Archiv pro štítek: informel

  • =umělecký směr, který se formoval v USA ve 30. – 40. letech
  • vrcholu dosáhl v 50. letech
  • vychází ze spontánní malby, která vyjadřuje pocity a dojmy umělce
  • potlačuje racionální uvažování
  • nedbá na kompoziční pravidla
  • využívá svobodného rukopisu a uvolnění barevnosti
  • z předchozích směrů je ovlivněn:
    • surrealismem
    • německým expresionismem (V. Kandinskij)
    • východní kaligrafií, orfismem, dadaismem (nekonveční materiály)

 

AKČNÍ GESTICKÁ MALBA

  • rozvinul se v 2 pol. 40. let v USA
  • důraz na samostatný akt malování a proces malby
  • důraz je kladen na svobodu a spontánnost
  • barevná skvrna vzniká pomocí gesta, náhody; má rytmus a pohyb
  • malíř vrhá, stříká barvy na plátno, nanáší je přímo z tuby, lije barvy z plechovky
  • impulzivně nanášené barvy vytvářejí neohraničené struktury
  • mnohdy dotvářeny noži, špachtlemi, zednickými lžícemi
  • charakter rituálu

 

JACKSON POLLOCK

  • zakladatel akční malby
    • Kompozice č. 13
    • Malba Vlnité dráhy
  • využívá gestického automatismu a techniky:
    • a) dripping
      • (lití barvy na plátno z plechovky, plátno leží na zemi; vrhání barvy na plátno, které visí)
    • b) slash painting
      • (cákání barvy na plátno)

 

WILLEM DE KOONING (kuning)

  • americký malíř holandského původu
  • vůdčí osobnost newyorské školy abstraktního expresionismu
  • cyklus: Ženy-brutální portréty žen, mají realistické tvary
  • posléze maluje světlé obrazy pomocí štětce a špachtlí
    • Policejní zpráva
    • Kompozice

LYRICKÁ ABSTRAKCE

  • vznik v USA
  • dominuje mu individuální rukopis, který barevnými plochami vytváří prostor
  • obrazy velkých formátů působí mysticky a spirituálně

 

MARK ROTHKO

  • Rus žijící v USA
  • široké pásy (obdélníky) čistých sytých barev bez pevného ohraničení

 

TAŠISMUS

  • léta, Francie
  • název z fr. la tache (lataše)=skvrna
  • překrývá se s lyrickou abstrakcí a informelem
  • spojuje surrealistický automatismus s akční gestickou malbou
  • =je evropskou obdobou americké akční malby
  • obraz tvořen z barevných skvrn různě velkých a volně ohraničeným tvarem
  • barvy kladeny na plátno spontánně

 

GEORGES MATHIEU (matjé)

  • často maluje před publikem, má na sobě kostým, kterým diváky šokuje
  • obrazy výsledkem energetických pohybů
  • barva je na plátno vrhána
  • základem malby: rychlost provedení, náhoda improvizace
  • zachycuje své podvědomí, obrazy pojmenovává dodatečně (důležité pro něj asociace)

INFORMEL

  • z fr. informe (informl)=netvárný
  • využívá spontánní záznam emocí autora
  • struktura nejrůznějších hmot se stává prostředkem k vyjádření pocitů
  • využívá materiály: hadry, provazy, dřeva, písek, hadry, umělou hmotu
  • techniky: propalování, prořezávání, destrukce hmoty, expresivní nanášení barev
  • omezení barevnosti: černá, bílá, šedá
  • velmi často metoda asambláže

 

ANTONI TÁPIES

  • vkládá slámu, písek, kůži a materiál v živém rozkladu
  • chce poukázat na rozpad lidských hodnot a jistot

 

VLADIMÍR BOUDNÍK

  • akce se skvrnami a prasklinami na omítkách zdí a domů
  • využívá aktivní, strukturální a magnetickou grafiku

 

MIKULÁŠ MEDEK

  • tvorba ne zcela abstraktní, vždy reálný prvek
  • řada obrazů má v sobě cosi posvátného (kříž, středem kříže je kruh)
  • vrchol tvorby: období preparovaných obrazů

ART BRUT (art bryt)

  • =umění surového stavu
  • poprvé pojem použil Jean Dubuffet pro tvorbu duševně nemocných dětí, vězňů a laiků= autorů bez výtvarného vzdělání
  • typická silná vrstva barvy +písek, omítka, perforace plátna

 

JEAN DUBUFFET (žán dybyfe)

  • inspiruje se životem, groteskností
  • používá různé materiály (sádra, klih, staniol, lepenka, asfalt, prach)
    • Groteskní krajiny
    • cyklus Ženských těl
  • vynalézal nové techniky:
    • plátno-koláž (pomalované plátno se rozstříhá a zase mozaikovitě slepí)
    • materiologie (kombinace papíroviny a staniolu)
    • využívá graffiti (znakové písmo)

 

SKUPINA KOBRA

  • jméno skupiny odvozeno z počátečních písmen měst, odkud umělci pocházejí
    • (Kodaň, Brusel, Amsterdam)
  • mezinárodní umělecké sdružení v Paříži
  • snaží se o bezprostřední, emotivní způsob vyjádření
  • inspirují se dětskou kresbou
  • prolínají se abstraktně expresivní prvky s konkrétní (nevzdali se figurace)
  • ASGER JORN

  • Výtvarný cíl: přenos neživé přírody do obrazu, spojení hladkých a plastických ploch
  • Výtvarná technika (postup): informel, slash painting
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A3, tužky, kelímky, temperové barvy (šedivá, modrozelená, bílá, černá), silné ploché štětce, písek, zemina, staré kartáčky na zuby, encyklopedie, pohádka na DVD Jak Rákosníček s Malým a Velkým psem neuhlídali měsíc, míčky

Motivace a hra

Téma zahájíme motivační pohádkou o Rákosníčkovi, díky které se dozvíme, že je měsíc kulatý, co na obloze občas ubývá. Přestože se jedná o pohádku, můžeme vysvětlit dětem, že Měsíc není ve skutečnosti žlutý, ani nesvítí jako Slunce. Pokud o to děti projeví zájem, můžeme jim pomocí malého a velkého míčku demonstrovat otáčení Měsíce kolem Země. Následuje hra ve dvojicích. Děti se chytí za ruce a rozdělí si role. Země stojí na místě a otáčí se na patách, Měsíc se stále dívá do tváře Země a pohybuje se s ní, přičemž ale musí zvládnout více kroků.

Poté na koberci rozložíme encyklopedie vyobrazující skutečný Měsíc, všímáme si barevnosti, fází Měsíce, velikosti v porovnání se Zemí. Potom si řekneme, z čeho je měsíc vlastně složený (písek, kameny, prach; moře = černé lávové skvrny bez vody).

 

Realizace výtvarné činnosti

Abychom vytvořili co nejrealističtější i plastický povrch měsíce, zakomponujeme do malby materiál, který najdeme i na Měsíci. Bude se jednat především o písek smíchaný s temperovými barvami. Pro vytvoření moří použijeme zeminu, kterou vsypeme do ještě vlhké barvy. Inspirací výtvarného postupu pro nás může být i hlavní představitel informelu, Antoni Tápies, který při malbě používal silnou vrstvu barvy smíchanou s omítkou, blátem.

Nejprve si nakreslíme měsíc o libovolném průměru, do kterého budeme nanášet vytvořenou hmotu. Záleží na dětech, jaké barvy si z daného výběru zvolí. Po zhotovení měsíce vyplníme pozadí černou barvou, neboť obloha je v noci černá. Do výtvoru mohou děti zasáhnout prostřednictvím slash paintingu. Přejížděním prsty po štětinách kartáčku se nám na obloze začnou objevovat první hvězdy, Mléčná dráha…

Povrch Měsíce Povrch Měsíce 2 Povrch Měsíce 3

Závěr

Společně nahlížíme na zhotovené práce. Který měsíc se nejvíce podobá skutečnému? Určujeme největší, nejmenší, nejzajímavější měsíc. Na jakém měsíci vidíme moře?

  • Výtvarný cíl: přenos reality do obrazu
  • Výtvarná technika (postup): informel
  • Pomůcky: nalezené elementy na cestách, sádra, voda, plastové talířky, kelímky, štětce, temperové a vodové barvy, kartony A4, písek, drobné kamínky, traviny, ubrus, reprodukce obrazů od představitelů informelu

Motivace a hra
Antoni Tápies, Malba

Žáci měli za úkol podnikat v průběhu týdne vycházky po okolí, všímat si prvků ležících na cestách; a ty, které je zaujmou, sesbírat. Mohlo se jednat o přírodniny (kamínky, písek, větvičky, traviny), ale i o ztracené a pohozené věci, které by součástí cest neměly být.

V úvodu hodiny dáme každému příležitost se podělit o své nalezené úlovky. Diskutujeme, jaké prvky jsou cizorodé, odkud a jak se na dané místo mohly dostat. Následuje brainstorming na téma cesty. Cokoliv žáky pod tímto pojmem napadne, napíší do myšlenkové mapy na tabuli. Polemizujeme nad cestami vytvořenými lidmi a cestičkami zvířat (v kůře stromů, mravenců, či chodby myšek). K čemu slouží, jaké jsou jejich klady i zápory. Lehce se dotkneme o vzniku cest ve funkcionalismu.

Naším úkolem bude nalezené objekty vložit do díla. Něco podobného vytvářel informel neboli umění, kdy barvu smíchanou s kousky omítky, písku, kamínky nanáší ve velkých vrstvách na plátno. Umělci pracovali s barvou jako s hlínou. Obraz nás o něčem informuje, proto informální malba.  Známý malíř Antoni Tápies začleňoval do malby i slámu a kůži.

 

Realizace výtvarné práce

My barvu vynecháme a použijeme přírodní barevnost nalezeného materiálu. Podklad si vytvoříme jako sádrový odlitek plastového talířku, do kterého budeme jednotlivě vnášet nalezené prvky informující nás o daném místě. Do vody postupně přisypáváme sádru a vznikající hmotu promícháváme koncem štětce. Mezitím, než se děti dostanou pro sádru, mají čas si promyslet návrh práce. Pokud by chtěly, mohou do práce zasáhnout vodovými barvami, a to kapáním odstínů barev souznící s cestami.

Závěr

Kdo bude dříve hotov, zkouší si skutečný informel. K dispozici je zbylý materiál, písek, kamínky a traviny. Žáci mohou smíchat barvu se  surovinou a silným štětcem poté nanášet hmotu na podložku anebo prvky vsypat až na závěr práce.