Archiv pro štítek: gotika

Gotické malířství

  • bylo svázáno s předpisy (co se může malovat a jak)
  • zlacené pozadí (výplň prostoru); dekorativnost
  • nejprve se gotika objevila v knižním malířství (konec 13. stol)
  • deskovém malířství a ve vrcholné a pozdní gotice i v malířství nástěnném
  • ve vrcholné gotice – za Karla IV rozmach gotického malířství – * pražská malířská škola
  • pozdní gotice (2. pol. 15. st.) rozmach malířství pod vlivem Nizozemí

 

 Knižní malířství

a) v závěru rané gotiky (na konci 13. stol. – Přemyslovci)

  • knihy pro běžnou liturgickou praxi (antifonáře, lekcionáře, graduály…)
  • Památky:
    • liturgické knihy pro cisterciácký klášter na Starém Brně
    • Pasionál abatyše Kunhuty
    • Velislavova bible

 b) Vrcholná gotika

  • Karel IV – vlivy vyspělé francouzské gotiky + Václav IV – dvorské miniaturní malířství
  • iluminátorské dílny
  • malba výrazně směřuje k realismu
  • prvky rostlinné, zvířecí a figurální; plastické podání tvarů barvou
    •  Evangeliář Jana z Opavy
    • Bible Václava IV
    • titulní list Zlaté buly Karla IV

 c) Pozdní gotika

  • vynález knihtisku – ústup knižní malby, jen ve zpěvnících náboženských písní (kancionály, graduály, antifonáře) a v modlitebních knihách (breviáře, hodinky)
  • Památky: Kutnohorský graduál (1471)
    • Smíškovský graduál (výjevy upálení Mistra Jana Husa)
    • Jenský kodex
    • Graduál litoměřický (Hus v kostnici a upálení)

 

 Deskové malířství

  • až ve vrcholné gotice

a) Vrcholná gotika                    

  • vliv Francie a Itálie, vláda Karla IV a Václava IV
  • Predela roudnická – nejstarší zachovalá desková malba u nás

⇒ Mistr Vyšebrodský

  • princip hierarchie (velikost postav jako v Egyptě)
    • 9 desek oltáře ze života Krista pro kostel ve Vyšším Brodě
    • Madona z Veveří s ptáčkem

 

⇒ Mistr Theodorik

  • jediný z dvorních malířů Karla IV
  • měkká světělná modelace, osobitý typ hlav se silným nosem
  • jeho práce je zaměřena na obrazy svatých
  • přesahování malby na rám obrazů
    • Kaple sv. Kříže na Karlštejně (nebeské vojsko Kristovo)

 

⇒ Mistr třeboňský

  • metoda šerosvitu, snaha řešit perspektivně prostor
  • tvorba krásných madon – idealizace, lyričnost, dekorativnost, ladnost, jemnost
    • Madona vyšebrodská (dítě napravo)
    • Madona zlatokorunská (dítě nalevo)
    • Roudnická madona
    • Zmrtvých vstání Krista
    • Kristus na hoře Olivetské
      • objevuje se doprovodný děj=jde k realismu
      • postavy splývají s pozadím, pozadí=červené

 

 b) Pozdní gotika

  • opětovný rozmach deskového malířství po husitských válkách
  • vliv Nizozemí a Německa, později Itálie
  • Památky:
    • Zvěstování P. Marie
    • Oltář křivoklátský

⇒ Mistr svatojiřského oltáře

  •  triptych Smrt P. Marie
  •  Sv. Jiří s drakem (1. obraz krajiny)

⇒ Mistr litoměřický

  • polyptych se 6 deskami s Kristovými pašijemi a výjevy ze života P. Marie

 

 Nástěnné malířství

  • na vysoké úrovni po celou gotiku

 

a) Ranná gotika

  • románský charakter malířství
  • Památky:
    • malby z děkanského kostela Narození P. Marie  v Písku
    • klášter johanitů ve Strakonicích

 

b) Vrcholná gotika

  • výzdoba Pražského hradu, Karlštejna a kláštera Na Slovanech v Praze
  • Mistr emauzského cyklu, Mistr Oswald, Mistr Theodorik
  • francouzské a italské vzory
  • Památky:
    • Zlatá brána – mozaika posledního soudu
    • Betlémská kaple – Husovy citáty a malby antitezí
    • Mistr Oswaldchrám sv. Víta v Praze

 

c) Pozdní gotika

  • Vladislav Jagelonský, bohatí měšťané a šlechta – objednavatelé umění
  • Památky:
    • výzdoba chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře – hornické motivy
    • Svatováclavská kaple chrámu sv. Víta v Praze
    • klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie v Bechyni
    • výzdoba hradů – Zvíkov, Žirovnice, Písek

 

 

České gotické sochařství

  • proporce zobrazení lidského těla neodpovídají
  • sochy nejsou v pohybu (stojící,.)
  • gotické sochařství se soustředilo na výraz a odraz duševního vztahu
  • až v pozdně gotickém umění se výrazně objevuje realistická linie
  • socha je dělána do určitého prostoru v architektuře
  • polychromovány
  • náměty náboženské+sochy králů a světců

 

Raná gotika

  • (Přemyslovci – 1230 – 1330)
  • plastika výzdobná – vstupní portály, archivolty, hlavicích sloupů, výzdoba křtitelnic
  • Památky:
    • Předklášteří v Tišnově – výzdoba portálu
    • klášterní kostely sv. Václava a sv. Salvadora v Anežském klášteře na Františku
    • portál kostela Bartoloměje v Kolíně

 

 Vrcholná gotika

  • (Lucemburská – 1330 – 1420)
  • hodně dřevěných polychromovaných plastik, neznámé plastiky na domech
  • několik typů plastik:

 

⇒ Madona s dítětem

  • pol. 15. stol. – období krásných madon – štíhlé, protáhlé, silně esovitě prohnuté, malá hlava nakloněna k dítěti, šťastný výraz, odhmotnění postavy
    • Madona Strakonická
    • Madona Krumlovská
    • Madona Plzeňská (vliv M. noterdamské – vzor pro všechny)
      • polychromovány – modrá = nebe, touha, víra; červená = láska

 

Pieta

  • zobrazení Kristova těla sejmuté z kříže na klíně Marie
  • Chebská pieta
  • Pieta z kostela sv. Tomáše v Brně – 1. horizontální pieta (Jindřich Parléř)

 

⇒ Ukřižování (krucifix)

  • utrpení Krista na kříži, expresivní

 

Tympanon= prostor ve štítu portálu nad dveřmi, oknem, zpravidla polokruhového nebo trojúhelníkového tvaru, bývají tu figurální plastiky nebo reliéfy

  • na kostele sv. Bartoloměje v Kolíně
  • ve staronové synagoze v Praze

 

Petr Parléř

  • architekt, sochař
  • socha Václava v kapli ve sv. Vítu – polychromovaná
  • busty v triforiu ve sv. Vítu = králové, císaři, manželky, synové, stavitelé, správci stavby, biskupové; na vnějším triforiu = světci
  • Chrám sv. Bartoloměje v Kolíně – sochy
  • socha sv. Jiří na Pražském hradu – bronzová jezdecká plastika
  • náhrobky českých králů – kamenné sarkofágy v chórových kaplích
  • výzdoba Karlova mostu – Mostecká věž

 

Mistr Krumlovské madony

  • Krumlovská madona
  • Plzeňská madona – v kostele sv. Bartoloměje

 

 Pozdní gotika
  • Čechy ovlivnil pozdně gotický nizozemský realismus
  • přichází umělci ze Saska a Německa
  • rozvoj řezbářství, tvorba křídlových oltářů, reliéfů
  • rozevláté plastiky, naturalistický styl = barokizace gotického umění
  • mnoha figurové výjevy Ukřižování a Oplakávání – pojaty silně expresivně
  • hlavní je vyprávění, ne obsah = realismus, dramatičnost, bolest, napětí

 

  • Památky:
    • Křivoklátská archa
    • hradní kaple na Křivoklátě
    • Oplakávání Krista ze Žebráku, ze Zvíkova

 

  • Benedikt Rejt
    •  král. oratorium ve sv. Vítu
    • Vladislavský sál – výzdoba
  • Matěj Rejsek Prašná brána – výzdoba

2. pol. 12. stol. – do pol. 16. století

Název:

  • původně hanlivý charakter, odvozen od barbarského kmene germánských Gótů, kteří se podíleli na vyvrácení antického Říma
  • uměleckou kvalitu gotiky plně docenilo až romantické hnutí v 19.století, tehdy se název „gotika“ vžil jako označení slohu bez posměšného zabarvení

Vznik:

  • místem vzniku je oblast ILE-DE-FRANCE (il-d-fráns) 1130
  • za 1. gotickou stavbu považován klášterní chrám Saint-Denis u Paříže (sén deny)
    • nechal postavit opat Suger (syžé)

Rozšíření:

  • 2. pol. 12. stol. S-Francie
  • 1240 do Čech

 

Periodizace:

FRANCIE – kolébka gotiky

  1. raná gotika (12. století)
  2. vrcholná (klasická a poklasická) gotika (13. a 14. století)
  3. pozdní gotika (15. století)

ČECHY A MORAVA

  1. raná (přemyslovská) gotika (1230-1330)
  2. vrcholná (lucemburská) gotika (13. -14. století)
  3. pozdní (jagellonská, vladislavská) gotika (15. století)

 

HLAVNÍ RYSY GOTICKÉHO UMĚNÍ
  • kvalitativní i kvantitativní rozmach uměníroste monumentalita, nákladnost a reprezentativnost umění, která nemá od doby antiky obdoby
  • má rozporný charakter – celkový duch ovládán náboženským symbolismem, duchovní obsah děl na úkor realistickému zobraz. skutečnosti
  • církev-hlavním objednavatelem uměleckých dělale i stále častěji panovníci, světští feudálové, měšťané, mizí jednoznačná převaha církevního umění nad světským
  • tvůrci umělec.děl jsou laikové – řemeslníci sdružení do cechů – dbaly o výchovu kvalitních řemeslníků
  • mění se pojetí autorství uměleckých dělpoprvé od antiky vystupují umělci z anonymity→společenské uznání umělců

 

HLAVNÍ PRINCIPY GOTICKÉ ARCHITEKTURY
  • snaha vytvořit nadpozemský, nadskutečný prostor
  • dynamismus-proti románské statičnosti jsou v G. všechny síly ve stálém napětí a působí dojmem pohybu, přípory pilířů jakoby tryskají vzhůru
  • vertikalismus-stavba tažená do výšky = převažují svislé linie (got.spiritualismus)
  • maximální odhmotnění zdiva– zmenšování plochy zdi a k jejich nahrazení okny
  • sjednocení vnitřního prostoru – vytvořit interiér se zdůrazněním jeho hloubky a výšky

 

ARCHITEKTURA

Církevní

TYPY STAVEB:

Kostel hlavní druh církevní architektury

  • podélný typ katedrála (bazilika s chórovým ochozem a věncem kaplí, vnějším opěrným systémem) převažuje, nejčastěji 3lodní, ale i monument. 5 a 7-lodní
    • stejnolodní kostel = nejč.trojlodní-vrcholná + pozdní gotika
    • jednolodní kostel (výjimka), dvoulodní (pozdní g.)
  • centrální typ nevyhovoval stavebním principům g., stavěn výjimečně

Klášter gotic. stavební prvky se uplatňovaly hl. v kostelích

 

Světská
  • s růstem moci šlechty a měšťanstva zaznamenala velký rozmach
  • potřeba zjistit obranu x nové válečné technice-střelný prach
  • současně stoupají i požadavky majitelů na užitkovost, reprezentativnost staveb
  • stavby se specializují podle účelu, pohodlnější bydlení, zdobnost

TYPY STAVEB

  • Hrad nejvýznamnější typ světské architektury, sídlo feudálů
    • gotika je dobou největšího rozmachu hradní architektury
    • výšinný hrad – téměř zmizel typ obytné věže, stavěny složitější hrady, vnitřní uspořádání hradů
      • předhradí- s vlastním opevněním, nádvořím
      • vnitřní hrad-s dalším pásem opevnění, nádvořím, zdobný hradní palác s hradní kaplí, s hl.věží
    • rovinný (vodní) hrad- uprostřed vodních ploch, spojen s břehem padacím mostem, uvnitř ještě jeden vodní příkop okolo vnitřního hradu
  • Tvrz- nevelké opevněné sídlo venkovské šlechty, uprostřed vsi i na návsi, uprostřed vod.plochy
  • Měšťanský dům (městský palác)-obdélníková parcela, bohatě zdobené průčelí do ulice, do náměstí, schodiště do patra, dvorek-stáje, dílny, stodola s vjezdem ze zadní ulice
  •  Radnicenejhonosnější dům ve městě, složitě klenuté sněmovní místnosti, věž, zdobené průčelí
  • Specializované účelové stavby: obchodní domy, sklady, tržnice, cechovní budovy, správní budovy, banky, mincovny, nemocnice /špitály/, hospice/útulky pro pocestné/
  • Kamenný most
  • Vesnická obydlíze dřeva, ale i cihly, kámen, složitější domy, nejen jednoprostorové

 

Urbanismus:

  • doba gotická je dobou hromadného zakládání nových měst
  • plánovité zakládání města využívalo šachovnicový půdorys s uspoř.domů do pravidelných bloků, čtyřúhelné náměstí, města sevřena věncem hradeb

 

Základní konstruktivní prostředky gotické architektury:
  • lomený oblouk
  • žebrová (křížová) klenba-žebra svádějí tlak klenby do čtyř rohových pilířů
  • vnější opěrný systém-součástí vnější pilíře, zachycují boční tlak stěn; díky konstrukci OS možnost odhmotnit vnitřní prostor a vést stavbu do výšky
  • okna-vitráže, rozety, oblouky oken vyplňuje kružba

 

Dekorativní prvky:
  • pilíř – hlavní podpůrný prvek, v mezilodních arkádách (nesl tíhu klenby) a v opěr.systému
  • sloup – méně než pilíř, v kapitulních síních klášterů, vyšší a štíhlejší než románský kalichový typ hlavice-rostlinný dekor-břečťan, vinná réva, chmel, javor
  • triforium – arkádový ochoz o síle zdi, na vnitřní stěně hlavní lodi katedrál
  • kružba – kamenné pruty tvořící určitý obrazec, kostrou oken, arkád,
  • fiála – vertikální zakončovací článek v podobě štíhlého jehlance-na opěrných pilířích, nejvýraz.dekorativním prvkem exteriérů got.chrámů
  • svorník – kámen zatěžující vrchol žebrové klenby

 

ARCHITEKTURA VE FRANCII

  • Francie vytvořila zákl.rysy gotiky tak, že z ní učinila první původní a svébytný sloh od zániku antiky
  • protikladný svým charakterem antické architektuře
  • všechny konstrukt. a dekor.prvky jsou typické právě pro většinu francouzských staveb

 

Církevní architektura

 Raná gotika (12. století)

  • Chrám Sant Denis u Paříže
    • gotická stavba, masivní zdi, těžkopádnost konstrukce, mohutné sloupy
  • katedrálaLaonu (ovlivnila got.archit.v Anglii, Německu)
  • katedrála Notre-Dame v Paříži

Klasická a poklasická gotika (13. a 14. stol.)

  • Katedrála v Chartres (šártr)-poprvé uplatněn vertikalismus, odhmotnění
  • umělecké dokonalosti dosáhl sloh na katedrálách v Remeši (korunovační chrám fran.králů), v Amensu (vrcholná stavby francouzské gotiky), Beauvais (bóvé) a na patrové palácové kapli Sainte-Chapelle (sén-šapel)

 

-hospodářské vyčerpání měst, odklon od spiritualismu→končí ve 14.století období výstavby velkých fran.katedrál, mnohé nedokončené→raději výstavba skromnějších farních kostelů

  • Regionální školy– normandské, champagneské (šampaňské), burgundské, jihofrancouzské
  • Kláštery-benediktínský klášter Mont-Saint-Michel (món-sén-mišel)-na hoře poblíž Bretaně
Pozdní gotika (15. století)
  • ovlivněna anglic.architek. plaménkového stylu (podle charakt.motivu v okenních kružbách)
  • Chrámy v Moulins (mulén), Saint-Riguier (sén-rikijé), Brou (brú)

 

Světská architektura
  • královský hrad Louvre v Paříži (-v renesanci přestavěn na králov.palác)
  • hrad Cháteau-Gaillard (šagtó-gajár), Bastilla v Paříži, papežs.palác v Avignonu
  • městské sídlopalác (žaka kéra v buržé)
  • město-dokonale zachovaným opevněným městem je Carcassonne (karkason)

 

ARCHITEKTURA V ČECHÁCH A NA MORAVĚ

Raná gotika (přemyslovská, 1230-1330)
  • stavby jsou masivní a jednoduché; tlusté zdi a pevná okna
  • Církevní architektura:
    • klášter v Předklášteří u Tišnova (zv. Porta coeli=Brána nebes)-nejl.doch.u nás v R.G.
    • Oseku u Teplic, k. na Velehradě, k. sv. Prokopa v Třebíči
    • spojený k. františkánů a klarisek Anežky České na Starém Městě v Praze
    • ve Vyšším Brodě (Rožmberci), k.Zlatá Koruna (Přemysl Otakar II.), chrám sv.Bartoloměje v Kolíně n.Labem
    • Staronová synagoga v Praze na Starém Městě –nejst. zachov.žid.synag.ve stř.Evropě
  • Světská architektura:
    • hrady: Zvíkov, Pernštejn, Křivoklát, Bezděz, Loket
    • města: České Budějovice, Nový Bydžov
    • mosty: nejstarší kamenný most v Písku

 

Vrcholná gotika (lucemburská, 1330-1420)
  • vláda Jana Lucemburského, Karla IV. – inicioval rozsáhlou stavební činnost, která měla z Prahy vytvořit reprezentativní centrum českého království a římského císařství
  • přizval francouzské architekty
  • linie tažené ve svislém směru vysoko, převýšené stavby

 

  • Církevní architektura:
    • doba Jana Lucemburskéhochrám sv. Ducha v HK
      • klášter s kostelem sv.Jakuba v Praze na Starém Městě
    • doba Karla IV. – katedrála sv.Víta na Pražském hradě (u nás 1.katedrála fran.typu)
      • stavbu začal Matyáš z Arrasu
      • po jeho smrti převzal Petr Parléř (Svatováclavská kaple, Zlatá brána, jižní věž)
      • po jeho smrti pokračovali synové Václav a Jan ve stavbě jižní věže

 

  • Světská architektura:
    • doba Jana Lucemburskéhokamenný most přes Labe v Roudnici n.Labem
    • doba Karla IV-rekonstrukce Pražského hradu (střechy hrad.bran zlaté=“Zlatá Praha“)
      • založení Nového Města pražského (učinila z Prahy nejv.evropské město po Římu)
      • hrad Karlštejn – započal Matyáš z Arrasu
      • Karlův kamenný most-na místě Juditina mostu
      • Staroměstská mostecká věž
    • doba Václava IV Staroměstská radnice v Praze, Karolinum

 

 

Pozdní gotika (jagellonská, vladislavská, pol. 15. st. – pol. 16. st.)
  • Církevní architektura
    • kostel sv. Barbory v Kutné Hoře (Parléř, Matěj Rejsek z Prostějova)
    • královská oratoř v chrámu sv.Víta (B.Rejt)
    • chrám sv. Mikuláše v Lounech, sv.Bartoloměje v Plzni, chrámy sv.Jakuba a sv.Petra v Brně

 

  • Světská architektura
    • stavby Matěje RejskaPrašná brána v Praze (začátek Královské cesty), bohatě dekorovaná kašna v Kutné Hoře
    • stavby Benedikta Rejta-přestavba Pražského hradu, Vladislavovský sál, hrady-Švihov (vodní hrad), úprava Křivoklátu
    • stavby Wendela Roskopfahrad v Bechyni, radnice v Táboře