Archiv pro štítek: malba

  • je na rozhraní kresby a malby
  • kreslířský postup v sobě nese malířské rysy – využívá barevnosti, modeluje plochy i objemy a pomocí šrafur vytváří nové barevné odstíny
  • pastely se liší podle pojiva – pastely suché, mastné a voskové
    • stopa suchého pastelu se při dotyku roztírá, stopa olejového a voskového pastelu zůstává stejná
  • účinky pastelu ovlivňuje dále papír a jeho barevný odstín, který pod malou prosvítá
suché pastely

suché pastely

voskové pastely

voskové pastely

olejové pastely

olejové pastely

  • pastely se vyrábí v sadách od 6 do 48 barev
  • mísení tónů je omezené a rozšíření barevné škály je malé, proto je dobré mít větší rozsah odstínů
    • pokud mají děti méně než 12 odstínů, tak nejde o malbu, ale spíše o nezajímavý dekorativní cvičení

 

MALBA SUCHÝMI PASTELY
  • je řazena mezi klasické malířské techniky
  • ve škole malba působí živě a vesele, protože menší sady barev, které děti používají, obsahují spíše pestré tóny
  • můžeme použít 3 odlišné způsoby podání
    • neroztíranou barevnou kresbu
    • barevnou kresbu na roztírané podmalbě
    • malba do mokrého podkladu
  • všechny tyto 3 způsoby vyžadují na závěr fixaci fixativem nebo lakem na vlasy

 

neroztíraná malba

  • vzniká vrstvením barevných linií, kterých se žák nesmí dotýkat a uchovat stopu pastelu ostrou
  • malé roztírání, ke kterému dochází, spojuje barevné linie a dává malbě měkkost

roztírání ploch

  • žák vytváří podklad bez detailů
  • v rozetřené podmalbě vznikají vznikají nové barevné tóny a původní barva čtvrtky je jen prosvětluje, či tónuje
  • na tuto podmalbu  pak dítě doplňuje konkrétní motivy pevnou kresbou a snaží se ji udržet čistou a ostrou
  • spojení měkké plochy a zřetelné linky je pro začínající žáky nejsnazší

malba do mokrého podkladu

  • podklad můžeme navlhčit vodou nebo mlékem
  • stopa pastelu se rozpíjí, je náhle hutná a výrazná
  • velké plochy svítivých barev, které lze obtížně na vlhkém podkladu mísit, působí dekorativně

 

KOMBINOVÁNÍ S JINÝMI TECHNIKAMI

  • obvykle se nehodí pro spojení s jinými technikami
  • dobře se doplňuje pouze s akvarelem
    • pigmenty pastelu výtváří na suché podmalbě stíny, které se spojují s barvami akvarelu a obohacují tak jejich tónovou škálu
    • lineární stopa pastelu vnáší do malby akvarelem popis a děj
  • pastel je vhodný na malé i velké plochy

 

METODICKÝ PŘÍNOS

  • uvolňuje malířské podání v době, kdy sílí nejistota v malbě s temperou a akvarelem
  • malba do mokrého podkladu vyžaduje rychlost při nanášení tónů a zároveň nedovoluje se zabývat detaily
  • do ukončené části malby se nelze znovu vracet, proto nedovoluje popisnost
  • žák ví, že nedosáhne věrného přepisu skutečnosti, a proto hledá jiné výtvarné hodnoty
  • díky uvolněné práci s pastely nachází cestu zpět k malbě

 

MALBA OLEJOVÝMI PASTELY
  • nejvíce vyhovuje dětem extravagantního a smíšeného výtvarného typu
  • malba vyznívá přesvědčivě, pokud žák umí na pastel dostatečně přitlačit a nebojí-li se vrstvit linky
  • olejové pastely se prodávají v sadách od 6 do 48 barev
  • převažují zemité a pastelové tóny, které dávají malbě jiný ráz než pestřejší malba suchým pastelem
  • jsou barevně stálé a odolné vůči roztírání

KOMBINOVÁNÍ S JINÝMI TECHNIKAMI

  • spojení s kreslířskými technikami
  • aby se žáci neunavili a aby je malba pastelem neodradila, je lepší zpočátku dávat menší formáty

 

METODICKÝ PŘÍNOS

  • nejnáročnější je mísení odstínů olejových pastelů
  • vychází z různého hustého překrývání stop ve dvou i více barevných vrstvách
  • opatrně pojatá malba pastelem bývá neúčinná, připomíná kresbu pastelkami, kde slabá stopa a plocha vytvářená jedním barevným tónem působí hluše a jednotvárně
  • pro seznámení s technikou vyhovuje zařadit barevné etudy s konkrétní motivací (balvan, déšť, hnízdo)

 

MALBA VOSKOVÝM PASTELEM
  • technika je vhodná pro nejmenší děti
  • široká stopa barevného roubíku zdůrazňuje kresebnost, uplatňuje detaily i složitý děj
  • charakter malby je ovlivněn i kvalitou materiálu
    • české voskové pastely jsou barevně příjemné, čiré,tuhé, povrch malby má lesk
      • jedinou nevýhodou je pouhých 6 nebo 12 barevných tónů v sadě
    • čínské voskové pastely mají širokou barevnou škálu a krásné odstíny, obsahují však nekvalitní pojivo, které teplem ruky taje a tvoří nepříjemné plastické vrstvy
    • kvalitní voskové pastely z dovozu jsou cenově nedostupné, nebo obsahují málo vosku a blíží se olejovému pastelu nebo pastelkám Progresu

 

METODICKÉ PROBLÉMY

  • s metodickými problémy se u voskového pastelu nesetkáváme
  • nicméně pestrá a barevně omezená škála vyhovuje jen malým dětem
  • vyspělejší žáci hledající barevné ladění se brzy od voskových pastelů odvracejí

 

VÝTVARNÉ NÁMĚTY – MALBA PASTELEM

BAREVNÉ LINKY

  • Námět: ptačí zpěv, hluk z ulice, tikot hodin
  • Výtvarný problém: lineární reakce na sluchové podněty
  • Pojetí úkolu: využití různé barevné intenzity linky, pohybu a prostupování čar, plynutí času

 

NOVÉ ODSTÍNY OLEJOVÝCH BAREV

  • Námět: pohled z výšky na planetu zemi, zátiší s výraznou modelací objemu
  • Výtvarný problém: mísení a vrstvení barevných tónů
  • Pojetí úkolu: vytváření dynamické, hustě šrafované plochy

 

ROZTÍRANÝ PASTEL

  • Námět: kluziště, první známky jara, závodiště automobilů
  • Výtvarný problém: spojení kreslené linky a barevných ploch
  • Pojetí úkolu: podmalovat celou plochu čtvrtky suchým pastelem a podklad z rozetřených ploch nebo objemů doplnit lineární kresbou

 

MALBA SUCHÝMI PASTELY NA MOKRÉM PODKLADU

  • Námět: pohádka, kamenná hráz, barevná mozaika
  • Výtvarný problém: dekorativní pojetí námětu
  • Pojetí úkolu: motiv, předkreslený jedním tónem suché křídy, postupně vlhčit štětcem a vodou, drobné plošky vybarvovat suchými pastely, pokoušet se o mísení dalších odstínů

 

Použitá literatura:

ROESELOVÁ,VĚRA. Techniky ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1996. s. 81-87. ISBN 80-902267-1-X.

  • využívá všech barev palety kromě běloby, kterou nahrazuje prosvítající bílý tón podkladu
  • v ZŠ se jedná o nejdostupnější a nejčastější užívanou techniku
  • neumožňuje mísit barvy jako tempera
  • práce s tekoucí barvou na mokrém podkladu pomáhá udržet spontánní malířský přednes

 

DRUHY

knoflíkové vodové barvy

  • mohou mít 12-24 tónů
  • jejich kvalita je průměrná,  mnohé odstíny bývají kalné a některé barvy ve studené části spektra se od sebe málo liší
  • převládající zemitý charakter barev ztěžuje mísení odstínů, které ztrácí svou sytost
  • proto je dobré volit sadu s co nejširší škálou barev

Vodové barvy

anilinové barvy

  • jsou transparentní a jasné, jejichž 12 tónů se výrazně liší
  • výborně se s vodou rozpouští a snadno vytváří libovolné barevné tóny
  • jen při nadměrném užívání běloby nebo po několikerém  přemalování ploch se může objevit kalný mat
  • kdysi byly anilinové barvy jedovaté, dnes již výrobci zaručují jejich bezpečnost
  • pro malbu jsou tyto barvy nejvýhodnějším a nejtvárnějším barevným materiálem

anilinové barvy

klasické akvarelové barvy

  • obsahují vyrovnanou  a příjemně tlumenou škálu barev o 24 i více tónech
  • barvy se dobře rozpouští i mísí
  • pro školní praxi jsou však finančně nedostupné

klasické akvarelové barvy

VOLBA ŠTĚTCŮ

  • malba vodovými barvami vyžaduje kulaté vlasové štětce různých velikostí, které pojmou dostatek vody
  • velikost štětců je závislá na formátu a druhu vodových barev
    • knoflíkové barvy vyžadují menší štětce, většími štětci si děti špiní ostatní tóny
    • voda, kterou štětce obsahují, zaplavují krabičku s barvami, rozpouští je a ovlivňuje barevnost malby
  • pro podmalbu nebo velký formát jsou vhodné větší štětce
  • menší štětce dávající malbě tvar by měly být poddajné a vláčné
  • pro malířský i kreslířský přístup je možné použít štětce s ostrou špičkou
  • pokud žáci chtějí malbu propracovat, používají ploché vlasové štětce, které do mokré plochy vnáší neomezené množství barvy, mohou přesně modelovat tvary a objemy

 

VÝTVARNÉ POSTUPY

malba na mokrém podkladu

  • barvy se rozpíjejí, prostupují a vytvářejí živou, dynamickou podmalbu
  • provlhlá plocha postupně zasychá
  • žák ji zprvu udržuje mokrou pomocí hubky, později na zasychajících plochách barev malbu zpřesňuje a barevně dotváří
  • zpevnit tekoucí skvrny barev lze i kresbou vyrytou obráceným koncem štětce

 

řazení barevných ploch vedle sebe na suchém podkladu

  • vyžaduje rozvinutou představivost, zručnost a předvídat  vztahy sousedních barev
  • základy jsou v kolorované kresbě, kde barevné plochy  doplňují jistou, zřetelnou linku dřívka a tuše, či inkoustu
  • později je možné využít pero a tuš nebo tužku

 

KOMBINOVÁNÍ S JINÝMI TECHNIKAMI

  • spojení kresby perem nebo dřívkem s malbou akvarelem
  • spojení malby akvarelem navazující na kresbu uhlem nebo rudkou
  • kolorování některých grafických technik (tisk z koláže, linoryt)
  • spojení s netradičními výtvarnými postupy – muchláží, koláží, frotáží

 

METODICKÉ OBTÍŽE

  • s obtížemi se setkáváme na počátku
  • děti leká barva rozpouštějící se na mokrém podkladu, bojí se do ní vstupovat a zpřesňovat malbu
  • nejvíce jim činí problém detaily, které se rozpíjejí a mění barevnost
    • osvojit si pracovní návyky- způsob zacházení s vodou, vytírání mokrých míst hubkou, volba štětců, podání malby, lepší je použít větší formát
  • výraznější obtíže nastávají v pubertě
    • žák se snaží být věcný, opírá se o drobnokresbu štětcem a barevnými plochami ji jen koloruje
    • tímto ztrácí malířský charakter
    • jistotu mu může poskytnout rozvržení plochy tužkou bez detailů a podrobností
    • důraz je na vlhkou podmalbu

 

VÝTVARNÉ NÁMĚTY – MALBA VODOVÝMI BARVAMI

KOLOROVANÁ KRESBA

  • Námět: ilustrace pohádky, já a moje nejmilejší hračka, žitné pole
  • Výtvarný problém: spojení kresba a malby
  • Pojetí úkolu: barevné rozpracování kresby dřívkem a tuší, nebo voskovým pastelem, hledání výrazu

MALBA TEKOUCÍMI BARVAMI

  • Námět: slepice na dvorku, proudící voda v potoce, ohňostroj
  • Výtvarný problém: příběhy barev a linií v mokrém podkladu
  • Pojetí úkolu: hra s pohybem barevné plochy

 

SOUSEDÍCÍ PLOCHY BAREV

  • Námět: ptačí peří, kolečkové brusle, město
  • Výtvarný problém: barevná kompozice plochy
  • Pojetí úkolu: práce na suchém podkladu – mísení barev mimo malbu, pokládání barev na jednotlivé části kompozice, udržení suché hranice mezi plochami

 

Použitá literatura:

ROESELOVÁ, VĚRA. Techniky ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1996. s. 74-79. ISBN 80-902267-1-X.

  • Výtvarný cíl: experimentování se sílou, tvarem, barvou linií a jejich uspořádání na ploše; lineární přepis
  • Výtvarná technika (postup): instalace textilií, malba temperovými barvami
  • Pomůcky: bavlnky, vlny, stuhy, nůžky, špendlíky, kartony, čtvrtky A3, štětce, temperové barvy, kelímek s vodou, reprodukce Zdeňka Sýkory, fotografie kořenů

Motivace a hra
  • Východiskem pro tuto hodinu bude náš český malíř Zdeněk Sýkora, na jehož plátnech se pohybují ladné barevné křivky, které se různě vinou, svíjí, proplétají od jednoho okraje k druhému.
  • Hodinu zahájíme rozhovorem o kořenech, jako např. k čemu slouží, v čem jsou pro nás užitečné, jak od sebe rozeznáme kořeny stromů a rostlin.
  • Na fotografiích pozorujeme a analyzujeme jejich stavbu, obdivujeme zákonitosti jejich větvení, kdy se postupně ztenčují, proplétají mezi sebou, sbíhají a kříží.
  • Diskusí se zaměříme i na prospěšnost stromů, kdo je jejich škůdcem, pro co se těží a jaký to může mít pro naši civilizaci dopad.
  • Většina kořenů nám je skryta v hloubi země, ale některé se jako semínko uchytily na pařezech a vývratech. Postupem času hledaly pevnější uchycení v zemi, a proto vyháněly kořeny kolem sebe. Jiné můžeme spatřit nad povrchem z důsledku vývratu.
  • Ukážeme dětem barevné spletité linie Zdeňka Sýkory podobající se kořenům pod zemí.

    Zdeněk Sýkora, Linie č. 24
Realizace výtvarné činnosti

Budeme si pohrávat s linií textilií, jejím tvarem, sílou a barvou.Linie nám pod rukama ožije svým životem a stane se z ní kořen větvící se na větší a menší kořínky. Na velké kartony si ve skupinách vytvoříme spletitost kořenů pomocí provázků, stuh, nití, či bavlnek. Jednotlivé vlásky kořenů připevňujeme špendlíky. Snažíme se, aby se kořeny od sebe lišily délkou, sílou, spletitostí, barvou. Vytvořenou lineární kompozici se pokusíme štětcem výtvarně přepsat na čtvrtku.

Závěr

Hodnotíme kreativní a vyváženou kompozici. Důraz je kladen i na zaplnění celé plochy kartonu. U výtvarného přepisu skutečnosti se zaměřujeme na dodržení daného odstínu barev a podobností se skutečností.