Archiv pro štítek: anděl

  • Výtvarný záměr: přeměnit sebe samého v čerta/anděla s charakteristickými znaky dané postavy
  • Výtvarná technika/postup: kresba fixy, práce s fotografií
  • Pomůcky: fotografie dětí tištěných na kancelářském papíře, čtvrtky A4, lepidlo v tubě, barevné fixy (na anděly: žlutá/zlatá temperová barva, štětce)

Motivace a hra
  • Co je andělské/čertovské? – V pekle jsou samé pekelné činnosti, v nebi zase andělské. Děti vymýšlí různé andělské/pekelné chování. Popřípadě říká učitelka činnosti a děti rozlišují, zda je to andělské (správné chování) nebo čertovské (špatné chování).
  • Hra v roli: Zkus být na chvíli jako čert a anděl – Děti se na malou chvíli promění s charakteristicky rozdílnými povahami a pak sdělují, v které z postav se nejlépe cítily a proč. Každý se pokouší vcítit do jednotlivých postav a charakterizovat je pouze pohybem.

 

Realizace výtvarné činnosti

Pro činnost potřebujeme vytištěné fotky dětských portrétů na formátu A4. U černobílých fotografií budou mít děti větší potřebu přebarvit si vlasy, oči, část viditelného trička a navíc budou kresby působit pekelněji. Bohužel vlivem šedi nejsou patrné všechny detaily portrétu. Barevný tisk láká děti víc, vypadá vizuálně zajímavěji, ale děti se u něj nepouští do velkých zásahů.

Vytištěné portréty na kancelářském papíře vystřihneme tak, abychom se zbavili pozadí. Děti si najdou svůj portrét, zadní stranu potřou lepidlem a přilepí ho do středu čtvrtky položené na výšku. Úkolem dětí je se na papíře proměnit v postavu, ke které mají blíž (zpravidla se kluci promění vždy v čerty, holky chtějí být většinou krásným andělem než ošklivým čertem). Pro kresbu používáme klasické barevné fixy, lze využít zlaté, stříbrné a bílé permanentní fixy, které bez problému překryjí i tmavou tiskovou barvu. Na čistě žluté/zlaté vlasy andělů je potřeba sáhnout po nezředěné žluté či zlaté temperové barvě, nebo zlaté permanentní fixe. Na vše ostatní používáme fixy.

Závěr

  • Komparace dětských pracíDěti utvoří skupiny podle postav (čerti vs. andělé), a navzájem si povídají, co se každému na vybrané postavě líbí, čím ho přitahuje, co ji dělá strašidelnou apod.

  • Výtvarný záměr: zachytit podstatné znaky anděla a provést tisk ze vzniklé koláže
  • Výtvarná technika/postup: tisk z papírové koláže
  • Pomůcky:  čtvrtky formátu A4 (pro každé dítě 3), potravinářský provázek, tužky, nůžky, lepidlo v tubě, modrá tiskařská barva, grafický váleček, stará lžíce, deska na rozválení barvy, noviny, ubrus.

Motivace a hra
  • Motivační příběh: Jak na svět přišli andělíčci– „Na počátku nebylo na zemi nic, jen tma. Pán světa, kdo zemi tvořil, rozhodl, že je mrzuté být sám, protože samota přináší smutek, a tak začal zahřívat obláčková vejce. Z vajec se postupně vylíhli andílci. Pán světa s pomocí andělů začal tvořit svět. Všude ale byla tma, proto musel zařídit světlo. „Budiž světlo,‘ řekl silným hlasem. Pán světa společně s andílky začali postupně vytvářet celý, krásný svět. Atak se stalo, že se andílci stali velmi důležitými a možná je stále potkáváme mezi námi.“
  • Nasloucháme andělskému tichu – Andělíčci mají rádi ticho. Jedině tak se dokáží objevit. Zkusíme se zcela ztišit, znamením k tichu je zazvonění na „andělský“ zvoneček. Děti zaujmou na koberci vhodnou polohu a naslouchají zvukům, které do třídy vzdáleně doléhají. Můžeme opravdu slyšet ticho? Patrně nás vždy drobné zvuky vyruší – tikot hodin, hluk za zavřeným oknem, zvuky z vedlejší třídy, které se nesou přes zeď. Pozor, abychom andělíčky nevyplašili. (převzato a upraveno z: Kafomet pro MŠ výběr III, 2016)
  • Vzhled andělíčka – Vyvození znaků anděla (bílý plášť, plavé dlouhé nebo kudrnaté vlasy, sněhobílá křídla). Jsou staří/mladí? Jsou symbolem dobra nebo zla? Co je jejich prací? (ochraňovat lidi před nebezpečím).
 
Realizace výtvarné činnosti

Pracujeme se skupinou u stolečku. Každé dítě dostane 2 čtvrtky. Na jednu čtvrtku kreslí tužkou tvary a vystřihává je; na druhou čtvrtku vystřižené tvary pokládá a sestavuje z nich andělíčka. Nejprve si děti nakreslí košilku (trojúhelník), hlavu (kruh) a křídla (papír přehnou na polovinu, nakreslí křídlo a vystřihnou), tvary sestaví na novou čtvrtku a přilepí je lepidlem. Křídla je lepší při lepení zasunout pod košilku. Poté již kreslí vzhledem k proporcím anděla další detaily. Andělíčkovi by neměla chybět hvězda na čele. Vlasy můžeme zhotovit z papíru, ale efektivněji působí provázek, který si děti nastříhají na délku vlasů, potřou ho lepidlem v tubě a lepí ho od středu hlavy dolů. Pokud chceme, aby při tisku vynikla křídla, vlasy vedeme podél obličeje směrem dolů. Andělíčka můžeme ozdobit vločkami, hvězdičkami vyražené děrovačkou. Protože andělé se vylíhli z obláčků a i v nebi žijí, může být pozadí doplněno o drobné mráčky.

Po zaschnutí lepidla naneseme na vzniklou koláž modrou tiskařskou barvu, kterou si předem vyválíme na plastové destičce. Nejprve využijeme k nanášení váleček, který pokryje největší plochu papíru. Aby při následném tisku vynikly vlasy, křídla, detaily na obličeji i košilce, využijeme těrku z hadříku (objasněno u námětu: Co se z vejce vylíhne) Na koláž přiložíme čistou bílou čtvrtku a pomocí čistého válečku či lžíce provedeme ruční tisk. Vzniknou nám tak 2 dětská díla: kolorovaná koláž a tisk z koláže.


Závěr
  • Prohlížení a komparace andělů – Na základě čeho poznáme, že se jedná o anděly? Co mají všichni andělé společného? V čem se od sebe liší, že je každý trochu jiný?