Archiv pro štítek: body-art

  • Výtvarný úkol: namalovat kamarádovi bláznivě barevné ponožky přímo na jeho tělo
  • Výtvarná technika/postup: body-art (=tělové umění)
  • Pomůcky: malířské palety, temperové barvy (nebo barvy na tělo), širší ploché štětce, staré látky, židličky, ubrusy, fotoaparát

 

Motivace a hra
  • Hádanka:
    • Nejdřív špička, potom pata,
    • obuté jsou natotata.
    • Do bot radši na nožky,
    • vezměte si _ _ _ _ _ _ _.
  • Pohybová hra: PonožkováPřes hernu natáhneme provázek (popř. ho mohou držet dvě děti), na který si každý pověsí na kolíčky své ponožky. Děti se rozdělí na 2 družstva a stoupnou si do řady za sebou. Na povel vystartují první, vezmou libovolnou ponožku a utíkají s ní k družstvu. Tam ji předají do ruky dalšímu členovi a ten se snaží co nejrychleji najít na šňůře ponožku do páru. Přinese ji a položí vedle družstva. Vybíhá třetí, vezme ze šnůry novou libovolnou ponožku a čtvrtý hledá opět ponožku do páru. Pokud se stane, že si dvě děti z odlišného družstva vezmou stejnou ponožku, ten, který si toho všimne, ji může druhému dítěti vzít z ruky. Vyhrává družstvo, které má více párů.
  • PL: Najdi pár ponožekviz pracovní listy
  • Motivační seznámení s úkolem – Dnes jsou v módě bláznivé ponožky, které jsou pokud možno co nejbarevnější. Existuje obchod (http://www.onesock.eu – možnost nahlédnout na fotografie), kde si můžete koupit různé liché ponožky a libovolně je spolu spárovat. Anebo si můžeme tyto bláznivě barevné rozdílné ponožky namalovat přímo na naše nohy.

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti si samy utvoří skupinky po 4-6 dětech a sednou si k jednomu stolu, kde se domluví, komu ze skupiny budou malovat ponožky. Učitelka mezitím připraví ubrusy, které položí na zem ke stolečkům a postaví na ně židli, kam si sedne dětmi vybraný model. Učitelka si zve postupně celou skupinu k sobě, kde si děti řeknou, jaké barvy chtějí mít na paletě. Od učitelky odchází s paletou, štětci a mohou se pustit do práce.

Dítě, kterému děti budou malovat na nohy (ideálně aby nemělo punčocháče), si sundá ponožky a vyhrne si tepláčky co nejvýš. Ponožky jsou různé – kotníčkové, klasické, podkolenky i nadkolenky. Počítejte s tím, že první dva typy ponožek děti moc zajímat nebudou.  Malujeme neředěnými temperami, aby barvy nestékaly dítěti po noze a neničily malbu. Při změně barvy otíráme štětce do starých hadříků/papírových ubrousků. Ponožky by měly být na nohách zřetelně ukončené.

Závěr        
  • Vyfocení ponožek – Nově vzniklé ponožkové kousky zdokumentujeme a druhý den můžeme fotografie dětem promítnout na televizi/interaktivní tabuli.
  • Svléknutí ponožek – a jak jinak než vodou. V této fázi je vhodná dopomoc druhé učitelky.

  • Výtvarný záměr: využití tváře jako ozvláštnění, okrášlení vlastního těla
  • Výtvarná technika (postup)body-art
  • Pomůcky: ovoce a zelenina (slupky od jablek, okurky, pomeranče, mrkve; kolečka okurek, banánu apod.), byliny (jitrocel, mlíčí, heřmánek, řebříček…), krém na obličej

Motivace

O své zdraví se můžeme starat sami, bez pomoci doktorů, stejně jako o květinu. Když bude mít květina dostatek světla, budeme ji pravidelně zalévat a hnojit, pokvete. Když ale bude v šeru, bez vody a živin, bude chřadnout, až zahyne. Kdo žije zdravě? Učitelka jmenuje příklady a děti hádají, zda takto žije/nežije zdravě (ten, kdo ponocuje, zapíjí jídlo limonádou, dopřává si samé sladkosti, hodně kouká na televizi; ten, kdo jí hodně ovoce a zeleniny, pije vodu a ovocné čaje, chodí do přírody a sportuje apod.) Vitamíny jsou látky důležité pro naše zdraví, které jsou obsaženy nejvíce v ovoci a zelenině. Do školky učitelka přinese pár druhů, které děti pojmenovávají.

 

Realizace výtvarné činnosti

Téměř vše, co se dá sníst, můžeme použít na pleť, abychom ji vyživili, vyčistili, zjemnili, zahojili záněty. Kromě ovoce lze využít i bylinky. Děti utvoří tříčlenné skupinky, jednoho si určí jako pacienta, který si lehne na koberec. Ošetřovanému uděláme masku – z ovoce, zeleniny, bylin. Obličej oživíme nejen přírodními látkami, ale i tím, že vytvoříme masku, která bude zajímavá. Oblékneme tvář slupkami od jablek, mrkve, okurky, pomeranče, citrónu, listy pampelišky, jitrocele. Každá skupina si vybere igelitový pytlík s danou ingrediencí a zdobí tvář svého kamaráda. Slupky lze trhat na menší kousky, klást je vodorovně, svisle, šikmo, tvořit zajímavé linie. Před nanášením masky potře učitelka obličej dítěte krémem, aby slupky a bylinky lépe držely na kůži. U krému i masky se vyhýbáme partiím očí. Líčené dítě se snaží po celou dobu moc nehýbat s hlavou.

 

Reflexe

Na konci akce zůstanou nalíčené děti ležet na zemi z důvodu opadávání masek. Ostatní chodí opatrně mezi nimi a prohlíží si vytvořené masky druhých. Abychom ještě více podpořili naše zdraví, ze zbytku doneseného ovoce a zeleniny si uděláme zdravou svačinku, kterou rozkrájíme na kousky a podáváme ji u stolečků.

Oblékání tváře

  • Výtvarný záměr: otisknout dlaň, dotvořit konkrétního ptáka ze vzniklého otisku
  • Výtvarná technika (postup): body-art, malba temperou
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A4, temperové barvy, úzké kulaté a širší ploché štětce, kelímky na tempery, ubrus

 

Motivace a hra
  • Hádanky
    • Kvokám, kvokám na dvoře, vajíčka jsou v komoře. (slepice)
    • Malý zobáček, žlutá peříčka, právě se vylíhlo z bílého vajíčka. (kuře)
    • Nebýt mého kokrhání nebylo by rána ani. Vstávejte už, lenoši, dlouho spát se nesluší. (kohout)
  • Popis vzhledu: Kohout, slepice, kuře – Vyvozování znaků a rozdílů na základě obrázků. (Samec je větší, více zbarvenější s delšími ocasními pery. Slepice mají krátký zobák určený k zobání zrní, hřebínek na hlavě, podbradní laloky, barevné zbarvení – černé, šedé, hnědé, bílé, kropenaté atd.).
  • Důvod chovu slepic (popř. kohouta)
  • Sluchová hra: Kdo to ťuká – Učitelka určí pomocí dřívek rytmus pro kvočnu, kohouta, kteří klovou zobáčkem a pro kuřátko, které ťuká ve vajíčku. Děti sluchově rozlišují, kdo právě ťuká.
 
Realizace výtvarné činnosti

Pro stvoření slepičky, nebo kohouta použijeme hnědou (šedou, černou, bílou) temperovou barvu, na kuřátka žlutou. Pokud chceme, aby se na sebe ptáci dívali, je potřeba pro otisk použít obě dlaně. Silnějším plochým štětcem nanášíme na dlaň dostatek temperové barvy. Podstatné je, aby před otiskem nebyla tempera nikde zaschlá. Pro přirozenější položení dlaně na papír si čtvrtku otočíme na výšku a otiskneme. Palec představuje krk ptáka, dlaň tělo a zbývající prsty křídla a ocas. Palec více oddálíme od zbývajících prstů, rozpětí ostatních prstů je individuální – záleží, zda děti chtějí více či méně rozvětvené peří. Po zaschnutí domalujeme zobák, hřebínek, nohy, oči, kohoutkům více zbarvíme křídla za použití slabších štětců. Dotvoříme pozadí.

Slepičky a kuřátka2 Slepičky a kuřátka3 Slepičky a kuřátka4
Závěr
  • Interpretace dětských prací děl – Na základě barevného ztvárnění a zachycených znaků rozpoznáváme, zda se jedná o kohoutka, slepičku nebo kuřátko.

  • Výtvarný záměr: vystihnout včelu s jejími typickými znaky kombinováním různých vyjadřovacích prostředků
  • Výtvarná technika (postup): kombinovaná technika
  • Pomůcky: šablona šestiúhelníku, barevné papíry, temperové barvy (černá, žlutá + zlatá), nádoby na barvy, ploché štětce, černá tuš, špejle, nůžky, lepidlo Herkules, zbytky děrovaných látek (záclony, ubrusy,…), obrazová předloha včely
Motivace a hra
  • HádankaKdo má tělo pruhované, oblétává louky, stráně? Kdo pro nás med dělá? Správně, je to _ _ _ _ _ (včela).
  • Učitelka dětem vypráví o životě včely a popisuje stavbu těla – hlava, hruď, zadeček, 2 páry křídel, 3 páry nohou, kartáčky pro sběr pylu, žihadlo, tykadla, sosák, vývoj včely – vajíčko, larva, kukla, čistička, krmička, stavitelka, strážkyně, létavka, způsob života, sběr nektaru a pylu.
  • Pohybová simulační hra: Včelky sbírají pyl – Vyrobíme si několik květin z papíru, přičemž prostředek bude tvořit plastový kelímek. Děti představují včelky. Pyl v kelímcích může být tvořen papírovými kolečky (1 cm v průměru) či lehounkými polystyrénovými kuličkami (o průměru aspoň 7 mm – aby se nevcucly do brčka). Děti dostanou brčka a přes ně přisají papírové kolečko či kuličku a za stálého sání přenesou pyl do úlu do plástve (tvořené několika miskami, nejlépe šestibokými). Dbáme na bezpečnost dětí, aby nedošlo k úrazu brčkem.

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti si na barevný papír obkreslí šablonu šestiúhelníku a vystřihnou ji. V plástvích jsou uložená vajíčka i larvičky včeliček. Včelky do pláství přináší nektar, který proměňují v med. Náš úl je ale zatím prázdný, schází mu bzukot a hemžení včel. Pokud usadíme včelky na buňky plástve, oni nám za odměnu dají ochutnat svého medu.Buňka, plástev

Dlaň jedné ruky si děti střídavě pokrývají žlutými a černými vodorovnými pruhy temperové nezředěné barvy (barva před otiskem nesmí být nikde suchá). Dlaň položí na plástev, zatlačí a opatrně ji odlepí. Po zaschnutí včelce dokreslíme černou tuší končetiny, hlavu, tykadla; při kresbě se děti opírají o obrazovou předlohu. Tvar křídel může vystřihnout učitelka, děti si je přilepí mezi hruď a hlavu.

Včeličky2 Včeličky Včeličky3
Závěr
  • Poskládání plástu z jednotlivých buněk
  • Interpretace výtvarných děl – Poznáme, která včela je královna (největší)/dělnice?
  • Ochutnávka medu 
  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: body-art (otisky rukou)
  • Pomůcky: temperové barvy (červená, oranžová, žlutá), štětce, kelímky na barvu, čtvrtky A4, hnědé papíry, nůžky, lepidlo

 

Motivace

V rámci tématu týdne: Záchranný systém hovoříme o hasičích, jejich náplni práce i vybavení. Nejčastěji si spojujeme hasiče s hašením ohně. Proto si nejprve oheň vytvoříme a následně ho pomocí hasičských aut uhasíme.

 

Postup výtvarné činnosti
  • nejdříve dětem názorně ukážeme, jak budou postupovat při otiscích rukou
  • děti si namočí štětec do libovolné tempery (neředíme je vodou) a potřou jím celou dlaň i s prsty
  • prsty představují plameny, které šlehají různými směry, tudíž je dobré otiskovat ruku s roztaženými prsty
  • po zaschnutí ohně dostanou děti proužek hnědého papíru,ze kterého si stříháním zhotoví polínka
  • aby oheň mohl hořet, je nutné,aby dřevo bylo pod ohněm, či v něm (nikoliv aby létalo ve vzduchu, či bylo nad plameny)
  • celou práci jsme završili omalovánkami hasičského auta, hotová auta vystřihneme a připojíme je na nástěnku společně s požáry.
ohen ohen5 ohen2

  • =tělové umění
  • tělo-používá se k otiskům, jako sochařský materiál
  • zkoumá vztahy člověka k prostředí, nebo hranice lidských možností
  • zprostředkovává prožitek času, prostoru a různé situace, které může člověk zažít
    • bolet, strach, stres

 

formy body-artu:

  • Permanentní=totální umění
    • tělo člověka je prezentováno jako živé umělecké dílo
    • GILBERT A GEORGE
      • zaměřovali se na „sebeukazování
      • stejně se oblékali, pózovali s pozlacenými obličeji vedle sebe
      • snaha vyjádřit nálady,stavy=živé sochy=žili své životy na veřejnosti

 

  • Využití těla jako živého štětce
    • otiskování lidského těla
    • YVES KLEIN
      • autor monochromních modrých obrazů, které jsou otisky těl
      • modelky natíral a přitlačil na plochu

 

  • Využití těla jako podkladu pro výtvarnou činnost
    • malba na obličej, ruce, nohy, celého těla
    • na rozdíl od tetování má pomíjivý charakter
    • MILAN KNÍŽÁK

 

  • Využití těla v akcích=performanci,happeningu
    • snahou vyjádřit, demonstrovat stavy=oběť, vznik, zánik, stres
    • krajní podoby spojené s námahou, bolestí, sebepoškozováním
  • CHRIS BURDEN (bárdn)
    • Socha ve třech částech
    • usedl na vyvýšenou židli, po 40 hod bez jídla, pohybu upadl a omdlel
  • TOMÁŠ RULLER
    • Pakulení
      • několik hodin akce s hromadou sádry a vlastním tělem
        • padání do sádry, reakce sádra na vodu, ztuhnutí, opadávání
  • PETR ŠTEMBERA
    • Štěpování
        • vštěpoval si větvičku do paže

  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: body- art
  • Pomůcky: temperové barvy, štětce

Pocta rukám

  • Výtvarný cíl: zapojení částí lidského těla do výtvarných aktivit
  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: body-art
  • Pomůcky: vodové barvy, štětce, kelímky na vodu, PET-lahve s vodou, obrázky zajímavých vzorů zvířat, reprodukce Victora Vasarelyho, papíry A4, pero, fotoaparát

 

Motivace

  • V úvodu hodiny se zaměříme na optické klamy.Ptáme se žáků na dřívější setkání s nimi, poskytneme jim prostor k jejich slovnímu přiblížení a definování.
  • Mezitím rozdáme do dvojic černobílé reprodukce optických iluzí od Victora Vasarelyho.
  • Po důkladném pozorování a  cílených otázek by měli žáci vypozorovat pohyb, kroucení obrazu, popř. vidiny jiných barev a určit optický klam.
  • Vysvětlíme, že se jedná o op-art – zrakové umění.
  • Seznámíme se s nejvýraznější osobností op-artu, Victorem Vasarelym a hledáme kontrasty barev na obrázcích i v našem okolí.

 

Postup výtvarné práce

  • Co je skryto v jedné z reprodukcí Victora Vasarelyho?
  • Existují další zvířata, jejichž srst, či kůže je tvořena na bázi kontrastu?
  • Jací zástupci to jsou a na co jim tyto vzory v přírodě slouží?
  • Následuje ukázka tygrů v pojetí V. Vasarelyho.

Vžijeme se do role designéra a pokusíme se vymyslet zcela nový vzor zvířecí srsti pro jakoukoliv část našeho těla, či spolužáka. Uvědomíme si, že op-art  je stavěn na liniích, tvaru a kontrastu. Inspirací k tvorbě budou různé fotografie srstí žirafy, tygra, geparda a ukázka obrázků s osvětlením pojmu: body-art=tělové umění, kdy vzor budeme malovat na nahou část těla. V závěru zdokumentujeme nově vzniklý dezén zvířat vložený do prostředí. Ve zbytku času si žáci zahrají na redaktory a napíší poutavý článek o nově objeveném zvířecím druhu a jeho způsobu života.

Reflexe

  • Pro jaký druh zvířete jste navrhli tento nový vzor?
  • Jaký módní doplněk by to mohl být?
  • Čteme si vzniklé dětské reportáže ve spojení s vizuální oporou na jejich těle.
CIMG0462