Archiv pro štítek: kresba dřívkem

  • Výtvarný záměr: vizuální variace známé písně, znázornění melodie vlastní grafickou partiturou
  • Výtvarná technika (postup): malba suchým pastelem, kresba dřívkem, koláž
  • Pomůcky: náčrtníkové papíry formátu A4, suché pastely, fixativ, tuš (černá, modrá, zelená), dřívka nebo špejle, nakopírované písně o vodě, notové papíry, nůžky, lepidlo v tubě, skleničky na víno        

Motivace a hra

Umí voda vydávat zvuk? Určitě se dětem vybaví zvuky syčení, šumění, kapání vodovodního kohoutku. A umí voda zahrát třeba písničku o vodě? K pokusu potřebujeme skleničky na víno s ostrými hranami. Čím více jich budeme mít k dispozici, tím víc může vzniknout odlišných tónů. Skleničky naplníme různým množstvím vody. Navlhčeným prstem přejíždíme krouživým pohybem po jejich obvodu, čímž se vyluzují určité zvuky. Podle toho, jak je sklenice naplněná, vydává hluboké nebo vysoké tóny. Sklenice můžeme „naladit“ a zahrát si píseň. Na skleničky můžeme hrát i jinak – jemnými údery například příborovým nožem, plstěnou/dřevěnou paličkou.

Před výtvarnou prací s dětmi zavzpomínáme, v jakých písních se zpívá o vodě (např. Prší, prší; Holka modrooká, Rybička maličká, Kočka leze dírou, Kde domov můj, Ráček,…). Noty vybraných písní v dostatečném množství nakopírujeme, aby děti měly při činnosti vždy na výběr.

 

Realizace výtvarné činnosti

Náčrtníkový tónovaný papír si podmalujeme pastelovými barvami a ukazováčkem postupně roztíráme. Všímáme si, jak se pastely navzájem mísí. Plocha bude představovat vodní hladinu, dle toho pro ni volíme vhodnou barevnost. Podmalbu zafixujeme, abychom se při následné kresbě o pozadí neumazali a aby se pastel nevytřel.

Při dalším kroku je potřeba zapojit vlastní kreativitu, představivost, fantazii i myšlení. Zahrajeme si na hudební skladatele, vcítíme se do jeho role, abychom okusili, jak je mnohdy těžké zaznamenat píseň, podle které by se dalo hrát a zpívat. Úkolem je výtvarně ztvárnit dítětem vybranou píseň. Možností je nespočet: děti mohou použít notový záznam zvolené písně nebo jen její část, tu různě rozstříhat a nalepit ji na podklad. Na notový papír zakreslit grafickou partituru (inspirace z not písně, noty jako kapky, kruhy, trojúhelníky, vlnky, lomené čáry, různě dlouhé čárky v různých výškách atd.), notový záznam poté vystřihnout a upevnit do výtvoru. Stejný postup lze aplikovat i tak, že grafické partitury kreslíme tuší a dřívkem přímo na pastelovou podmalbu. Grafický záznam nemusí být uspořádán lineárně, může nabývat nejrůznějších podob a tvarů – spirál, vlnek, kruhů. Hrajeme si s různými symboly, tvary, barvou i prázdným prostorem. Děti by si v průběhu tvorby partitur měly danou píseň zpívat.

Melodie vody2 Melodie vody Melodie vody3

Závěr

Hotové dětské partitury interpretujeme. Dítě si ze svého výtvoru vybere výtvarně ztvárněný úsek a prostřednictvím hry na tělo, hlasem, orffových nástrojů se ho pokusí zvukově ztvárnit.

  • Výtvarná technika (postup): rozfoukávání tuše, kresba dřívkem
  • Pomůcky: hnědá tuš, kelímky, brčka, čtvrtky A3-A4, žlutá temperová barva, špejle

Motivace a hra

Výtvarnou aktivitu zařazujeme v týdnu, kdy s dětmi probíráme jarní květiny. Kromě obrazové dokumentace je dobré mít i živou ukázku keře ve váze, aby si děti udělaly představu o jeho skutečném vzhledu. (+ hledáme keře zlatého deště v přírodě)

Realizace výtvarné činnosti
  • pracujeme vždy s menší skupinou dětí (= 1 stoleček)
  • nejprve dětem rozdáme brčka a čtvrtky (dobré ze čtvrtky A3 vystřihnout delší obdélník táhnoucí se do výšky)
  • kápneme dětem tuš do dolní části čtvrtky, předvedeme způsob držení brčka a foukání (snažit se rozfoukat všechny loužičky)
  • kdo chce přidat tuš pro dotvoření dalších větví, ukáže si místo kápnutí
  • keře dáme schnout a přizveme si další skupinku dětí
  • po dokončení keřů připravíme do mističek žlutou temperovou barvu
  • opět pracujeme v menších skupinkách
  • pracujeme s dřívky, či špejlemi- upozornit na potřebu častějšího namáčení špejle do barvy
  • pouze naznačíme možnosti zpracování kvítků (hvězdičky, tečky, čárky, květy), ale více nezasahujeme, necháme na fantazii dětí
zlatý déšť2 zlatý déšť 4 zlatý déšť 3 zlatý déšť

  • vyhovuje všem věkovým skupinám
  • pro malé děti je vedle kresby tužkou nejvhodnější technikou
  • dřívko neobsahuje zásobu barvy – nejprve zanechává linii výraznou, postupně slábnoucí až polosuchou
    • proto je lineární kresba dřívkem nestejnoměrná
  • stopa odpovídá seříznutí hrotu a způsobu vedení linky
  • podobně jako u perokresby lze kreslit do mokrého podkladu

 

STÍNOVANÁ KRESBA TUŠÍ

  • vyžaduje úzkou linku
  • pro mladší děti vyjádření světla stínu dřívkem je náročné, proto ho rády nahrazují rozmýváním nebo lavírováním lineární kresby
  • starší žáci dobře kreslí obrysy namočeným dřívkem a objemy stínují polosuchým nástrojem

 

ÚPRAVY HROTU

  • různé úpravy nabízí odlišné stopy – jemné a ostré linky, stejnoměrné linie různé síly, stopy s proměnlivou šířkou
  • nejmenším dětem vyhovuje špejle, nebo ořezaná větvička
  • pero si lze i vyrobit: dřevěný nástroj, rákosové pero, ptačí brk,..

 

KRESBA ČERNOU TUŠÍ

  • je klasickou technikou
  • lineární projev lze obohatit lavírováním, lze ji též použít i pro grafiku

 

KRESBA BAREVNÝMI TUŠEMI

  • blíží se nerozmývané kresbě inkousty nebo mořidly
  • jiné pojetí: spojení kreslířského a malířského podání, kde na podkresbu navazuje malba-bílá tuš zde  obohacuje omezený výběr barev o řadu kalných odstínů

 

KOMBINOVÁNÍ S JINÝMI TECHNIKAMI

  • kolorování vodovými barvami
  • kolorovaná tušová kresba působí trochu tvrdě, neboť při styku s vodou se moc nemění a kontrastuje s měkkými plochami akvarelu
  • měkkost jí může přinést vosková rezerváž (kresba svíčkou nepravidelně překrývá zaschlou lineární kresbu a zanechává stopy, které nepřijímají barvu. Tušová kresba se tak objevuje střídavě na podkladu živě barevném nebo bílém)
  • kombinování s uhlem, rudkou, tužkou, malbou temperou
  • kombinace s koláží
  • na papírových plastikách

 

FORMÁT A MATERIÁL

  • můžeme využít všechny velikosti a tvary papíru

 

METODICKÉ PROBLÉMY

  • technika s dřívkem je pro všechny žáky snadným výtvarným postupem
  • nedostatky se objevují např. u rozmývané kresby inkoustem-svádí děti rozmýt vše (ztrácí to přehlednost a vytváří skvrnitou plochu)
  • lavírování: vyžaduje několik misek s vodou, v nichž si děti ředí tuš a různě šedivými tóny vyjadřují intenzitu stínů
    • najít rovnováhu mezi bílými a šedými plochami je obtížné

 

VÝTVARNÉ NÁMĚTY- KRESBA DŘÍVKEM

JEDNODUCHÁ LINEÁRNÍ KRESBA

  • Námět: pohádka, kočičí předení
  • Výtvarný problém: ilustrace – přepis představy nebo skutečnosti
  • Pojetí úkolu: prokreslení motivu, využití rytmických konfigurací, dekorativních prvků, přírodních textur

 

ROZMÝVANÁ KRESBA INKOUSTEM NEBO MOŘIDLY

  • Námět: strom pro ptáky, padající sníh, svět za oknem
  • Výtvarný problém: vztah lineární kresby a malířského změkčení ploch
  • Pojetí úkolu: rozmývat kresbu vodou a štětcem, pro tmavý tón použit inkoustu nebo mořidel přímo z lahvičky, dbát  na bílé a tónované plochy

 

PRVNÍ SETKÁNÍ S KOMBINOVÁNÍM TECHNIK

  • Námět: jaké výtvarné pomůcky nosím v kufříku
  • Výtvarný problém: pozorování vlastností výtvarných pomůcek, jejich stop a barev
  • Pojetí úkolu: práce se všemi druhy štětců, s dřívkem i perem, pozorování stop, využít různých barevných materiálů pro kolorování

 

KRESBA DO MOKRÉHO PODKLADU

  • Námět: textury oprýskaných zdí, ptačí hnízda
  • Výtvarný problém: rozvíjení náhodných kreslířských objevů
  • Pojetí úkolu: přepis hmatových kontaktů se skutečností – kresba, plastické zásahy i destrukce archu vlhkého balícího papíru

 

OBJEVY PANÍ NÁHODY

  • Námět: čarodějná kniha, tajemný vzkaz, luštitelé šifer
  • Výtvarný problém: porovnání kvality stop zanechaných různě seříznutými hroty dřívka
  • Pojetí úkolu: motivace neznámým písmem – pohled na vznikající stopy a jejich rozvedení, přezvětšení výřezů

 

Použitá literatura:

ROESELOVÁ,VĚRA. Techniky ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1996. s. 44-48. ISBN 80-902267-1-X.