• Výtvarný cíl: vrstvení a tvarování ploch; zachycení vnějšího a vnitřního prostoru
  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: perforace
  • Pomůcky: různé druhy papíru, čtvrtky a kartony A4, tuš, špejle, lepidla, izolepa, nůžky, řezák, tuše, fotografie prasklin, inspirace Evou Kmentovou a Adrienou Šimotovou

 

Motivace
Eva Kmentová, Malá štěrbina
  • Do tématu nás uvede brainstorming, kdy žáci ve skupinách zapisují co nejvíce slov a slovních spojení na námět: prasklina.
  • Hovoříme o jejich vzniku a dětem objasníme, že některé trhliny se tvoří tisíce let působením mrazu a vody, jež zateče do malé štěrbiny.
  • Zamrzlá voda se rozpíná, působí na materiál a ten postupem času odolá nátlakům, praskne a vytvoří puklinu.
  • Na fotografiích se podíváme na rozmanitost a krásu některých prasklin ve vyschlé půdě, na silnicích i ve zdech.
  • Můžeme tomu zamezit? Jaké opravy lidé provádí, aby zakryli prasklou silnici, suchem popraskanou zem?

 

Postup výtvarné práce

Budeme tvořit prasklinu, na kterou nebude působit síla přírody, ale naše. Protože bychom trhlinu do kamene, či asfaltu neudělali, zvolíme měkčí odpadový materiál, papír. Ten budeme vrstvit na sebe, abychom získali podklad, na kterém budeme pracovat. Čím více vrstev, tím bude prasklina hlubší a můžeme jí lépe formovat. Poté pomocí ostrých nástrojů a ruky vytvoříme štěrbinu. Vrypům ostrými předměty do papíru říkáme perforace, kterou se zabývala Adriena Šimotová. Aby byla práce při pohledu dovnitř zajímavější, je dobré papír při vrstvení různě tvarovat a využívat jeho odlišnou barevnost. Po dokončení se budeme snažit perforaci převést tuší do lineární podoby. Prasklinu můžeme vyplnit malbou, či zbytkovým papírem.

Reflexe

Nahlížíme na tvorbu z vrchu, abychom ocenili nejen vnější, ale především vnitřní prostor, který vznikl. V čem jsou některé perforace zajímavé? Čím nás zaujaly? Porovnáváme lineární práci s reliéfní.

 


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *