Archiv pro štítek: domácí zvířata

  • Výtvarný záměr: vytvořit novou skutečnost prolnutím dvou obrazů pomocí pravidelného střídání proužků
  • Výtvarná technika/postup: proláž (dvou obrazová roláž)
  • Pomůcky: 2 stejně velké obrázky (z časopisů/kalendářů), černý Centropen, pravítko, kancelářské sponky, nůžky, lepidlo v tubě, čtvrtky A4-A3, 2 odlišné barevné papíry.

Motivace a hra
  • Pozorování: Optické iluzeNa internetu vyhledáme a vytiskneme klamné víceznačné obrazy (např. Stařena nebo mladá dívka odvracející obličej). Ač jsou na jednom obrázku dvě ženy, uvidíme vždy jen jednu z nich, nepovede se nám je vidět společně najednou, vždy očima přepínáte mezi jednou a druhou.
  • Seznámení s prolážemi Jiřího Koláře Zakladatel a nejznámější umělec koláží a jejich technik (roláž, proláž, muchláž, chiasmáž apod.). Ukázka reprodukcí, pochopení principu proláže (pro pedagogy: Proláž může být i taková, že  z jednoho obrazu je vyříznuta některá snadno rozpoznatelná část, do které je vložen jiný obraz. Jedná se o prolnutí obrazu do chybějící části obrazu jiného = vhodné pro děti mladšího a staršího školního věku).

 

Realizace výtvarné činnosti

Proláž lze provádět s libovolnými obrázky – různě barevnými, tematicky odlišnými. Může se například prolínat krajina se zvířetem. Nejprve je potřeba vyhledat dvě podobně velké fotografie. Pokud chceme, aby obrázky v proláži více vynikly (byly na konci čitelnější), vyhledáváme barevně odlišné snímky, s kterými se i lépe pracuje. Záleží na zdatnosti dětí, zda dokážou z časopisů či již nasbíraných vystříhaných obrázků najít dvě stejně velké fotografie, které navíc musí být obě na šířku nebo výšku. Pokud se budou fotografie velikostně od sebe nepatrně lišit, učitelka je zastřihne tak, aby měly stejné rozměry. Jednu fotografii dítě otočí na rub a pomocí pravítka a Centropenu narýsuje od oka svislé linky. Proužky by měly být přibližně stejně široké, ne příliš tenké, ani tlusté. Jakmile máme nalinkovaný celý obrázek, učitelka pod něj vloží druhý obrázek a připevní je k sobě 3 sponkami, přičemž jedna z nich bude na pravé straně obrázků (díky tomu automaticky stříháme proužky z druhé strany).

Děti vždy ustřihnou pouze jeden proužek a ihned přilepí na čtvrtku bez mezer. Proužky střídáme a lepíme zleva doprava. Obrazy se v ploše rozvinou o svoji šířku, proto je lepší u obrázků formátu A5 a větších volit podkladovou čtvrtku A3. U dětí předškolního věku je práce snadnější, pokud na rubovou stranu obrázku přilepíme na jeho horní či dolní stranu proužek barevného papíru, přičemž každý obrázek má jinou barvu proužku. Díky tomu si děti hlídají kromě střídání barev i to, že proužek neotočí vzhůru nohama. Proláž se na závěr vystřihne kolem dokola, čímž se nepatrně zarovnají strany a zmizí pomocné barevné proužky.

Závěr

  • Proláž vs. optické iluze – Jsme schopni vidět dva obrázky najednou? Abychom čitelně a přesně identifikovali, co na jednom obrázku je, je potřeba zaměřit pozornost pouze na jeden – podobně jako u optických iluzí.

  • Výtvarný úkol: vybrat si zvíře, přemýšlet, do jakého prostředí ho zasadit, vystřiženou fotografii nalepit na papír a pozadí dokreslit
  • Výtvarná technika/postup: koláž dokreslovaná fixami
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A4, fotografie zvířat z časopisů, kalendářů; černé fixy, lepidlo v tubě, ubrus.

Motivace a hra
  • DH: Seznámení s biotopy – Na tabuli upevníme obrázky různých biotopů (les, louka, rybník, statek, zoo atd.). Pojmenování prostředí, vystihnutí hlavních rozdílů a přemýšlení, jaká zvířata mohou v daném biotopu žít.
  • DH: Přiřazování zvířat do jejich biotopu Po třídě rozmístíme obrázky zvířat všeho druhu. Každý si najde jedno zvíře a postupně ho umístí ke vhodnému biotopu upevněnému na tabuli. Upozornění, že živočich se ale může pohybovat v různých prostředích.
  • Dramatizace pomocí hudebních nástrojů – Dětem rozdáme role a hudební nástroje: dřívka: ptáčci, buben: medvěd, drhlo: kůň, tleskání nataženýma rukama: čáp apod. Učitelka improvizací vypráví smyšlený příběh. Pokaždé, když v příběhu zazní zvíře, které dítě/děti představují, zahrají na svůj nástroj/na tělo. Pokud učitelka řekne název jakéhokoliv biotopu (les, louka, zoo, statek…), rozezní se všechny nástroje najednou. (převzato: Hronová, M., Růžičková, L., Švédová, S. Zvířata v novém prostředí, Brno 2016)

 

Realizace výtvarné činnosti

Využijeme zásobu fotografií, které sbíráme v průběhu roku. Ty najdeme v různých časopisech, kalendářích. Na stůl rozložíme všechny fotografie, které máme k dispozici. Děti si vyberou zvířátko a dříve než ho pečlivě vystřihnou, si promyslí, do jakého prostředí ho zasadí – svůj výběr konzultují s učitelkou. Učitelka citlivě nasměruje děti, aby před nalepením i přemýšlely, kam na čtvrtku zvíře umístí vzhledem k tomu, jaké prostředí ho bude obklopovat. Pozadí děti kreslí černým fixem, díky němu barevné zvířátko na ploše vynikne. Některé prvky lze vyplnit barvou (pastelkami, fixy), to už záleží na pedagogovi i dětech.

Závěr
  • Diskuse nad vytvořenými díly – Posadíme se s dětmi do komunitního kruhu. Pedagog ukazuje vytvořené obrázky dětí. „Jaké na obrázku vidíme zvíře? V jakém prostředí se nachází?“