Archiv pro štítek: květiny

  • Výtvarný úkol: vytvořit cizokrajnou květinu s důrazem na barevnou a tvarovou kompozici, rozvíjet fantazii
  • Výtvarná technika (postup): malba akvarelem dokreslovaná tuší
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A3, anilinové barvy, širší kulaté štětce, černá tuš, špejle, nůžky, ubrusy

 

Motivace
  • Rozhovor Jaké květiny jsme viděli na vycházkách se školkou či rodiči? (sedmikrásky, pampelišky, tulipány, narcisy, krokusy, bledule, petrklíče, rozrazily).
  • Vysvětlování – Tyto květiny rostou u nás, ale na různých místech na světě roste mnoho dalších druhů rostlin rozličných barev, tvarů, velikostí.
  • Práce s knihou – prohlížení knih s cizokrajnými květinami; sdělování, co potřebují k životu (více tepla, větší vlhkost, jinou půdu).
  • Didaktická hra: Jaká květina jsem? – Uprostřed kruhu položíme obrázky cizokrajných květin. Jeden z hráčů jde za dveře a zbývající děti se domluví na konkrétní rostlině. Hadač se snaží otázkami přijít na to, na jakou květinu se skupina domluvila.

 

Realizace výtvarné činnosti

Anilinovými barvami a širším štětcem namalujeme na čtvrtku A3 dostatečně velkou květinu. Snažíme se vytvořit méně známou stavbu i barevnost květiny. Květina nemusí mít listy jako je nemá kaktus, ani květ (mech, kapradí), anebo může mít všechny části, ale trochu jiné než je známe. Květinu zasadíme do trávy, mechu, vody, písku, kamene, bahna, podle toho, co má naše květinka ráda.  Pozadí s oblohou vynecháme. Pro zakreslení detailů použijeme černou tuš s dřívkem a na suchou malbu vytváříme další prvky, které umocní cizokrajnost květiny. Květiny můžeme pro vyniknutí na závěr vystřihnout a třeba přilepit na okna jako jarní výzdobu.

Závěr
  • Interpretace vytvořených květin – Jak se jmenuje tvá cizokrajná květina? Kde roste? (v poušti, v pralese, u moře/v moři, na skalách). Má ráda vodu, nebo sucho?

 

  • Výtvarný cíl: vytváření plastických stop propichováním, vnímání kresby zrakově i hmatově
  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: kresba, perforace (=proděravění)
  • Pomůcky: kancelářský papír ve formátu A5, tužka, špendlík, malý ručník, obrázky jarních květin

 

Motivace

V předjaří je již cítit vůně jara. Dny se prodlužují, sníh i led taje. Sluníčko pomalounku začíná hřát a probouzí tak první jarní kytičky, které vystrkují své hlavičky. Děti (= semínka) sedí v kruhu se zavřenýma očima a učitelka (= slunce) vyšle svůj životadárný paprsek pohlazením po tváři. Pohlazené dítě otevře oči a probudí semínko vedle sebe. Po probuzení všech semínek ukážeme dětem obrázky jarních květin (sněženka, bledule, petrklíč, sedmikráska, fialka, krokus apod.). Co v jejich jménu slyšíme, co nám svým jménem připomínají? A kolik bychom jich opravdu poznali ve skutečnosti na zahrádce, trávníku? Každé dítě dostane jeden obrázek květiny – pojmenuje ji. Děti, semínka květin, si dřepnou. Třída se stane zahrádkou a učitelka zahradníkem. „Na naší zahrádce vykvetly samé… sněženky.“ Děti s obrázkem sněženky si stoupnou, ukáží obrázek a zase si sednou na bobek. Po vystřídání všech druhů květin si nakreslíme naše jarničky, někdo ty skutečné, jiný třeba trochu vymyšlené.

 

Postup výtvarné činnosti

Kancelářské papíry rozstřihneme na polovinu, děti dostanou papír ve formátu A5, na ten tužkou nakreslí květinu/y. Děti mají možnost se inspirovat v tvarech listů, květů z obrázků, které necháme na viditelném místě, pokud jich máme dostatečné množství, mohou si je vzít i ke stolu. Dbáme na přiměřenou velikost květin. Po nakreslení obrysů si z umývárny každý přinese ručník, položí ho na stůl a na něj umístí papír s kresbou. Díky ručníku nepoškodíme stůl a proděravění špendlíkem půjde zlehka. Špendlíkem vypichujeme po nakreslených linkách jednu dírku vedle druhé. Čím více uděláme vpichů, tím plastické body vyražené do papíru budou z druhé strany zřetelněji kreslit nakreslený motiv. Práce děti zaujímá neobvyklou technikou a objevujícími se plastickými body vznikajících na druhé straně papíru.

Pozn. Dbáme na bezpečnost práce při zacházení se špendlíkem.

Reflexe

Kresbu zkoumáme nejen zrakem, ale i hmatem. Zavřeme oči a odhadujeme, čeho se právě dotýkáme.  Nemýlí se naše prstíky? Obrázky položíme na koberec a hádáme, jaké jarní kytičky nám vystrčily prstíky z papíru.

  • Výtvarný cíl: výtvarná parafráze květin z děl F. Hundertwassera
  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: kombinovaná technika- temperová podmalba s následnou koláží a dokreslení textur
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A3, temperové barvy (modrá, zelená; bílá, žlutá, černá), grafický váleček, deska na válení barvy, černé centropeny, anilinové barvy, kelímky s vodou, úzké kulaté štětce, nůžky, lepidlo v tubě, tužky, 2 velikostně odlišné šablony koleček, ubrus, reprodukce od F. Hundertwassera

 

Motivace

Po dlouhé zimě se o slovo hlásí jaro. Jako první se do nového života probouzí květiny, kdy ještě některé vykukují ze sněhové pokrývky. Květiny si ukazujeme na obrázcích, hledáme je v dětských knihách, encyklopediích. Protože by pro nás bylo těžké nakreslit tvary některých květů, trochu si je zjednodušíme, stejně jako si je zjednodušil jeden umělec. Dětem ukážeme dílo od rakouského umělce F. Hundertwassera. Vidíte květiny? Co vám svým tvarem ještě připomínají? Hundertwasser tvořil květiny podobající se lízátkům. Určitě ve třídě najdeme schované jedno ploché lízátko, abychom mohli vypozorovat podobnost. Napadlo by vás z lízátka udělat květinu? Lidé dokonce vymysleli vložit květy do průsvitných lízátek. Že by letos místo květin rostla na naší zahrádce lízátka? Komu by se to líbilo?

Postup výtvarné činnosti

Čtvrtky A3 můžeme z obou stran zkrátit a zbylé odstřižky použít na kolečka (=květy). Nejprve si vytvoříme barevný podklad pomocí grafického válečku. Na destičku z folie či skla naneseme nezředěné temperové barvy v odstínech zelené, modré, dále žlutou a bílou temperu, které lehce rozválíme do plochy. Děti válečkem nanáší barvu všemi směry. Není potřeba aplikovat všechny nabízené odstíny, důležité je zaplnit barvou celou plochu. Dáváme pozor na velké nánosy barev a na opakované přejíždění stejného místa, které by způsobilo odtrhávání papíru. Po zaschnutí necháme papíry vylisovat a mezitím pokračujeme ve výrobě květin.

Učitelka připraví velikostně odlišné šablony kruhů, které si děti tužkou obkreslí na zbytek čtvrtky. Dle velikosti podkladu si děti obkreslí cca 4-6 kruhů, do nichž tužkou kreslí (již bez šablon) 2 menší soustředné kruhy. Inspirováni velmi jasnými barvami Hundertwasserových květin vybarvujeme kruhy anilinovými barvami a úzkým štětcem. Pokud nechceme, aby se nám barvičky do sebe zapouštěly, vymalujeme nejprve u všech kruhů středy, poté přistoupíme k prostředním kruhům a naposled barvíme největší kruh. Při malbě se snažíme i o co nejmenší použití vody. Po zaschnutí barev děti černým slabým fixem (Centropenem) obtáhnou kruhy kreslené tužkou, mohou i květy ozdobit tečkami, čárami, zubaticemi a dalšími prvky. Hotové kruhové květy vystřihneme, děti si je rozmístí na plochu a po spokojenosti s kompozicí je přilepí. Černou temperou jim domalují stonky, nezakazujeme zobrazit i listy, pokud to tak děti cítí.

Reflexe

Nejvíce si děti užívají malbu válečkem, která je nejvíce motivující pro tuto lekci. Detailní malba jednotlivých kruhů vede děti k pečlivosti, soustředěnosti i vytrvalosti. Výsledná díla působí vskutku jako Hundertwasserovy lízátkové květiny.

Hunderwasserovi květiny Hunderwasserovi květiny2
Hunderwasserovi květiny3 Hunderwasserovi květiny7

  • Výtvarná technika/postupprostorová tvorba
  • Pomůcky:  barevné papíry, pravítko, kružítko, nůžky, lepidlo Herkules, karton, zelená tempera, mističky a štětečky na lepidlo, dřevěné špejle, polystyrénové kuličky, štětce, ubrus
Motivace a hra

Motivací pro tento výrobek byl dárek pro maminky ke Dni matek.

 

Realizace výtvarné činnosti

Učitelka z kartonu narýsuje a vystřihne kruhy (kalichy). Děti je natírají z obou stran nezředěnou zelenou temperou. Dále učitelka připraví z  barevných papírů proužky o šířce 2 cm, proužky stříháme na výšku papíru. Děti si vyberou 2-3 barvy (od každé barvy si vezmou cca 4 proužky), pomocí šablony na určení délky proužku si nastříhají dostatečný počet pruhů. Poté je slepují k sobě a vytváří tak okvětní lístky. Důležité je, aby se lístky na druhé straně nezmáčkly a nebyly poté placaté. Začínáme s lepením od okraje kruhu a pokračuje s řadami do jeho středu- doporučuji vytvořit 3 řady okvětních lístků. Vnitřek lze vyplnit různě, my použily polystyrénové kuličky. Nejprve děti nanesly do středu dostatek lepidla Herkules a na něj vsypaly kuličky. Druhá strana kartonu zůstává zelená, nic na ní nevlepujeme. Špejli obarvíme na zeleno a zastrčíme ji do žlábku kartonu. Z přehnutého papíru si děti nakreslí tužkou půl listu – 2 x, ten vystřihnou a nalepí na stonek.

 

Reflexe

Pokud chceme kytičky vyrábět s celou třídou, je práce časově náročnější. Doporučuji se všemi dětmi nejprve obarvit kolečka, až poté začít s okvětními lístky, do dokončení všech květin obarvit špejle a pracovat na stonkových lístcích z důvodu příprav materiálu atd.

prostorové květiny prostorové květiny2

  • Výtvarný úkol: hledat v náhodně vzniklých skvrnách motivy květin
  • Výtvarná technika/postup: zapouštění do vlhkého podkladu, kresba tuší a dřívkem
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A4, houbičky, kelímky s vodou, anilinové barvy, kulaté štětce, špejle, černá tuš

 

Motivace a hra

V období jara, kdy se na záhoncích objevují první jarní květiny, seznamujeme děti s jejich názvem, barvou, vzhledem, užitečností, či jedovatostí (zlatý déšť, fialka, pampeliška, petrklíč, bledule, sněženka, tulipán, narcis,…). Hrajeme si na květiny, kdy po třídě rozmístíme černobílé obrázky květin, mezi kterými se děti pohybují. Učitelka řekne jméno květiny, děti ji musí najít a stoupnout si k ní. Úkol ztížíme tím, že řekneme: „Najdi květinu, která je fialová.“

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti si houbičkou navlhčí celý formát čtvrtky. Papír musí být dostatečně vlhký, nesmí však na něm zůstávat loužičky. Pomocí štětce, vody a anilinových barev zapouštíme barvy do plochy. V dolní části se snažíme o odstíny zeleně pro trávu, stonky, listy – zde můžeme místo tupování namalovat decentní stonky. V horní části nanášíme barvy typické pro barvu květin. Plocha nemusí být celá zaplněná barvou, ani se barvy nemusí zapouštět do sebe.

Po zaschnutí podkladu hledáme ve vzniklé abstrakci květiny, které tuší obtahujeme a dokreslujeme jim detaily. Pokud děti žádné tvary neobjeví, plochu berou jako zajímavý barevný podklad, na nějž kreslí různorodé květiny (tulipány, sedmikrásky,…).

Závěr

Oceňujeme kreativitu při hledání květin, pečlivost.

Květinová abstrakce Květinová abstrakce2

  • Výtvarný úkol: pokusit se zachytit podobu sněženky malbou a papírovou skládankou, výtvarně využít zapouštění vodové barvy do mokrého podkladu
  • Výtvarná technika (postup): kombinovaná technika
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A4, vodové barvy, houbičky, voda v kelímcích, silnější i slabší kulaté štětce, kancelářské papíry, lepidlo v tubě, zelená temperová barva, obrázek sněženky, ubrusy
Motivace a hra
  • Poslech pohádkyVšude bylo jaro. Voda v potocích skákala přes kameny, ptáci zpívali od samého rána a sluníčko nad nimi ždímalo bílé mráčky, aby mělo čisté pod hlavu. Všechno bylo v pohybu, jenom studánku pod skalou stále ještě věznil ledový příkrov a ne a ne ji opustit. Kolem studánky se sešli skřítci i drobounké lesní víly a všichni kroutili hlavami. Bývali zvyklí každým rokem vítat na tomto místě jaro svými tanečky a hasit přitom žízeň vodou ze studánky, jenže letos to vypadalo, že studánka nějak zaspala. Co teď? Pavoučci už šijí pro víly taneční šaty, pro skřítky pevné boty, ale studánka je přikrytá ledem jako hrnec pokličkou. Tak nad ní stáli a přemýšleli, až nejstarší ze skřítků povídá: „Říkávala moje bába, že když se stane taková věc, může pomoct jenom kouzelný jarní kvítek. Jen on dovede odemknout studánku, která zaspala jaro“. „Kde ale takový kvítek roste?“ To nikdo z nich nevěděl. Tak se rozhodli, že se rozběhnou po okolí a budou nosit ke studánce všechny kvítky, které potkají. Běhali lesem křížem krážem a trhali bledule, petrklíče, fialky, sasanky, jaterníky a pokládaly je okolo studánky. Ale studánka nic, ležela nehybně mezi vším tím kvítím jako mrtvá nevěsta. Skřítkové a víly si už nevěděli rady. A tu k nim přiletěl čiperný větřík a zašeptal jim do oušek: „Studánku odemkne pouze květina, která je poslem jara. Vykvétá jako první ještě v době, kdy jsou všude zbytky sněhu. Má křehké bílé kvítky se zelenými kornoutky uprostřed…“
  • Motivační otázka – Jakou květinu musí skřítkové a víly hledat? Pomůžeme bytostem odemknout studánku? Vytvoříme jim sněženky za celou třídu, a to by bylo, aby se studánka neprobudila.

 

Realizace výtvarné činnosti

Barevný podklad si připravíme tak, že si čtvrtku pomocí houbičky dostatečně namokříme. Děti pomocí štětce a vodových barev zapouští barevné skvrny do mokrého podkladu. Volíme odstíny modré, žluté, zelené. Dbáme na to, aby byla barevně zaplněná celá plocha čtvrtky. Než podklad zaschne, vyrobí si každý dvě sněženky. Ze čtverce kancelářského papíru o rozměrech 10 x 10 cm vytvoříme kvítky skládáním papíru. Učitelka nejdřív předvede, jak budou děti sněženku skládat. Postup pro poskládání sněženky je vyobrazen níže.

 origami sněženka

Před lepením sněženek na plochu je dobré čtvrtky vylisovat, protože se vlivem schnutí zkroutí. Děti si samy květy poskládají a přilepí na zaschlou plochu. Domalují jim temperovou barvou stonek a listy dle obrazové předlohy.

Sněženky Sněženky2 Sněženky4
Závěr
  • Dokončení pohádky s vyrobenými sněženkami – Skřítkové a víly posbírali vytvořené sněženky a položili je na led. Křuplo to, zachrastilo a ledem se rozběhly praskliny jak pavoučí nožky. Večer tančili skřítkové a lesní víly kolem studánky a větřík, ten jim k tomu vyhrával na píšťaly.

  • Výtvarný cíl: volná výtvarná výpověď pomocí modelování a barvení textilní materie
  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: vyvazovaná batika, obarvování textilie
  • Pomůcky: bílá gáza (90 cm x 10 m), bílá bavlnka nebo vlna, nůžky, plastelína (bílá, žlutá), nádoby na vodu, anilinové barvy, kulaté štětce, ubrus, plastové desky na modelování

 

Motivace

Na rybníce můžeme najít různé vodní květy. Mezi ty, co nám hladinu zdobí, patří například lekníny s plovoucími listy a nápadnými květy. Pokud děti nemají vizuální představu o vzhledu leknínu, můžeme zhlédnout pohádku o makové panence a zlostném leknínu. Jsou ale i jiné vodní květy, které leknín obalí tak, že nemůže dýchat a zahyne. Stalo se vám, že jste se nemohli jít koupat, protože voda zeleně kvetla? Tomuto zelenému zbarvení objevující se převážně v létě se říká vodní květ, který je způsoben znečištěnu vodou. Ve kvetoucí vodě se nemůžeme koupat, protože bychom mohli dostat alergie, ekzémy a jiné nemoci.

Naším úkolem bude ztvárnit vodní květy okrasné i nebezpečné. Budeme se snažit, aby se nebezpečné vodní květy nedostaly na květy leknínů a nezanikla tak jejich krása.

 

Postup výtvarné činnosti

Vyvazovaná batika je způsob, kdy provázkem pevně ovážeme určité části tkaniny. Tam kde je látka pevně svázaná, nemá barva možnost se vsáknout. Naším cílem však není vytvořit vyvazovanou batiku, ale částečně aplikovat její postup. V první fázi do bílé gázy (50 x 90 cm přehnutou na polovinu) zavážeme kuličky plastelíny v barvách leknínů (bílá, žlutá) a upevníme je bílou bavlnkou. Kuličky po zavázání můžeme různě natvarovat, aby nám evokovaly květ, či poupě. V druhé fázi gázu položenou na plastové desce barvíme anilinovými barvami. Protože se jedná o škodlivé vodní květy, využíváme převážně odstíny zelené, zřídka modré (prosvítající voda). Štětcem tupujeme gázovinu, využíváme hojně vody. Pokud nechceme, aby nám barva obarvila květy, barvu nanášíme dál od kuličky, vodová barva se pozvolna dostane až ke květu, nikoliv na květ. Pozorujeme vsakování barvy, její rozpíjení, mísení s ostatními barvami. Čím bude dál, tím bude její sytost ubývat. V třetí fázi tvarujeme obarvenou gázu, kdy „lekníny a vodní květ“ vytváří zajímavé shluky. Můžeme rozehrát dokonce výtvarné divadlo, kdy gázu navlékneme na ruce, položíme na hlavu, nebo z ní tvarujeme další zajímavé obrazy.

 

Reflexe

Obarvené gázy mohou mít do budoucna i jiné využití než výtvarné dílo, například jako šátky pro různé pohybové hry. Pokud rozvážeme bavlnky, vyjmeme plastelínové kuličky, a gázu rozložíme, tak tam kde se nám barva nedostala na kuličky, vzniknou bílá místa. Pokud by děti hodně utáhly kuličky, mohla by se objevit i bílá místa pod bavlnkami.

vodní květy vodní květy2 vodní květy4

  • Výtvarná technika (postup): rozfoukávání tuše, kresba dřívkem
  • Pomůcky: hnědá tuš, kelímky, brčka, čtvrtky A3-A4, žlutá temperová barva, špejle

 

Motivace

Výtvarnou aktivitu zařazujeme v týdnu, kdy s dětmi probíráme jarní květiny. Kromě obrazové dokumentace je dobré mít i živou ukázku keře ve váze, aby si děti udělaly představu o jeho skutečném vzhledu. (+ hledáme keře zlatého deště v přírodě)

Realizace výtvarné činnosti
  • pracujeme vždy s menší skupinou dětí (= 1 stoleček)
  • nejprve dětem rozdáme brčka a čtvrtky (dobré ze čtvrtky A3 vystřihnout delší obdélník táhnoucí se do výšky)
  • kápneme dětem tuš do dolní části čtvrtky, předvedeme způsob držení brčka a foukání (snažit se rozfoukat všechny loužičky)
  • kdo chce přidat tuš pro dotvoření dalších větví, ukáže si místo kápnutí
  • keře dáme schnout a přizveme si další skupinku dětí
  • po dokončení keřů připravíme do mističek žlutou temperovou barvu
  • opět pracujeme v menších skupinkách
  • pracujeme s dřívky, či špejlemi- upozornit na potřebu častějšího namáčení špejle do barvy
  • pouze naznačíme možnosti zpracování kvítků (hvězdičky, tečky, čárky, květy), ale více nezasahujeme, necháme na fantazii dětí
zlatý déšť2 zlatý déšť 4 zlatý déšť 3 zlatý déšť

HRY

POHYBOVÉ

⇒ PH: Květiny a včelky

  • děti sedí v kruhu
  • učitelka je květina, která k sobě láká mrkáním včelky-děti
  • dítě, na které učitelka mrkla, si s ní rychle vymění místo a stává se květinou
  • tato květina pak k sobě láká mrknutím jinou včelku

 

⇒ PH+DH: Na zahradníka

  • pomůcky: konvička, květináč, zahradnická lopatka, šátek, obruče, obrázky květin
  • na koberec připravíme konvičku, květináč, lopatku a vše zakryjeme šátkem
  • sedneme si do kruhu a hádáme, co je pod šátkem ukryto
  • po chvíli předměty odkryjeme a povídáme si, co je to za předměty a k čemu se používají a kdo je používá (zahradník)
  • na koberec rozmístíme obruče=květináče
  • každý si vybere jednu obruč, stoupne si dovnitř a do ruky dostane obrázek jarní květiny
  • učitelka vybere zahradníka rozpočítadlem (U potoka roste kvítí, říkají mu petrklíč, na koho to slovo padne, ten musí jít z kola pryč.), ten dostane do ruky konvičku a začne pěstovat květiny
  • děti si sednou do dřepu a představují semínko nebo cibulku
  • zahradník je zalévá a květiny pomalu rostou
  • poté začne zahradník děti přesazovat-vždy řekne jméno květiny a děti s daným obrázkem si vymění místo-květináč

 

SMYSLOVÉ

⇒ SH: Jak se semínko probouzí

  • děti stojí v kruhu, drží se za ruce a mají zavřené oči
  • učitelka představuje slunce, které vyšle svůj životodárný paprsek (máčknutí ruky, pohlazení,…)
  • děti semínka si tento signál posílají dál a tím se postupně probouzí a otvírají oči

 

⇒ SH+DH: Třídění semen

  • pomůcky: plastový kelímek pro každého, misky, různé druhy semínek, igelit, obrázky květin
  • každé dítě dostane kelímek s jedním semínkem na dně
  • na koberci rozprostřeme igelit a na něj položíme různé druhy semen
  • děti z nich vybírají jen ten druh semínek, který mají na dně svého kelímku
  • po smluvené době si každé dítě spočítá, kolik semínek sebralo
  • semínka stejného druhu sesypeme na misku a hádáme, ke kterému obrázku květiny patří

 

⇒ SH: Hledej správné semínko, pecku

  • dětem dáme hmatovou krabici se semeny a peckami (broskve, meruňka, třešeň, švestka, fazole, kaštan, mango…)
  • učitelka ukazuje různá semena a pecky, které děti hledají hmatem v krabici a ty ukážou nad hlavou
  • dobré je mít více hmatových krabic pro práci ve skupinkách

 

⇒ SH: Skládání rozstříhaného obrázku

  • učitelka nakreslí na rub každého dílu rozstříhaného obrázku květiny stejný

symbol (kruh, trojúhelník, čtverec, ovál, obdélník)

  • děti se rozdělí do skupin a vyberou si jeden geometrický tvar
  • hledají po třídě části obrázku s tímto geometrickým tvarem, obrázek sestaví a květinu pojmenují

 

⇒ SH: Jak rostlina k sobě láká včelky?

  • pomůcky: obrázky květin, vůně
  • učitelka po třídě rozmístí obrázky květin, přičemž jednu z nich tajně navoní
  • děti obrázky zkoumají čichem
  • jakmile někdo najde voňavý obrázek, odejde nenápadně k učitelce a pošeptá jí místo, kde je obrázek (nebo název květiny), pak si sedne na židličku
  • při více dětech je dobré děti pouštět na koberec po skupinkách

 

⇒ SH: Poznávačka rostlin čichem

  • učitelka nejprve žáky naučí vnímat vůni rostlin – část rostliny se rozemne mezi prsty a přivoní se k nim
  • je potřeba všechny upozornit, aby žádné rostliny nechutnali, ani neolizovali prsty pro případ, že by narazili na nějaký jedovatý druh
  • poté učitelka nasbírá aromaticky zajímavé a výrazné rostliny a společně je určí
  • nakonec připravíme z určených druhů poznávačku, děti chodí se zavázanýma očima od rostliny k rostlině a poznávají je po čichu

 

⇒ SH: Na spáče

  • „Jsme zakletí skřítci a probudíme se vždy, když…“
  • děti mají hlavy položené na stole a probudí se vždy, když uslyší název nějaké rostliny, která se pěstuje na např. na poli, na zahradě
  • obměna: děti se probudí, když plodina bude mít červenou barvu

 

DIDAKTICKÉ

⇒ DH: Jarní kytičky

  • cílem: roztřídit barevná PET víčka dle barev
  • následně si děti stoupnout k jakékoliv barvě a vytvoří samostatně či ve skupince něco typického pro jaro (sněženku, fialku, sluníčko,.)

 

⇒ DH: Sázíme semínka (řeřichu)

  • pomůcky: vata, plastová vanička, semínka řeřichy
  • dětem osvětlíme, co je potřeba k sázení semínek
  • před dětmi uč. položí na dno vatu, kterou navlhčí a děti do ní pokládají semínka
  • děti se o řeřichu starají – zalévají ji, pozorují její klíčení, růst a následně si ji trháme a konzumujeme ji s chlebem a máslem

 

⇒ Pokus: Jak pijí květiny? (obarvení karafiátů)

  • pomůcky: karafiáty, voda, skleničky, potravinářské barvivo, či tuš
  • „Voda je pro květiny nezbytná, bez ní by uschly. Ověříme si, že je tomu tak.“
  • několik karafiátů vždy vložíme do obarvené vody inkoustem
  • pozorujeme, jak za několik hodin začne měnit barva květů
  • barva květů se změnila proto, že rostlina do sebe nasála barevný inkoust

 

⇒ DH: Najdi květinu

  • pomůcky: kartičky květin-stejné druhy vícekrát (obr. mohou být černobílé)
  • děti se pohybují volně po třídě mezi obrázky květin
  • uč. řekne jméno květiny, děti ji musí najít a stoupnout si k ní
  • ztížit úkol může tím, že řekne: „Najdi květinu, která je fialová.“ (u černobílých obr.)

 

⇒ DH: Na květiny

  • pomůcky: obrázky květin (pampeliška, podběl, tulipán, violka, petrklíč, sněženka)-vícekrát
  • před činností si zopakujeme názvy daných květin
  • každé dítě dostane jeden obrázek
  • třída se stane zahrádkou, děti sedí na bobečku, představují semínka květin
  • učitelka: „Na naší zahrádce vykvetly samé pampelišky…“ se děti s obrázkem pampelišky vztyčí a ukáží obrázek (děti vstanou a pak si zase sednou na bobek)
  • učitelka postupně jmenuje všechny druhy květin

 

⇒ DH: Učíme se číst s včelkou podle kytiček (motorické čtení)

  • vytvoříme si kartičky, na které nakreslíme symbol 3 kytiček (tulipán, kopretina, poupátko růže)
  • každý symbol nakreslíme samostatně na kartičku, každý druh na několik kartiček
  • nejdříve se naučíme číst každou kartičku zvlášť – „čteme“ pohybem dlaně
    • tulipán = položení otevřené dlaně celou plochou na podložku
    • kopretina = položení sevřené dlaně na podložku
    • poupátko růže = položení sevřené dlaně kolmo k podložce
  • děti čtou rytmickým pokládáním dlaní podle symbolů
  • po zvládnutí tvoříme složitější řady, kdy se některé symboly v řadě opakují

 

⇒ DH: Početní květiny

  • pomůcky: podklady pro počítací květiny (viz obr.), PET víčka
  • cíl: orientace v číselné řadě do 6, opakování barev
  • děti mohou pracovat samostatně, či ve dvojicích
  • Postup:
  • do středu podkladu děti položí 1 PET víčko, kterým určí barvu budoucí květiny
  • následně pokládají další vršky jako okvětní lístky mimo základ tak, aby počet přiložených vršků v navazující řadě odpovídal početnímu údaji

⇒ DH: Na slabiky

  • učitelka drží obrázky květin, na koberci jsou rozmístěné kartičky s 1-4 tečkami
  • zvolí dítě, které určí název květiny, to vytleská, řekne počet slabik a danou květinu umístí ke kartičce s daným počtem puntíků (slabik)

 

⇒ DH: Více – méně – stejně

  • z kytiček (na kartičce) vytváříme skupinky, vždy dvě skupinky vedle sebe
  • děti porovnávají počet kytiček a vkládají mezi ně znaménka < ,  > ,  =
  • význam matematických symbolů dětem vysvětlíme tvořením symbolu z dlaní
  • děti spojí dlaně k sobě a otvírají „zobáček“, do otevřeného zobáčku vložíme víc

 

⇒ DH: Herbář

  • sběr kytiček, bylinek
  • lisování (kopřiva, pampeliška, violka, heřmánek, hluchavka, kopretina,…)

 

⇒ DH: Sejeme/sázíme

  • pomůcky: obrázky rostlin, sáčky od semínek, semínka (hrách, kukuřice, pšenice….)
  • SEmínka SEjeme, SAzeničky SÁzíme
  • dětem ukazujeme obrázky či reálné předměty (semínka, sáčky od semínek)
  • smluveným pohybem ztvární, zda se rostlina seje nebo sází
  • Např.: kukuřice, mrkev, brambory

 

⇒ DH: Činnosti na zahradě (pantomima)

  • motivace: písničkou – Šel zahradník do zahrady s motykou
  • pomůcky: obrázky (rýč, motyka, sázecí kolík, konev, hrábě…)
  • ukazujeme obrázky nářadí, které potřebujeme k práci na zahradě
  • děti pohybem ztvárňují, jak je používáme
  • obměny: obrázek ukážeme jen jednomu dítěti, který pohybem ztvární danou činnost, ostatní hádají, co právě dělá

 

 

ŘÍKANKY, BÁSNIČKY

⇒ Jarní

Táta včera na venku,
našel první sněženku,
vedle petrklíč,
zima, už je pryč!

 

⇒ Pampelišky

Kde se vzaly, tu se vzaly,

pampelišky v trávníčku,

ke sluníčku obracejí

svojí zlatou hlavičku.
Kde se vzali, tu se vzali

motýlkové, včeličky,

přiletěli, zulíbali

pampeliškám hlavičky.

 

⇒ Sedmikráska

 

Když sluníčko vychází,

sedmikráska vstává.

Načeše si obočí,

na motýlky mává.

Když sluníčko zapadá,

sedmikráska chřadne,

ke spánku se ukládá do postýlky chladné.

 

⇒ Jarní psaní

Už nám na zelené stráni
píše jaro první psaní,
slova skládá z pampelišek
podbělů a sasanek,
sluníčko mu z modrých dálek
nakukuje do stránek.
Usmívá se, vidí v nich
háčky z křídel motýlích,
čárky žížal, tečky včel,
na kterých se třpytí pel …
Ani vítr nelení,
hned se pouští do čtení,
a najednou hvízdne přísně:
“I když píšeš krasopisně,
co ty kaňky, kde se vzaly?“

Jaro vzdychlo a jen píplo:
“Krtci mi je udělali!“

PÍSNIČKY

⇒ Píseň: Šel zahradník do zahrady

⇒ Píseň: Čížečku, čížečku (na vyvození sejeme)

 

⇒ CD: Jaro (Dáda Patrasová)

  • v částech mezi refrény děti tancují spontánně
  • na opakující se refrény se učíme taneční motiv

POHÁDKY

⇒ Jak zasadily semínko (V. Čtvrtek)

⇒ Krtek a semínko (Rok s krtkem)

ROZUMOVÁ VÝCHOVA

⇒ RV: Co je jaro?

  • v komunikativním kruhu si děti podávají sluníčko a říkají to, co jaro charakterizuje (slunce, květiny, teplo, probouzení přírody, přílez ptáků, mláďata,…)

 

⇒ RV: Jména květin

  • pomůcky: obrazová dokumentace květin
  • dětem ukazujeme postupně květiny, seznamujeme je s názvem, barvou, vzhledem, užitečností, či jedovatostí (zlatý déšť, fialka, pampeliška, petrklíč, bledule, sněženka, tulipán, narcis,…)

 

⇒ RV: Za jakých podmínek se semínka probouzí

  • pomůcky: 4 plastové vaničky od tvarohu, vata, rychle rostoucí semínka např. řeřichy, jarního osení
  • do první vaničky položíme semínka na dno
  • do druhé vaničky dáme na dno vlhkou vatu, na kterou položíme semínka
    • obě vaničky položíme na okno
  • do třetí i čtvrté vaničky dáme také vlhkou vatu se semínky, ale jednu dáme do tmavé místnosti a druhou do chladné místnosti (nebo do ledničky, ven-pokud je ještě chladno)
  • pozorujeme, co se stane se semínky během týdne

 

⇒ RV: Pampeliška

  • složení pampelišky (=puzzle)
  • potom jednotlivé části rostliny pojmenováváme (kořen, stonek, poupě,…)
  • přesvědčíme se, že květ, stonek nebo listy výrazně barví-nakreslíme pampeliškou opravdovou pampeliškou
  • při vycházce si všímáme, jak se květy pampelišky liší ráno, v poledne, nebo když prší či svítí sluníčko

 

⇒ RV: Co děláme na zahrádce

  • popis obrázků+ seřadit je podle toho, jak jdou za sebou

Co děláme na zahradě

VÝTVARNÉ A PRACOVNÍ AKTIVITY

⇒ Dramatizace: Klíčení semínka

  • „Hezky se ztišíme a zahrajeme si na malé semínko, které začne růst. Já budu sledovat, jestli rostete pomaličku nebo naopak hodně spěcháte…“
  • pomůcky: cd s relaxační hudbou
  • děti se schoulí do klubíčka a představují malé semínko v půdě
  • učitelka vypráví, co se děje se semínkem, děti pohybem předvádějí
  • např.: jste malá semínka v půdě. Nad vámi je spousta hlíny a tlačí vás na záda. Nevidíte vůbec nic, všude je tma. Najednou cítíte trošku tepla, protože vysvitlo sluníčko….

⇒ VV: Květiny z moduritupodrobnosti k námětu ZDE

 

⇒ PL: Spojování stejných květin

  • pomůcky: pracovní list viz příloha, tužky, pastelky
  • nejprve děti tužkou spojí stejné květiny
  • následně stejné květiny vybarví stejně, aby vznikly vždy 2 stejně barevné květiny
  • pozor, aby i jiná dvojice nebyla svou barevností shodná

⇒ PL:  Od semínka k rostlince

  • pomůcky: pracovní list: viz příloha, nůžky, lepidlo
  • děti mají za úkol jednotlivé obrázky nejprve vystříhat a následně do volných políček lepit tak, jak vyroste ze semínka květina (zrytí půdy, zasazení semínka, zalévání+ sluníčko, klíčení, květina)

 

⇒ PL: Vývoj pampelišky

  • cíl: seřadit pampelišky na louce od nejmladší po nejstarší
  • začneme u semínka a od něj létáme jako včeličky z pampelišky na pampelišku

 

⇒ PL: Sbíráme bylinky do košíku jezinky Bezinky

⇒ Grafomotorika: Květiny jedním tahem – pracovní list ZDE

jarni-pracovni-a-grafomotoricke-listy-4

 

KVĚTINY NA ZAHRÁDCE

Jejich květy rostou, zrají,

paprskům se podobají.

Víte, kdy je sluncí více?

Když rozkvetou _ _ _ _ _ _ _ _ _ _.(slunečnice)

 

Kvete letos, kvetla loni,

přenáramně přitom voní.

Trny má, tak píchat může

jako každá jiná _ _ _ _. (růže)

 

Jméno mají v kalendáři,

na zahrádce kvetou v září.

Připravte si peřiny,

když odkvetou _ _ _ _ _ _. (jiřiny)

 

Vzácná kytka, plná vůně,

dívčí srdce pro ni stůně.

Z lásky k svátku dívce dej

tuhle vzácnou _ _ _ _ _ _ _. (orchidej)

 

Údivem je čím dál větší,

její žluté květy léčí.

Kdo se diví? Kdo ji zná?

Je to přece _ _ _ _ _ _ _. (divizna)

 

KVĚTINY NA LOUCE

Mají rovnou sedm krás,

zná je jistě každý z nás.

Krásně jemné bílé vlásky

mají v louce _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _. (sedmkrásky)

 

Nejdřív žlutá, potom bílá,

s chmýřím lehkým jako víla.

Utrhneme pro Elišku

krásně žlutou _ _ _ _ _ _ _ _ _ _. (pampelišku)

 

Dlouhý stonek, bílý květ,

co má uvnitř žlutý střed.

Uhádnete za vteřinu?

Mám na mysli _ _ _ _ _ _ _ _ _. (kopretinu)

 

Z květů odvar léčí,

pít ho, to vždy zdraví svědčí!

Pije ho i Emánek,

je to pravý _ _ _ _ _ _ _ _. (heřmánek)

 

JARNÍ KVĚTINY

Malá kytka celá bledá

ze sněhu ven cestu hledá.

Při teplotě na nule

rozkvétají _ _ _ _ _ _ _. (bledule)

 

Na nevelkém stonečku

spousta žlutých zvonečků.

Každý z nich má k jaru klíč.

Copak je to? _ _ _ _ _ _ _ _! (petrklíč)

 

Každý na to kouká, civí.

na jaře se dějí divy-

rozkvete vždy jeden pán.

Víte který? _ _ _ _ _ _ _! (tulipán)

 

Ve své sytě žluté kráse

pampelišce podobá se.

Nápověda pro Bělu:

„Jsou to květy _ _ _ _ _ _ _!“ (podbělu)

 

Fialové drobné květy,

všechny včelky se k nim sletí.

Krásně voní do dálky

hlavně drobné _ _ _ _ _ _. (fialky)

 

Trojdílná sukénka,

bílá a malinká,

nosí ji panenka,

má jméno _ _ _ _ _ _ _ _. (sněženka)

 

Použitá literatura:

POSPÍŠILOVÁ, Zuzana. Hádám, hádáš, hádáme. Praha: Portál. 2012. ISBN: 978-80-262-0142-7.

  • Výtvarný cíl: záznam postupných fází růstu prostřednictvím stavebnicových prvků
  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: frotáž kolorovaná akvarelovými barvami
  • Pomůcky: kniha: Malý princ od Antoine de Saint-Exupéryho, balicí papíry, dílky puzzle, umělý uhel, akvarelové barvy, kelímky na vodu, štětce, reprodukce Maxe Ernsta

 

Motivace
  • Do výtvarného námětu nás zavede četba pohádky o květině malého prince, o jejím postupném růstu na svět, pečlivém výběru barev, pečováním a starostmi o ní.
  • Příběh zakončíme větou lišky: „A pro ten čas, který si své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá“, kdy si uvědomíme princův hluboký vztah ke květině.
  • Přemýšlíme, co nám tím chtěla liška říci.
  • Měli bychom dojít k závěru, že k rostlinám a zvířatům, o které se staráme, máme větší vztah a vůbec nám nezáleží na jejich vlastnostech, vzhledu a jedinečnosti. Jsou pro nás důležití něčím jiným.
  • Co vše potřebuje rostlinka ke svému růstu?
  • Jak měří svůj čas a jaké má fáze růstu?
  • Jak se mění časem její barvy?
  • Pro vžití se do role klíčícího semínka, jež se vyvine v půvabnou květinu, zahalíme dobrovolníka archem balicího papíru.
  • Jeho úlohou je se pomalu prodírat ztvrdlou zeminou na svět.

 

Realizace výtvarné  činnosti
  • Každý si vypěstuje svou květinu.
  • Jen pro něj bude tak důležitá díky vztahu k ní, protože ji bude tvořit od první chvíle, co vystrčí první okvětní lístek, až po fázi půvabné, vyspělé květiny.
  • Rostlina nemusí vypadat tak, jak ji známe z našeho světa, může se jednat o libovolný tvar, který díky času a slunci roste do výšky.
  • Okouzlující květina poroste pomocí techniky frotáže, kterou objevil Max Ernst.
  • Co vám připomínají frotáže Maxe Ernsta? Jakých materiálů využíval ve svých frotážích?
  • Naši květinu budeme tvořit z dílků puzzle.
  • Záleží na každém, zda bude pracovat s dílky postupně, anebo si na lavici vyskládá celou kompozici.
  • Hotové frotáže kolorujeme vodovými barvami tak, abychom zvýraznili pouze zajímavé detaily kresby.
Max Ernst, Frotáž
Reflexe
  • Co se vám na vaší květině nejvíce líbí, čím je jedinečná než všechny ostatní?
  • Jaká barevnost vás upoutala?
  • Rostla vám pod rukama lehce, nebo se vyvíjela pomalu?