Impresionismus

„IMPRESE“ (dojem)

vznik na konci 60. let 19. století ovládlo francouzské malířství
první malířský a moderní směr
vstoupil na veřejnost 1874
v 80. letech byly proti impresionismu různé směry postimpresionismu

NÁZEV: impresionisté

spojen s krajináři barbizonské školy
vytvořil novinář Leroy inspirován Monetovým obrazem
- Impression (Dojem, východ slunce)
- označoval malbu hřešící proti uznávaným uměleckým zákonům, kultu plastické formy a úctě starým mistrům

CHARAKTERISTIKA STYLU

omezili se na zrak
zaměřují se na zachycení nálady nebo atmosféry v určitém okamžiku
- je vytvořena vlivem světla, atmosféry, roční doby
- velice rychlé tahy štětce, skicovitost (15 min)
- šlo jim o postižení prchavosti dojmů+stopy zrychleného životního tempa

podklad si jemně pastelově podmaloval
neměli na nic čas (ani na detaily)
malba v plenéru
okamžik vnímán jako světelná záležitost
pozorováním dospěli k osvojení zákonů optiky

BARVY

výsledný obraz vzniká až na divákově sítnici
jasné, čisté barvy na plátně, ty se pak mísí a nanáší na plátno
vylučuje se čerň (nevyskytuje se v přírodě), šedé valéry a pevné kontury
- spíše užívali tmavou zelenou
nelomené barevné tóny
omezili se na barevnou stupnici slunečního spektra
nemísili barvy, kladli je v drobných skvrnách plošně vedle sebe
nedokonalé oko vnímá skvrny jak chvějící se plochy
snaží se zachytit nejprchavější jevy vnější reality

NÁMĚTY:

vodní hladiny, kouř z komínů lokomotiv, architektura zahalená v ranní mlze
všední každodenní náměty z ulic velkoměst, tančíren, zahradních restaurací

3 zdroje impresionismu

1)ANGLIČTÍ KRAJINÁŘI

JOHN CONSTABLE

zaujat hmotnou stránku objektů
věrné zobrazování cihel, starých plotů

WILLIAM TURNER

malíř světelných efektů a mlžných oparů
obrazy jiskří nejpestřejšími barvami
my cítíme pohyb atmosféry
Déšť, pára a rychlost
Parník ve sněhové bouři (nechal se přivázat za bouře ke stožáru lodě, aby byl prožitek z okamžiku co nejbezprostřednější)

2) BARBIZONSKÁ ŠKOLA

francouzští malíři se usadili u vesnice Barbizon
malovali krajinné motivy v plenéru
budili pohoršení svým bohémským životem

THÉODOR ROUSSEAU

CAMILLE COROT

vynikající krajinář
obrazy s vodní hladinou zachycují okamžik, kdy se voda vypařuje a proměňuje se v lehký stříbřitý opar
stromy působí dojmem prchavosti, nestálosti
- Most v Mantes

3) ÉDOUARD MANET

nikdy nesklouzl k technice impresionistů
barva=nejdůležitějším vyjadřovacím prostředkem
svítivost a jasnost odstínů (nikdo před ním nedosáhl)
pro impresionisty-člověk vzdoru umělec, který je svým
šokoval pařížskou smetánku 1863, když vystavil obraz Snídaně v trávě
- pohoršili muži v černých žaketech vedle nahých ženských těl
- vadila plošnost malby

bývá považován za ‚krále impresionistů‘, pro svoje nevšední náměty, barevné kombinace a práci se štětcem
Snídaně v trávě (1863) a Olympie (1865) – způsobily skandály
- oba malované v ateliérů (působí, jako by byli malovány v plenéru)

Olympia
- volná variace na Tizianovy Venuši
- nařčen z obscénnosti
- vadil i kontrast nahého těla s pletí černošky
Na lodi
Argenteuil 1874-barevná skvrna,výrazné barvy
Bar ve Folies Bergére
maloval oduševnělé podobizny svých přátel, spisovatelů, básníků,.

spojil všechny 3 skupiny, jenž navštěvoval obě školy
skupina se pod vedením Maneta scházela na pravidelných setkáních

VÝSTAVY IMPRESIONISTŮ

pomýšleli na samostatnou výstavu, aby se osvobodili s tyranizování pařížs.Salonu
jejich obrazy odmítány

1874 – 1. výstava impresionistů

ve studiu fotografa Nadara z finančních nedostatků
výstava pod názvem: Akciová společnost malířů, sochařů, rytců
- nápad založit společenstvo přišel PISSARO
skupinu tvořili: Monet, Renoir, Sisley, Possaro,Degas,Morisotová
nikdy nevystavoval EDOUARD MANET
- snažil se celý život dosáhnout oficiálního uznání
- odmítal vystavovat s těmi, kteří by ho mohli v očí akademiků zostudit
výstava 1886 – poslední výstava a rozpad skupiny

každý z umělců se vydal svou cestou
nejdéle zůstali zásadám impresionismu věrni Monet, Sisley, Morisotová a Pissarro

AUGUSTE RENOIR

figurální malíř, vynikající portrétista (ženy a děti)
maloval s Monetem v Argenteuil
mistrovské zachycení hry světelných paprsků na lidském těle
začínal malováním porcelánu, vějířů a závěsů
upadá do stále větší chudoby→přivydělává si malbou portrétů
to se nelíbí ostatním členům skupiny
- omlouvá ho jeho chudoba
- maluje střídavě krajiny a portréty
Houpačka
Milenci – Veletržní palác
Koupání – chladný tón pompejských fresek

„suchého“období
- začal se odklánět od impresionistické techniky
- vrátil se k přísné kresbě a obrysu
- nakonec se k zářivým barvách navrací – Koupající se ženy

ke konci života trpěl těžkým revmatismem
aby mohl malovat, museli mu nakonec přivazovat štětce ke zchromlým prstům

CLAUDE MONET

nejryzejší impresionista
s Renoirem a Sysleyem se začíná věnovat malbě v plenéru
v Anglii se seznámil s Pissarem a anglickou krajinomalbou
nakonec již pro něho nebylo důležité téma obrazu, ale jen způsob zpracování

celý život se držel impresionistické techniky malby
proslul svými cykly → stejný námět zachycoval v různé denní či roční době
dokazoval tak proměnlivost atmosférických podmínek
některá plátna velká až 5 m
- cykly: Kupky sena, Leknínů, Topolů, Katedrál, Stohů
- Topoly ráno, odpoledne, večer
- Cyklus leknínů
  - vytvořil několik desítek obrazů s tímto námětem
  - některé z nich měly monumentální rozměry
- Vlčí máky
- Dámy v květinách
- Dojem; východ slunce
  - zachycen pohled na vody přístavu v ranním slunci,
  - slunce červené, nízko nad obzorem, odráží se na vodě mezi loďkami
  - laděno do modrošedé barvy
  - kontrast mezi mořem, sluncem a jeho odrazem

CAMILLE PISSARRO

malíř Paříže, krajinář
nejhorlivější impresionista (jako jediný se účastnil všech výstav)
díky němu vystavovali i Gauguin, Seurat, Signac
- Pontoise – Veletržní palác

ALFRED SISLEY (sisle)

dilent, poté malíř z povolání, krajinář
přitahovala ho vodní hladina (odrazy, motivy)
- Most v Sévre –NG v Praze
- Kanál sv. Martina
- Povodeň v Port Marley

EDGAR DEGAS

soustředí se na lidskou postavu
náměty: z dostihového prostředí, tanečnice, baletky, ženské akty
nepoužíval techniku svých přátel
chtěl zachytit tvar v pohybu
kromě oleje používal i pastel (rychle rozvazatelný)
jeden z prvních, kdo používal při malbě fotografií jako pomocného materiálu
ve stáří oslepl a začal modelovat z vosku figurky tanečnic, koní, ženských aktů
- Tanečnice (Veletržní palác)
- Taneční třída v Opeře – olejomalba
- Tanečnice na scéně

IMPRESIONISMUS V ČESKÝCH ZEMÍCH

na konci 19. století začíná upadat tvorba umělců tzv. generace Národního divadla
přichází noví umělci
snaží se vyrovnat s výsledky a podněty, které přinesl impresionismus

Česká krajinomalba

v 90. letech zahrnovala spoustu nových prvků
začíná se uplatňovat moderní malba, nové poznatky, formy a směry
začíná se prosazovat naturalismus, analytické zpracovávání skutečnosti pomocí barvy, světla a organické proměnlivosti
čeští krajináři se pokouší propojit mnoho různorodých prvků a jevů v jeden celek

VÁCLAV RADIMSKÝ

pojal za své myšlenky a vize francouzského impresionismu
stal se členem malířské komunity v Barbizonu
seznámil se s Claudem Monetem a Paulem Cézannem
přesidluje do vesničky Le Goulet, kde tvořil jeho oblíbený mistr Monet
snaží se problémy české krajinomalby řešit důsledným uplatněním impresionismu
díky němu se česká veřejnost poprvé seznamuje s fr. impresionismem

MAŘÁKOVA KRAJINÁŘSKÁ ŠKOLA

poskytla příležitost hledat nové podněty a rozvíjet krajinomalbu
Mařák profesorem
s žáky chodil malovat do plenéru, pořádal zájezdy, školní výstavy
nevnucoval žákům svůj styl
snažil se rozvíjet jejich osobitý talent
nebránil jim, aby hledali podněty v díle Chittusiho
svým dílem i pedag. činností se zasloužil o zrovnoprávnění krajinářství

LEBEDA, SLAVÍČEK A HUDEČEK

začíná se pomalu odlišovat od tradiční krajinomalby
vzor ještě stále slouží dědictví impresionismu
pouští se do nových experimentů
malba získává více psychologický ráz
nové pojetí krajiny
dokázali propojit vztah k rodné zemi, náladovost, smyslové vnímání světa a duševní život moderního člověka
tím vyzdvihli české umění na mezinárodní úroveň

JULIUS MAŘÁK

celý svůj život se věnoval pouze krajinomalbě
díky své snaze o zobrazení náladovosti přírody a prchavosti viděného okamžiku dosáhl velkých úspěchů
byl jediným krajinářem, který se podílel na výzdobě ND
hlavně studie lesa: Lesní samota
nejpopulárnější obraz: Čapí sněm

ANTONÍN CHITTUSSI

působil ve Francii
pod vlivem malířů tzv. barbizonské školy se pokouší o lyrickou syntézu české krajiny
postupně dospívá k impresionismu
studuje světlo a vzduch v krajině, malba v plenéru
zprvu dozníval romantismus (večerní obrazy se zapadajícím sluncem)
posmrtná výstava Chittussiho díla poskytuje soudobé malířské generaci novou inspiraci

FRANTIŠEK KAVÁN

jedním z nejvýraznějších žáků Mařákovy školy
po realistických a symbolistických začátcích začíná plně věnovat krajinomalbě
odlišuje se duchovním a meditačním zaměřením
hledání duchovního smyslu lidské existence a touhu po objevení tajemství přírody
nechával se upoutat krásami přírody
z putování a objevování získával nové podněty pro svá díla
ohlasy pravého impresionismu se ale začínají projevovat až v jeho pozdní tvorbě
- po kritice svých obrazů upouští duchovní a magické zobrazení krajiny
- zabývá se více světlem a atmosférou

ANTONÍN SLAVÍČEK

nejvýznamnějším představitelem českého impresionismu
je schopen využít spontánnost svého smyslového pojetí malby
Červnový den – zachycení svitu prudkého slunce a reflexi
Pohorská vesnice-zemitá barevnost, teskná nálada
Kameničky: nejproduktivnější období
- nejprostnější motivy
- soustředil se na malířské zpracování motivu, jeho světel. a atmosferic.stavu
- Pohřeb v Kameničkách
- U nás v Kameničkách

Pražské motivy: Mariánské náměstí
Krajiny: Stromovka, Letenské sady (jasné barvy, impresionistický rukopis)
Květiny: Kosatce, Pivoňky, Chrysantémy
Exprese pražských trhů:Uhelný trh
Panoramatické obrázky:Praha od Ládví, Praha z Letné