Archiv pro štítek: kombinovaná technika

  • Výtvarný záměr: přeměnit sám sebe ve sv. Mikuláše
  • Výtvarná technika/postup: kombinovaná technika (asambláž, malba)
  • Pomůcky:  vytištěné fotografie dětí na kancelářském papíře, čtvrtky A4, nůžky, tužky, červená a zlatá temperová barva, štětce, kelímky, vata, lepidlo v tubě, ubrus, fotografie Mikuláše.

 

Motivace a hra
  • Legenda o sv. Mikuláši – Svatý Mikuláš byl biskup, svoje jmění po rodičích rozdal chudým, proto vznikla legenda o jeho štědrosti. Po tři noci prý házel zadluženému muži oknem peníze a tím zachránil celou jeho rodinu. Dárečky, které děti nacházejí za oknem, jsou možná připomenutím právě této legendy. Den před sv. Mikulášem (5. prosince) obchází Mikuláš rodiny s dětmi i s doprovodem své družiny – andělem a čerty.
  • Vzhled Mikuláše – Většinou se jedná o staršího pána, kterého zdobí dlouhý bílý vous. Bývá oblečený v červeném plášti, na hlavě mívá biskupskou mitru, která nahoře vybíhá do špičky a v ruce drží biskupskou berlu.

 

Realizace výtvarné činnosti

Den před výtvarnou činností děti vyfotíme (stačí zachytit hlavu a část trupu) a vytiskneme na barevné tiskárně. Děti si svůj portrét opatrně vystřihnou a nalepí lepidlem v tubě do středu čtvrtky A4, aby měly dostatek prostoru pro malbu mitry (=čepice) i části pláště. Specifický tvar čepice si děti nejdříve načrtnou tužkou. Je potřeba si uvědomit, že čepice je nasazená na hlavě (nestojí na ní), zasahuje částečně do čela, proto si děti udělají nejprve vodorovnou linku na čele, od které kreslí čepici. Tu i šat vyplní červenou temperovou barvu zředěnou s minimem vody. V případě, že bychom použili více vody, mohlo by dojít k rozmočení fotografie. Červeně přebarví i své tričko, které protáhnou až ke spodní hraně papíru. Po zaschnutí vytváříme detaily zlatou (popř. bílou) nezředěnou temperou.

Nakonec nalepíme vousy z vaty. Vatu lze různě stáčet, trhat, zastřihávat. Z vaty lze vytvořit kromě vlasů a plnovousu i knírek a obočí. Dlouhý vous může být zastřižen s papírem anebo může přes papír přesahovat. Při tvoření je pro děti lepší, pokud se mohou opírat o názorné fotografie Mikuláše.

Pozn. Pokud bychom chtěli zachytit celou postavu sv. Mikuláše i s berlou v ruce, vytištěný portrét přilepíme na čtvrtku A3-A2 a to povýš.

Závěr

Mikulášská nadílka – Když jsme se takto proměnili v Mikuláše, každý si na něj na chvíli zahraje. Dítě si vybere jednoho kamaráda, kterému např. nakreslí obrázek, ten mu předá a popřeje mu něco osobního.

  • Výtvarný cíl: výtvarné zkoumání výtvarných prostředků (odlitek tváře, obarvování gázy, tvorba vloček z papíru, otisk bublinkové folie apod.)
  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: podmalba s následnou asambláží
  • Pomůcky: sádrové obvazy, nůžky, krém, kelímky s vodou, karton A2 a větší, temperové barvy, anilinové barvy, štětce, plastové desky, gáza (role 90 cm x 10 m – dostupné v lékárnách), bublinková folie, lepidlo Herkules, zbytky čtvrtek, kousek záclony, tavná pistole (navíc – polystyrénové kuličky, stříbrné třpytky)

Motivace

V zemi chladné, bez ohledu

zlá královna vládne všem.

Místo srdce má kus ledu,

všechno zmrazí pohledem. (Sněhová královna)

Byla jednou jedna zeměkoule a na té zeměkouli byla čtyři království. Království zimní, jarní, letní a podzimní. Začal prosinec, kdy končí vláda krále Podzimu a přichází kralovat královna Zima na dlouhé tři měsíce, která zahaluje krajinu ledem a sněhem. Královna je chladná jako led, někdy se dívá do oken a na okenní skla kreslí záhadné obrazce.

Jak si představujete sněhovou královnu? Jaké studené barvy by mohla mít na sobě?  Jistě se nejedná o lidskou bytost, ale mrazivou studenou tvář paní s modrým, trochu nafialovělým obličejem. Byla by mladá, nebo stará jako babička? Jaké by měla vlasy? Čím by mohla být ozdobena? My jsme si ji představili s dlouhými modrými rozevlátými vlasy, kdy by na pozadí poletovaly sněhové vločky z papíru, polystyrenu i z otisků bublinkové folie, neboť sníh má mnoho podob (nový jemný, zmrzlý, mokrý).

 

Postup výtvarné činnosti

Činnost byla pojata jako skupinová práce všech dětí, kdy se každý podílel na společném díle. Pro tvář paní Zimy jsme zvolili děvče, které učitelka udělala sádrový odlitek tváře. (Obličej potřeme krémem, oči zakryjeme kousky papírového kapesníčku a tvář postupně zakrýváme nastříhanými proužky sádrového obvazu. Otvor pro nosní dírky necháme odkrytý a až při sundání masky jej dodatečně obvazem uzavřeme). Na kartonu vytvoříme temperovou podmalbu za použití modrých barev a bílé. Gázu rozstříháme na dlouhé úzké proužky symbolizující vlasy, do kterých děti na podložce zapouští modro-fialové odstíny anilinových barev. Zatvrdlou sádrovou tvář pomalujeme nezředěnými temperami ve studené barevnosti. Na zaschlou podmalbu skupinka dětí otiskuje bublinkovou folii, lepí polystyrénové kuličky. Další skupina dětí vytváří u stolečků sněhové vločky z papírových proužků a jiní je lepí na podmalbu. Učitelka tavnou pistolí připevní odlitek na karton a zvolené dítě paní Zimě naaranžuje rozevláté vlasy, které přilepí (popř. učitelka). Naposled přichází děti se stříbrnými třpytkami, které roztírají na pozadí i na tvář paní Zimy. V kartonu uděláme dírky, kterými provlékneme provázek na zavěšení asambláže.

Reflexe

Královnu Zimu, která bude vládnout celé tři měsíce, vystavíme do prostor šatny. Po konci její vlády na její místo usedne Jaro.

Paní Zima Paní Zima2

  • Výtvarný cíl: výtvarné ztvárnění vlastního přání
  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: kombinovaná technika (kresba fixy, pastelkami, malba akvarelem, práce se stužkou)
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A4, černý fix /centropen, pastelky, lepidlo v tubě, nůžky, stužky, anilinové barvy, širší kulaté štětce, nádoby na vodu, ubrus

Motivace

Pod stromkem jsem, v lese nejsem.

Hranatý jsem, nosím mašli.

To je radost, když mne našli! (dárek pod vánočním stromečkem)

Vánoce patří k nejkrásnějším svátkům v roce. Besedujeme s dětmi, proč slavíme Vánoce a co k nim patří (betlém, vánoční stromek a dárky, koledy, kapr, krájení jablíčka atd.) Pohádkou od Josefa Lady si lze přiblížit, jak kdysi probíhaly Vánoce, co děti dostávaly pod stromeček a jak je tomu dnes u nich. Co si nejvíce letos přejdete dostat od Ježíška? Děti u stolečků (skupinky cca po 6 dětech) si zahrají tichou poštu. Jeden začne, pošeptá své přání kamarádovi do ucha a ten ho pošeptá dalšímu, až přeběhne přání tichou poštou na konec řady, poslední ho nahlas vysloví. Děti se postupně střídají, vždy začíná u stolečku někdo jiný vyslovovat své přání.

Dopis pro Ježíška bychom neměli podcenit, jak jinak mu dát najevo, co si doopravdy přejeme? Protože ještě neumíme psát, přání mu nakreslíme. Každé psaní je pak potřeba zavázat stužkou, aby ho nikdo neviděl. Kreslené dopisy připevníme na nástěnku, aby je Ježíšek našel, a budeme průběžně sledovat, kdy si je odnese.

 

Postup výtvarné činnosti

Své přání kreslíme černým fixem/Centropenem na čtvrtku do tvaru čtverce (16 x 16 cm) a pastelkami vybarvíme. Může se jednat o jednu věc, kterou děti nejvíce chtějí anebo o spoustu přání.

Připravíme si pozadí, na které dopis přilepíme, aby vynikl. Anilinovými barvami děti mohou barvy zapíjet, malovat pruhy, skvrny…nemalujeme však nic konkrétního. Na závěr si děti vyberou barevnou stuhu, učitelka je předem rozstříhá na rozměry dárků (16 cm), potřou lepidlem a přilepí na kresbu. Vázání nemusí tvořit kříž uprostřed, ale linie mohou ležet kdekoliv (třeba i z důvodu, aby moc nezakrývaly obrázek). Pokud děti umí vytvořit mašličku, uvážou si ji samy nebo ji zhotoví učitelka. Tu si přilepí kamkoliv na stuhu.

Reflexe

Co si nakreslil? Co si přeješ pod stromečkem?

co-si-preju-k-vanocum co-si-preju-k-vanocum2 co-si-preju-k-vanocum3

 

  • Výtvarný cíl: výtvarná parafráze květin z děl F. Hundertwassera
  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: kombinovaná technika- temperová podmalba s následnou koláží a dokreslení textur
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A3, temperové barvy (modrá, zelená; bílá, žlutá, černá), grafický váleček, deska na válení barvy, černé centropeny, anilinové barvy, kelímky s vodou, úzké kulaté štětce, nůžky, lepidlo v tubě, tužky, 2 velikostně odlišné šablony koleček, ubrus, reprodukce od F. Hundertwassera

 

Motivace

Po dlouhé zimě se o slovo hlásí jaro. Jako první se do nového života probouzí květiny, kdy ještě některé vykukují ze sněhové pokrývky. Květiny si ukazujeme na obrázcích, hledáme je v dětských knihách, encyklopediích. Protože by pro nás bylo těžké nakreslit tvary některých květů, trochu si je zjednodušíme, stejně jako si je zjednodušil jeden umělec. Dětem ukážeme dílo od rakouského umělce F. Hundertwassera. Vidíte květiny? Co vám svým tvarem ještě připomínají? Hundertwasser tvořil květiny podobající se lízátkům. Určitě ve třídě najdeme schované jedno ploché lízátko, abychom mohli vypozorovat podobnost. Napadlo by vás z lízátka udělat květinu? Lidé dokonce vymysleli vložit květy do průsvitných lízátek. Že by letos místo květin rostla na naší zahrádce lízátka? Komu by se to líbilo?

Postup výtvarné činnosti

Čtvrtky A3 můžeme z obou stran zkrátit a zbylé odstřižky použít na kolečka (=květy). Nejprve si vytvoříme barevný podklad pomocí grafického válečku. Na destičku z folie či skla naneseme nezředěné temperové barvy v odstínech zelené, modré, dále žlutou a bílou temperu, které lehce rozválíme do plochy. Děti válečkem nanáší barvu všemi směry. Není potřeba aplikovat všechny nabízené odstíny, důležité je zaplnit barvou celou plochu. Dáváme pozor na velké nánosy barev a na opakované přejíždění stejného místa, které by způsobilo odtrhávání papíru. Po zaschnutí necháme papíry vylisovat a mezitím pokračujeme ve výrobě květin.

Učitelka připraví velikostně odlišné šablony kruhů, které si děti tužkou obkreslí na zbytek čtvrtky. Dle velikosti podkladu si děti obkreslí cca 4-6 kruhů, do nichž tužkou kreslí (již bez šablon) 2 menší soustředné kruhy. Inspirováni velmi jasnými barvami Hundertwasserových květin vybarvujeme kruhy anilinovými barvami a úzkým štětcem. Pokud nechceme, aby se nám barvičky do sebe zapouštěly, vymalujeme nejprve u všech kruhů středy, poté přistoupíme k prostředním kruhům a naposled barvíme největší kruh. Při malbě se snažíme i o co nejmenší použití vody. Po zaschnutí barev děti černým slabým fixem (Centropenem) obtáhnou kruhy kreslené tužkou, mohou i květy ozdobit tečkami, čárami, zubaticemi a dalšími prvky. Hotové kruhové květy vystřihneme, děti si je rozmístí na plochu a po spokojenosti s kompozicí je přilepí. Černou temperou jim domalují stonky, nezakazujeme zobrazit i listy, pokud to tak děti cítí.

Reflexe

Nejvíce si děti užívají malbu válečkem, která je nejvíce motivující pro tuto lekci. Detailní malba jednotlivých kruhů vede děti k pečlivosti, soustředěnosti i vytrvalosti. Výsledná díla působí vskutku jako Hundertwasserovy lízátkové květiny.

Hunderwasserovi květiny Hunderwasserovi květiny2
Hunderwasserovi květiny3 Hunderwasserovi květiny7

  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: kombinovaná technika
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A5, 2 kartony, černé papíry, černá tuš, špejle, nůžky, lepidlo v tubě, izolepa, fixy, pastelky, voskovky, ubrus, bílý fix nebo pastelka

 

Motivace

Motivací pro kolektivní výtvarnou práci je již samotné téma probírané v průběhu týdne. S dětmi pojmenováváme dopravní prostředky dle obrázků i jejich zvuků; říkáme si, co létá, pluje, jede, vyjadřujeme dopravní prostředky pantomimou. Učíme se znát význam dopravních značek (zákazové, příkazové, výstražné, informativní), více se zabýváme chováním při přecházení přechodu bez i se semaforem atd.

 

Postup výtvarné činnosti

Každé dítě si zvolí libovolný dopravní prostředek, který nakreslí tuší a špejlí a po zaschnutí si ho pastelkami vybarví. Může se jednat o auta, autobusy, trolejbusy i tramvaje, vlaky, tanky J, letadla, vzducholodě, vrtulníky, lodě, ponorky, plachetnice atd. Hotové prostředky učitelka dětem vystřihne.

Dva až tři velké kartony (dle počtu dopravních prostředků) spojíme lepenkou a vytvoříme tak dlouhý kartonový pás. Z černého papíru stříháme rovné pruhy, zatáčky, které skupiny dětí konstruují na plochu. Ze zbytků papíru vytváříme kolejnici pro prostředky jezdící po kolejích a parkoviště. Tvoříme dálnice, křižovatky, vlakové přejezdy – vše dle obrazotvornosti dětí. Po dokončení návrhu začneme jednotlivé díly přilepovat na plochu a to tak, že začneme s lepením z jedné strany a postupně se dostáváme na stranu druhou. Děti pak pomocí bílé pastelky nebo fixu kreslí na silnice přerušované čáry, přechody.

Děti motivované tématem samy chtěly začít kreslit fixy semafory a značky, které jsme se učili. Na závěr si na silnice, kolejnice a moře lepidlem upevnily vlastní dopravní prostředek.

 

Reflexe

Je příjemné poslouchat vzájemnou komunikaci i vyprávění dětí při konstruování silnic, kresbě značek a samozřejmě při umisťování jejich prostředku do rušných ulic.

doprava ve městě doprava ve městě2

  • Výtvarné vyjadřovací prostředky:  kombinovaná technika (body art, kresba tuší a dřívkem, textilní koláž)
  • Pomůcky: barevné papíry (tmavě a světle zelený, tmavě a světle modrý), šablona šestiúhelníku, temperové barvy (černá, žlutá + zlatá), nádoby na barvy, ploché štětce, černá tuš, špejle, nůžky, lepidlo Herkules, zbytky děrovaných látek (záclony, ubrusy,…), obrazová předloha včely

 

Motivace

Popisujeme si stavbu těla včely (hlava, hruď, zadeček, 2 páry křídel, 3 páry nohou, kartáčky pro sběr pylu, žihadlo, tykadla, sosák), hovoříme o jejím vývoji (vajíčko, larva, kukla, čistička, krmička, stavitelka, strážkyně, létavka), ochutnáme včelí med, hrajeme si na včeličky.

Po místnosti rozmístíme obrázky různých druhů květin, přičemž se každý druh vícekrát opakuje. Pak vyvoláme: „Včelky teď sbírají sedmikráskový/pampeliškový/fialkový med apod.“ Děti pak mají za úkol přinést daný obrázek do úlu (k učitelce). V případě velkého počtu dětí je rozdělíme při hledání do menších skupin. Stavíme s dětmi buňky a plástve – šestiúhelníky z párátek spojených kuličkami vymodelovaných z vosku/žluté modelíny. Jak rostlina k sobě láká včelky? Učitelka rozmístí po třídě obrázky květin. Jeden obrázek navoní. Děti obrázky zkoumají čichem. Jakmile někdo najde voňavý obrázek, odejde nenápadně k učitelce a pošeptá jí název voňavé květiny. Pak si sedne ke stolečku. Můžeme děti naučit píseň: Včelí medvídci, Včelky.

 

Postup výtvarné činnosti

Učitelka na barevné papíry obkreslí šablonu šestiúhelníku, děti si vyberou z barevných buněk a tu si vystřihnou, popř. ji vystřihne učitelka. Dlaň jedné ruky si děti střídavě pokrývají žlutými a černými vodorovnými pruhy temperové nezředěné barvy (barva před otiskem nesmí být nikde suchá). Dlaň položí na plástev, zatlačí a opatrně ji odlepí. Po zaschnutí včelce dokreslíme končetiny, hlavu, tykadla; při kresbě se děti mohou opírat o obrazovou předlohu. Tvar křídel vystřihne učitelka, děti si je přilepí mezi hruď a hlavu.

Buňka, plástev

Reflexe

Pozorujeme a hodnotíme, zda má včela základní části těla (3 páry nohou, tykadla, oči). Naopak by se děti měly oprostit od personifikace (nos, ústa).

Včeličky2 Včeličky Včeličky3

 

  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: kombinovaná technika
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A4, vodové barvy, houbičky, voda v kelímcích, silnější i slabší kulaté štětce, kancelářské papíry, lepidlo v tubě, zelená temperová barva, obrázek sněženky

 

Motivace

Sněženka (Jitka Baďoučková)

Když se vám nechce do zimy,

jen pomyslete na sněženku,

jak první ze všech květinek vždycky bývá venku.

I jí je teplo pod sněhem,

a přesto jaro budit spěchá,

a za to první uvidí,

jak ze sněhu se svléká střecha.

(Leblová, E. Environmentální výchova v mateřské škole)

V lese i na zahrádkách můžeme najít první posly jara. Jaká první květina se objeví po zimě, která nám připomene, že už se blíží jaro? Sněženka podsněžník je známý posel jara, vykvétá v době, kde jsou všude zbytky sněhu. Křehké bílé kvítky se zelenými kornoutky uprostřed děti ihned poznají. Při vycházce budeme hledat, kde už vystrčily hlavičky.

 

Postup výtvarné činnosti

Barevný podklad si připravíme tak, že si čtvrtku pomocí houbičky dostatečně namokříme. Děti pomocí štětce a vodových barev zapouští barevné skvrny do mokrého podkladu. Volíme odstíny modré, žluté, zelené. Dbáme na to, aby byla barevně zaplněná celá plocha čtvrtky. Než nám podklad zaschne, připraví si každé dítě 2 sněženky. Ze čtverce kancelářského papíru o rozměrech 10 x 10 cm vytvoříme kvítky skládáním papíru. Učitelka nejprve předvede, jak budou děti danou sněženku skládat. Postup pro skládání origami sněženky je vyobrazeno níže.

origami sněženka

Před lepením sněženek na plochu je dobré čtvrtky trochu vylisovat, neboť se vlivem schnutí zkroutí. Děti si samy květy poskládají a přilepí na zaschlou plochu. Domalují jim temperovou barvou stonek a listy dle obrazové předlohy.

Sněženky Sněženky2 Sněženky4

 

  • Výtvarný záměr: zakomponování barevného textilu do plochy, domalba pozadí
  • Výtvarná technika (postup): kombinovaná technika
  • Pomůcky: různé druhy zbytků látek, nůžky, lepidlo v tubě, čtvrtky A4, šablona klobouku deštníku, vodové anilinové barvy, voda, kelímky na vodu, úzké kulaté štětce

 

Motivace
  • Jak začíná podzim, mění se i jeho počasí. Místo sluníčka čím dál častěji pozorujeme zamračenou oblohu, kterou často doplňuje déšť. A když venku prší, musíme rozevřít deštníky, abychom nezmokli.  Jaký to musí být krásný pohled z výšky pro kapičky, když padají na zem a před nimi se otvírají pestrobarevné deštníky.  Jaké máte deštníky? A jaký byste chtěli mít?

 

Postup výtvarné činnosti
  • Šablonu deštníku (pouze klobouk) učitelka obkreslí na čtvrtku. Čtvrtku z druhé strany děti podlepí libovolnou látkou tak, že nejprve nanesou lepidlo na papír a následně na něj přiloží látku. Látky by měly být přibližně stejně velké jako papír, na kterém je nakreslený obrys deštníku. Šablonu pečlivě vystřihneme. Snažíme se o dolní obloučky, aby šablona opravdu působila jako klobouk deštníku.
  • Deštník přilepíme na čtvrtku A4. Záleží na dětech, kam klobouk umístí, pokud ho nalepí moc vysoko, nezbude moc místo na kapičky. Pomocí úzkého kulatého štětce a anilinových barev vytvoříme rukojeť deštníku a kapičky.
  • Zda kapičky budou pouze nahoře, anebo i pod deštníkem, necháme na dětech. Děti mohou domalovat louže, které vznikají na zemi, či jinak dotvořit výtvor.
  • Snažíme se děti vést k tomu, aby kapičky vedly od shora dolů, jednalo se spíše o tenké čárky než tečky.

 

Reflexe
  • Hodnotíme pečlivost práce při vystřihování. Snažíme se děti vést k tomu, aby rukojeť deštníku byla spíše tenčí a na konci zahnutá (v opačném případě deštník působí jako houba). U kapiček preferujeme užší a kratší linie, ale pokud děti zvolí jiné, nevytýkáme.
deštník a déšt 2 deštník a déšt

  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: kombinovaná technika ( kresba, malba, prostorová tvorba)
  • Pomůcky:  čtvrtky většího formátu, tužka, nůžky, tavná pistole, temperové, vodové barvy,štětce

 

Postup výtvarné práce:

  • pracujeme ve skupinách
  • 1. náčrt vázy tužkou
  • 2.barevné rozvržení vázy a celé okolní plochy
  • 3.tvoření vajíček – vystřihování, vybarvování
  • 4.vrba kudrnka, tavící pistole
  • 5.vhodné rozvržení větviček a vajíček, důraz na prostor

práce žáků 7. ročníku ZŠ

Velikonoční váza

Autorka výtvarného námětu: Eva Strapková

  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: kombinovaná technika
  • Pomůcky:  voda s jarem, vodové barvy, či potravinářské barvivo; bublifuky,  čtvrtky, fix, tuš

 

Postup výtvarné práce:

  • nejprve si připravíme jarovou vodu, do které nasypeme potravinářské barvivo, či přidáme temperové-vodové barvy
  • obarvenou vodu přelijeme do nádob od bublifuků
  • bublifuky tvoříme bubliny a necháváme je padat na papír, kde tvoři více či méně zřetelné kruhy
  • do volných míst poté děti dokreslují krajinu,vesmír, město, místnost tak, aby bubliny vždy byly vpředu

Práce dětí 6. ročníku ZŠ

Bubliny

Autorka výtvarného námětu: Eva Strapková

  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: kombinovaná technika
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A4, vodové barvy, štětce, kelímky na vodu, barevné fixy, barevné papíry v odstínech Slunce (odstíny žluté, oranžové, červené, růžové), nůžky, lepidlo

 

Motivace:
  • Už se, děti, nemůžete dočkat, až se sluníčko vyhoupne na oblohu, začne hřát a konečně s ním přijde i jaro? Zkusíme mu poslat dopis, abychom sluníčko přivolali.“

 

Postup výtvarné práce:
  • tvar slunce nejprve kreslíme prstem do vzduchu, následně štětcem a pomocí vodových barev nakreslíme kruh, který vyplníme barvou
  • sluníčka necháme schnout a mezitím začneme stříhat paprsky
    • každý stoleček má širokou nabídku barevných papírů (barevné papíry A4 střižené na polovinu pro lepší manipulaci)
    • barevný výběr necháme na dětech – mohou využít pouze jednu barvu paprsků, či si nastříhat proužky od každé barvy
  • děti kreslí fixem (barvu použitých fixů opět necháme na dětech) sluníčku obličej (oči, noc, ústa, popř. detaily)
  • na závěr sluníčku lepíme jednotlivé paprsky, které si děti nastříhaly
sluníčko Dopis sluníčku 2

 

 

 

Výtvarné vyjadřovací prostředky: kombinovaná technika

Pomůcky: barevné papíry (červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, popř.fialová), nůžky, čtvrtky, černé papíry

 

Postup:

  • dětem dáme k dispozici různobarevné papíry
  • úkolem je z nich nastříhat proužky (stříháme kratší stranu-papír na výšku)
  • proužky se mohou zesilovat, zeslabovat, ale vždy je potřeba nůžkami dojet až do konce papíru pro stejně dlouhé proužky
  • na čtvrtku skládáme a lepíme barevné proužky v pořadí, jež má duha
  • důraz na to,aby nevznikaly mezi proužky bílé mezery
  • učitelka na hotová díla:
    • může předepsat písmena, které děti následně vystřihnou
    • vytvoří šablony písmen, které děti obkreslí a vystřihnou
Písmo duhy 1 Písmo duhy 2 Písmo duhy 3

 

 

 

 

 

 

Barvy Duhy – RAABE lze pořídit v e-shopech za cenu od (Zdroj: Heureka.cz)
Porovnat ceny >>

  • Výtvarný záměr: seznámení s druhy textilií, probuzení tvarové, barevné a strukturální fantazie
  • Výtvarná technika (postup)kombinovaná technika
  • Pomůcky:  čtvrtky formátu A1, vodové barvy, úzké i široké kulaté štětce, kelímky na vodu, bílé voskový pastel nebo svíčka, zbytky látek (zelené, hnědé, šedé, černé), šablony ryb na čtvrtce (viz. Příloha 4a, 4b), nůžky, knoflíky, lepidlo Herkules, tužky, žlutý krepový papír, bílé a červené malé korálky, černá tempera, víčka od PET lahví, obrázky ryb (kapr, pstruh, štika, úhoř)

Motivace

Kdo už byl někdy s rodiči na výlovu rybníka? Viděli jste skutečnou živou rybu? Jakou? Prohlédneme si atlas našich sladkovodních ryb, všímáme si jejich stavby těla – pokusíme se říci, v čem se shodují, ale také jak se liší tvarem těla, kresbou na povrchu, ploutvemi. Po třídě rozmístíme obrázky ryb a živočichů, žijící u rybníka. Každé dítě si najde jeden obrázek a ten umístí buď do rybníka (kruh z lana) anebo okolo rybníka. Ryby v rybníce si pojmenujeme (kapr, štika, pstruh, úhoř).

 

Postup výtvarné činnosti

Naším úkolem bude vytvořit rybníky s těmito druhy ryb. Nejprve si vytvoříme rybník, kam naše ryby vysadíme. Počet rybníků záleží na počtu dětí. Protože ryby ve vodě dýchají, mrskají ploutví, pokreslíme čtvrtky vlnkami, bublinkami bílým voskovým pastelem nebo svíčkou. Voda v rybníku je špinavější než v moři, z toho důvodu pro podmalbu plochy volíme odstíny modré, zelené i hnědé.

Každý si vybere 1 z navrhovaných šablon ryb (viz Příloha 4). Děti si šablonu nalepí na látku odpovídající co nejvíce barvě daného rybího těla a šablonu vystřihnou. Pro oko využijeme knoflík. Každý druh ryby se tvoří trochu jinou technikou. Pro každou skupinu máme připravený materiál i obrázek ryby. Prostřednictvím černého fixu oddělíme hlavu a ploutve od těla a naznačíme u ploutví paprsky. Hotové ryby si děti samy přilepí na rybník.

  • Úhoř – přilepení šablony úhoře na tmavší látku, vystřižení, nalepení oka,
  • Štika – ze žlutého krepového papíru odtrháváme drobné kousky, muchláme je do kuliček a lepíme na tělo štiky,
  • Pstruh – úzkými štětci nanášíme na tělo pstruha malé tečky lepidla, do kterých zasazujeme korálky,
  • Kapršupiny kapra lze vytvořit pomocí fixu (oblouky), anebo otisky z PET víčka.
Reflexe

Na výsledných pracích si můžeme zopakovat předmatematické a prostorové pojmy i názvy ryb. Jakým směrem ryby plavou? Kolik ryb plave doprava? Jaké ryby plavou u dna a které u hladiny?

Ryby našich vod (2) Ryby našich vod Ryby našich vod (1)