Stromožrout

  • Výtvarný cíl: zachycení chodeb (požeru) lýkožrouta
  • Výtvarné vyjadřovací prostředkygumotisk (=vykrývací rezerváž)
  • Pomůcky: tvrdý hnědý papír formátu A4, klovatina, úzké kulaté štětce, nádoby na lepidlo, suchý pastel (odstíny hnědé, oranžové, žluté, bílé) ubrus
Motivace

Víte, kdo je lýkožrout smrkový? Brouk své jméno získal od toho, že žere lýko a smrkový, protože napadá smrky. Lýkem, které je mezi kůrou a dřevem, proudí voda i živiny a díky tomu strom žije. Když ho lýkožrout požírá, strom postupně zahubí. Broučci nalétávají na stromy, v kůře vyhlodávají cestičky, kam lákají samičky. Ty vyhlodávají dlouhé chodby, do kterých kladou vajíčka. Z vajíček se vylíhne larva, po čase se zakuklí a z kukly se vylíhne brouk lýkožrout, který pokračuje s chodbičkami na tomto stromě, anebo přelétává na jiný strom, kam se zavrtá do kůry. Strom už nelze zachránit, musí se pokácet a vyvést z lesa, aby nenakazil další stromy.

Napadený strom od lýkožroutů poznáme i my. Vydáme se do lesa, kde nejprve pátráme po smrcích. Jakmile smrk poznáme podle vzhledu, pozorujeme špičky stromů, zda nemají opadané jehličí. Dalším ukazatelem je i opadaná kůra, která značí přítomnost lýkožrouta. Na rubu kůry hledáme zřetelné chodbičky, ve kterých se většinou skrývají i černí brouci – lýkožrouti. Vzorek požeru odneseme do školky, kde se chodbičky lýkožrouta pokusíme překreslit.

 

Postup výtvarné činnosti

Použijeme slabé kulaté štětce, které namáčíme do klovatiny a na tmavě hnědý papír kreslíme chodbičky. Nejprve svislou širší komůrku a od ní chodbičky, které vykousaly samičky a larvičky. Cestičky jsou různě dlouhé, jinak klikaté. Po zaschnutí kresby s dětmi pozorujeme na fotografiích barvu dřeva a podobné odstíny hledáme v pastelech. Zaschlou klovatinovou kresbu zatíráme suchými pastely, které prstem roztíráme. Pro pozadí volíme světlejší barvy z důvodu vyniknutí rezervované hnědé kresby. Děti dbají na to, aby pastelem zaplnily především místa okolo klovatinové kresby. Klovatinu odplavujeme pod proudem tekoucí vody, s ní odplavujeme i barvu, která na ní ulpěla. Uschlé práce zafixujeme.

Reflexe

Po výtvarné činnosti si můžeme zahrát na lýkožrouty. Děti představující kůru se drží pevně v kruhu, aby se lýkožrout nemohl dostat dovnitř. Lze přidávat množství škůdců a zvyšovat tak šanci na jejich úspěch. Použijeme sílu? Rychlost? Lest? Reflektujeme pocity- bylo lepší být kůra nebo lýkožrout?

 


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *