• patří do PŘÍPRAVNÝCH GRAFICKÝCH TECHNIK (nelze vytisknout)
  • gumotisk zprostředkovává pochopení vztahu negativních a pozitivních prvků
  • základem gumotisku je bílá linka kreslená dřívkem, perem nebo štětcem a klovatinou
  • zaschlá kresba se zatírá tiskařskou nebo olejovou barvou rozpuštěnou nejčastěji v benzinu (lze použít i křídové pastely)
  • klovatina se odplaví proudem vody a s ní i barva, která na ni ulpěla
  • plochy, které nebyly klovatinou rezervovány, mají černou nebo jinou sytou barvu
  • vymytou plochu tónují jemné plochy prasklin v zaschlé klovatině

 

VÍCEBAREVNÝ GUMOTISK

  • vzniká stejným způsobem jako batika
  • žák rezervuje klovatinou bílá místa navržené kompozice a plochu zatírá třeba žlutou barvou
  • na zaschlém podkladu pokračuje rezervováním a zatíráním dalších stále tmavších vrstev
  • klovatina se vymývá až v závěru práce po položení poslední vrstvy a po zatření nejtmavší barvou

 

VÍCETÓNOVÝ GUMOTISK

  • žák používá k zatírání jen jednu barvu, kterou různě ředí-zprvu hodně, v dalších vrstvách pak méně a méně
  • i zde se klovatina vymývá až v samém závěru

 

KOMBINOVÁNÍ S JINÝMI VÝTVARNÝMI TECHNIKAMI

  • spojení kresby a malby
  • bílé plochy mohou být doplněny akvarelem či pastelem
  • na tmavých plochách vynikne suchý nebo olejový pastel

 

VELIKOST FORMÁTU

  • je závislá na použitém nástroji
  • při kresbě perem stačí velikost A6-A4, kresbě dřívkem A5-A2 a štětcová lineární kresba až do formátu A1

 

TECHNICKÉ OBTÍŽE

  • vznikají při kresbě perem a klovatinou-slabá vrstva rychle na peru zasychá a pero proto nezanechává na papíře požadovanou stopu
  • při vícebarevném gumotisku se stává, že mastná spodní vrstva klovatinu odpuzuje
  • klovatinu mnohdy nejde všechnu beze stop odstranit z papíru

gumotisk

Použitá literatura:

ROESELOVÁ,VĚRA. Techniky ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1996. s. 99-100. ISBN 80-902267-1-X.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *