Kresba tužkou

  • je základní kreslířskou technikou s širokou škálou využití
  • tužkou umí kreslit každý-od malých dětí po dospělé

 

LINEÁRNÍ KRESBA TUŽKOU

  • využívá měkké a tvrdší tuhy
  • měkké tuhy jsou vhodné pro velké formáty, kde můžeme uplatnit přítlak,šrafování, kontrasty ploch
  • méně měkké tuhy vyhovuje rýsované kresbě, nešpiní
  • tvrdé tuhy se pro kresbu hodí nejméně, neboť zanechávají bledou stopu a nevytváří takový kontrast světla a tmy i málo reagují na přítlak
  • na mokrém podkladu se u malých dětí dobře uplatňují rozpustné pastely nebo inkoustové tuhy

 

STÍNOVANÁ KRESBA

  • vychází z různých odstínů šedí pomocí přítlaků, křížením, vrstvením linií nebo odlišnými tvrdostmi tužek

 

KOMBINACE S JINÝMI TECHNIKAMI

  • spojení tužky s jinými technikami je celkem omezené
  • výraznější vyjadřovací prostředky potlačují stopu tužky-např. ve spojení s lavírováním, kolorováním
  • jindy tužková kresba doprovází výraznější lineární kresbu jiným nástrojem a měkkými stíny modeluje objemy, nebo prostupuje stopami jiných kreslířských prostředků v texturách
  • lepší je spojení tužkové kresby a některých netradičních postupů, kde se uplatní v pozadí texturální plochy
  • u mladších dětí: na mokré ploše  se uplatní kresba inkoustovou tužkou s kresbou tuší, s výraznou linií rudky či pastelu, nebo s plochou či hmotou mačkaného papíru

 

FORMÁT

  • velikost formátů je rozdílná
  • tenká stopa tužky vyžaduje zpočátku menší formáty
  • později,když žák tužku ovládá, kreslí měkkou tužkou a širší stopou nebo tuhou, může využít i velké formáty
  • studijní stínovaná kresba vyžaduje menší formáty
  • vyspělé portrétní,figurální kresbě, či kresbě zátiší vyhovuje formát A2 či arch balicího papíru

 

METODICKÉ OBTÍŽE

  • pečliví a opatrní žáci se bojí vést uvolněnou a vláčnou linku – opatrně ji po centimetrech nastavují
    • dobré je využít výtvarné hry a etudy – spontánní pohyb paže, ruky ve vzduchu na velkém formátu
    • uvolnit kreslířský projev pomáhá i netradiční nástroj
  • dospívající žáci ve studijní kresbě nadsazují přítlak a odlehčení nástroje – ztrácí se dynamika práce s linkou
    • zdůvodnit proměny stopy tužky logickým střídáním světla a stínu a nebo na čas upustit od přítlaku na nástroj
  • problém při kresbě podle skutečnosti: ztráta osobitého výtvarného projevu
    • objevuje se při snaze co nejdokonaleji vyjádřit model
    • není schopen vyjádřit materiál předlohy
    • jak tomu předejít:
      • pozorováním textur a nerovností, snímáním a výtvarným přepisem frotáží, studijní kresbou materiálů, zvětšených výřezů apod.
      • nahradit stínování tužky hustými tahy pera nedovolující vyhladit povrch kresby

 

 

VÝTVARNÉ NÁMĚTY – KRESBA TUŽKOU

KRESLÍM TUŽKOU

  • Námět: dým, proudění vody, přímky i křivky, textury
  • Výtvarný problém: možnosti měkké tužky- vedení linky, lineární rytmy, různé intenzivní šedé tóny
  • Pojetí úkolu: kresba tužkou na vytrhanou siluetu nebo na velkou plochu papíru

 

BOHATÁ LINEÁRNÍ KRESBA

  • Námět: pohyb sněhové vichřice, textury srsti, ptáci a jejich peří, záznam letu pampeliškového semínka
  • Výtvarný problém: uplatnění živé kreslené linie
  • Pojetí úkolu: od spontánního přepisu pocitu k záznamu skutečnosti

 

BÍLÁ VE STÍNU A NA SVĚTLE

  • Námět: rozložená papírová skládačka, zátiší z nabílených předmětů, zimní krajina
  • Výtvarný problém: rozsah škály šedých na bílém podkladu
  • Pojetí úkolu: porovnání osvětlených a zastíněných ploch, kombinace tvrdší a měkčí tužky, práce s různě silným přítlakem

 

Použitá literatura:

ROESELOVÁ,VĚRA. Techniky ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1996. s. 28-32. ISBN 80-902267-1-X.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *