Archiv pro štítek: informel

  • z fr. informe  = netvárný
  • využívá spontánní záznam emocí autora
  • struktura nejrůznějších hmot se stává prostředkem k vyjádření pocitů
  • neobvyklé materiály: hadry, provazy, dřevo, písek, umělá hmota
  • techniky: propalování, prořezávání, destrukce hmoty, expresivní nanášení barev
  • z obrazů cítíme pocit samoty, odcizení, hrůzy
  • velmi často metoda asambláže

 

HANS HARTUNG
  • * 1904 – † 1989, Německo, Francie
  • princip Hartungova umění spočíval v tom, že ani malíř sám po začátku práce nevěděl, jak bude vypadat konečné dílo, a nechal se zcela unášet hlubokými emocemi, které tak vlastně v obraze popisovaly jeho duševní stav
  • maluje lineární kompozice
  • využívá netradiční malířské náčiní – hřebeny, košťata
  • vytváří škrábance do ještě mokré barvy, která umožňuje prosvítání plátna
  • obrazy označuje písmenem T (tabule), datem, pořadovým číslem

ANTONI TÁPIES
  • * 1923 – † 2012, Španělsko
  • experimentoval s rozmanitými materiály, kombinoval olejové barvy s rozdrceným mramorem, práškovým pigmentem i latexem, aby tak vytvořil rozměrná díla s výrazným povrchem, které pak dodatečně zdobil detaily a dalšími doplňujícími prvky
  • jeho tvorba byla obdivována pro svou hrůzyplnou krásu a pro zpracování, které vzbuzovalo dojem, jakoby obraz prošel dlouhým časovým obdobím, které se podepsalo na jeho povrchu
  • důležitou roli pro něj hrála textura
  • Červené znamení na kaštanovém podkladě

  • Antoni Tápies – Červené znamení na kaštanovém podkladě
  • Zdroj: sbirky.ngprague.cz
VLADIMÍR BOUDNÍK
  • *1924 – †1968, Praha
  • akce se skvrnami a prasklinami na omítkách zdí a domů
  • využívá aktivní, strukturální a magnetickou grafiku
  • reliéf tvořily ocelové špony, které „organizoval“ v ploše pomocí magnetů do abstraktních shluků
  • Variace na Rorschachovy testy
  • Derealizace
  • Strukturální grafika

 

JEAN DUBUFFET
  • *1901 – † 1985, Francie
  • malíř a sochař
  • díla bývají přiřazována k informelu a tašismu
  • představitel art brut (= syrové umění)
  • inspiruje se životem, groteskností
  • používá různé materiály (sádra, klih, staniol, lepenka, asfalt, prach)
  • vynalézal nové techniky:
    • plátno-koláž (pomalované plátno se rozstříhá a zase mozaikovitě slepí)
    • materiologie (kombinace papíroviny a staniolu)
    • využívá graffiti (znakové písmo)
  • Meruňkový odstín hotelu
  • Medvídek
  • Kráva s jemným nosem
  • Bytové domy
  • Duše metra

  • Jean Dubuffet – Meruňkový odstín hotelu
  • Zdroj: wikiart.org

  • Výtvarný cíl: přenos neživé přírody do obrazu, spojení hladkých a plastických ploch
  • Výtvarná technika (postup): informel, slash painting
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A3, tužky, kelímky, temperové barvy (šedivá, modrozelená, bílá, černá), silné ploché štětce, písek, zemina, staré kartáčky na zuby, encyklopedie, pohádka na DVD Jak Rákosníček s Malým a Velkým psem neuhlídali měsíc, míčky

Motivace a hra

Téma zahájíme motivační pohádkou o Rákosníčkovi, díky které se dozvíme, že je měsíc kulatý, co na obloze občas ubývá. Přestože se jedná o pohádku, můžeme vysvětlit dětem, že Měsíc není ve skutečnosti žlutý, ani nesvítí jako Slunce. Pokud o to děti projeví zájem, můžeme jim pomocí malého a velkého míčku demonstrovat otáčení Měsíce kolem Země. Následuje hra ve dvojicích. Děti se chytí za ruce a rozdělí si role. Země stojí na místě a otáčí se na patách, Měsíc se stále dívá do tváře Země a pohybuje se s ní, přičemž ale musí zvládnout více kroků.

Poté na koberci rozložíme encyklopedie vyobrazující skutečný Měsíc, všímáme si barevnosti, fází Měsíce, velikosti v porovnání se Zemí. Potom si řekneme, z čeho je měsíc vlastně složený (písek, kameny, prach; moře = černé lávové skvrny bez vody).

 

Realizace výtvarné činnosti

Abychom vytvořili co nejrealističtější i plastický povrch měsíce, zakomponujeme do malby materiál, který najdeme i na Měsíci. Bude se jednat především o písek smíchaný s temperovými barvami. Pro vytvoření moří použijeme zeminu, kterou vsypeme do ještě vlhké barvy. Inspirací výtvarného postupu pro nás může být i hlavní představitel informelu, Antoni Tápies, který při malbě používal silnou vrstvu barvy smíchanou s omítkou, blátem.

Nejprve si nakreslíme měsíc o libovolném průměru, do kterého budeme nanášet vytvořenou hmotu. Záleží na dětech, jaké barvy si z daného výběru zvolí. Po zhotovení měsíce vyplníme pozadí černou barvou, neboť obloha je v noci černá. Do výtvoru mohou děti zasáhnout prostřednictvím slash paintingu. Přejížděním prsty po štětinách kartáčku se nám na obloze začnou objevovat první hvězdy, Mléčná dráha…

Povrch Měsíce Povrch Měsíce 2 Povrch Měsíce 3

Závěr

Společně nahlížíme na zhotovené práce. Který měsíc se nejvíce podobá skutečnému? Určujeme největší, nejmenší, nejzajímavější měsíc. Na jakém měsíci vidíme moře?

  • Výtvarný cíl: přenos reality do obrazu
  • Výtvarná technika (postup): informel
  • Pomůcky: nalezené elementy na cestách, sádra, voda, plastové talířky, kelímky, štětce, temperové a vodové barvy, kartony A4, písek, drobné kamínky, traviny, ubrus, reprodukce obrazů od představitelů informelu

Motivace a hra

Antoni Tápies, Malba

Žáci měli za úkol podnikat v průběhu týdne vycházky po okolí, všímat si prvků ležících na cestách; a ty, které je zaujmou, sesbírat. Mohlo se jednat o přírodniny (kamínky, písek, větvičky, traviny), ale i o ztracené a pohozené věci, které by součástí cest neměly být.

V úvodu hodiny dáme každému příležitost se podělit o své nalezené úlovky. Diskutujeme, jaké prvky jsou cizorodé, odkud a jak se na dané místo mohly dostat. Následuje brainstorming na téma cesty. Cokoliv žáky pod tímto pojmem napadne, napíší do myšlenkové mapy na tabuli. Polemizujeme nad cestami vytvořenými lidmi a cestičkami zvířat (v kůře stromů, mravenců, či chodby myšek). K čemu slouží, jaké jsou jejich klady i zápory. Lehce se dotkneme o vzniku cest ve funkcionalismu.

Naším úkolem bude nalezené objekty vložit do díla. Něco podobného vytvářel informel neboli umění, kdy barvu smíchanou s kousky omítky, písku, kamínky nanáší ve velkých vrstvách na plátno. Umělci pracovali s barvou jako s hlínou. Obraz nás o něčem informuje, proto informální malba.  Známý malíř Antoni Tápies začleňoval do malby i slámu a kůži.

 

Realizace výtvarné práce

My barvu vynecháme a použijeme přírodní barevnost nalezeného materiálu. Podklad si vytvoříme jako sádrový odlitek plastového talířku, do kterého budeme jednotlivě vnášet nalezené prvky informující nás o daném místě. Do vody postupně přisypáváme sádru a vznikající hmotu promícháváme koncem štětce. Mezitím, než se děti dostanou pro sádru, mají čas si promyslet návrh práce. Pokud by chtěly, mohou do práce zasáhnout vodovými barvami, a to kapáním odstínů barev souznící s cestami.

Závěr

Kdo bude dříve hotov, zkouší si skutečný informel. K dispozici je zbylý materiál, písek, kamínky a traviny. Žáci mohou smíchat barvu se  surovinou a silným štětcem poté nanášet hmotu na podložku anebo prvky vsypat až na závěr práce.