„IMPRESE“ (dojem)
- vznik na konci 60. let 19. století ovládlo francouzské malířství
- první malířský a moderní směr
- vstoupil na veřejnost 1874
- v 80. letech byly proti impresionismu různé směry postimpresionismu
NÁZEV: impresionisté
- spojen s krajináři barbizonské školy
- vytvořil novinář Leroy inspirován Monetovým obrazem
- Impression (Dojem, východ slunce)
- označoval malbu hřešící proti uznávaným uměleckým zákonům, kultu plastické formy a úctě starým mistrům
CHARAKTERISTIKA STYLU
- omezili se na zrak
- zaměřují se na zachycení nálady nebo atmosféry v určitém okamžiku
- je vytvořena vlivem světla, atmosféry, roční doby
- velice rychlé tahy štětce, skicovitost (15 min)
- šlo jim o postižení prchavosti dojmů+stopy zrychleného životního tempa
- podklad si jemně pastelově podmaloval
- neměli na nic čas (ani na detaily)
- malba v plenéru
- okamžik vnímán jako světelná záležitost
- pozorováním dospěli k osvojení zákonů optiky
BARVY
- výsledný obraz vzniká až na divákově sítnici
- jasné, čisté barvy na plátně, ty se pak mísí a nanáší na plátno
- vylučuje se čerň (nevyskytuje se v přírodě), šedé valéry a pevné kontury
- spíše užívali tmavou zelenou
- nelomené barevné tóny
- omezili se na barevnou stupnici slunečního spektra
- nemísili barvy, kladli je v drobných skvrnách plošně vedle sebe
- nedokonalé oko vnímá skvrny jak chvějící se plochy
- snaží se zachytit nejprchavější jevy vnější reality
NÁMĚTY:
- vodní hladiny, kouř z komínů lokomotiv, architektura zahalená v ranní mlze
- všední každodenní náměty z ulic velkoměst, tančíren, zahradních restaurací
3 zdroje impresionismu
1)ANGLIČTÍ KRAJINÁŘI
JOHN CONSTABLE
- zaujat hmotnou stránku objektů
- věrné zobrazování cihel, starých plotů
WILLIAM TURNER
- malíř světelných efektů a mlžných oparů
- obrazy jiskří nejpestřejšími barvami
- my cítíme pohyb atmosféry
- Déšť, pára a rychlost
- Parník ve sněhové bouři (nechal se přivázat za bouře ke stožáru lodě, aby byl prožitek z okamžiku co nejbezprostřednější)
2) BARBIZONSKÁ ŠKOLA
- francouzští malíři se usadili u vesnice Barbizon
- malovali krajinné motivy v plenéru
- budili pohoršení svým bohémským životem
THÉODOR ROUSSEAU
CAMILLE COROT
- vynikající krajinář
- obrazy s vodní hladinou zachycují okamžik, kdy se voda vypařuje a proměňuje se v lehký stříbřitý opar
- stromy působí dojmem prchavosti, nestálosti
- Most v Mantes
3) ÉDOUARD MANET
- nikdy nesklouzl k technice impresionistů
- barva=nejdůležitějším vyjadřovacím prostředkem
- svítivost a jasnost odstínů (nikdo před ním nedosáhl)
- pro impresionisty-člověk vzdoru umělec, který je svým
- šokoval pařížskou smetánku 1863, když vystavil obraz Snídaně v trávě
- pohoršili muži v černých žaketech vedle nahých ženských těl
- vadila plošnost malby
- bývá považován za ‚krále impresionistů‘, pro svoje nevšední náměty, barevné kombinace a práci se štětcem
- Snídaně v trávě (1863) a Olympie (1865) – způsobily skandály
- oba malované v ateliérů (působí, jako by byli malovány v plenéru)
- Olympia
- volná variace na Tizianovy Venuši
- nařčen z obscénnosti
- vadil i kontrast nahého těla s pletí černošky
- Na lodi
- Argenteuil 1874-barevná skvrna,výrazné barvy
- Bar ve Folies Bergére
- maloval oduševnělé podobizny svých přátel, spisovatelů, básníků,.
- spojil všechny 3 skupiny, jenž navštěvoval obě školy
- skupina se pod vedením Maneta scházela na pravidelných setkáních
VÝSTAVY IMPRESIONISTŮ
- pomýšleli na samostatnou výstavu, aby se osvobodili s tyranizování pařížs.Salonu
- jejich obrazy odmítány
1874 – 1. výstava impresionistů
- ve studiu fotografa Nadara z finančních nedostatků
- výstava pod názvem: Akciová společnost malířů, sochařů, rytců
- nápad založit společenstvo přišel PISSARO
- skupinu tvořili: Monet, Renoir, Sisley, Possaro,Degas,Morisotová
- nikdy nevystavoval EDOUARD MANET
- snažil se celý život dosáhnout oficiálního uznání
- odmítal vystavovat s těmi, kteří by ho mohli v očí akademiků zostudit
- výstava 1886 – poslední výstava a rozpad skupiny
- každý z umělců se vydal svou cestou
- nejdéle zůstali zásadám impresionismu věrni Monet, Sisley, Morisotová a Pissarro
AUGUSTE RENOIR
- figurální malíř, vynikající portrétista (ženy a děti)
- maloval s Monetem v Argenteuil
- mistrovské zachycení hry světelných paprsků na lidském těle
- začínal malováním porcelánu, vějířů a závěsů
- upadá do stále větší chudoby→přivydělává si malbou portrétů
- to se nelíbí ostatním členům skupiny
- omlouvá ho jeho chudoba
- maluje střídavě krajiny a portréty
- Houpačka
- Milenci – Veletržní palác
- Koupání – chladný tón pompejských fresek
- „suchého“období
- začal se odklánět od impresionistické techniky
- vrátil se k přísné kresbě a obrysu
- nakonec se k zářivým barvách navrací – Koupající se ženy
- ke konci života trpěl těžkým revmatismem
- aby mohl malovat, museli mu nakonec přivazovat štětce ke zchromlým prstům
CLAUDE MONET
- nejryzejší impresionista
- s Renoirem a Sysleyem se začíná věnovat malbě v plenéru
- v Anglii se seznámil s Pissarem a anglickou krajinomalbou
- nakonec již pro něho nebylo důležité téma obrazu, ale jen způsob zpracování
- celý život se držel impresionistické techniky malby
- proslul svými cykly → stejný námět zachycoval v různé denní či roční době
- dokazoval tak proměnlivost atmosférických podmínek
- některá plátna velká až 5 m
- cykly: Kupky sena, Leknínů, Topolů, Katedrál, Stohů
- Topoly ráno, odpoledne, večer
- Cyklus leknínů
- vytvořil několik desítek obrazů s tímto námětem
- některé z nich měly monumentální rozměry
- Vlčí máky
- Dámy v květinách
- Dojem; východ slunce
- zachycen pohled na vody přístavu v ranním slunci,
- slunce červené, nízko nad obzorem, odráží se na vodě mezi loďkami
- laděno do modrošedé barvy
- kontrast mezi mořem, sluncem a jeho odrazem
CAMILLE PISSARRO
- malíř Paříže, krajinář
- nejhorlivější impresionista (jako jediný se účastnil všech výstav)
- díky němu vystavovali i Gauguin, Seurat, Signac
- Pontoise – Veletržní palác
ALFRED SISLEY (sisle)
- dilent, poté malíř z povolání, krajinář
- přitahovala ho vodní hladina (odrazy, motivy)
- Most v Sévre –NG v Praze
- Kanál sv. Martina
- Povodeň v Port Marley
EDGAR DEGAS
- soustředí se na lidskou postavu
- náměty: z dostihového prostředí, tanečnice, baletky, ženské akty
- nepoužíval techniku svých přátel
- chtěl zachytit tvar v pohybu
- kromě oleje používal i pastel (rychle rozvazatelný)
- jeden z prvních, kdo používal při malbě fotografií jako pomocného materiálu
- ve stáří oslepl a začal modelovat z vosku figurky tanečnic, koní, ženských aktů
- Tanečnice (Veletržní palác)
- Taneční třída v Opeře – olejomalba
- Tanečnice na scéně
IMPRESIONISMUS V ČESKÝCH ZEMÍCH
- na konci 19. století začíná upadat tvorba umělců tzv. generace Národního divadla
- přichází noví umělci
- snaží se vyrovnat s výsledky a podněty, které přinesl impresionismus
Česká krajinomalba
- v 90. letech zahrnovala spoustu nových prvků
- začíná se uplatňovat moderní malba, nové poznatky, formy a směry
- začíná se prosazovat naturalismus, analytické zpracovávání skutečnosti pomocí barvy, světla a organické proměnlivosti
- čeští krajináři se pokouší propojit mnoho různorodých prvků a jevů v jeden celek
VÁCLAV RADIMSKÝ
- pojal za své myšlenky a vize francouzského impresionismu
- stal se členem malířské komunity v Barbizonu
- seznámil se s Claudem Monetem a Paulem Cézannem
- přesidluje do vesničky Le Goulet, kde tvořil jeho oblíbený mistr Monet
- snaží se problémy české krajinomalby řešit důsledným uplatněním impresionismu
- díky němu se česká veřejnost poprvé seznamuje s fr. impresionismem
MAŘÁKOVA KRAJINÁŘSKÁ ŠKOLA
- poskytla příležitost hledat nové podněty a rozvíjet krajinomalbu
- Mařák profesorem
- s žáky chodil malovat do plenéru, pořádal zájezdy, školní výstavy
- nevnucoval žákům svůj styl
- snažil se rozvíjet jejich osobitý talent
- nebránil jim, aby hledali podněty v díle Chittusiho
- svým dílem i pedag. činností se zasloužil o zrovnoprávnění krajinářství
LEBEDA, SLAVÍČEK A HUDEČEK
- začíná se pomalu odlišovat od tradiční krajinomalby
- vzor ještě stále slouží dědictví impresionismu
- pouští se do nových experimentů
- malba získává více psychologický ráz
- nové pojetí krajiny
- dokázali propojit vztah k rodné zemi, náladovost, smyslové vnímání světa a duševní život moderního člověka
- tím vyzdvihli české umění na mezinárodní úroveň
JULIUS MAŘÁK
- celý svůj život se věnoval pouze krajinomalbě
- díky své snaze o zobrazení náladovosti přírody a prchavosti viděného okamžiku dosáhl velkých úspěchů
- byl jediným krajinářem, který se podílel na výzdobě ND
- hlavně studie lesa: Lesní samota
- nejpopulárnější obraz: Čapí sněm
ANTONÍN CHITTUSSI
- působil ve Francii
- pod vlivem malířů tzv. barbizonské školy se pokouší o lyrickou syntézu české krajiny
- postupně dospívá k impresionismu
- studuje světlo a vzduch v krajině, malba v plenéru
- zprvu dozníval romantismus (večerní obrazy se zapadajícím sluncem)
- posmrtná výstava Chittussiho díla poskytuje soudobé malířské generaci novou inspiraci
FRANTIŠEK KAVÁN
- jedním z nejvýraznějších žáků Mařákovy školy
- po realistických a symbolistických začátcích začíná plně věnovat krajinomalbě
- odlišuje se duchovním a meditačním zaměřením
- hledání duchovního smyslu lidské existence a touhu po objevení tajemství přírody
- nechával se upoutat krásami přírody
- z putování a objevování získával nové podněty pro svá díla
- ohlasy pravého impresionismu se ale začínají projevovat až v jeho pozdní tvorbě
- po kritice svých obrazů upouští duchovní a magické zobrazení krajiny
- zabývá se více světlem a atmosférou
ANTONÍN SLAVÍČEK
- nejvýznamnějším představitelem českého impresionismu
- je schopen využít spontánnost svého smyslového pojetí malby
- Červnový den – zachycení svitu prudkého slunce a reflexi
- Pohorská vesnice-zemitá barevnost, teskná nálada
- Kameničky: nejproduktivnější období
- nejprostnější motivy
- soustředil se na malířské zpracování motivu, jeho světel. a atmosferic.stavu
- Pohřeb v Kameničkách
- U nás v Kameničkách
- Pražské motivy: Mariánské náměstí
- Krajiny: Stromovka, Letenské sady (jasné barvy, impresionistický rukopis)
- Květiny: Kosatce, Pivoňky, Chrysantémy
- Exprese pražských trhů:Uhelný trh
- Panoramatické obrázky:Praha od Ládví, Praha z Letné
ANTONÍN HUDEČEK
- představitelem náladového malířství s tendencemi k symbolismu a secesi
- blízký přítel Antonína Slavíčka
- v tvorbě začínají postupně převládat melancholické rysy
- v malbě krajiny psychického a náladového zaměření
Napsat komentář