Archiv pro štítek: informel

  • =umělecký směr, který se formoval v USA ve 30. – 40. letech
  • vrcholu dosáhl v 50. letech
  • vychází ze spontánní malby, která vyjadřuje pocity a dojmy umělce
  • potlačuje racionální uvažování
  • nedbá na kompoziční pravidla
  • využívá svobodného rukopisu a uvolnění barevnosti
  • z předchozích směrů je ovlivněn:
    • surrealismem
    • německým expresionismem (V. Kandinskij)
    • východní kaligrafií, orfismem, dadaismem (nekonveční materiály)

 

AKČNÍ GESTICKÁ MALBA

  • rozvinul se v 2 pol. 40. let v USA
  • důraz na samostatný akt malování a proces malby
  • důraz je kladen na svobodu a spontánnost
  • barevná skvrna vzniká pomocí gesta, náhody; má rytmus a pohyb
  • malíř vrhá, stříká barvy na plátno, nanáší je přímo z tuby, lije barvy z plechovky
  • impulzivně nanášené barvy vytvářejí neohraničené struktury
  • mnohdy dotvářeny noži, špachtlemi, zednickými lžícemi
  • charakter rituálu

 

JACKSON POLLOCK

  • zakladatel akční malby
    • Kompozice č. 13
    • Malba Vlnité dráhy
  • využívá gestického automatismu a techniky:
    • a) dripping
      • (lití barvy na plátno z plechovky, plátno leží na zemi; vrhání barvy na plátno, které visí)
    • b) slash painting
      • (cákání barvy na plátno)

 

WILLEM DE KOONING (kuning)

  • americký malíř holandského původu
  • vůdčí osobnost newyorské školy abstraktního expresionismu
  • cyklus: Ženy-brutální portréty žen, mají realistické tvary
  • posléze maluje světlé obrazy pomocí štětce a špachtlí
    • Policejní zpráva
    • Kompozice

LYRICKÁ ABSTRAKCE

  • vznik v USA
  • dominuje mu individuální rukopis, který barevnými plochami vytváří prostor
  • obrazy velkých formátů působí mysticky a spirituálně

 

MARK ROTHKO

  • Rus žijící v USA
  • široké pásy (obdélníky) čistých sytých barev bez pevného ohraničení

 

TAŠISMUS

  • léta, Francie
  • název z fr. la tache (lataše)=skvrna
  • překrývá se s lyrickou abstrakcí a informelem
  • spojuje surrealistický automatismus s akční gestickou malbou
  • =je evropskou obdobou americké akční malby
  • obraz tvořen z barevných skvrn různě velkých a volně ohraničeným tvarem
  • barvy kladeny na plátno spontánně

 

GEORGES MATHIEU (matjé)

  • často maluje před publikem, má na sobě kostým, kterým diváky šokuje
  • obrazy výsledkem energetických pohybů
  • barva je na plátno vrhána
  • základem malby: rychlost provedení, náhoda improvizace
  • zachycuje své podvědomí, obrazy pojmenovává dodatečně (důležité pro něj asociace)

INFORMEL

  • z fr. informe (informl)=netvárný
  • využívá spontánní záznam emocí autora
  • struktura nejrůznějších hmot se stává prostředkem k vyjádření pocitů
  • využívá materiály: hadry, provazy, dřeva, písek, hadry, umělou hmotu
  • techniky: propalování, prořezávání, destrukce hmoty, expresivní nanášení barev
  • omezení barevnosti: černá, bílá, šedá
  • velmi často metoda asambláže

 

ANTONI TÁPIES

  • vkládá slámu, písek, kůži a materiál v živém rozkladu
  • chce poukázat na rozpad lidských hodnot a jistot

 

VLADIMÍR BOUDNÍK

  • akce se skvrnami a prasklinami na omítkách zdí a domů
  • využívá aktivní, strukturální a magnetickou grafiku

 

MIKULÁŠ MEDEK

  • tvorba ne zcela abstraktní, vždy reálný prvek
  • řada obrazů má v sobě cosi posvátného (kříž, středem kříže je kruh)
  • vrchol tvorby: období preparovaných obrazů

ART BRUT (art bryt)

  • =umění surového stavu
  • poprvé pojem použil Jean Dubuffet pro tvorbu duševně nemocných dětí, vězňů a laiků= autorů bez výtvarného vzdělání
  • typická silná vrstva barvy +písek, omítka, perforace plátna

 

JEAN DUBUFFET (žán dybyfe)

  • inspiruje se životem, groteskností
  • používá různé materiály (sádra, klih, staniol, lepenka, asfalt, prach)
    • Groteskní krajiny
    • cyklus Ženských těl
  • vynalézal nové techniky:
    • plátno-koláž (pomalované plátno se rozstříhá a zase mozaikovitě slepí)
    • materiologie (kombinace papíroviny a staniolu)
    • využívá graffiti (znakové písmo)

 

SKUPINA KOBRA

  • jméno skupiny odvozeno z počátečních písmen měst, odkud umělci pocházejí
    • (Kodaň, Brusel, Amsterdam)
  • mezinárodní umělecké sdružení v Paříži
  • snaží se o bezprostřední, emotivní způsob vyjádření
  • inspirují se dětskou kresbou
  • prolínají se abstraktně expresivní prvky s konkrétní (nevzdali se figurace)
  • ASGER JORN

  • Výtvarný cíl: přenos neživé přírody do obrazu, spojení hladkých a plastických ploch
  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: informel, slash painting
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A3, tužky, kelímky, temperové barvy (šedivá, modrozelená, bílá, černá), silné ploché štětce, písek, zemina, staré kartáčky na zuby, encyklopedie, pohádka na DVD Jak Rákosníček s Malým a Velkým psem neuhlídali měsíc, míčky

Motivace

Téma zahájíme motivační pohádkou o Rákosníčkovi, díky které se dozvíme, že je měsíc kulatý, co na obloze občas ubývá. Přestože se jedná o pohádku, můžeme vysvětlit dětem, že Měsíc není ve skutečnosti žlutý, ani nesvítí jako Slunce. Pokud o to děti projeví zájem, můžeme jim pomocí malého a velkého míčku demonstrovat otáčení Měsíce kolem Země. Následuje hra ve dvojicích. Děti se chytí za ruce a rozdělí si role. Země stojí na místě a otáčí se na patách, Měsíc se stále dívá do tváře Země a pohybuje se s ní, přičemž ale musí zvládnout více kroků.

Poté na koberci rozložíme encyklopedie vyobrazující skutečný Měsíc, všímáme si barevnosti, fází Měsíce, velikosti v porovnání se Zemí. Potom si řekneme, z čeho je měsíc vlastně složený (písek, kameny, prach; moře = černé lávové skvrny bez vody).

 

Postup výtvarné činnosti

Abychom vytvořili co nejrealističtější i plastický povrch měsíce, zakomponujeme do malby materiál, který najdeme i na Měsíci. Bude se jednat především o písek smíchaný s temperovými barvami. Pro vytvoření moří použijeme zeminu, kterou vsypeme do ještě vlhké barvy. Inspirací výtvarného postupu pro nás může být i hlavní představitel informelu, Antoni Tápies, který při malbě používal silnou vrstvu barvy smíchanou s omítkou, blátem.

Nejprve si nakreslíme měsíc o libovolném průměru, do kterého budeme nanášet vytvořenou hmotu. Záleží na dětech, jaké barvy si z daného výběru zvolí. Po zhotovení měsíce vyplníme pozadí černou barvou, neboť obloha je v noci černá. Do výtvoru mohou děti zasáhnout prostřednictvím slash paintingu. Přejížděním prsty po štětinách kartáčku se nám na obloze začnou objevovat první hvězdy, Mléčná dráha…

 

Reflexe

Společně nahlížíme na zhotovené práce. Který měsíc se nejvíce podobá skutečnému? Určujeme největší, nejmenší, nejzajímavější měsíc. Na jakém měsíci vidíme moře?

Povrch Měsíce Povrch Měsíce 2 Povrch Měsíce 3

  • Výtvarný cíl: přenos reality do obrazu
  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: informel
  • Pomůcky: nalezené elementy na cestách, sádra, voda, plastové talířky, kelímky, štětce, temperové a vodové barvy, kartony A4, písek, drobné kamínky, traviny, ubrus, reprodukce obrazů od představitelů informelu

 

Motivace

Antoni Tápies, Malba

Žáci měli za úkol podnikat v průběhu týdne vycházky po okolí, všímat si prvků ležících na cestách; a ty, které je zaujmou, sesbírat. Mohlo se jednat o přírodniny (kamínky, písek, větvičky, traviny), ale i o ztracené a pohozené věci, které by součástí cest neměly být.

V úvodu hodiny dáme každému příležitost se podělit o své nalezené úlovky. Diskutujeme, jaké prvky jsou cizorodé, odkud a jak se na dané místo mohly dostat. Následuje brainstorming na téma cesty. Cokoliv žáky pod tímto pojmem napadne, napíší do myšlenkové mapy na tabuli. Polemizujeme nad cestami vytvořenými lidmi a cestičkami zvířat (v kůře stromů, mravenců, či chodby myšek). K čemu slouží, jaké jsou jejich klady i zápory. Lehce se dotkneme o vzniku cest ve funkcionalismu.

Naším úkolem bude nalezené objekty vložit do díla. Něco podobného vytvářel informel neboli umění, kdy barvu smíchanou s kousky omítky, písku, kamínky nanáší ve velkých vrstvách na plátno. Umělci pracovali s barvou jako s hlínou. Obraz nás o něčem informuje, proto informální malba.  Známý malíř Antoni Tápies začleňoval do malby i slámu a kůži.

 

Postup výtvarné práce

My barvu vynecháme a použijeme přírodní barevnost nalezeného materiálu. Podklad si vytvoříme jako sádrový odlitek plastového talířku, do kterého budeme jednotlivě vnášet nalezené prvky informující nás o daném místě. Do vody postupně přisypáváme sádru a vznikající hmotu promícháváme koncem štětce. Mezitím, než se děti dostanou pro sádru, mají čas si promyslet návrh práce. Pokud by chtěly, mohou do práce zasáhnout vodovými barvami, a to kapáním odstínů barev souznící s cestami.

Reflexe

Kdo bude dříve hotov, zkouší si skutečný informel. K dispozici je zbylý materiál, písek, kamínky a traviny. Žáci mohou smíchat barvu se  surovinou a silným štětcem poté nanášet hmotu na podložku anebo prvky vsypat až na závěr práce.