Archiv pro štítek: land art

  • Výtvarný záměr: malbou maskovat můry tak, aby následně splynuly s přírodním prostředím
  • Výtvarná technika/postup: malba anilinovými barvami, land-art
  • Pomůcky: čtvrtky, šablony nočních motýlů, tužky, nůžky, anilinové barvy, kelímek na vodu, slabé kulaté štětce, obrazové předlohy nočních motýlů, ubrus, lepící guma

Motivace a hra
  • Opakování znalostí o můrách – Můry bývají tlustější a chlupatější než motýli; létají převážně v noci a ve dne odpočívají; sedící můra má křídla roztažená-nedovede skládat křídla plochou k sobě jako denní motýli; jejich zbarvení je méně výrazné než u denních motýlů.
  • Seznámení se záměrem: Křídla nočních motýlů – Můry, které létají v noci, přes den nehybně odpočívají na kůře stromů či suchých listech, s níž dokonale splývají. Některé druhy volí jednobarevný nevýrazný kostým v tónech šedi, hnědi a zeleni, který dokonale ladí s podkladem, na kterém sedí. Jiné druhy můr naopak mají první pár křídel nepříliš výrazně zbarvený sloužící k maskování, zatímco druhý pár obsahuje velmi pestré vzory nápadných barev pro zastrašení predátora (ukázka fotografií: lišaj, martináč, přástevník). Pokud můra nehybně sedí na svém místě, dokonale splývá s okolím. Jakmile však zjistí, že jí nepřítel objevil, vysune spodní pár a zableskne mu před očima pestrá výstražná kresba.

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti si obkreslí na čtvrtku libovolný počet šablon nočních motýlů (šablona ZDE), vystřihnou si je a přemístí se ke stolečku s ubrusem, kde mají připravené štětce, kelímky s vodou, anilinové barvy a obrázky nočních motýlů. Motýli děti mohou reprodukovat z fotografií, nebo z nich pouze vypozorovat typické barvy, vzory a vytvořit motýla vlastního. Motýl může mít celý kostým buď v přírodních barvách, anebo jeho první pár křídel může být nenápadný a druhý výstražný. Po zaschnutí barev umístíme na druhou stranu do středu těla lepící gumu a počkáme, až dokončí všechny děti své motýli, abychom je mohli jít umístit ven.

Závěr
  • Splývání můr venku – Vyhledat místo, kde jejich kamufláž dokonale zapadne, aby se staly ještě více nenápadné – kůra stromu, tráva, kamínky, písek; pro barevnější můry –pampelišky, prolézačky, klouzačka, zeď apod.
  • Instalace motýlů na kmen stromu, vyfotografování – Děti umístí své motýly na kmen stromu a při odchodu z MŠ si je na kmeni vyhledají a odnesou domů.
  • Obměna: Malování přírodními materiályMotýlí křídla lze polepit nebo vymalovat přírodními barvami (hlína, ohořelý klacík, pampeliška, tráva, mech, květiny).

  • některé podněty v nás vyvolávají bytostné reakce – kámen vyvolává představu neměnnosti či znaku, slunce nese pocit tepla, světla, života
  • od nepaměti  nás doprovází šumění deště, zpěv ptáků, mihotání stínů a stopy na sněhu
    • tyto chvíle potřebujeme, abychom zůstali součástí přírody
  • civilizace nás obklopila betonem, ulicemi, hlukem automobilů a televize
  • spěch, který nás doprovází, nevytváří podmínky pro klid, soustředění, vnímání či zamyšlení
    • tím se člověk přírodě postupně vzdaluje
  • jen málokteré dítě ví, jak vypadá hvězdné nebe, jak znějí lístky osiky

 

LAND-ART

  • = ZEMNÍ UMĚNÍ
  • zabývá se prožíváním a proměnami přírody
  • navazování rituálů, komunikace s přírodou, dotýkání se přírodních materiálů, zanechávání stop v krajině
  • výtvarná výchova nezasahuje do krajiny jako zemní umění – nezasahuje do ní tak, aby ji trvale proměnila

 

ROZHOVORY S PŘÍRODOU

  • děti sbírají vzorky nebo frotáže z přírodnin a vytvářejí z nich sbírky
  • děti  zaznamenávají barvy stromu v letním slunci, zpěv ptáků a šumění lesa, rušivé lidské hlasy, vrčení motorové pily
  • pokouší se o diagram letu mouchy či motýla, napodobují rytmus dešťových kapek, zakreslují proměny stínů rostlin
  • do krajiny zasahujeme tak,  abychom ji neporušili
    • kresba praménkem vody, stopami ve sněhu, které roztají; linka v písku, co smyje déšť
    • děti řadí list k listu, kamínek ke kamínku a píší dopis lesu, větru, broukům
    • kontrast přírody a civilizace: kruhy, čtverce a jiné obrazce z kamenů, šišek, větví umístěných na hladkou podlahu lidského obydlí

 

DROBNÉ ZÁSAHY

  • červený kámen ve skále,či na cestě
  • cár hedvábného papíru nebo deska s číslicí zavěšená na borovici
  • slovo zima vymodelovat do sněhu, slovo voda vytrhat z hedvábného papíru a pustit ho po hladině potoka

 

UVĚDOMĚLÉ PROŽÍVÁNÍ PŘÍRODY

  • splynutí se stromem, dotýkání se celým tělem skály- nechat se prostoupit chladem a mohutností
  • vnímat v přírodě povrchy, objemy, teplotu, zvuky, vůně, barvy
  • zážitek přináší pyramida z kamenů jako znamení pravěkého člověka, bílá tyč mezi větvemi jako paprsek světla,..

 

METODIKA

  • důležité volit prostředky, které po pár dnech zmizí – malba temperami, křídami
  • pokud použijeme trvalejší materiály, je potřeba počít s tím, že je musíme na závěr uklidit

 

 

VÝTVARNÉ NÁMĚTY – VÝTVARNÉ AKTIVITY V PŘÍRODĚ

ČERVENÝ KÁMEN, MODRÁ VĚTEV

  • Námět: prádelní šňůra, papírové obdélníky, deset barevných větví
  • Výtvarný problém: linie a plochy v krajině
  • Pojetí úkolu: umístění prvku do krajiny, vnímání proměny prostředí

 

KRESBA DO SNĚHU

  • Námět: hry ve sněhu, výtvarné etudy
  • Výtvarný problém: pomíjivé stopy ve sněhu a jejich proměny
  • Pojetí úkolu: experimenty s kresbou do sněhu – otisky předmětů, stopy bot či lyží, kresba praménkem čisté nebo obarvené vody, linie vyšlapaných stop

 

DETAILY KRAJINY

  • Námět: tvary, textury, náhodné objevy
  • Výtvarný problém: objevování podob přírody
  • Pojetí úkolu: vyjít do okolí a hledat zajímavé podněty, rámovat detaily papírovými páskami, nálezy dokumentovat

VRSTVY ZEMĚ

  • Námět: ukládání vrstev země v lese
  • Výtvarný problém: manipulace s vzorky zeminy
  • Pojetí úkolu: vrstvení zemí z různých lokalit do prázdného akvária, vytváření kontrastních hrubých či jemných materiálů,, promísení vrstev zeminy, prosakování vody,…

 

Použitá literatura:

ROESELOVÁ, VĚRA. Techniky ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1996. s. 227-231. ISBN 80-902267-1-X.

  • Výtvarný cíl: ozvláštnění umělého prostředí drobnými prvky z přírodních materiálů
  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: výtvarná akce, land-art
  • Pomůcky: 1-2 kg cukru, 0,5-1 l vody, skleněné nádoby na lepící směs, průhledy v šablonách z materiálu pro reklamní banner, přírodniny (písek, kamínky, traviny, rostliny, zem, šišky, jehličí, větvičky atd.), igelitové pytlíky na přírodniny, větší kameny pro zatížení šablon, vlhčené ubrousky, fotoaparát

 

Motivace

V průběhu týdne s dětmi podnikáme vycházky po okolí a sbíráme do pytlíků rozmanité přírodniny (kamínky, písek, větvičky, jehličí, šišky, traviny, rostliny atd.) Obeznámíme děti s cestami, jejími druhy (pěšiny, chodníky, polní cesty, silnice, dálnice, ulice). K čemu slouží, proč vznikly? Jaké jsou jejich klady i zápory? Můžeme si ukázat i rozdíl nad cestami vytvořenými lidmi a cestičkami zvířat (v kůře stromů, mravenců, chodby myšek).

Cesty jsou kromě svého klikatění, křížení nevýrazné. Lidi je svým způsobem přehlíží, nevšímají si jejích krás. Ale kdybychom je pomocí přírody trochu ozvláštnili, určitě by se ostatní zastavili, zpozorněli a všimli si nečekané proměny městské šedi.

 

Postup výtvarné činnosti

Pro ozvláštnění využijeme nový vyjadřovací prostředek land-art, který pracuje s přírodními materiály ve volné přírodě. Inspiraci na téma cesty můžeme čerpat z land-artů Richarda Longa, jehož uměleckou formou bylo chození a stopy. Podél cest různým způsobem aranžoval kameny, vyšlapával cestičky a různé spirály. Na svých cestách také vytvářel z nalezených materiálů různé sochy a asambláže, které vyfotografoval a poté ponechal povětrnostním podmínkám přírodě. Long chtěl s krajinou souznět, jeho umění je důkazem hlubokého vztahu k přírodě.

Pro výtvarnou akci si vybereme známou cestu, po které pravidelně chodíme. U malých dětí zhotoví šablonu učitelka, starší děti si ji již mohou vyrobit samy. Před činností si připravíme lepící směs z cukru a vody, která nám upevní přírodniny k povrchu. Dobré je pracovat po skupinkách. Položíme šablonu na chodník, upevníme ji kameny a do vnitřních průhledů pomocí štětce nanášíme cukrovou směs. Děti mohou použít na obrazec jednu i více přírodnin. Důležité je klást přírodniny pouze do proříznutých otvorů a v malém množství, aby se netvořily neupevněné vrstvy. Při odendávání šablon (u velmi sypkých materiálů) je potřeba zvláštní opatrnosti, aby zbytky na šabloně nezničily výsledný relikt.

proměny městské šedi proměny městské šedi 2
proměny městské šedi 4 proměny městské šedi 3

 

 

 

 

 

 

 

 

Reflexe

Zkoumáme ozvláštnění asfaltových chodníků, cest. Zajímavé je i zpovzdálí sledovat reakce kolemjdoucích. Naše díla vzbuzují nečekanou pozornost, cyklisté se obrazcům vyhýbají. Pokud místo navštívíme i druhý den, můžeme si povšimnout, že naše relikvie zaujaly díky cukrové směsi i mravence.

  • =zemní umění
  • výtvarné akce konané v přírodě
  • chtěli se osvobodit od stísněných prostorů galerií
  • navrací se do nich prostřednictvím dokumentace, ke kterým připojují vzorky použitých materiálů
  • záměrné zásahy do přírody, její ozvláštnění
  • materiály: zemina, hlína, písek, kamení, seno, sláma; voda, led, sníh i asfalt
  • dílo je zachyceno ve filmu, fotografiích

 

Za land- art považujeme:

  • drobné formy ozvláštnění (značkování barvou, vymezování prostoru)
  • frotáže, odlévání ze sádry, barvení barvy z přírodnin
  • procházky přírodou-spojené s aktivitami pro smysly
  • velké přeměny přírody pomocí mechanizace
  • vytváření objektů přímo v přírodě-ze sněhu, dřeva, kamene

 

ROBERT SMITHSON

  •  Spirálovité molo

 

RICHARD LONG

  • považován za nejvýznamnějšího umělce land artu
    • Linie deset mil
      • vyšlapal sám po dobu několika dní zřetelnou stezku

 

CHRISTO

  • věnuje se balícím akcím=empaketáže
  • nabývá obrovských rozměrů (od židlí ke stromům, domům, mostům)
  • zavěšení obrovské opony před údolí kaňonu v Colorádu

 

IVAN KAFKA

  • pracoval s různým s přírodním materiálem, příroda=motivem jeho děl
  • velké instalace v přírodě
    • 7 kamenných hromad pro Stein, Koberec pro náhodného houbaře

 

ZORKA SÁGLOVÁ

  • Kladení plen u Sudoměře
    • instaluje pleny na louku, kde se udála bitva
    • bílé látky mají znázornit věčný spánek padlých a pokrývku zahalující hroby

  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: land art
  • Pomůcky: 5 žlutých roliček krepáku, žlutá látka (nabarvené prostěradlo), nůžky, špendlíky

 

Postup

  • učitelka z prostěradla vystřihne kruh
  • krepáky ještě v roličce přestřihneme na polovinu, které poté přichytíme k prostěradlu špendlíky
  • dle počtu dětí zvolíme ty, co budou držet  a především napínat prostěradlo
  • zbývající děti uchopí po jednom paprsku a lehce ho natáhnou do paprsků
  • celé dílo je vyfoceno z budovy školky pro zachycení celkového dojmu

Vítáme jaro

  • Výtvarný cíl: barevná proměna stromu, výtvarný zásah v přírodě.
  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: land-art.
  • Pomůcky: temperové barvy, štětce, keř či menší strom, skleničky na tempery.

Motivace

Ač už se pomalu blíží jaro, venku stále vládne zima. Vše je zatím v pochmurných barvách paní Zimy. My však už toužíme po jaru plném pestrých barev. Hovoříme s dětmi, co se na jaře děje, jaké barvy s sebou jaro přináší, ukážeme jim obrázky či fotografie s jarní přírodou, ideálně porovnáním stejné části přírody v zimě a na jaře. Prostřednictvím pohybové hry se pokusíme vyhnat zimu. Aktivita je obměnou hry „Rybičky, rybáři jedou“ s textem:

Zimo, zimo, táhni pryč,

nebo na tě vezmu bič!

Odtáhnu tě za pačesy

za ty hory, za ty lesy.

Až se vrátím nazpátek,

svleču zimní kabátek.

A teď si přivoláme jaro. Jak? Oblečeme ho do barevného kabátku.

 

Postup výtvarné činnosti

Stromy se mohou barevně proměnit i výtvarným zásahem. Můžeme je ozdobit stuhami, provázky, látkami anebo jim dát nový kabátek prostřednictvím barev. Pokud máme možnost, představíme dětem ukázky známých land-artistů – Ivana Kafky vytvářejícího koberce z barevných listů a M. Heizera (https://www.pinterest.com/manubanogranell/michael-heizer/), který realizoval daleko větší zásahy v přírodě pomocí techniky. My zasáhneme do přírody daleko méně, vlivem jarního deště naše stopy zmizí. Dobré je podotknout, že stromu nijak neublížíme, pokud mu nebudeme lámat větve a dáme pozor i na pupeny, ze kterých na jaře porostou lístky a květy. V okolí školky si vybereme strom či keř, kterému oblékneme jarní kabátek – děti malují větvičky temperovými barvami. Do práce dětem nezasahujeme, samy si k výtvarnému ztvárnění větviček najdou cestu.

 

Reflexe

Na tuto akci je dobré mít takové oblečení, které může být zašpiněno od nabarvených větviček vlivem prodírání se k méně dostupným místům či nepozorností. Nahlížíme na relikt z různých pohledů, všímáme si akcentu, který jsme vytvořili.

duhový strom (6) duhový strom (14)

 

 

 

 

 

  • Výtvarný záměr: vymezit prostor v přírodě pomocí barevných provázků
  • Výtvarná technika (postup): land-art s cizorodými prvky
  • Pomůcky: barevné provázky, nůžky, fotoaparát

 

Motivace a hra

Luise Bourgeoisová, Hnízdo

 

  • Seznámení s úkolem – Pavouci si staví jakousi vlastní architekturu. Každá skupinka se pokusí vytvořit svou síť – vlastní pavoučí teritorium. Úkolem bude síť udělat něčím zvláštní, ale zároveň aby plnila i svou funkci. Vybudujeme pavučinu pro neznámého obřího pavouka. Poté se pokusíme ověřit, zda jsou dostatečně odolné a schopné zachytit kořist.

 

Realizace výtvarné činnosti

Činnost uskutečňujeme v lese. Děti se rozdělí do početnějších skupin a najdou si místo, kde rostou stromy blíž u sebe. Každá skupina si zvolí provázek odlišné barevnosti. Zdůrazníme, že jak pavoučkové, tak i my bychom měli pavučinu spřádat z jednoho vlákna (lepší pro rozmotávání a zachování provázku). Nejprve omotají 2-4 stromy a vytvoří si tak základní osnovu. Pavučina může být vodorovná (omotávání kmenů ve stejné výšce), nebo svislá (omotávání 2 kmenů v různých výškách). Další průběh síťování necháme na kreativitě skupiny. Provázky proplétáme libovolně mezi vytvořenými osnovami. Některá skupina může mít záměr vytvořit největší pavučinu, jiná se může snažit o propracovanost, zaplnění prostoru.  Tvorba vede ke spolupráci a komunikaci ve skupině.

 pavoučí sít

Závěr

  • Ověřování odolnosti pavučin – Na pavučinu zavěšujeme/pokládáme větvičky, klacíky, mikinu apod. Vydrží i tíhu lidského těla? (Sed, leh na vodorovnou pavučinu, opření celého těla u svislé pavučiny.)
  • Pohybová hra: Hustota pavoučí sítě – Vyhledáme ve své pavučině otvor, kterým by se dalo prolézt bez toho, že bychom zavadili o provázky. Děti prolézají po jednom, mohou si navzájem pomáhat, ale nikdo se nesmí sítě dotýkat.
  • Závěrečná reflexe – Necháme pavučiny přírodě, aby ji zdobily a zachytávaly do nich své úlovky? Co s nimi musíme udělat? Řešíme problém odhazování odpadků v přírodě

 

  • Výtvarný cíl: ozvláštnění přírody její přírodní barevnou škálou
  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: land-art
  • Pomůcky: papíry, tužky, barevné listí, hrábě, fotoaparát, svinovací metr, ukázky z tvorby Ivana Kafky a dalších významných land-artistů

 

Motivace
  • Nejprve děti obeznámíme s úkolem, kdy budeme společně vytvářet land art, neboli zemní umění.
  • V bodech jim přiblížíme tento směr uskutečňující se výhradně v přírodě, který ke své tvorbě využívá buď přírodní materiály jako hlínu, písek, kameny, šišky, slámu, suché větvičky, listí aj., anebo přináší do přírody jiné prvky např. lana, stuhy i látky.
  • Ukážeme si monumentální umělecká díla vytvořená umělci, kteří přetvořili krajinu a zanechali v ní tak trvalé stopy.
  • Inspirací pro nás bude především Ivan Kafka s dílem: Lesní koberec pro náhodného houbaře.
  • Hovoříme s dětmi, co vše potřeboval k vytvoření takových koberců, a pokoušíme se odhadnout, jaký strom zanechává na podzim daný barevný odstín listů.
Ivan Kafka, Lesní koberec pro náhodného houbaře
Postup výtvarné činnosti
  • V místě bydliště si žáci měli nasbírat barevné podzimní listí.
  • Čím více barev kolem sebe objevili, tím bude náš koberec pestrobarevný a zajímavější.
  • Společně listy roztřídíme podle jejich barevné škály a přiřazujeme je k danému druhu stromu.
  • Na chvíli se i my staneme land-artisté a zkusíme vytvořit tvarově, barevně, svým dekorem zajímavý koberec.
  • Nejprve však ve skupinách navrhneme vzhled koberce.
  • Formou hlasování zvolíme vítězný návrh a pustíme se do práce v přírodě.
  • Protože by nám vítr naše dílo časem zničil, tak si ho vyfotíme, aby navždy zůstal nejen v našich vzpomínkách, ale stal se i trvalým důkazem naší tvorby.

 

Reflexe
  • Celý průběh akce dokumentujeme.
  • Po dokončení koberec změříme a porovnáme ho s rozměry koberce Ivana Kafky (1500 * 1 500 cm).
  • Následuje beseda o naší vzniklé instalaci v porovnání s  Ivanem Kafkou.
  • Hledáme odpovědi na otázky:
    •  „Jak velké úsilí by nás stálo vytvořit tak velký koberec jako Ivanu Kafkovi?
    • Kolik bychom na to potřebovali materiálu? Času?“
    • Neopomeneme se žáků zeptat na setkání s překážkami v průběhu práce a na schopnost se společně dohodnout.

  • Výtvarný cíl: tvoření prostorových objektů ze sněhu a jejich ozvláštnění barvami
  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: land art ze sněhu
  • Pomůcky: pohádka: Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort, sníh, lopatky na sníh/písek, plastové lahve, potravinářská barviva, voda, fotoaparát

Motivace

Příroda nám ukázala zimní tvář – napadl sníh a děti zkouší, co s ním jde vytvořit. Začínají stavět sněhuláky, vyšlapávají do sněhu různé stopy a obrazce, prstem malují do sněhu. A napadlo je někdy, že vlastně výtvarně tvoří? Zimní land-art můžeme uskutečnit během celého zimního období. Jsme ovšem závislí na přírodě – na vlastnostech i množství sněhu.

Dětem před vlastní akcí přečteme pohádku: Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort od Josefa Čapka. Povídáme si, jaký dort pejsek s kočičkou upekli, co všechno do něj dali a jak to nakonec dopadlo. My si také upečeme dort, nebude z těsta, ale ze sněhu.

 

Postup výtvarné činnosti

Děti pracují ve skupinách, rozdělení necháme na nich. Zvolíme prostor s dostatkem sněhu (nejlépe zahrada MŠ). Děti se dohodnou, jak jejich dort bude vypadat a pustí se do pečení. Do sněhu nakreslí obrys dortu, na který nanáší sníh a tvarují ho do podoby dle jejich představ. Kolem objektu vyšlápnou prostor, aby tvar dortu lépe vynikl. Na žádném dortu nesmí chybět ozdoby a svíčky. Pokud děti v okolí najdou spadané větvičky a ležící kamínky, mohou je použít k výzdobě dortu, pokud nic po okolí nenaleznou, modelujeme vše ze sněhu.

Když je dort hotový, ozdobíme ho marcipánem – barvami. Jelikož pracujeme v přírodě, použijeme potravinářská barviva, která jsou šetrná k přírodě. My měli v zásobě žlutou, oranžovou, červenou, růžovou, zelenou, modrou a hnědou barvu. Ve školce naplníme plastové lahve vodou a obarvíme je barvivem. Vhodné je mít více lahví se stejnou barvou, aby skupinky nemusely čekat na příslušný odstín. Nasadíme víčka, do kterých jsme udělali dírku. Děti mačkají na lahev a stříkají pramínky obarvené vody na dort.

 

Reflexe

Na konci akce se s dětmi vydáme do „cukrárny“ a dorty si prohlédneme. Skupinkám dáme prostor, aby řekli, jaký dort upekli, jakou má příchuť, pro koho je určen. Hotové objekty ze sněhu zdokumentujeme. Zajímavé je i vyfotit místo tvorby jakmile sníh roztaje a diskutovat o rozdílech. Děti si odnáší zkušenost, že ze sněhu nemusíme tvořit jen sněhuláky, ale i jiné objekty a dokonce do sněhu malovat.

Jak rostou krystaly