Sochařská hlína

  • je nejvhodnějším materiálem pro modelování
  • pokud je plastika menší velikosti, lze využít přirozené nosnosti hlíny a komponovat ji tak, aby nepotřebovala oporu
  • pokud je plastika větší či nestabilní, vyžaduje drátěnou kostru nebo opěrný dřevěný sloupek
  • nosné konstrukce je potřeba připravit tak, aby je plastika zakryla a nebránila ve vyjádření pohybu nebo změnám

vhodnou variantou reliéfu  již pro předškolní děti je KACHEL

  • vychází z ploché desky, kterou dítě prořezává a nebo na ní modeluje
  • směřuje k náznaku pozitivního/negativního přepisu námětu
    • pozitivní = lze uchovat vypálením v peci
    • negativní = slouží jako slepá forma, lze ho vylít sádrou, umělými pryskyřicemi

 

KOMBINOVÁNÍ S JINÝMI TECHNIKAMI

  • spojení modelování s tvarováním nebo konstruováním
  • nejčastěji hliněný plát, podstavec pro upevnění prvků (kousků drátů, špejlí, plechů,…)
  • v tomto spojení vypálená nebo jen suchá hlína výrazově spolupůsobí svými výtvarnými účinky, a to barvou, matem, glazurou nebo povrchem odrážejícím stopy modelace
  • podobně lze využít moduritu

 

METODICKÉ PROBLÉMY

= způsob práce s hlínou

  • nesprávné návyky  komplikují první pokusy o modelování
  • jsou zvyklé si hrát s plastelínou (koulet válečky,kuličky a slepovat je dohromady)
  • po uschnutí se jednotlivé prvky rozpadají
  • běžný sochařský postup formuje hmoty, dominantní výšky a přechody mezi nimi
  • vyžaduje uvolněnou práci prstů, dlaní a špachtlí

 

= obtíže se špachtlemi a očky

  • děti raději pracují s rukama
  • zpočátku to prohlubuje hmatové zážitky, pomáhá spontánnímu projevu
  • pouhá práce s rukama ale nedovoluje modelovat čistě objemy
  • proto je vhodné, aby se děti časem naučily s nástroji zacházet- např. pomocí výtvarných her

 

= péče o hlínu

  • hlína musí být uložena v nádobě, která nepropouští vodu a nebo v pozinkované bedně zakrytá vrstvami igelitu
  • ve chvíli, kdy žáci modelují, je každý den potřeba doplnit odpařenou vodu -pokropit a přikrýt namočeným hadrem
  • pod igelity hadr neuschne a hlína se rovnoměrně provlhčí
  • příliš vlhkou hlínu vysušíme na sádrové desce nebo z ní modelujeme kachel, kde přebytečnou vlhkost odpaří teplo z dětských rukou
  • pokud žák dlouho hně hlínu v ruce, tak přeschne a drobí se – nezbývá než ji vrátit do bedny a vzít si jinou

 

= dokončování plastik

  • zásadně nenavlhčujeme hlínu ani nepracujeme s mokrýma rukama
    • voda sice vyhladí nerovnosti,ale to špachle dákže také
    • současné stírá osobitý rukopis žáka, kdy povrch dostane lakovaný vzhled, na kterém se osobností rysy projevu ztrácejí a modelační nedostatky naopak vyniknou

 

= nepříjemná vlastnost hlíny

  • jemně se z rukou odroluje, špiní šatstvo i zem
  • špínu z šatů odstraníme suchým kartáčem
  • na podlaze však vzniká vrstva prachu,kterou děti roznášejí na botách
    • můžeme boty otírat na vlhkém hadru,položeném na rohožce mezi dveřmi
    • popř. můžeme pracovat venku v teplém počasí

VÝTVARNÉ NÁMĚTY – MODELOVÁNÍ Z HLÍNY

PRVNÍ SETKÁNÍ S HLÍNOU

  • Námět: mraky plné deště, stopy v blátě
  • Výtvarný problém: plochá hliněná silueta
  • Pojetí úkolu: mačkání a hnětení hlíny, uhlazování povrchu desky špachtlí, otisk prstů nebo špachtle, nalepování nebo vyštipování kousků hlíny

 

JAK SE CHOVÁ HLÍNA

  • Námět: výtvarná etuda
  • Výtvarný problém: odpověď hlíny na dynamické gesto
  • Pojetí úkolu: práce s netradičními nástroji – latí, palicí, šťouchadlem na brambory, pěstí apod.

Použitá literatura: ROESELOVÁ,VĚRA. Techniky ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1996. s. 150-153. ISBN 80-902267-1-X.

Žádné výsledky hodnocení

Ohodnoť příspěvek

Sdílet příspěvek

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *