- Výtvarná technika/postup: perforace (=proděravění)
- Pomůcky: kancelářské papíry formátu A5, tužky, připínáčky (špendlíky, párátka se špičatým hrotem), ručníky
Motivace a hra
Co šije švadlena? Co vše potřebuje pro svou práci? (nůžky, látku, nit, jehlu, krejčovský metr, křídu, špendlíky). Jednotlivé pomůcky si můžeme i názorně ukázat. Děti utvoří kruh, chytnou se za ruce a vzpaží (=udělají brány), čímž vytvoří fiktivní látku. Jedno dítě představuje jehlu a prošívá – proplétá se. Během hry recitujeme:
Šiju, šiju košilku,
ušiju ji za chvilku.
Pak ušiju kabátek,
Toníkovi na svátek.
Když to všechno zašívám,
k tomu já si zazpívám.
Obměna: Pár dětí se postaví s většími rozestupy do kruhu. Zbývající děti utvoří „hada“. První dítě představuje jehlu a ostatní za ním nit. Tak jak se jehla proplétá mezi dětmi v kruhu, vždy při projetí brány v ní zůstane stát poslední dítě (tím jak šijeme, niť zůstává v látce a postupně se zkracuje).
Realizace výtvarné činnosti
Na papír A5 si tužkou navrhneme jeden druh oblečení. Důležité je podotknout, aby děti kreslily oblečení bez lidské postavy. Látku můžeme ozdobit dekorem, nebo ji při následné perforaci celou vyplnit děrováním, či nechat pouze samotný obrys. Po náčrtu si děti vezmou z umývárny svůj ručník, který položí na stůl a na něj umístí vlastní návrh. Ručník zajistí to, že se nám papír bude hezky děrovat. Dětem rozdáme připínáčky, popř. párátka s hrotem. Děti mají za úkol nejprve děrováním ohraničit obrys a to dírkami ležícími těsně vedle sebe a poté až děrovat detaily. V průběhu práce můžeme pomocí tužky dokreslovat další detaily a ty dále perforovat. Při otočení papíru na druhou stranu se nám objeví plastické body vyražené do materiálu.
Závěr
Práce děti velmi baví díky neobvyklé technice a zajímavosti při objevování plastických bodů na druhé straně. Kresbu zkoumáme nejen zrakem, ale i hmatem. Můžeme navázat na slepecké (braillovo) písmo a poslepu odhadovat, čeho se právě dotýkáme.
Pingback: Povolání | Výtvarná výchova