Benátské malířství

Druhy renesančního malířství

  • hlavní druhy malířství přejala renesance od gotiky
  • nástěnná m., desková m., knižní m., malba na skle

Techniky

  • začíná se používat plátno
  • rozšiřuje se olejomalba
  • používá se fresková technika a sgrafita, zkouší se enkaustika
    • zářivá teplá barevnost
    • zásada symetrie, kompoziční forma=rovnostranný trojúhelník

Náměty

  • vedle náboženské malby se objevují výjevy z antické mytologie, alegorické a historické obrazy
  • uplatňuje se krajinomalba
  • perspektiva, anatomie

 

Estetický ideál krásy

  • vytvořili si nový estetický ideál krásy
  • spatřovali ho v tělesně a duševně rozvinutém člověku a harmonické přírodě
  • studovali lidské tělo v pohybu (aktu)
  • rostlinné a živočišné motivy z přírody

 

 

Benátky

 GIOVANNI BELLINI

  • hlavou rodiny Jacopo Bellini a jeho synové Gentile a Giovanni Bellini
  • Gentilelíčil benátský život své doby
  • GIOVANNIzakladatelem koloristické malířské školy
    • učitelem předních představitelů
    • začal u tempery, dostal se k olejomalbě
    • plátna vyzařují mysticismus, intimitu, meditativní náladu
    • náboženské kompozice
    • +promyšlený prostorový vztah předmětu a pozadí bez kontrastu světla a stínu
    • díla:
      • Pieta
      • Toaleta dámy
      • Nářek nad mrtvým Kristem
      • Madona s dítětem

 

ANTONELLO DA MESSINA

  • přinesl do Benátek techniku nizozemské olejomalby
  • jemně světelné přechody a barevná harmonie charakterizují Giovanniho obrazy
  • vytvořil lyrický styl-obdiv k přírodě s citovým půvabem
  • usiloval o vyjádření smyslové krásy
    • na něj navázali jeho žáci: Giorgione, Tizian

 

VITTORE CARPACCIO

  • výpravné obrazy ze života svatých s půvabným líčením benátského prostředí

 

Benátská malířská škola

  • dosáhla rozkvětu ve vrcholné renesanci
  • vedoucí osobností školy= GIOVANNI BELLINI
  • vyznačuje se: koloritem
    • barva dominuje nad kresbou
    • plastická modelace
    • prostorová výstavba obrazu

 

GIORGIONE

  • z žáků a následovníků vynikl zejména Giorgione
  • malíř symbolických obrazů-Tři filosofové, Bouře, Koncert v přírodě
  • slavné Odpočívající Venuše, v nichž spojil postavy s lyricky pojímanou přírodou
  • užíval rozkoší lásky
  • hrál na loutnu, krásně zpíval
  • zemřel velmi mlád na mor
  • již za života byl proslulým malířem
  • malba=výraz duševních prožitků a citových hnutí
  • názvy nejslavnějších obrazů přidány dodatečně-o jejich výklad se vedou spory
    • Tři filosofové
      • meditují v ranní krajině o podstatě přírody
      • vycházející slunce probouzí předměty k životu
    • Bouře
      • věčné tajemství neustále se obnovujícího života
      • světlo obléhá všechny předměty průzračnou atmosférou
      • zapojuje je do 1 barevné skladby

 

TIZIAN

  • Belliniho žákem
  • považován za největšího malíře všech dob pro:
    • bohatství výrazových prostředků
    • živost barev
    • dokonalou malířskou charakteristiku zobrazovaných předmětů
  • oblíbencem císaře Karla V.
  • pobyl u papeže Pavla III. ve Vatikánu, kde se setkal s Michelangelem
  • ztělesnil ideál lidské krásy a ideální krajinu
  • vycházel ze zrakového dojmu
  • zobrazoval skutečné barevné hodnoty, které vnímá oko
  • uvedl znovu iluzionismus
  • cílem bylo zobrazování lidí ve významných příbězích
  • umění dostalo nový smysl, zdrojem životní radosti a obohacením života

 

  • Assunta (nanebevzetí Panny Marie)
    • dokonalý prototyp barokních kompozic
    • pohyb madony vzhůru vyznačil 6 způsoby
    • (např. vznášejícími se anděly, barevnou kompozicí,šikmo letící postavou Boha)

 

  • Bacchus a Ariadna
  • Zavraždění sv. Petra Mučedníka
  • Podobizny (Karel IV. na koni) a akty (Danae, Venuše z Urbina)

 

MANÝRISMUS

  • v náboženských obrazech sílí soucítění s tragikou lidského života
  • zářivost koloritu hasne
  • nositelem výrazu=malířský rukopis pracující s barevnými skvrnami
  • zavrhl smyslový ideál krásy svého mládí
  • postavy splývají s prostředím
  • nerozeznáme žádné linie
  • tvary se vynořují z temnoty
  • pozdní díla manýrismu: Korunování trním; Apollon a Marsyas

MANÝRISMUS V BENÁTKÁCH

  • nazýváme pozdní renesanci
  • malíři napodobovali manýru (způsob) mistrů vrcholné renesance (Rafaela, Michelangela)
  • dlouho se manýristům vytýkalo: nepůvodnost, přehánění, formální a obsahové násilnosti
  • ve 20. stol se začal oceňovat především jeho nový duchovní obsah
  • nadřadil nadpozemský život
  • zrušil jednotnou kompozici, perspektivu, tektoničnost
  • umění=výrazem čisté fantazie
  • základem naturalistická abstrakce
  • dlouhé, štíhlé postavy lidské postavy s malou hlavou a dynamické prohnutí do šroubovitého postoje

 

 TINTORETTO

  • největším mistrem benátského manýrismu
  • spojil tradici benátského kolorismu s Michelangelovým kompozičním uměním a jeho plastickou fantazií
  • prostředky podřídil spiritualismu a mysticismu
  • prostý, velmi zbožný člověk, vedl klidný a nenáročný život
  • pracoval převážně pro bratrstva
  • pro Scuolu di S. Marco namaloval – Zázrak sv. Marka
    • význačné dílo benátského manýrismu
    • navázal na Michelangela
    • zobrazil zázračný děj → světec v obraze tělesně přítomen a přesto všem neviditelný
  • pro bratrstvo sv. Rocha – vyzdobil novou budovu 42 obrazy
    • největší galerie jeho děl
  • jeho fantazie vytvořila ze světla a stínu nadpozemský svět ducha

 

  • Klanění tří králů
  • Ráj (Dóžecí palác)
    • oddělil pozemský život od věčného
    • ideu nekonečnosti vyjadřuje bílé magické světlo
    • vychází ze světlého kruhu kolem Krista
    • šíří se do hloubky prostoru
  • Poslední večeře
    • vylíčil zázračné zážitky, jež vyvolala v účastnících svátost proměňování
    • prostor je slabě osvětlen, oblaky kouře se promění v okřídlené postavy
    • přímým pokračovatelem jeho díla byl El Greco
    • na rozdíl od Leonarda je matka tmavá

 

PAOLO VERONESE (veronés)

  • malířem slavnostní pohody a sladkého benátského požitkářství
  • maloval biblické hostiny
    • Svatba v Káni Galilejské, Hostina u Leviho
      • vyjadřoval v nich svůj smysl pro radosti života
      • byl až do konce života zahrnován zakázkami

 

  • přilnul ke kouzlu benátského koloritu, ale nepřijal zlatistý tón
  • zůstal věrný:
    • teplé stříbřité dominantě malířství
    • průsvitné barevnosti fresky
  • studoval účinky denního světa a jeho souhru s ovzduším
  • jako kolorista patřil k mistrům světové malby
  • přejímal problémy barokního malířství v skicovitě malovaných obrazech
  • na jeho světlou dekorativní barevnost navázali malíři rokoka
  • pro moderní malířství objevil Veronesův význam Paul Cézanne
  • poslední díla pod Tintorettovým vlivem postavy vnitřní neklid protireformační doby
  • v pozdějším období vyzdobil interiéry Dóžecího paláce
  • strop v sále Velké rady-Apoteóza Benátek (spojil v ní skutečnost a fikci)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *