Archiv pro štítek: instalace v přírodě

  • Výtvarný záměr: rozvíjet kreativitu při kresbě a zručnost při sestrojování funkčního modelu větrníku
  • Výtvarná technika/postup: kresba fixy, konstruování, instalace
  • Pomůcky: čtverce z plastu/čtvrtky, permanentní/klasické fixy, špendlíky s hlavičkou, větší korálky, špejle, korkové špunty, řezák.
Motivace a hra
  • Motivační pohádka: Větrný příběh (Inspirace z přírody, s. 58)

Blížil se konec teplého léta a děti se pomalu chystaly do školy. Ještě se jim nechtělo loučit se s prázdninami, koupáním a sluníčkem. Jenže náhle, kde se vzal, tu se vzal, přihnal se podzimní vítr a hned se začal předvádět. Malé vlnky měnil na velké, ochlazoval vodu, vyháněl lidi z lehátek koupališť. Studenými prsty vystrkával léto. „Jen si běž pryč, teď jsem tady pánem já!“ Proběhl městem, zvířil prach na ulicích, zabouchl otevřená okna i dveře. Přinesl s sebou chlad a nepokoj. Byl všude slyšet, provázel ho pískot větrných píšťalek.

Léto odešlo. Slunce se schovalo za mraky, ochladilo se, a podzimní vítr svištěl krajinou stále rozpustileji. Až jednou se při svém řádění zaposlouchal do řeči lidí. „Jak je ten podzim ošklivý“, říkali lidé. „Protivný, protivný vítr! Přivál jen smutek.“ Vítr se na chvíli ztišil. „Já přece nejsem ošklivý, jsem jenom bouřlivý, trochu divoký a chci, aby o mně všichni věděli. Nechci ale, aby se na mě zlobili. Proč by mě neměli mít rádi? Dokážu všem, že umím být milý a že i podzim může být velmi krásný.“ Vítr se zamyslel a po chvíli se rozběhl znovu po krajině. Od té doby bylo vše jinak. Ráno nejdříve rozfoukal ranní mlhu, aby zesláblé sluníčko mohlo snáze vykouknout a potěšit svými teplými paprsky vše živé. Rozhoupal jablíčka a hrušky na stromech, až se všechny pustily větviček a padly do měkké trávy, kde je lidé mohli jen sesbírat. Prohnal se korunami kaštanů, zatřásl všemi větvemi a větvičkami, až se kaštánky uvolnily ze svých pichlavých postýlek. Potěšil tím všechny děti. Proháněl na obloze mraky a vytahoval papírové draky až k nim. Barvil s podzimem listy stromů, načechrával jejich koruny tak, aby jimi mohly dobře procházet paprsky sluníčka a těšit lidi zářivou žlutou, červenou a oranžovou. Rozfoukával listy, zdobil jimi každý kousek trávníku a cestiček. Podzim už nebyl smutný ani protivný. Lidé se zastavovali a obdivovali, co vítr s podzimem dokázal za zázraky. A vítr byl rád. Jen občas popadl někomu čepici z hlavy a poponesl ji o kousek dál. Jen tak malinko, sobě, a taky lidem pro radost, aby se měli čemu smát!

  • Diskuse: Jak vítr pomáhá lidem? Jakou hračkou bychom mu udělali radost, aby si s ní mohl hrát? (větrník)
  • Pohybová etuda: Vyjadřování větru pomocí šátků

 

Realizace výtvarné činnosti

Většina z vás pro výrobu větrníku použije bílou či barevnou čtvrtku. My využili slabé plastové folie, které jsme dostali darem. Pokud byste dávali přednost plastovému větrníku před papírovým, lze plastové čtverce získat z plastových lahví, nebo z plastových desek. Větrníky mají výhodu v tom, že odolají dešti i krupobití.

U malých dětí je potřeba, aby čtverce zhotovila učitelka. Pokud pracujeme s barevnými čtverci, dáme dětem na výběr z barevných variant. Při kresbě na papír kreslíme klasickými fixy, lze využít vodové barvy, voskovky atd. U kresby na plast musíme sáhnout po barevných permanentních fixech. Dobře vypadá kresba bílým fixem na barevný podklad. Je na dětech, zda chtějí ozdobit jednu, nebo obě strany čtverce.  Vedeme děti k tomu, aby se zaměřovaly především na rohy a okraje čtverce, které budou nejvíce na větrníku viditelné.  Při sestavování samotného větrníku je potřebná dopomoc dospělého. Učitelka ukáže dětem možné varianty, jak by mohl jejich větrník vypadat, a děti si vyberou.

Úhlopříčně nastřihneme rohy čtverce přibližně do větší poloviny od středu. Každý roh tak rozdělíme na 2 poloviny. Špendlíkem vyrazíme dírku do každé suché nebo každé liché poloviny rohu čtverce a doprostřed čtverce. Na vyčnívající zadní část špendlíku navlékneme korálek (ten lze dát i před větrník), propíchneme přes špejli a vyčnívající konec zabodneme do uříznutého korkového špuntu. Korková zátka zajistí větrník proti zranění. Mezi korkem a větrníkem musí být vůle, aby se mohl otáčet.

Závěr

  • Dechové cvičení: Foukání do větrníku
  • Instalace větrníků na školní zahradu – ozdobení školní zahrady, zkoumání větru venku. Při odchodu domů si každý svůj větrník vyhledá a odnese.

  • Výtvarný záměr: malbou maskovat můry tak, aby následně splynuly s přírodním prostředím
  • Výtvarná technika/postup: malba anilinovými barvami, land-art
  • Pomůcky: čtvrtky, šablony nočních motýlů, tužky, nůžky, anilinové barvy, kelímek na vodu, slabé kulaté štětce, obrazové předlohy nočních motýlů, ubrus, lepící guma

 

Motivace a hra
  • Opakování znalostí o můrách – Můry bývají tlustější a chlupatější než motýli; létají převážně v noci a ve dne odpočívají; sedící můra má křídla roztažená-nedovede skládat křídla plochou k sobě jako denní motýli; jejich zbarvení je méně výrazné než u denních motýlů.
  • Seznámení se záměrem: Křídla nočních motýlů – Můry, které létají v noci, přes den nehybně odpočívají na kůře stromů či suchých listech, s níž dokonale splývají. Některé druhy volí jednobarevný nevýrazný kostým v tónech šedi, hnědi a zeleni, který dokonale ladí s podkladem, na kterém sedí. Jiné druhy můr naopak mají první pár křídel nepříliš výrazně zbarvený sloužící k maskování, zatímco druhý pár obsahuje velmi pestré vzory nápadných barev pro zastrašení predátora (ukázka fotografií: lišaj, martináč, přástevník). Pokud můra nehybně sedí na svém místě, dokonale splývá s okolím. Jakmile však zjistí, že jí nepřítel objevil, vysune spodní pár a zableskne mu před očima pestrá výstražná kresba.

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti si obkreslí na čtvrtku libovolný počet šablon nočních motýlů (šablona ZDE), vystřihnou si je a přemístí se ke stolečku s ubrusem, kde mají připravené štětce, kelímky s vodou, anilinové barvy a obrázky nočních motýlů. Motýli děti mohou reprodukovat z fotografií, nebo z nich pouze vypozorovat typické barvy, vzory a vytvořit motýla vlastního. Motýl může mít celý kostým buď v přírodních barvách, anebo jeho první pár křídel může být nenápadný a druhý výstražný. Po zaschnutí barev umístíme na druhou stranu do středu těla lepící gumu a počkáme, až dokončí všechny děti své motýli, abychom je mohli jít umístit ven.

Závěr
  • Splývání můr venku – Vyhledat místo, kde jejich kamufláž dokonale zapadne, aby se staly ještě více nenápadné – kůra stromu, tráva, kamínky, písek; pro barevnější můry –pampelišky, prolézačky, klouzačka, zeď apod.
  • Instalace motýlů na kmen stromu, vyfotografování – Děti umístí své motýly na kmen stromu a při odchodu z MŠ si je na kmeni vyhledají a odnesou domů.
  • Obměna: Malování přírodními materiályMotýlí křídla lze polepit nebo vymalovat přírodními barvami (hlína, ohořelý klacík, pampeliška, tráva, mech, květiny).

  • Výtvarný záměr: vystihnout znaky houby, fantaskní posun v barevném řešení
  • Výtvarná technika (postup): kresba tuší a dřívkem, voskovými pastely; instalace
  • Pomůcky: kartony formátu A4, černá tuš, špejle se špičatým koncem, voskovky, špejle, nůžky, úzká izolepa, ubrusy, látkový sáček se sušenými houbami, obrázky hub

 

Motivace a hra
  • Hmatová a čichová hádanka – Námět je ukryt v uzavřeném látkovém sáčku. Napřed necháme dětem pytlík osahat, zda na základě hmatu poznají jeho obsah. Následně si každý přes pytlík přivoní sušených hub. Děti si své tajemství prozatím nechají pro sebe a sdělují, zda vůně pro ně byla příjemná či nikoliv.
  • Popis: Stavba těla houby – klobouk, třeň (noha), prstenec (sukénka), podhoubí.
  • Seznámení s úkolem – Na trávníku před školkou si vytvoříme houbový ráj z takových hub, které by byly vidět už z dálky. Koneckonců proč bychom si nevymysleli houby jinak barevné, na klobouku puntíkaté, proužkované, vlnkované? Poznávacími znaky houby jsou noha a klobouk, která musí být zachována.

 

Realizace výtvarné činnosti

Svou velikou houbu si děti nakreslí tuší na karton a ozdobí ji různými fantaskními prvky (proužky, geometrickými tvary, okénky, symboly). Po zaschnutí tuše houbu vybarví výraznými odstíny voskovek a vystřihnou. Učitelka nalepí z rubu pomocí proužku izolepy špejli, které necháme přečnívat spodní část, aby šla zapíchnout do země. Děti si určí místo, kam budeme houby instalovat. Dětem poradíme, jak houby umístit, aby byly všechny vidět z některého více frekventovaného místa (např. nebyly schované za stromem, barevná strana nebyla obrácená dozadu). Houby zasadíme zapíchnutím špejle do trávníku.

Poznámka: Kartony a voskovky byly využity z důvodu, aby se houby neohýbaly, vydržely na trávníku déle a hned se popřípadě nerozmáčely.

 

Závěr
  • Sběr hub – Houby zasazené v dopoledních hodinách si děti s odchodem domů sklidí – samozřejmě každý jen tu svou.
pred-skolkou-rostou-houby pred-skolkou-rostou-houby2 pred-skolkou-rostou-houby3
pred-skolkou-rostou-houby5 pred-skolkou-rostou-houby4

  • některé podněty v nás vyvolávají bytostné reakce – kámen vyvolává představu neměnnosti či znaku, slunce nese pocit tepla, světla, života
  • od nepaměti  nás doprovází šumění deště, zpěv ptáků, mihotání stínů a stopy na sněhu
    • tyto chvíle potřebujeme, abychom zůstali součástí přírody
  • civilizace nás obklopila betonem, ulicemi, hlukem automobilů a televize
  • spěch, který nás doprovází, nevytváří podmínky pro klid, soustředění, vnímání či zamyšlení
    • tím se člověk přírodě postupně vzdaluje
  • jen málokteré dítě ví, jak vypadá hvězdné nebe, jak znějí lístky osiky

 

LAND-ART

  • = ZEMNÍ UMĚNÍ
  • zabývá se prožíváním a proměnami přírody
  • navazování rituálů, komunikace s přírodou, dotýkání se přírodních materiálů, zanechávání stop v krajině
  • výtvarná výchova nezasahuje do krajiny jako zemní umění – nezasahuje do ní tak, aby ji trvale proměnila

 

ROZHOVORY S PŘÍRODOU

  • děti sbírají vzorky nebo frotáže z přírodnin a vytvářejí z nich sbírky
  • děti  zaznamenávají barvy stromu v letním slunci, zpěv ptáků a šumění lesa, rušivé lidské hlasy, vrčení motorové pily
  • pokouší se o diagram letu mouchy či motýla, napodobují rytmus dešťových kapek, zakreslují proměny stínů rostlin
  • do krajiny zasahujeme tak,  abychom ji neporušili
    • kresba praménkem vody, stopami ve sněhu, které roztají; linka v písku, co smyje déšť
    • děti řadí list k listu, kamínek ke kamínku a píší dopis lesu, větru, broukům
    • kontrast přírody a civilizace: kruhy, čtverce a jiné obrazce z kamenů, šišek, větví umístěných na hladkou podlahu lidského obydlí

 

DROBNÉ ZÁSAHY

  • červený kámen ve skále,či na cestě
  • cár hedvábného papíru nebo deska s číslicí zavěšená na borovici
  • slovo zima vymodelovat do sněhu, slovo voda vytrhat z hedvábného papíru a pustit ho po hladině potoka

 

UVĚDOMĚLÉ PROŽÍVÁNÍ PŘÍRODY

  • splynutí se stromem, dotýkání se celým tělem skály- nechat se prostoupit chladem a mohutností
  • vnímat v přírodě povrchy, objemy, teplotu, zvuky, vůně, barvy
  • zážitek přináší pyramida z kamenů jako znamení pravěkého člověka, bílá tyč mezi větvemi jako paprsek světla,..

 

METODIKA

  • důležité volit prostředky, které po pár dnech zmizí – malba temperami, křídami
  • pokud použijeme trvalejší materiály, je potřeba počít s tím, že je musíme na závěr uklidit

 

 

VÝTVARNÉ NÁMĚTY – VÝTVARNÉ AKTIVITY V PŘÍRODĚ

ČERVENÝ KÁMEN, MODRÁ VĚTEV

  • Námět: prádelní šňůra, papírové obdélníky, deset barevných větví
  • Výtvarný problém: linie a plochy v krajině
  • Pojetí úkolu: umístění prvku do krajiny, vnímání proměny prostředí

 

KRESBA DO SNĚHU

  • Námět: hry ve sněhu, výtvarné etudy
  • Výtvarný problém: pomíjivé stopy ve sněhu a jejich proměny
  • Pojetí úkolu: experimenty s kresbou do sněhu – otisky předmětů, stopy bot či lyží, kresba praménkem čisté nebo obarvené vody, linie vyšlapaných stop

 

DETAILY KRAJINY

  • Námět: tvary, textury, náhodné objevy
  • Výtvarný problém: objevování podob přírody
  • Pojetí úkolu: vyjít do okolí a hledat zajímavé podněty, rámovat detaily papírovými páskami, nálezy dokumentovat

VRSTVY ZEMĚ

  • Námět: ukládání vrstev země v lese
  • Výtvarný problém: manipulace s vzorky zeminy
  • Pojetí úkolu: vrstvení zemí z různých lokalit do prázdného akvária, vytváření kontrastních hrubých či jemných materiálů,, promísení vrstev zeminy, prosakování vody,…

 

Použitá literatura:

ROESELOVÁ, VĚRA. Techniky ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1996. s. 227-231. ISBN 80-902267-1-X.

  • Výtvarný záměr: vymezit prostor v přírodě pomocí barevných provázků
  • Výtvarná technika (postup): land-art s cizorodými prvky
  • Pomůcky: barevné provázky, nůžky, fotoaparát

 

Motivace a hra

Luise Bourgeoisová, Hnízdo

 

  • Seznámení s úkolem – Pavouci si staví jakousi vlastní architekturu. Každá skupinka se pokusí vytvořit svou síť – vlastní pavoučí teritorium. Úkolem bude síť udělat něčím zvláštní, ale zároveň aby plnila i svou funkci. Vybudujeme pavučinu pro neznámého obřího pavouka. Poté se pokusíme ověřit, zda jsou dostatečně odolné a schopné zachytit kořist.

 

Realizace výtvarné činnosti

Činnost uskutečňujeme v lese. Děti se rozdělí do početnějších skupin a najdou si místo, kde rostou stromy blíž u sebe. Každá skupina si zvolí provázek odlišné barevnosti. Zdůrazníme, že jak pavoučkové, tak i my bychom měli pavučinu spřádat z jednoho vlákna (lepší pro rozmotávání a zachování provázku). Nejprve omotají 2-4 stromy a vytvoří si tak základní osnovu. Pavučina může být vodorovná (omotávání kmenů ve stejné výšce), nebo svislá (omotávání 2 kmenů v různých výškách). Další průběh síťování necháme na kreativitě skupiny. Provázky proplétáme libovolně mezi vytvořenými osnovami. Některá skupina může mít záměr vytvořit největší pavučinu, jiná se může snažit o propracovanost, zaplnění prostoru.  Tvorba vede ke spolupráci a komunikaci ve skupině.

 pavoučí sít

Závěr

  • Ověřování odolnosti pavučin – Na pavučinu zavěšujeme/pokládáme větvičky, klacíky, mikinu apod. Vydrží i tíhu lidského těla? (Sed, leh na vodorovnou pavučinu, opření celého těla u svislé pavučiny.)
  • Pohybová hra: Hustota pavoučí sítě – Vyhledáme ve své pavučině otvor, kterým by se dalo prolézt bez toho, že bychom zavadili o provázky. Děti prolézají po jednom, mohou si navzájem pomáhat, ale nikdo se nesmí sítě dotýkat.
  • Závěrečná reflexe – Necháme pavučiny přírodě, aby ji zdobily a zachytávaly do nich své úlovky? Co s nimi musíme udělat? Řešíme problém odhazování odpadků v přírodě