Říkej si a hraj

říkej si a hraj

Říkej si a hraj – Metodická příručka a cvičení pro prevenci poruch výslovnosti

Metodická příručka pro rodiče, logopedy a učitelky v MŠ. Rodičům dětí předškolního věku pomůže odhalit výslovnostní potíže a předcházet jim, a to jak rodičům dětí bezproblémových, tak těm s dispozicemi k rozvoji závažnějších vad výslovnosti. Při pochybnostech rodičů, zda je jejich dítě v řeči opožděné nebo má ve výslovnosti problémy, mohou rodiče krok za krokem zhodnotit výslovnost dítěte a buď v rámci prevence využít artikulační cvičení k rozvoji řeči, anebo s pomocí logopeda procvičovat problematické hlásky. Učitelkám v MŠ poskytne cenný metodicko-praktický materiál, logopedům materiál, který mohou nabízet svým klientům a doplnit jej svými odbornými instrukcemi.
Cvičení jsou prováděna formou hry a napodobování přírodních zvuků nebo zvuků, s nimiž se dítě setkává v běžném životě, s metodickými instrukcemi pro rodiče. Artikulační cvičení doprovázejí názorné ilustrace nastavení mluvidel a motivační tematické obrázky k rozvoji konkrétní hlásky.

 

Recenze

Metodická příručka v měkké vazbě obsahuje 61 stran ve formátu A4 a je vhodně doplněna množstvím černobílé ilustrace, kterou ocení jak učitelé/rodiče, tak především děti, kterým obrázky pomohou jednak pochopit cvik, tak je i ke cvičení motivovat.  Kniha je určená především pro práci s dětmi předškolního věku (3-6 let), neboť právě v tomto období je nejvhodnější doba pro vývoj řeči a pro prevenci poruch výslovnosti. Rozsáhlý a podrobný obsah (náhled níže) evokuje, že bude příručka nabitá množstvím vyčerpávajících informací. Jedná se spíše o určitá „skripta“ hojně doplněná kreslenou ilustrací s většími mezery mezi obrázky i textem. Berte v potaz, že je kniha na pouhých 61 stran.

Kdo z pedagogů absolvoval seminář na logopedickou prevenci a rozvoj řeči a odnesl si z něj vlastní zápisky či tištěnou metodiku, v této příručce mnoho nového neobjevíte.  Kdo zatím nemá zkušenost s logopedickou prevencí, knihu určitě doporučuji. Při jejím prostudování zjistíte, jaká cvičení (a v jakém pořadí) se při logopedických chvilkách zařazují. Velké plus dávám za NÁKRES RTŮ S POSTAVENÍM MLUVIDEL u každé hlásky a k tomu slovní popis pro její správné vyvození. Trochu mě mrzí, že příručka se nezabývá (alespoň zmínkou) rozvojem motoriky, grafomotoriky, kognitivních schopností, které jsou při logopedické prevenci její součástí. Příručka je však věnována pouze jedné rovině, a to výslovnostní, která je při vyvození hlásek tou nejdůležitější.

 V teoretickém přehledu mě zaujal vývoj řeči rozdělený dle věku, na základě něhož si můžete ověřit, zda není dítě ve vývoji opožděné a přehledná tabulka vývoje výslovnosti, ve které se uvádí, jaké konkrétní hlásky by měly být v daném věku zvládnuty.  Praktickou část zahajuje DECHOVÉ A FONAČNÍ CVIČENÍ, které svým rozsahem na půl stránky hodnotím neuspokojivě. Jedná se o drobnou zásobu nijak výjimečných cvičení. Větší zásobník najdeme u ARTIKULAČNÍHO CVIČENÍ, kdy jsou cviky rozdělené na cvičení rtů a mimického svalstva, měkkého patra, motoriky jazyka, dolní čelisti. Cviky kromě stručného avšak jasného popisu mají vždy název (korýtko, mlsná kočička, čert, zíválek apod.), podle kterého si ho vy i děti lépe při cvičení zapamatují. Následuje kapitola: ARTIKULAČNÍ CVIČENÍ MÉNĚ UPRAVOVANÝCH HLÁSEK obsahující samohlásky a všechny souhlásky vyjma souhlásek uvedených níže. Každá hláska je opatřena nákresem s postavením mluvidel, doplněna motivačním popisem, jak cvik správně provést a ilustrací, která je určená především dětem, pokud s námi nahlíží do příručky (hláska P – nákres rtů +popis: Schovat zuby, stisknout rty, zadržet vzduch a pak najednou vypustit šeptem na dlaň – máváme pá, pá +ilustrace dívky mávající z auta).

Nejobsáhlejší kapitolu představuje ARTIKULAČNÍ CVIČENÍ K NEJČASTĚJI UPRAVOVANÝM HLÁSKÁM zabývající se hláskami: L, R, Ř, C, S, Z, Č, Š, Ž. Rozdíl od předchozí kapitoly je v rozpracovanosti jednotlivých hlásek. Nejpodrobněji se autorka zabývá hláskou R, kde kromě průpravných cviků jsou zahrnuty artikulační cvičení pro navození správného způsobu artikulace s jejich postupným zrychlováním. O něco kratší, ale stále obsáhle zpracované jsou hlásky L a Ř.

U příloh není hned patrné, k jaké hlásce se vztahují, ani jak s přílohou pracovat. Odpověď najdete v předchozí kapitole zabývající se významem fonematického sluchu, kde kromě zásoby her pro rozvoj sluchového vnímání, analyticko-syntetické činnosti, vyvozování i fixace hlásek, autorka uvádí přesný postup při upevňování hlásky L, ke které se příloha váže. Díky tomuto doporučenému postupu získáte poměrně jasnou představu, jaké aktivity dále zařazovat, pokud již dítě dokáže samostatně vyslovit libovolnou hlásku.

Žádné výsledky hodnocení

Ohodnoť příspěvek

Sdílet příspěvek

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *