Archiv pro štítek: hodiny

Literatura: Turková, J.: Barevné kamínky: Malé písničky pro kluky a holčičky. Kroměříž: Milada Plus s.r.o. 2009.

Štěpánův podivuhodný stroj

Štěpán je neobyčejně zvídavý kluk. Všechno ho zajímá, všemu chce přijít na kloub. Jakmile je v jeho dosahu nějaký přístroj, hned zkoumá, jak funguje a jak by se ho dalo využít. Na otázku, čím by chtěl být, bez váhání odpoví: „Budu vynálezcem!“
Co se stane, když se takový kluk ocitne sám v noci s velkými starožitnými hodinami? Jak fungují? A jaké tajemství se skrývá u prarodičů na půdě? Vezměte si šroubovák, hodinářské kukátko a probuďte ve svých dětech vynálezce.
Kniha je určena pro předškolní děti nebo pro čerstvé školáky, kteří mají rádi stroje a přístroje a rádi si čtou s rodiči. Mimo jiné příběh o Štěpánovi dětem nenásilně a hravou formou osvětluje základní terminologii spojenou s určováním času (malá a velká ručička a jaký časový úsek ukazuje, celá hodina, časové úseky ciferníku atd.).

Zuzana Pospíšilová je dětská psycholožka a autorka řady knih pro děti. V Portále vyšly například její knihy Hádanky pro školáky (2017), Hádám, hádáš, hádáme (2007), Školní strašidlo (2009), Školní detektiv (2010).

Vlastní recenze

Drobná knížka: ŠTĚPÁNŮV PODIVUHODNÝ STROJ vypráví příběh o zvídavém klukovi, který chce být vynálezcem. Příběh na 64 stranách je rozdělený do 12 kapitol. Text na sebe plynule navazuje; posluchač ani nezaznamená, že jsme přešli do další kapitoly.  Ilustrace dominuje nad textem a vzhledem k velmi krátkým kapitolám bych knihu doporučila malým čtenářům z 1. stupně ZŠ.

Děj je nenáročný, čtivý a pochopitelný pro předškolní děti. Kniha děti zpočátku seznamuje s některým nářadím (svěrák, vodováha, různé druhy kleští), jeho funkcí, použitím i vzhledem velmi věrohodně zachyceným na kresbách. Kresby jsou ostatně v celé knize velmi detailní, kresebně propracované, působící reálně, mnohdy obsahující i popis (slovní, číselný). Ilustrátorka přesně zobrazila obsah textu a v mnoha případech ho ještě dále doplnila. Kromě nářadí nás kniha seznamuje s pokusy, které mohou zkusit děti se svými rodiči – např. vzít dvě kostky ledu – jednu pocukrovat, druhou posolit a sledovat, která se roztaje dřív. Od začátku do konce kniha nenásilně učí hodiny, a to jak poznávat čas, tak i typům hodin.

Štěpán jede o prázdninách za babičkou a dědou. V obývacím pokoji ho zaujmou hodiny – pendlovky, které se rozhodne v noci tajně prozkoumat, aby zjistil, jak fungují.  Jenže ho objeví dědeček, hodiny mu vezme z ruky, aby je vrátil na původní místo, přitom si nevšimne otevřených dvířek a všechna ozubená kolečka se z nich vysypou po místnosti. Štěpán v noci hodiny sám opraví. Když to dědeček zjistí, ukáže mu na půdě tajnou truhlu s mnoha různými typy nefunkčních hodin, které se má za úkol pokusit opravit. Z hodin, co opravit už nejdou, použije Štěpán hodinové součástky a vytvoří z nich jeho vlastní vynález.

Při výběru knih upřednostňuji ty, které kromě zajímavého děje děti vzdělávají či vychovávají. Tyto knihy mají v mé knihovně nezastupitelné místo a ráda se k nim pravidelně vracím. Dají se velmi dobře využít při probírání témat v MŠ. Děti se tak nenásilnou formou dozvídají další nové poznatky a co víc? Díky pohádkovým příběhům si je i dobře pamatují.  Tento příběh lze využít při seznamování dětí s časem (režim dne), anebo v týdnu zaměřeném na pokusy.

Na závěr bych ráda zmínila pár pohádkových příběhů pro děti předškolního věku, v nichž se děti dozvídají nové poznatky.

 

  • Výtvarný záměr: vymyslet vlastní design hodin, zaměřit se na nápodobu číslic
  • Výtvarná technika/postup: kresba tuší a dřívkem
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A3, černá tuš, špejle

Motivace a hra
  • Objasnění: Jak měří hodiny čas? – Pozorování nástěnných hodin ve třídě, popis a objasnění. Hodiny jsou přístroj pro měření času. Čas nám ukazují ručičky. Ciferník je dělen na 12 hodin (pojmenováváme číslice). Kolik je hodin nám ukazuje nejkratší ručička, a za jakou dlouho dlouhá ručka. Některé hodiny mají i třetí ručičku – vteřinovou, která měří nejkratší časový úsek.
  • Minuta ticha – pozorování vteřinové ručičky, uvědomění si délky 1 minuty.
  • Pozorování různých designů hodin – Vyhledání na internetu různých designů dětských hodin (hodiny jako jablíčko, malířská paleta, sluníčko, květina, míč apod.) pro vytvoření bohatších představ pro následnou tvorbu. Motivujme však děti k vymyšlení vlastního návrhu.

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti kreslí hodiny na čtvrtku A3 černou tuší pomocí špejle. Dohlížíme na to, aby hodiny byly vzhledem k formátu dostatečně velké (i z důvodu následného vepisování číslic). Číslice je vhodnější vepsat ihned po zakreslení základního tvaru a až poté dát dětem prostor pro detailní zpracování výtvarného návrhu.

Při psaní ciferníku pracujeme s dětmi v malé skupině. Učitelka dopředu na papír napíše dostatečně velké číslice od 1 do 12. Pak vždy ukáže prstem na danou číslici, kterou děti mají nápodobou přepsat i na místo kam ji vepsat. Postupujeme v pořadí 12 – 3 – 6 – 9. Zbylé číslice doplňujeme mezi vzniklé mezery. Děti do středu ciferníku udělají tečku, od ní vyvedou 2-3 ručičky a hodiny dekorují dle své fantazie.

 

Závěr
  • Oceňujeme originalitu, výtvarný nápad.
  • V hodinářství – Děti si vezmou do rukou své hodiny a rozmístí se do prostoru herny. Učitelka představuje zákazníka, který si jde koupit hodiny. U každého se zastaví a zeptá se, jak se jmenují např. sluníčkové, květinové, čapí apod. zda ví, kolik ukazují hodin (nejmenší ručička).