paží. Pokud je papír plný změti pestrobarevných čar, rozložíme na zem další čistý arch pro kresbu. Z hlediska velikosti archů můžeme papíry pro následnou činnost rozstřihnout na polovinu.

Dle počtu papírů, se děti rozdělí do menších skupin, ve kterých se domluví na jednom symbolu, o kterém jsme si před činností povídali (stromeček, zvoneček, dárek, ryba atd.). Zvolí si jednoho člena ze skupiny, který obrys zvoleného symbolu dokáže černou voskovkou nakreslit a to v dostatečné velikosti. Zbytek skupiny pak jeho obrys vyplní černou vodovou barvou. Tím, že voskovky odpuzují vodu, bude motiv na dálku působit černě, ale při bližším pohledu se bude hemžit všemožnými barevnými čárami. Lze pracovat u stolečků i na zemi.


Závěr

Ukázka symbolu ostatním skupinám, jeho pojmenování. Všímáme si rozmanitosti symbolů i zapojení všech členů do práce.

 

  • Výtvarný záměr: postupné zmenšování kruhového tvaru, pravidelné střídání světle a tmavě hnědé barvy
  • Výtvarná technika (postup)kombinovaná technika
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A3, černé pastelky, vodové barvy, úzké kulaté štětce, kelímky na vodu, černý suchý pastel, ubrusy, lak na vlasy (fixativ)

Motivace

Víte, jak se určuje věk stromu? Věk se určuje na základě letokruhů, které lze vidět na pařezech stromů. Co kruh, to jeden rok života stromu. Dětem můžeme dát obdobný pracovní list (ukázka níže), kde se pokusí spočítat letokruhy na nakreslených stromech. Pokud má učitelka možnost, určitě děti velmi upoutá vzorek skutečného odřezku z pařezu, kde se mohou pokusit spočítat jeho věk. Před výtvarnou činností je dobré dětem ukázat (například z encyklopedie) fotografii letokruhů, kde je vizuálně patrnější, že jeden rok se skládá z tmavě a světle hnědé části.

letokruhy-obr

Postup výtvarné činnosti

 Děti černou pastelkou zaplňují formát malými i většími letokruhy. Udělají největší kruh, do kterého vkreslují dvě až tři menší kružnice, větší počet kružnic stěžuje následnou výmalbu vodovými barvami.

Připravíme si vodové barvy a stejně jako na pařezech, kde se střídá světle a tmavě hnědé kruhy dřeva pro určení stáří stromu, střídají děti pravidelně dvě hnědé barvy. Pokud nechtějí, aby se jim barvy na kruzích zapíjely do sebe, poraďme jim, aby si u všech letokruhů vybarvily nejprve největší kruhy, poté přistoupily k vnitřnějším kruhům a takto postupovaly dál až do jejich středu. Nikde by nemělo zůstávat příliš bílých mezer, hnědé odstíny by se měly dotýkat, pravidelně střídat.

Po zaschnutí prací si děti vezmou černý suchý pastel a nanáší ho mezi letokruhy. Po zatmavění pozadí pastel krouživými pohyby prstu rozmažou, tím se pozadí sjednotí do jedné plochy a zaniknout i zbylá prázdná místa. Pozor na to, aby děti při rozmazávání nezasáhly do prostoru kruhů, nebo aby se černými prsty neopíraly o kruhy. Přebytečný černý prášek vyfoukneme a hotovou tvorbu zafixujeme fixativem nebo lakem na vlasy.

Reflexe

Děti počítají kolik let je jejich největšímu pařezu. Jeden rok tvoří tmavě a světle hnědý kruh, nikoliv pouze jeden barevný kruh! Kdo se nesplete a spočítá věk svých stromů správně?

letokruhy letokruhy2 letokruhy3

  • využívá všech barev palety kromě běloby, kterou nahrazuje prosvítající bílý tón podkladu
  • v ZŠ se jedná o nejdostupnější a nejčastější užívanou techniku
  • neumožňuje mísit barvy jako tempera
  • práce s tekoucí barvou na mokrém podkladu pomáhá udržet spontánní malířský přednes

 

DRUHY

knoflíkové vodové barvy

  • mohou mít 12-24 tónů
  • jejich kvalita je průměrná,  mnohé odstíny bývají kalné a některé barvy ve studené části spektra se od sebe málo liší
  • převládající zemitý charakter barev ztěžuje mísení odstínů, které ztrácí svou sytost
  • proto je dobré volit sadu s co nejširší škálou barev

Vodové barvy

anilinové barvy

  • jsou transparentní a jasné, jejichž 12 tónů se výrazně liší
  • výborně se s vodou rozpouští a snadno vytváří libovolné barevné tóny
  • jen při nadměrném užívání běloby nebo po několikerém  přemalování ploch se může objevit kalný mat
  • kdysi byly anilinové barvy jedovaté, dnes již výrobci zaručují jejich bezpečnost
  • pro malbu jsou tyto barvy nejvýhodnějším a nejtvárnějším barevným materiálem

anilinové barvy

klasické akvarelové barvy

  • obsahují vyrovnanou  a příjemně tlumenou škálu barev o 24 i více tónech
  • barvy se dobře rozpouští i mísí
  • pro školní praxi jsou však finančně nedostupné

klasické akvarelové barvy

VOLBA ŠTĚTCŮ

  • malba vodovými barvami vyžaduje kulaté vlasové štětce různých velikostí, které pojmou dostatek vody
  • velikost štětců je závislá na formátu a druhu vodových barev
    • knoflíkové barvy vyžadují menší štětce, většími štětci si děti špiní ostatní tóny
    • voda, kterou štětce obsahují, zaplavují krabičku s barvami, rozpouští je a ovlivňuje barevnost malby
  • pro podmalbu nebo velký formát jsou vhodné větší štětce
  • menší štětce dávající malbě tvar by měly být poddajné a vláčné
  • pro malířský i kreslířský přístup je možné použít štětce s ostrou špičkou
  • pokud žáci chtějí malbu propracovat, používají ploché vlasové štětce, které do mokré plochy vnáší neomezené množství barvy, mohou přesně modelovat tvary a objemy

 

VÝTVARNÉ POSTUPY

malba na mokrém podkladu

  • barvy se rozpíjejí, prostupují a vytvářejí živou, dynamickou podmalbu
  • provlhlá plocha postupně zasychá
  • žák ji zprvu udržuje mokrou pomocí hubky, později na zasychajících plochách barev malbu zpřesňuje a barevně dotváří
  • zpevnit tekoucí skvrny barev lze i kresbou vyrytou obráceným koncem štětce

 

řazení barevných ploch vedle sebe na suchém podkladu

  • vyžaduje rozvinutou představivost, zručnost a předvídat  vztahy sousedních barev
  • základy jsou v kolorované kresbě, kde barevné plochy  doplňují jistou, zřetelnou linku dřívka a tuše, či inkoustu
  • později je možné využít pero a tuš nebo tužku

 

KOMBINOVÁNÍ S JINÝMI TECHNIKAMI

  • spojení kresby perem nebo dřívkem s malbou akvarelem
  • spojení malby akvarelem navazující na kresbu uhlem nebo rudkou
  • kolorování některých grafických technik (tisk z koláže, linoryt)
  • spojení s netradičními výtvarnými postupy – muchláží, koláží, frotáží

 

METODICKÉ OBTÍŽE

  • s obtížemi se setkáváme na počátku
  • děti leká barva rozpouštějící se na mokrém podkladu, bojí se do ní vstupovat a zpřesňovat malbu
  • nejvíce jim činí problém detaily, které se rozpíjejí a mění barevnost
    • osvojit si pracovní návyky- způsob zacházení s vodou, vytírání mokrých míst hubkou, volba štětců, podání malby, lepší je použít větší formát
  • výraznější obtíže nastávají v pubertě
    • žák se snaží být věcný, opírá se o drobnokresbu štětcem a barevnými plochami ji jen koloruje
    • tímto ztrácí malířský charakter
    • jistotu mu může poskytnout rozvržení plochy tužkou bez detailů a podrobností
    • důraz je na vlhkou podmalbu

 

VÝTVARNÉ NÁMĚTY – MALBA VODOVÝMI BARVAMI

KOLOROVANÁ KRESBA

  • Námět: ilustrace pohádky, já a moje nejmilejší hračka, žitné pole
  • Výtvarný problém: spojení kresba a malby
  • Pojetí úkolu: barevné rozpracování kresby dřívkem a tuší, nebo voskovým pastelem, hledání výrazu

MALBA TEKOUCÍMI BARVAMI

  • Námět: slepice na dvorku, proudící voda v potoce, ohňostroj
  • Výtvarný problém: příběhy barev a linií v mokrém podkladu
  • Pojetí úkolu: hra s pohybem barevné plochy

 

SOUSEDÍCÍ PLOCHY BAREV

  • Námět: ptačí peří, kolečkové brusle, město
  • Výtvarný problém: barevná kompozice plochy
  • Pojetí úkolu: práce na suchém podkladu – mísení barev mimo malbu, pokládání barev na jednotlivé části kompozice, udržení suché hranice mezi plochami

 

Použitá literatura:

ROESELOVÁ, VĚRA. Techniky ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1996. s. 74-79. ISBN 80-902267-1-X.