Archiv pro štítek: kočka

  • Výtvarný záměr: vytvořit novou skutečnost prolnutím dvou obrazů pomocí pravidelného střídání proužků
  • Výtvarná technika/postup: proláž (dvou obrazová roláž)
  • Pomůcky: 2 stejně velké obrázky (z časopisů/kalendářů), černý Centropen, pravítko, kancelářské sponky, nůžky, lepidlo v tubě, čtvrtky A4-A3, 2 odlišné barevné papíry.
Motivace a hra
  • Pozorování: Optické iluzeNa internetu vyhledáme a vytiskneme klamné víceznačné obrazy (např. Stařena nebo mladá dívka odvracející obličej). Ač jsou na jednom obrázku dvě ženy, uvidíme vždy jen jednu z nich, nepovede se nám je vidět společně najednou, vždy očima přepínáte mezi jednou a druhou.
  • Seznámení s prolážemi Jiřího Koláře Zakladatel a nejznámější umělec koláží a jejich technik (roláž, proláž, muchláž, chiasmáž apod.). Ukázka reprodukcí, pochopení principu proláže (pro pedagogy: Proláž může být i taková, že  z jednoho obrazu je vyříznuta některá snadno rozpoznatelná část, do které je vložen jiný obraz. Jedná se o prolnutí obrazu do chybějící části obrazu jiného = vhodné pro děti mladšího a staršího školního věku).

 

Realizace výtvarné činnosti

Proláž lze provádět s libovolnými obrázky – různě barevnými, tematicky odlišnými. Může se například prolínat krajina se zvířetem. Nejprve je potřeba vyhledat dvě podobně velké fotografie. Pokud chceme, aby obrázky v proláži více vynikly (byly na konci čitelnější), vyhledáváme barevně odlišné snímky, s kterými se i lépe pracuje. Záleží na zdatnosti dětí, zda dokážou z časopisů či již nasbíraných vystříhaných obrázků najít dvě stejně velké fotografie, které navíc musí být obě na šířku nebo výšku. Pokud se budou fotografie velikostně od sebe nepatrně lišit, učitelka je zastřihne tak, aby měly stejné rozměry. Jednu fotografii dítě otočí na rub a pomocí pravítka a Centropenu narýsuje od oka svislé linky. Proužky by měly být přibližně stejně široké, ne příliš tenké, ani tlusté. Jakmile máme nalinkovaný celý obrázek, učitelka pod něj vloží druhý obrázek a připevní je k sobě 3 sponkami, přičemž jedna z nich bude na pravé straně obrázků (díky tomu automaticky stříháme proužky z druhé strany).

Děti vždy ustřihnou pouze jeden proužek a ihned přilepí na čtvrtku bez mezer. Proužky střídáme a lepíme zleva doprava. Obrazy se v ploše rozvinou o svoji šířku, proto je lepší u obrázků formátu A5 a větších volit podkladovou čtvrtku A3. U dětí předškolního věku je práce snadnější, pokud na rubovou stranu obrázku přilepíme na jeho horní či dolní stranu proužek barevného papíru, přičemž každý obrázek má jinou barvu proužku. Díky tomu si děti hlídají kromě střídání barev i to, že proužek neotočí vzhůru nohama. Proláž se na závěr vystřihne kolem dokola, čímž se nepatrně zarovnají strany a zmizí pomocné barevné proužky.

Závěr

  • Proláž vs. optické iluze – Jsme schopni vidět dva obrázky najednou? Abychom čitelně a přesně identifikovali, co na jednom obrázku je, je potřeba zaměřit pozornost pouze na jeden – podobně jako u optických iluzí.

  • Výtvarný úkol: ozdobit siluetu kočičího těla barevnými prvky v odstínech jedné barvy
  • Výtvarná technika (postup): papírová koláž
  • Pomůcky: krepové papíry, vytištěné šablony koček, černé papíry, nůžky, lepidlo Herkules, lepidlo v tubě, štětečky na lepidlo, ubrus
Motivace a hra
  • HádankaVidí myšku, hned ji chytí, očima si přitom svítí. Každý kluk i holčička ví, že je to _ _ _ _ _ _ _ (kočička).
  • Opakování vědomostí o kočce – Jak se nazývá maminka (kočka), tatínek (kocour), děti (koťátka)? Jaký zvuk vydávají, jak na ně voláme, co chytají?
  • Vyjádření nálady zvukem – napodobení kočky smutné, hladové, veselé, zuřivé.
  • Přídavná jména: Jaká je kočka? – hladká, jemná, chlupatá, černá apod.
  • Sluchová hra: Na mňoukavou kočku – Děti utvoří kruh, jedno dítě je uprostřed a má zavřené oči. Učitelka v tichosti vybere dítě, na které ukáže a to mňoukne. Úkolem je dle hlasu poznat, kdo mňoukl a s ním si pak vyměnit místo.

 

Realizace výtvarné činnosti

Šablony koček vytiskneme na kancelářské papíry. Děti si vyberou jednu z nabízených šablon, kterou si „nahrubo“ obstřihnou kolem dokola, aby měly co nejméně lepení s krepovým papírem a práce nebyla zbytečně zdlouhavá. Následně si vyberou z pestré nabídky krepových papírů – pracujeme přibližně s 3 odstíny, a to v příbuzných barvách, kdy kočky krásně vyniknou. Z vybraných krepových papírů vystřihneme každému dítěti z rolí proužek, který si stříhají na malé čtverečky, obdélníky a ty lepidlem Herkules lepí na rub šablony (nelepíme na stranu, kde vidíme tištěný obrys kočky). Snažíme se, aby nikde neprosvítala bílá místa a kočka byla celá pokrytá barevnými kousky (nahlížíme na papír proti světlu). Po zaschnutí vystřihnou děti šablonu a lepidlem v tubě ji upevní na černý papír.

Jaká jsi, kočko Jaká jsi, kočko3 Jaká jsi, kočko2
Závěr
  • Využití výtvarných prací dětí ke hře na rozvoj slovní zásoby: Jaká jsi, kočko? – Podle zbarvení kočky a její siluety vymýšlíme, zda se jedná o kočku smutnou, mazlivou, divokou, zuřivou, unavenou atd.