- Výtvarný záměr: vizuální variace známé písně, znázornění melodie vlastní grafickou partiturou
- Výtvarná technika (postup): malba suchým pastelem, kresba dřívkem, koláž
- Pomůcky: náčrtníkové papíry formátu A4, suché pastely, fixativ, tuš (černá, modrá, zelená), dřívka nebo špejle, nakopírované písně o vodě, notové papíry, nůžky, lepidlo v tubě, skleničky na víno
Motivace a hra
Umí voda vydávat zvuk? Určitě se dětem vybaví zvuky syčení, šumění, kapání vodovodního kohoutku. A umí voda zahrát třeba písničku o vodě? K pokusu potřebujeme skleničky na víno s ostrými hranami. Čím více jich budeme mít k dispozici, tím víc může vzniknout odlišných tónů. Skleničky naplníme různým množstvím vody. Navlhčeným prstem přejíždíme krouživým pohybem po jejich obvodu, čímž se vyluzují určité zvuky. Podle toho, jak je sklenice naplněná, vydává hluboké nebo vysoké tóny. Sklenice můžeme „naladit“ a zahrát si píseň. Na skleničky můžeme hrát i jinak – jemnými údery například příborovým nožem, plstěnou/dřevěnou paličkou.
Před výtvarnou prací s dětmi zavzpomínáme, v jakých písních se zpívá o vodě (např. Prší, prší; Holka modrooká, Rybička maličká, Kočka leze dírou, Kde domov můj, Ráček,…). Noty vybraných písní v dostatečném množství nakopírujeme, aby děti měly při činnosti vždy na výběr.
Realizace výtvarné činnosti
Náčrtníkový tónovaný papír si podmalujeme pastelovými barvami a ukazováčkem postupně roztíráme. Všímáme si, jak se pastely navzájem mísí. Plocha bude představovat vodní hladinu, dle toho pro ni volíme vhodnou barevnost. Podmalbu zafixujeme, abychom se při následné kresbě o pozadí neumazali a aby se pastel nevytřel.
Při dalším kroku je potřeba zapojit vlastní kreativitu, představivost, fantazii i myšlení. Zahrajeme si na hudební skladatele, vcítíme se do jeho role, abychom okusili, jak je mnohdy těžké zaznamenat píseň, podle které by se dalo hrát a zpívat. Úkolem je výtvarně ztvárnit dítětem vybranou píseň. Možností je nespočet: děti mohou použít notový záznam zvolené písně nebo jen její část, tu různě rozstříhat a nalepit ji na podklad. Na notový papír zakreslit grafickou partituru (inspirace z not písně, noty jako kapky, kruhy, trojúhelníky, vlnky, lomené čáry, různě dlouhé čárky v různých výškách atd.), notový záznam poté vystřihnout a upevnit do výtvoru. Stejný postup lze aplikovat i tak, že grafické partitury kreslíme tuší a dřívkem přímo na pastelovou podmalbu. Grafický záznam nemusí být uspořádán lineárně, může nabývat nejrůznějších podob a tvarů – spirál, vlnek, kruhů. Hrajeme si s různými symboly, tvary, barvou i prázdným prostorem. Děti by si v průběhu tvorby partitur měly danou píseň zpívat.
Závěr
Hotové dětské partitury interpretujeme. Dítě si ze svého výtvoru vybere výtvarně ztvárněný úsek a prostřednictvím hry na tělo, hlasem, orffových nástrojů se ho pokusí zvukově ztvárnit.
