Baroko – Čechy

  • přišlo z Itálie a Španělska
  • proud klasicizující a dynamický
    • klasicizující – založeno na přímkách – Francie
    • dynamický – založeno na křivkách – Čechy, Německo, Rakousko
  • je nástrojem a prostředkem katolické církve k šíření svých myšlenek a moci
  • do popředí se dostávají náboženské znaky
  • doba poslušnosti, roboty a lidového útlaku
  • je opakem racionální renesance, klade důraz na duchovní prožitek
  • hledá pohyb, dynamiku, napětí, dramatičnost = využívá k tomu světlo, světelné efekty
  • proti rozumu vyzdvihuje smysly, chce pohladit člověka svou pompézností, zdobností a bohatstvím
 

ARCHITEKTURA

  • vzniká pod vedením architektů z Itálie, Německa, Vídně
  • vývoj české barokní architektury dělíme na 3 období:
  • raný barok (17. st.)
  • vrcholný barok (1700 – 1740)
  • pozdní barok (po 1740 – současný s rokokem a klasicismem)
  • pracuje se stejnými prvky jako renesance, ale používá je složitěji, dekorativněji

ZNAKY

  • půdorysy staveb složitě členěné, vznikají jako průniky a prostupováním elips, kružnic a křivek
  • cihlové zdivo pokryto omítkou
  • klenby – zvětšené rozpětí valené klenby + součástí jsou zvonice
  • kopule – „ česká placka“ je nad čtvercem, „pruská placka“ je nad obdélníkem
  • okna obdélníková, zakončené obloučkem; oválné „ KÁZULOVÁ“ nebo kruhovité
  • střechy – kaskádovité, jejich součástí je mansarda (podkroví)
    • jsou pokryty měděným plechem nebo taškami preizy
  • štíty domů – voluta + socha, vázy, koule, šišky, obelisk
  • stěny jsou zprohýbané ven (konvexní)
    • součástí stěn jsou niky (půl obloukovité výklenky)
    • vevnitř jsou zdobeny štukem, sádrovým obkladem, zlacením
    • štuková výzdoba fasád – ornament, mušle, nadokenní římsy a parapety
  • fasáda – symetrická, zvlněná, využívá barevného kontrastu, na vrcholech pilastrů a průčelí  sochařská výzdoba
  • pilastry, pilíře, sloupy a kaskády zdobí stěny staveb
  • zámecká dispozice – trojkřídlá- 4. strana obvykle uzavřena kovanou ozdobnou mříží
  • cibulovité báně věží
  • architektura je osově souměrná

Církevní kostely, oratoria, morové sloupy

Světské – koleje, paláce, domy, kašny

RANÉ BAROKO

GIOVANNI BATTISTA PIERONI
  • * 1586 – † 1654, Itálie
  • italský architekt; značnou část života působil v českých zemích
  • projektoval množství fortifikačních, církevních a sídelních či reprezentačních staveb
  • zabýval se také urbanismem či komponovanou krajinou
  • Valdštejnský palác, Praha
    • velká barokní budova- užita italská renesance, průčelí barokní
  • Valdštejnská lodžie
  • Jezuitská kolej, Jičín
  • zámek Náchod

 

CARLO LURAGO
  • * 1615 – † 1684
  • italský barokní architekt a sochař, který pracoval hlavně v Čechách, v Rakousku a Bavorsku
  • jeden z nejvýznamnějších architektů českého a pražského baroka
  • pracoval pro jezuity
  • Klementinum
  • Kostel Nejsvětějšího Salvátora
  • Kostel sv. Ignáce z Loyoly
  • Leopoldova brána na Vyšehradě
  • Jezuitská kolej na Starém Městě
  • Jesuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové
  • Zámek Humprecht

 

FRANCESCO CARATTI
  • * 1615/1620 –  † 1677
  • Černínský palác na Hradčanech
    • dnes Ministerstvo zahraničních věcí
    • nejmohutnější pražský palác pro hraběte Černína
    • dostavěl František Maxmilián Kaňka v 18. století
  • Michnův palác na Malé Straně
  • kostel sv. Maří Magdaleny na Malé Straně
  • přestavba zámku a kostela v Roudnici

 

  • Francesco Caratti – Černínský palác
  • Zdroj: mapy.cz
GIOVANNI DOMENICO ORSI
  • * 1634 – † 1679, Vídeň, Praha
  • jeho otec: Giovanni Battista Orsi (Loreta v Praze)
  • Jezuitské koleje v Kutné Hoře
  • Kolovratský palác
  • Profesní dům
  • Teologický sál Strahovské knihovny

 

  • Giovanni Domenico Orsi – Kolovratský palác
  • Zdroj: .kudyznudy.cz
JAN BAPTISTA MATHEY
  • * 1630 – † 1696, Francie
  • předznamenává příchod vrcholného baroka
  • vyučil se malířem, ale dnes neznáme ani jednu jeho malířskou práci
  •  tvorba nevykazuje žádné vlivy tehdejší francouzské architektury, ale naprosto jednoznačně je v ní cítit vliv italské (římské) architektury
  • do Čech uvedl typ trojkřídlého zámku s ústředním hlavním sálem
  • Letohrádek Trója, Praha
  • Toskánský palác, Praha
  • Arcibiskupský palác, Praha
  • Kostel svatého Františka Serafinského, Praha

 

VRCHOLNÉ BAROKO

KRYŠTOF DIENTZENHOFER
  • *1655 – † 1722, Německo, ČR
  • pro jeho stavby je typické dokonalé provedení detailů (hlavice, patky sloupů a další stavební prvky)
  • poprvé u nás použil složité klenební konstrukce, kde se rafinovaně prostupují geometrické plochy
  • stavby jsou velmi dynamické a iluzorní
  • používá nejrůznější půdorysy
  • pomocí střídání tvarů konkávních a konvexních vyvolává perspektivní iluze
  • Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně
    • připravil celkový plán
    • připravil část průčelí, interiér (dynamické baroko)
    • jeho syn dostavuje kněžiště (=lineární baroko)
  • Kostel sv. Markéty v Břevnově
  • kostel sv. Kláry v Chebu

 

  • Kryštof Dientzenhofer – Chrám sv. Mikuláše
  • Zdroj: prague.eu
JAN BLAŽEJ SANTINI – AICHEL
  • * 1677 – † 1723, ČR, Itálie
  • vytvořil barokní gotiku
  • vytvořen na přání církevních řádů (benediktinů, premonstrátů a cisterciáků)
  • přestavby gotických objektů
  • Kostel Panny Marie v Kladrubech
  • Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře
    • má půdorys pěticípé hvězdy
    • zařazen do seznamu chráněných památek UNESCO
  • Zámek Karlova Koruna
  • Mariánská Týnice

 

  • Santini –  Aischel – Kostel sv. Jana Nepomuckého
  • Zdroj: kudyznudy.cz
GIOVANNI GIACOMO TENCALLA
  • Loreta v Mikulově
  • Svatý kopeček – klášterní hradisko
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Valtice

 

  • Giovanni Giacomo Tencalla – Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Valticích
  • Zdroj: turistika.cz
GIOVANNI BATTISTA ALLIPRANDI
  • * 1665 – † 1720, Itálie, ČR
  • specializoval se na projektování zámecké architektury a pražských šlechtických paláců, v menší míře je i autorem sakrálních staveb
  • působil především v Praze – pevnostní stavitel
  • své stavby obkládal zásadně  pískovcem
  • Kostel  Nejsvětější Trojice v Kuksu
  • Šternberský palác v Praze
  • Zámek Veltrusy
  • Zámek Liblice
  • Zámek Týnec

 

  • Giovanni Battista Alliprandi – Kostel  Nejsvětější Trojice v Kuksu
  • Zdroj: turistika.cz

POZDNÍ BAROKO

FRANTIŠEK MAXMILIÁN KAŇKA
  • * 1674 – † 1766, ČR
  • nejžádanější pražský architekt
  • spolupracoval se Santinim, Alliprandim
  • 1723 byl jmenován císařským architektem
  • nebyl vyznavačem dynamického baroka
  • Černínský palác
  • Zámek Vinoř
  • chrám sv. Klimenta v Praze
  • Klementinum včetně Zrcadlové a Vlašské kaple
  • přestavba zámku Konopiště
  • zámek v Liběchově

 

KILIÁN IGNÁC DIENTZENHOFER
  • *1689 – † 1751, Praha
  • syn Kryštofa, dokončoval mnoho staveb po otci
  • jeho stavby – ukázka barokního dualismu (klid vnější fasády v kontrastu s vnitřní dynamikou)
  • interiér nezávisle řešen na exteriéru
  • Michnův letohrádek  – Vila Amerika
  • Kostel sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech
  • Kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí
  • dostavba chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně
  • kostel v Karlových Varech, Broumově

 

  • Kilián Ignác Dientzenhofer – Kostel sv. Mikuláše 
  • Zdroj: cs.wikipedia.org

SOCHAŘSTVÍ

  • je vázáno na architekturu
  • výzdoba interiérů, exteriérů (průčelí, štíty staveb), veřejných prostranství (kašny, morové sloupy)
  • opouští renesanční ideál krásy – nedodržuje anatomii těla, pracuje s nadsázkou a deformací
  • soustřeďuje se na sílu výrazu, výrazný pohyb
  • většina soch do šroubovice (trup, končetiny, točení kolem své osy)
  • gesta, mimika, světlo, které sochu osvětluje
  • vyjadřují stav extáze, rozkoše, bolesti, zoufalství, nicoty
  • často polychromované – nejčastěji zlatá a bílá barva, potahované štukem
  • téma: náboženské a mytologické
  • Materiál: pískovec, sádra, dřevo, ojedinělé kovy, zlato
  • sochaři jsou především řezbáři
  • neexistují autorská práva- témata se často přebírají
  • sochaři nepracují podle živého modelu
  • BOZZETO – hliněný model dělaný mistrem
  • MODELLETO – propracovaný model pro zákazníka, muselo projít přísnou komisí
JAN JIŘÍ BENDL
  • * asi 1610 – † 1680, Německo, Praha
  • pro jeho figury je typická barokní rotace, schéma zdvižené a podepřené paže, násilné vybočení nohy  a ne zcela zvládnuté tělesné proporce
  • využíval kámen a dřevo
  • Herkules zdolávající Kerbera v Královské zahradě
  • sošky v průčelí sv. Salvátora v Klementinu
  • Jezdecká socha sv. Václava  (na Vyšehradě)
  • seskupení soch na Mariánském sloupu na Staroměstském náměstí (v roku 1918 stržena davem)

 

  • Jan Jiří Bendl – Socha svatého Václava na Vyšehradě
  • Zdroj: cs.wikipedia.org
MATYÁŠ BERNARD BRAUN
  • *1684 – † 1738, Rakousko, Praha
  • forma bez jemnosti a detailů
  • užívá nadsazené proděravění, dynamičnost, pathos, expresi, prudký kontrast
  • výzdoba kostela sv. Klimenta v Klementinu
  • Náhrobek hraběte Leopolda Šlika (Katedrála sv. Víta)
  • Sochy Judy Tadeáše a Jana Nepomuckého v Klementinu
  • Sen svaté Luitgardy
  • 24 soch Ctností a Neřestí v Kuksu – po 12 + 2 andělé v průčelí Kuksu
  • Betlém (u Kuksu)  – sousoší Jákobovy studny, socha, socha kající se Máří Magdaleny. socha poustevníka Juana Garina aj.

 

  • Matyáš Bernard Braun – sochy Cností a Neřestí v Kuksu
  • Zdroj: kudyznudy.cz
FERDINAND MAXMILIÁN BROKOFF
  • * 1688 – † 1731, ČR
  • syn Jana Brokoffa
  • s Braunem nejvýznamnější sochaři Baroka
  • využívá monumentálnosti, realistické detaily, usiluje o valér
  • sousoší sv. Jana Křtitele na Maltézském náměstí
  • Sochy na Karlově mostě
    • sousoší sv. Barbory se sv. Markétou a sv. Alžbětou
    • sousoší Františka Xaverského
    • sousoší sv. Vincence se sv.  Prokopem
    • sousoší sv. Ignáce z Loyoly
    • socha sv. Kajetána
    • socha sv. Víta 
    • socha sv. Vojtěcha

 

  • Ferdinand Maxmilián Brokoff – Sochy na Karlově mostě
  • Zdroj: cs.wikipedia.org

MALÍŘSTVÍ

  • figurální malba v popředí
  • malby el-fresco (nástěnné) na stropech
  • malby na plátně (závěsné)
  • závěsný obraz– nejčastěji náboženské náměty, historické scény, zobrazování světců i světské nenáboženské výjevy ze života
  • temnosvit – prudké kontrasty mezi světlem a stínem
  • celková kompozice- dynamická, neklidná, neobvyklé zkratky postav
  • objednavateli jsou především mnišské řády – jezuité, cisterciáci, premonstráti a šlechta
KAREL ŠKRÉTA
  • * 1610 – † 1674, ČR
  • patří k nejvýznamnějším malířům českého baroka
  • jeho dílna byla jednou z největších v Praze a Škréta v ní zaměstnával celou řadu učedníků a tovaryšů
  • proslavil se svými vynikajícími portréty, oltářními malbami, kresbami a návrhy ilustrací
  • jen zřídkakdy maloval obrazy s mytologickými tématy
  • v pozdějších dílech začal používat techniku šerosvitu
  • Svatováclavský cyklus  – cyklus 6 oltářních obrazů
  • sv. Karel Boromejský navštěvuje nemocné morem
  • Nanebevzetí Panny Marie v Týnském kostele v Praze
  • Pašijový cyklus – 10 obrazů pro malostranský kostel sv. Mikuláše

 

  • Karel Škréta – Sv. Karel Boromejský navštěvuje nemocné morem
  • Zdroj: novinky.cz
PETR BRANDL
  • * 1668 – † 1735, ČR
  •  podílel na malování rozměrných oltářních výjevů
  • jeho díla byla plná dramatičnosti, s vytříbeným stylem barevnosti, šerosvitu, prostorovosti obrazových scén i náročnosti kompozic
  • po roce 1720 se začal věnovat portrétní tvorbě a jeho rukopis se značně uvolnil, dílo postrádá dramatičnost a intenzitu jeho předchozí tvorby
  • Simeon s Ježíškem
  • Podobizna hraběte Františka Antonína Šporka
  • Boháč
  • Portrét muže v bílé paruce
  • Sen proroka Eliáše 
  • Sv. Josef, Sv. Jáchym se sv. Annou a Sv. Šimon – obrazy v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně

 

JAN KUPECKÝ
  • * 1667 – † 1740, ČR, Německo
  • vynikající portrétista
  • kvůli náboženství nemohl pracovat v Čechách
  • portrétoval panovníky a vysokou šlechtu
  • v obrazech usiloval o psychologickou charakteristiku
  • Portrét muže
  • Portrét mladé Polky
  • Autoportrét s rodinou
  • Vlastní podobizna umělce malujícího portrét manželky

 

VÁCLAV VAVŘINEC REINER
  • * 1689 – † 1743, Praha
  • Kromě krajin, bitevních obrazů a portrétů vytvářel mimořádné fresky, kterými dotvářel zejména architekturu kostelů Kiliána Ignáce Dienzenhofera
  • autor fresek s odvážnou perspektivou a prostorovou iluzí
  • Gigantomachie  (freska) – Černínský palác
  • Poslední soud (freska) v kupoli  kostela sv. Františka z Assisi

 

4/5 (3)

Ohodnoť příspěvek

Sdílet příspěvek

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *