Přírodní živly

ŽIVLY

VODA, ZEMĚ, OHEŇ, VZDUCH

⇒ Motivace: Živly
„Byla jedna kulaťoučká holčička. Její šaty byly modré, zelené a hnědé. Vlasy a boty  měla celé bílé. Modré kousky byly z vody, zelené z trávy a stromů a hnědé z hlíny a kamení. Vlasy a boty byly ze sněhu a ledu. Té holčičce říkali Země.

Holčička Země se začala kamarádit s lidmi. Dávala jim mnoho dárků, aby se jim dobře žilo. Půjčila jim i svoje šaty, aby na nich hospodařili. Na počátku se lidé o Zemi moc nestarali. Ničili jí zelené šaty – trhali je, špinili, dokonce někde i pálili. Z modrých šatiček lovili hodně ryb, až jí málem nezbyli žádné. A také jí modré šaty občas velmi ušpinili, když je polili špínou.

Jednou byla Země velmi smutná a tu k ní přišli její kamarádi – Vítr, Voda, Země, Oheň a ti jí pověděli: „Naše milá Země, nebuď už smutná, mi ti pomůžeme lidem ukázat, jak se mají o tebe a také o nás starat. Potom budeme všichni šťastní, veselí a spokojení.“

⇒ VV: Živly žijí  podrobný popis námětu ZDE
– výroba 4 živlů: kruh rozdělený na 4 stejné části

⇒ DH: Živle, nezlob se
– čtyři družstva (živly) mají svoji barvu víček
– postupně házejí kostkou a podle čísla, které jim padne, dávají víčka doprostřed místnosti
(každý živel má svoji řadu – potůček, brázdu, plamínek a vzdušnou čáru od letadla)
– předem si domluvíme, kolik kol házejí
– vyhrává ten živel, který má uprostřed nejvíce víček

⇒ Píseň: Živly ke stažení ZDE

VODA

⇒ RV: Kde všude můžeme vodu najít?
– „Je voda důležitá? Kdo ji potřebuje? Co by se stalo, kdyby voda nebyla?
– Kde všude ji najdeme? (v polévce, čaji, záchodě, umyvadle, v kalužích, rybnících)

⇒ RV: K čemu se voda využívá?
vaření, pití, koupání, mytí silnic, hašení požárů, výroba elektřiny,…

⇒ RV: Jaká může být? (= přídavná jména)
– teplá, studená, čirá, špinavá, sladká, slaná…

⇒ SH: Poznávání vody dle teploty, chuti
– vlažná, studená, teplá; kyselá, sladká, slaná-možnost vytvořit cesty (bludiště)

⇒ SH: poslech zvuků vody
– přelévání, kapání, hození předmětu do vody (žbluňknutí)

⇒ SH: Poznáváme modrou barvu
– hledání modrých předmětů ve třídě, v přírodě

⇒ Pokus: Barvení vody
– pomůcky: 3 skleničky, vodové barvy, štětec
– cíl: míchání barev sekundárních z barev primárních
         – červená + modrá = FIALOVÁ
– červená + žlutá = ORANŽOVÁ
– žlutá + modrá = ZELENÁ
opakování: Z jakých 2 barev namícháme fialovou, oranžovou, zelenou?

⇒ Pokus: Filtrace vody
– pomůcky: filtrační sada, sklenička s vodou a zemí
– dětem vysvětlíme, jak čištění vody funguje, k čemu se v životě používá
– děti u stolečku pozorují postupné čištění vody přes filtrační kamínky

⇒ PH: Pára, voda, led
– děti se pro mění v molekuly
          – voda: děti chodí v prostoru
          – led: zpomalování chůze do štronza
          – pára: zrychlení chůze-běh, možnost skákat do výšky na místě

⇒ DH: Všechno žije, co vodu pije
– obměna hry: Všechno lítá, co peří má
– pí. uč: Všechno žije, co vodu pije…. : strom pije… tráva pije… písek pije…rybník pije… kočka pije…kámen pije…
– pokud věc vodu pije, děti vzpaží ruce; pokud nepije, nechají ruce položené na stole

VZDUCH

⇒ Motivace: Vítr
Země má velmi rychlého kamaráda, říká mu Vítr. Má velmi rychlé nohy. Je to šibal – někdy Zemi jemňounce pohladí, jindy jí rozcuchá sukýnku a někdy jí dokonce šatičky po ničí.

⇒ DH: Vítr nad městem
– pravá, levá strana – určování poloh budov

⇒ Pokus: Tornádo
– rychle míchat obarvenou vodu v průhledné sklenici – tornádo 

⇒ Pokusy: Vzduch všude kolem nás
– Jak poznáme, že je vzduch všude kolem nás?
          s balonkem: vzduch nabereme do plic a pak jej vyfoukneme do balónku – balónek je plný vzduchu. Děti se o tom přesvědčí při vyfukování balónku – vzduch z balónku je ofoukne
          s igelitovými taškami: chytáme vítr do tašek
          s vějířem: Když vzduch rozhýbeme pomocí vějíře, cítíme, jak kolem nás proudí. Děti si to zkoušejí se svými vějíři. Když se vzduch hýbá ve volné přírodě, říkáme tomu vítr. Vítr může mít různou sílu – od mírného vánku přes vichřici až po tornádo

⇒ SH: Na vítr
zkoušíme si foukat na ruku, do papírové kuličky, do pírka, do umývadla s vodou – vzduch se projevuje jako bubliny

⇒ Diskuse: Jak vyrobíme vítr?
– přemýšlíme, co vytváří vítr (jakým způsobem bychom vytvořili vítr)
– běh, vějíř, fén na vlasy, ventilátor, klimatizace, vysavač, let letadla, auta

⇒ SH: Vánek, vítr a vichřice
pomůcky: 3 obrázky různých druhů větrů (vánek, vítr, vichřice), píšťalka
„Co je vánek, vítr, vichřice? Víte, jaký je mezi nimi rozdíl?“
„Který obrázek byste přiřadili k vánku? Větru? Vichřici?“
děti se pohybují po herně za doprovodu píšťalky
             – tiché pískání – pomalý krok
             – střední pískání – rychlejší chůze
             – pískot – běh
po herně upevníme obrázky: vánek, vítr, vichřice
děti naslouchají intenzitě píšťalky
dle toho jakou intenzitou píšťalkou zní, běží k příslušnému obrázku v herně ve výšce dětských očí

⇒ PV: Korouhvička výroba ukazatele směru
pomůcky: květináč nebo kelímek, brčka, špendlík, korouhvička z papíru, modelína
květináč obrátíme nahoru, dáme modelínu, do které zapíchneme brčko

⇒ PL: Výroba větrníků – z papíru, z plastových lahví

ZEMĚ

⇒ Motivace: země
země je kolébkou všech rostlin. Veškerá zelenina, ovoce se narodily v hlíně stejně jako květiny, stromy, tráva. Rostliny čerpají z půdy živiny potřebné k růstu.

⇒ RV+SH: Písek, kamínky, zem
pomůcky: skleničky se zemí, kamínky a pískem
půda je složená ze země, kamínků, písku
prozkoumáme přírodniny zrakem, hmatem, čichem, pod lupou
různé druhy půd (černozem, hnědozem….)
– Co v ní žije? Co v ní můžeme najít?
            – živočichy (žížaly, brouky, krtky, mravence, čmelák, pavouky, myši)
            – rostliny (kořínky, větvičky)
            – houby

⇒ DH: Příslovce s kamínky
   – před, za, vedle, pod, nad, mezi, vpředu, vzadu, blíž, dál

⇒ Dramatická hra: Na semínka
   – každé dítě – semínko se „zasadí“ do půdy, déšť je zalévá (tamburína), sluníčko (triangl) zahřívá, semínka začínají růst
   – Co z tebe vyrostlo semínko? – děti jmenují, v co vyrostly

⇒ RV: Žížala
   – K čemu je užitečná žížala?
   – ukazujeme si pomocí pravítka délku žížaly = 9-30 cm
   – čteme si z knihy o žížale

⇒ DH: Žížala
děti jsou volně v prostoru na čtyřech, představují cestičky v půdě
na předem určený signál začnou prolézat cestičkami na známé rozpočítadlo „Žížalička lezla líně, dokolečka po pěšině. Lezla, lezla, to si dala, na uzel se zavázala. Kdo ten uzel rozváže, na koho prst ukáže?“
lezou 2 děti a ostatní jsou cestičky
děti vytvoří jednu společnou jakoukoli cestu (tunel), jedno dítě prolézá
– poslední se stává žížalou

⇒ VV: Snímání obrazu země
navlhčíme prostěradlo a sejmeme
s domalbou – dripping
zapojit traviny, klacíky

OHEŇ

⇒ Motivace k ohni
V pravěku byl oheň důležitou součástí života. Pralidé si oheň ještě neuměli sami založit, vypravovali se za ním tam, kde blesk nebo láva založily požár. Oheň pak museli lidé ve dne v noci hlídat, byl zdrojem světla, tepla, chránil je před divokou zvěří, opékali na něm maso, později v něm vypalovali hliněné nádoby.

⇒ Pokus: Křesání křemeny
ukazujeme dětem, jak si uměli lidé oheň sami rozdělat
křesáme jiskry pomocí dvou křemenů, tma v kumbále pak zvýší celkový efekt
křesáním vzniká i charakteristická vůně, kterou děti vnímají
hledání křemenů při vycházkách

⇒ Pokus: Pomerančový ohňostroj
   – pomůcky: pomeranč (citron), svíčka, zápalky
   – svíčku upevníme a zapálíme
   – v blízkosti plamene zmáčkneme pomerančovou kůru
   – vznikne malý ohňostroj z hořících kapek silic obsažených v kůře
   – Co se děje?Pomerančová kůra obsahuje silice (éterické oleje), které způsobují vůni citrusových plodů nacházející se v kůře plodů. Silice jsou hořlavé.

⇒ Pokus: I oheň potřebuje kyslík
   – pomůcky: sklenička, svíčka, zápalky
   – pozorujeme, jak hoří svíčka, pokud ji přikryjeme skleničkou
   – po vyčerpání kyslíku uhasne

⇒ Pokus: Sopka z jedlé sody
pomůcky: modelína, sklenička, talíř, jedlá soda nebo kypřící prášek, ocet, hluboký talíř
nejprve si vyrobíme sopku: položíme si skleničku na talíř a obalíme ji modelínou
sopka: jar, jedlá soda, ocet
sopka: soda + barvivo (tuš) +ocet

⇒ RV: Význam ohně
teplo – stavba krbů, kamen
ochrana – stavba lesa, jeskyně – ochrana před zvířaty
světlo – stavba domu – umisťování různých druhů světel

⇒ Diskuse: Požár
Proč se říká, že oheň je špatný pán? Jak může člověku uškodit?
Proč si děti nesmějí hrát se sirkami, s ohněm?
Kdo se stará o to, aby nevznikl nikde požár, nebo jej pomáhá hasit?
Čím jsou vybavené školky proti požáru? Kde je umístěn?
Vyskytuje se oheň ve volné přírodě?
Co se stane, když někdo odhodí hořící sirku nebo cigaretu?

⇒ PH: Plamínek
„Ty jsi malý plamínek, utekl jsi z kamínek. Teplíčko máš hodně rád, je tvůj velký kamarád. Ale když se probudíš, všechny nás tu popálíš.“
dítě (=plamínek) uprostřed kruhu předstírá spánek
ostatní říkají výše uvedenou báseň
začínají velmi potichu a postupně zesilují
plamínek se na konci písně probouzí a začíná honit
koho se dotkne, uhoří (padá k zemi)

⇒ PH: Hašení požáru
děti (plamenci) mají připevněné červené proužky krepového papíru volně na svém oblečení, chodí volně prostorem a představují požár
1-2 děti představující vodu čekají na povel „Hoří“, aby zahájily hašení
honí ostatní děti a snaží se jim vzít plamínky
až se jim podaří všechny sebrat, oheň je uhašen a hráči se vystřídají

⇒ DH: Najdi stejně dlouhý plamínek
rozdáme dětem vždy dva stejně dlouhé červené proužky papíru (plamínky) a ty se snaží postupným měřením se všemi kamarády, najít stejně dlouhý plamínek

⇒ DH: Žhavá koule
děti stojí volně v prostoru a hází si „žhavou kouli“=míč
kdo kouli chytí, řekne „pálí“ s použitím mimiky a gest se okamžitě koule      – zbavuje tím, že předává dalšímu kamarádovi
obměna: míč je pouze imaginární + říká jméno kamaráda, kterému hází imaginární míč

⇒ DH: Zapalování ohně
děti stojí v kruhu a drží se za ruce a stiskem ruky si předávají plamínky
kdo stisk ucítí, zvukově se projeví
až dojde stisk k prvnímu dítěti, všichni zvednou ruce, vytvoří oheň a zakřičí „Hoří“

⇒ SH: Pozorování barev ohně
Jakou barvu může mít oheň?
jeho barva se odvíjí dle toho, co hoří

⇒ Báseň: Oheň a voda
Plamen sžírá strýcův domek,
zbývá už jen času zlomek.
Na střeše je ohně duch,
ve městě už sílí ruch.

Duch ohníčky rozšíří,
škodlivý dým rozvíří.
Tančí v oranžovém plášti,
oči má zality záští.

Dělá škodu, kudy chodí,
plamínky a jiskry rodí.
Strýček vzdychá, teskní, pláče
a duch radostněji skáče.

Vtom ze země tryská voda,
blízký soused vědro podá.
Postříkají krále ohně.
“Ještě,” volá, “palte do mě.”

Sousedům se vrací víra,
na pomoc přichází síla.
Kropí ducha, až z něj teče,
teď už mužům neuteče.

5/5 (2)

Ohodnoť příspěvek

Sdílet příspěvek

1 názor na “Přírodní živly”

Napsat komentář: Alena Horváthová Zruš odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *